Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Již nějaký ten pátek se věnuji typografickým a dokumentačním systémům a věcím s nimi spojeným. XML od XHTML po docbook, TeX od plainu a LaTeXu po ConTeXt, to jsou všechno fajné věci, ale něco tomu chybí. Vidíte to také? Co takhle přijít s něčím novým? Formát, který nebude opakovat chyby těch ostatních?
Již nějaký ten pátek se věnuji typografickým a dokumentačním systémům a věcím s nimi spojeným. XML od XHTML po docbook, TeX od plainu a LaTeXu po ConTeXt, to jsou všechno fajné věci, ale něco tomu chybí. Vidíte to také? Zvláště to XML, to je sprostý flák textu, bez možnosti slušných podmíněných výstupů. TeX alespoň programování umožňuje, ale pořád mu toho ze syntaktického pohledu dost chybí (nebo mnohde zase přebývá). Dle mého názoru se dokumenty nemají psát, ale jedině programovat. Ať již jde o jednoduchý příkaz \date či \ifodd test na lichost strany a podobně. Vzhledem k tomu, že jsem navíc programátor, napadlo mne navrhnout formát a posléze napsat vlastní program --- preprocesor, který bude vyhovovat těmto požadavkům:
Aby bylo konečně jasné, co vlastně chci --- program, který funguje jako preprocesor pro širší množství formátů --- od různých TeXových přes přímý výstup do PDF, OpenOffice, XHTML či docbooku. Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XML, s fůrou balastního kódu a bez možnosti programovatelnosti.
Mizerné či žádné logické dělení. XML je XML a basta! Ampersand prostě použít nemůžu ani v tělu dokumentu ani v hlavičce ani nikde jinde. Ano, z logiky samé to vyplývá, XML je univerzální formát, ale to je právě ten háček. V TeXu je to skoro totéž. Pomocí specializovaného formátu na psaní strukturovaného textu jsme schopni dosáhnout mnohem větší přehlednosti a čitelnosti.
Hrozně moc balastu. Podívejte se na XML. A zkuste to porovnat s YAML formátem --- neuvěřitelný rozdíl, že ano? Čtěte dál a uvidíte, že geniální myšlenku jednoduchosti a použitelnosti YAMLu jsem v žádném případě neopomněl --- narozdíl od ostatních!
U XHTML nenávidím naprosto chybně řešené odkazy. Čtete-li zdrojový kód, polovina věty jsou různé odkazy. Naprosto to přerušuje čtenářovu nit a vůbec je to naprosto strašné.
Nestabilita syntaxe. Možná to znáte z LaTeXu --- překládali jste to před půl rokem a bylo to v pohodě, ale teďka to prostě nejde. Protože já mimimálně zpočátku nemůžu neměnnost také zaručit, bude se dát nepovinně (ale doporučeně) deklarovat verze syntaxe s níž to funguje.
Jeden z nejhlavnějších prvků je naprostá oddělenost logických celků. Do sekce macros patří definice maker, tam a nikam jinam. To jednoznačně přináší přehlednost, ale zdaleka nejde jen o tohle... Když budou celky takto logicky odděleny, mohu jednoduše v sekci macros použít znak | jako logické or (pouze příklad, míním se držet klasického || nebo or), kdežto v části textové v tabulkovém režimu jako oddělovač buněk tabulky.
Znak značí skutečně dotyčný znak. Samozřejmě v těle dokumentu, jinde je tu šumák. Psal jsem v TeXu hodně TeXnického TeXtu --- to je skutečně porod! \e\s\c\a\p\o\v\a\t to jak debil, to mě vážně nebaví. Postupně jsem si vypracoval makra tak, že jsem měl hlavičku a po ní jsem důkladně proházel catcode jak mi to vyhovovalo, mj. jsem házel $ na 12, * na 13 a definoval to na item, # na 12 a podobně. Hned to bylo lepší, ale pořád to nebylo dokonalé.
Interní formát bude s největší pravděpodobností XML. (I když knihovnu rexml docela nesnáším, no uvidíme). Jednak kvůli tomu, že si tím velmi zjednoduším export do různých podformátů XML (XHTML, docbook ... ) a jednak na toto se hodí, má to obsáhnou knihovnu a tak dále a tak dále.
Sekce jsou základní logické jednotky mého formátu. V sekci head jsou informace o dokumentu, autorovi, no prostě normální hlavička. V sekci setups jsou nastavení, sekce macros obsahuje makra, body je vlastní dokument a links jsou odkazy. Povinná je pouze sekce body.
Logicky dělám systém maximálně pluginovatelný. Zatím existují pluginy pro jazyky, syntax a výstupní formáty. Všechny pluginy jsou extended regular expressions ve stylu Ruby v YAMLovských fajlech. V souvislosti s tím vyvstává otázka jak „přemluvit” \w, aby se nevztahoval pouze na a-zA-Z_, ale i na znaky s diakritikou. V nejhorším to „ožulím” přes proměnnou, ale redefinice \w by byla ideální.
Pluginy pro jazyky. Zde lze definovat národní typografická pravidla.
Pluginy pro syntax. Pro potření problémů s tím, že něco ve verzi xy fungovalo, ale teď již nikoliv.
Pluginy pro výstupní formáty. Překládá interní XML do výstupních formátů.
Berte to vyloženě jen pro ukázku, detaily se dají doladit, jde o ty myšlenky v tom:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
=== HEAD ===
document: Zkouska
version: 0.1 alpha
author: Botanicus
contact: kdosi@cosi.kdesi
licence: M$ patented ;)
============
=== SETUPS ===
font: Arial 10
color: indigo
page: A4
lang: czech
==============
=== MACROS ===
def chapter(2)
$1 atp., zatím nevím, jak to bude vypadat
==============
=== BODY ===
*** Linux u nas ***
Servery venujici se Linuxu u nas jsou [Root], [Abicko] a [LinuxExpress].
Takto delane linky jsou idealni, v pripade hrozici kolize jmen
lze pouzit i [1:zde], [2:zde] a [3:zde]. To uz se ale cte o neco
hure a navic linky skrze "zde", "link" a podobne jsou naprosto
prasacke a nemely by se pouzivat, cili s vyuzitim teto druhe
alternativy ve slusnych dokumentech ani moc nepocitam (ale kdo chce ... )
--- table: vyvoj DPH v Kocourkove ---
2005 | 30% | 45% | 32% | 78% | 43% | 54%
2006 | 12% | 89% | 20% | 20% | 98% | 30%
2007 | -5% | 86% | 40% | 0% | 22% | 56%
----
*** Kapitola u Ruby ***
--- verbatim: Ruby ---
array = %{ x y z}
array.each do
|item|
puts item
end
----
** Sekce o Smolickovi **
Seznam:
--- list: numbered ---
* item jedna
* item dva
* item tri
* item nizsi urovne
* dalsi nizsi itema
* zas normalni item
---
Smolicek sais ''' rm -rf /* ''' a bylo po ptakach.
@!ruby: ruby kod k provedeni
Vysazeno dne <@date.
============
=== LINKS ===
Root: http://www.root.cz/
Abicko: http://www.abclinuxu.cz/
LinuxExpress: http://www.linuxexpres.cz/
1: http://www.zde.nekde.cz/
2: http://www.zde.com
3: http://www.zdezdezde.com
=============
Velikost jádra systému (samozřejmě rozděláno):
botanicus@arch ~/projects/botadoc $ wc -l apps/* lib/* 70 apps/init.rb 49 apps/main.rb 35 lib/botaxml.rb 39 lib/format.rb 16 lib/help.rb 32 lib/proglangs.rb 14 lib/syntax.rb 255 celkem
Zatím to mám rozvrženo takto:
botanicus@arch ~/projects/botadoc $ ls -R apps/ btd@ doc/ etc/ lib/ logs/ plugins/ test/ ./apps: init.rb main.rb ./doc: TODO.otl help/ licence.btd wishlist ./doc/help: help help-cz ./etc: btd.yml ./lib: botaxml.rb format.rb help.rb proglangs.rb syntax.rb ./logs: main ./plugins: external/ formats/ languages/ syntax/ ./plugins/formats: ConTeXt.rb docbook.rb plain.rb texinfo.rb xhtml.rb LaTeX.rb odt.rb plainTeX.rb wiki.rb xml.rb ./plugins/languages: czech.yml english.yml french.yml slovak.yml ./plugins/syntax: 0.1/ ./plugins/syntax/0.1: abbr.yml envs.yml notes pairs_tags.yml parts.yml single_tags.yml
Byl bych rád, kdybyste nad tím třeba popřemýšleli, do diskuse pište návrhy, s čím nesouhlasíte a co si vlastně o celém nápadu myslíte. Právě proto tento zápisek píšu. Uznávám, je v tom stále hodně nedořešených věcí, ale skica je slibná ... Jo, těch páár provokací v úvodu a především v názvu zápisku si nevšímejte, tentokrát bych opravdu potřeboval vyvolat velkou a plodnou diskusi. Díky.
PS: přemýšlejte nad jménem, nevím, jak tý věci říkat.
PS: pokud mám v zápisku občas kraviny, odpusťte, psal jsem to ve škole a snažil se při tom tvářit, že vnímám ;)
Tiskni
Sdílej:
--- verbatim: Ruby --- mám chápat tak, že by to umělo vygenerovat i barevně zvýrazněnou syntaxi ruby?
) by se autor regexpového parseru asi brzo zvencnul. 
Zkus se podívat třeba na RParsec, jestli by Ti nepomohl. Ovšem nevím, jak vhodné by to bylo pro wikioidní syntaxi, pro tu jsem zatím žádný parser nepsal.
Tys to rozsekl, honem, musíme začít okamžitě vyvíjet wiki s XML syntaxí – konečně jsme ten problém se syntaxí vyřešili!
)))
Naštěstí nikdo nemusí…nebo jo? 
Mimochodem, možná sis toho nevšiml, ale on ten formát vyvíjí právě proto, že jemu ekvivalentní potenciální XML ručně psát nechce.
(pak se budu obávat napsat tečku na konci věty, aby mi to náhodou nepřehodilo písmo na tučné blikající světle modré).
21.2.2007 08:38
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
24.2.2007 16:15
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
20.2.2007 18:33
marek_s | skóre: 8
| Loučky
20.2.2007 15:31
\TeX neznam. Backslashu je tam sice jak maku, ale jak to vyresit prijemneji netusim...
20.2.2007 18:47
marek_s | skóre: 8
| Loučky
--- math --- by mi prislo docela uchylny. Co takhle nejaky
--- mathtext ---? Mohl by fungovat stejne jak v TeXu. V dolarech by byl uveznen inline matematicky text...
Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XMLDocBook nie je XML, SGML je pociatkom vsetkeho...
DocBook is available in both SGML and XML forms, as a DTD. RELAX NG and W3C XML Schema forms of the XML version are availableTakže ano, Docbook je (také) XML.
wikipedia
20.2.2007 22:58
Marek Bernát | skóre: 17
| blog: Arcadia
21.2.2007 00:02
Marek Bernát | skóre: 17
| blog: Arcadia
20.2.2007 23:01
Marek Bernát | skóre: 17
| blog: Arcadia
Ad znaky jak jsem jiz psal, pravdepodobnost, ze nekdo bude psat ---table: xxx --- na samoztatnou radku je docela zanedbatelna,...Zanedbatelná možná, ale každopádně nenulová [*]. Takže buďto skončíte u systému, který některé věci prostě neumí vysázet, anebo časem zavedete speciální hack pro escapování takovýchhle konstrukcí. Welcome in hell. Upřímně řečeno: nevěřím tomu, že wiki-like syntaxe, jakou navrhujete, by se dala udělat rozumně rozšiřitelná, a přitom dopředně kompatibilní. Navíc v ní sotva půjdou vyjádřit různé typografické finesy (krásná sazba bez lidského přičinění je zatím spíš bytostí z pohádek – i TeX potřebuje občas trochu popostrčit). Většina sázecích systémů skončí buďto u toho, že z nich padá mizerná sazba, nebo že konvertují do TeXu a kamkoliv můžete manuálně propašovat libovolnou TeXovou konstrukci. Ani jedno není nikterak hezké. Jak na to chcete jít Vy?
Nepromyslenost ... muze to tak pusobit, ale nemyslim si.Pokud si v tomto stadiu návrhu nemyslíte, že je to ještě nepromyšlené, tak Tučnák s Vámi...
[*]: Vlastně si tím nejsem tak úplně jistý. Sázecí systém, který by byl takhle omezený, možná nebude chtít nikdo používat, takže pak bude technicky vzato pravděpodobnost nulová
Nenulova ano, ale takto se neda uvazovat, protoze pak je okamzite jednoducha syntaxe v haji ...Právě že takhle se musí uvažovat, pokud nemá vzniknout dílko pochybné použitelnosti. Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji. Nikoliv ostatní vůbec
Hlavně je potřeba zavést jednoduché axiómy, které budou jasně říkat, kdy mohou mít znaky řídící funkci a kdy nikoliv. Například tak, že mimo jedné–dvou výjimek mají speciální znaky řídící význam pouze na začátku řádku, přičemž pokud nechcete, aby měly, můžete před ně napsat mezeru, která se vždy na začátcích řádku požírá.
Detaily syntaxe mohou být složité, ale bez jednoduchých pravidel určujících, co je příkaz a co je text, vznikne pouze zmatek.
„Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji.“To je propagace Perlu?
To je propagace Perlu?
Ani ne, spíš obecných lingvistických principů, kterými se řídí jak přirozené jazyky, tak třeba matematická notace a konec konců i rozumné programovací jazyky.
20.2.2007 20:25
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
zni me to jako botuloxin a kdo si na tom nezauzli jazyk je tezkej king ...
20.2.2007 20:51
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
sem si vzpomel na nakou starou reklamu na totalgym s Chuckem Norrisem, kterej je este vetsi buh nez RH ...
20.2.2007 20:56
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
20.2.2007 21:11
Martin Stiborský | skóre: 26
| blog: Stibiho bláboly
| Opava
Tedy ten aktuální o Contextu myslím ..
20.2.2007 23:08
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
20.2.2007 20:03
Use plain TeX, please. Thank you!
20.2.2007 22:44
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
YAML mozna vypada hezky, ale ma co nabidnout webovym vyvojarum, kteri stejne klientovi (v pripade normalnich stranek) musi posilat XHTML? Pro me je uzitecne mit data uz v nejakem dialektu XML ulozena a pak s nima za pomoci XSLT a Xpath pracovat. Navic XSLT je zase XML, takze se muze stat klidne obeti dalsiho XSLT, XPath a ja nevim ceho...moznosti je mnoho. Jakou vyhodu mi jako webarovi prinese ukladani dat na serveru v YAML, cim nahradim XPath a XSLT? Jen skoda, ze se neujal XUpdate...
Taky moc nechapu tvoje stesky nad absenci programovatelnosti v XML. XML je datova zakladna.
20.2.2007 23:16
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
to me pripomina ze na me dneska z rss ctecky vypadnul nakej WYSIWYG editor na XML
20.2.2007 23:17
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
20.2.2007 23:21
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
21.2.2007 07:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
21.2.2007 07:51
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
YAML je na konfiguraky, ne na ukladani dat (od toho mame snad mysql a dalsi).XML
Nebo XML v MySQL
21.2.2007 07:38
elviin | skóre: 29
| blog: elviin
| Plzeň-Praha
Hmm, a kde je ten rozdíl? Jak řecké τεχνη, tak i anglické (nebo spíš mezinárodní ) text pocházejí z téhož indoevropského slovního základu – *tekth: Spřádat, splétat, tkát. Text je spřádání písmen do vět, textil vzniká spřádáním vláken do látky, τεχνη/technika je umění, jak věci jednoduché spřádat ve složitější – postup nebo celé řemeslo, umění (mezi techniky patří v tomhle smyslu i stavitelé a architekti).
Durdit se, když někdo žoviálně říká [:teχt:] (po starořecku spíš [:tekʰt:] místo [:tekst:] mi přijde asi stejně hloupé jako rozčilovat se nad „ruksakem“ (převzatým od Němců). Dokonce si troufnu tvrdit, že tahle souvislost je moje oblíbená etymologická perlička, stejně jako souvislost mezi textem a textilem.
TeX (psáno takto v ASCII) je konstrukce spíše typografická než jazyková a nemá s řeckou alfabetou nic moc společného, spíš s přepisem sníženého E z páně Knuthova názvu. Takže na teχtu zajisté nic špatného není, kdežto TeXt může asi znamenat jenom text sázený TeXem a o ten tu sotva šlo.