Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Již nějaký ten pátek se věnuji typografickým a dokumentačním systémům a věcím s nimi spojeným. XML od XHTML po docbook, TeX od plainu a LaTeXu po ConTeXt, to jsou všechno fajné věci, ale něco tomu chybí. Vidíte to také? Co takhle přijít s něčím novým? Formát, který nebude opakovat chyby těch ostatních?
Již nějaký ten pátek se věnuji typografickým a dokumentačním systémům a věcím s nimi spojeným. XML od XHTML po docbook, TeX od plainu a LaTeXu po ConTeXt, to jsou všechno fajné věci, ale něco tomu chybí. Vidíte to také? Zvláště to XML, to je sprostý flák textu, bez možnosti slušných podmíněných výstupů. TeX alespoň programování umožňuje, ale pořád mu toho ze syntaktického pohledu dost chybí (nebo mnohde zase přebývá). Dle mého názoru se dokumenty nemají psát, ale jedině programovat. Ať již jde o jednoduchý příkaz \date či \ifodd test na lichost strany a podobně. Vzhledem k tomu, že jsem navíc programátor, napadlo mne navrhnout formát a posléze napsat vlastní program --- preprocesor, který bude vyhovovat těmto požadavkům:
Aby bylo konečně jasné, co vlastně chci --- program, který funguje jako preprocesor pro širší množství formátů --- od různých TeXových přes přímý výstup do PDF, OpenOffice, XHTML či docbooku. Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XML, s fůrou balastního kódu a bez možnosti programovatelnosti.
Mizerné či žádné logické dělení. XML je XML a basta! Ampersand prostě použít nemůžu ani v tělu dokumentu ani v hlavičce ani nikde jinde. Ano, z logiky samé to vyplývá, XML je univerzální formát, ale to je právě ten háček. V TeXu je to skoro totéž. Pomocí specializovaného formátu na psaní strukturovaného textu jsme schopni dosáhnout mnohem větší přehlednosti a čitelnosti.
Hrozně moc balastu. Podívejte se na XML. A zkuste to porovnat s YAML formátem --- neuvěřitelný rozdíl, že ano? Čtěte dál a uvidíte, že geniální myšlenku jednoduchosti a použitelnosti YAMLu jsem v žádném případě neopomněl --- narozdíl od ostatních!
U XHTML nenávidím naprosto chybně řešené odkazy. Čtete-li zdrojový kód, polovina věty jsou různé odkazy. Naprosto to přerušuje čtenářovu nit a vůbec je to naprosto strašné.
Nestabilita syntaxe. Možná to znáte z LaTeXu --- překládali jste to před půl rokem a bylo to v pohodě, ale teďka to prostě nejde. Protože já mimimálně zpočátku nemůžu neměnnost také zaručit, bude se dát nepovinně (ale doporučeně) deklarovat verze syntaxe s níž to funguje.
Jeden z nejhlavnějších prvků je naprostá oddělenost logických celků. Do sekce macros patří definice maker, tam a nikam jinam. To jednoznačně přináší přehlednost, ale zdaleka nejde jen o tohle... Když budou celky takto logicky odděleny, mohu jednoduše v sekci macros použít znak | jako logické or (pouze příklad, míním se držet klasického || nebo or), kdežto v části textové v tabulkovém režimu jako oddělovač buněk tabulky.
Znak značí skutečně dotyčný znak. Samozřejmě v těle dokumentu, jinde je tu šumák. Psal jsem v TeXu hodně TeXnického TeXtu --- to je skutečně porod! \e\s\c\a\p\o\v\a\t to jak debil, to mě vážně nebaví. Postupně jsem si vypracoval makra tak, že jsem měl hlavičku a po ní jsem důkladně proházel catcode jak mi to vyhovovalo, mj. jsem házel $ na 12, * na 13 a definoval to na item, # na 12 a podobně. Hned to bylo lepší, ale pořád to nebylo dokonalé.
Interní formát bude s největší pravděpodobností XML. (I když knihovnu rexml docela nesnáším, no uvidíme). Jednak kvůli tomu, že si tím velmi zjednoduším export do různých podformátů XML (XHTML, docbook ... ) a jednak na toto se hodí, má to obsáhnou knihovnu a tak dále a tak dále.
Sekce jsou základní logické jednotky mého formátu. V sekci head jsou informace o dokumentu, autorovi, no prostě normální hlavička. V sekci setups jsou nastavení, sekce macros obsahuje makra, body je vlastní dokument a links jsou odkazy. Povinná je pouze sekce body.
Logicky dělám systém maximálně pluginovatelný. Zatím existují pluginy pro jazyky, syntax a výstupní formáty. Všechny pluginy jsou extended regular expressions ve stylu Ruby v YAMLovských fajlech. V souvislosti s tím vyvstává otázka jak „přemluvit” \w, aby se nevztahoval pouze na a-zA-Z_, ale i na znaky s diakritikou. V nejhorším to „ožulím” přes proměnnou, ale redefinice \w by byla ideální.
Pluginy pro jazyky. Zde lze definovat národní typografická pravidla.
Pluginy pro syntax. Pro potření problémů s tím, že něco ve verzi xy fungovalo, ale teď již nikoliv.
Pluginy pro výstupní formáty. Překládá interní XML do výstupních formátů.
Berte to vyloženě jen pro ukázku, detaily se dají doladit, jde o ty myšlenky v tom:
=== HEAD ===
document: Zkouska
version: 0.1 alpha
author: Botanicus
contact: kdosi@cosi.kdesi
licence: M$ patented ;)
============
=== SETUPS ===
font: Arial 10
color: indigo
page: A4
lang: czech
==============
=== MACROS ===
def chapter(2)
$1 atp., zatím nevím, jak to bude vypadat
==============
=== BODY ===
*** Linux u nas ***
Servery venujici se Linuxu u nas jsou [Root], [Abicko] a [LinuxExpress].
Takto delane linky jsou idealni, v pripade hrozici kolize jmen
lze pouzit i [1:zde], [2:zde] a [3:zde]. To uz se ale cte o neco
hure a navic linky skrze "zde", "link" a podobne jsou naprosto
prasacke a nemely by se pouzivat, cili s vyuzitim teto druhe
alternativy ve slusnych dokumentech ani moc nepocitam (ale kdo chce ... )
--- table: vyvoj DPH v Kocourkove ---
2005 | 30% | 45% | 32% | 78% | 43% | 54%
2006 | 12% | 89% | 20% | 20% | 98% | 30%
2007 | -5% | 86% | 40% | 0% | 22% | 56%
----
*** Kapitola u Ruby ***
--- verbatim: Ruby ---
array = %{ x y z}
array.each do
|item|
puts item
end
----
** Sekce o Smolickovi **
Seznam:
--- list: numbered ---
* item jedna
* item dva
* item tri
* item nizsi urovne
* dalsi nizsi itema
* zas normalni item
---
Smolicek sais ''' rm -rf /* ''' a bylo po ptakach.
@!ruby: ruby kod k provedeni
Vysazeno dne <@date.
============
=== LINKS ===
Root: http://www.root.cz/
Abicko: http://www.abclinuxu.cz/
LinuxExpress: http://www.linuxexpres.cz/
1: http://www.zde.nekde.cz/
2: http://www.zde.com
3: http://www.zdezdezde.com
=============
Velikost jádra systému (samozřejmě rozděláno):
botanicus@arch ~/projects/botadoc $ wc -l apps/* lib/* 70 apps/init.rb 49 apps/main.rb 35 lib/botaxml.rb 39 lib/format.rb 16 lib/help.rb 32 lib/proglangs.rb 14 lib/syntax.rb 255 celkem
Zatím to mám rozvrženo takto:
botanicus@arch ~/projects/botadoc $ ls -R apps/ btd@ doc/ etc/ lib/ logs/ plugins/ test/ ./apps: init.rb main.rb ./doc: TODO.otl help/ licence.btd wishlist ./doc/help: help help-cz ./etc: btd.yml ./lib: botaxml.rb format.rb help.rb proglangs.rb syntax.rb ./logs: main ./plugins: external/ formats/ languages/ syntax/ ./plugins/formats: ConTeXt.rb docbook.rb plain.rb texinfo.rb xhtml.rb LaTeX.rb odt.rb plainTeX.rb wiki.rb xml.rb ./plugins/languages: czech.yml english.yml french.yml slovak.yml ./plugins/syntax: 0.1/ ./plugins/syntax/0.1: abbr.yml envs.yml notes pairs_tags.yml parts.yml single_tags.yml
Byl bych rád, kdybyste nad tím třeba popřemýšleli, do diskuse pište návrhy, s čím nesouhlasíte a co si vlastně o celém nápadu myslíte. Právě proto tento zápisek píšu. Uznávám, je v tom stále hodně nedořešených věcí, ale skica je slibná ... Jo, těch páár provokací v úvodu a především v názvu zápisku si nevšímejte, tentokrát bych opravdu potřeboval vyvolat velkou a plodnou diskusi. Díky.
PS: přemýšlejte nad jménem, nevím, jak tý věci říkat.
PS: pokud mám v zápisku občas kraviny, odpusťte, psal jsem to ve škole a snažil se při tom tvářit, že vnímám ;)
Tiskni
Sdílej:
--- verbatim: Ruby --- mám chápat tak, že by to umělo vygenerovat i barevně zvýrazněnou syntaxi ruby?
) by se autor regexpového parseru asi brzo zvencnul.
Zkus se podívat třeba na RParsec, jestli by Ti nepomohl. Ovšem nevím, jak vhodné by to bylo pro wikioidní syntaxi, pro tu jsem zatím žádný parser nepsal.
Tys to rozsekl, honem, musíme začít okamžitě vyvíjet wiki s XML syntaxí – konečně jsme ten problém se syntaxí vyřešili!
)))
Naštěstí nikdo nemusí…nebo jo?
Mimochodem, možná sis toho nevšiml, ale on ten formát vyvíjí právě proto, že jemu ekvivalentní potenciální XML ručně psát nechce.
(pak se budu obávat napsat tečku na konci věty, aby mi to náhodou nepřehodilo písmo na tučné blikající světle modré).
\TeX neznam. Backslashu je tam sice jak maku, ale jak to vyresit prijemneji netusim...
--- math --- by mi prislo docela uchylny. Co takhle nejaky
--- mathtext ---? Mohl by fungovat stejne jak v TeXu. V dolarech by byl uveznen inline matematicky text...
Ano, docbook tohleto umí, ale pořád je to jen trapné XMLDocBook nie je XML, SGML je pociatkom vsetkeho...
DocBook is available in both SGML and XML forms, as a DTD. RELAX NG and W3C XML Schema forms of the XML version are availableTakže ano, Docbook je (také) XML.
wikipedia
Ad znaky jak jsem jiz psal, pravdepodobnost, ze nekdo bude psat ---table: xxx --- na samoztatnou radku je docela zanedbatelna,...Zanedbatelná možná, ale každopádně nenulová [*]. Takže buďto skončíte u systému, který některé věci prostě neumí vysázet, anebo časem zavedete speciální hack pro escapování takovýchhle konstrukcí. Welcome in hell. Upřímně řečeno: nevěřím tomu, že wiki-like syntaxe, jakou navrhujete, by se dala udělat rozumně rozšiřitelná, a přitom dopředně kompatibilní. Navíc v ní sotva půjdou vyjádřit různé typografické finesy (krásná sazba bez lidského přičinění je zatím spíš bytostí z pohádek – i TeX potřebuje občas trochu popostrčit). Většina sázecích systémů skončí buďto u toho, že z nich padá mizerná sazba, nebo že konvertují do TeXu a kamkoliv můžete manuálně propašovat libovolnou TeXovou konstrukci. Ani jedno není nikterak hezké. Jak na to chcete jít Vy?
Nepromyslenost ... muze to tak pusobit, ale nemyslim si.Pokud si v tomto stadiu návrhu nemyslíte, že je to ještě nepromyšlené, tak Tučnák s Vámi...
[*]: Vlastně si tím nejsem tak úplně jistý. Sázecí systém, který by byl takhle omezený, možná nebude chtít nikdo používat, takže pak bude technicky vzato pravděpodobnost nulová
Nenulova ano, ale takto se neda uvazovat, protoze pak je okamzite jednoducha syntaxe v haji ...Právě že takhle se musí uvažovat, pokud nemá vzniknout dílko pochybné použitelnosti. Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji. Nikoliv ostatní vůbec
Hlavně je potřeba zavést jednoduché axiómy, které budou jasně říkat, kdy mohou mít znaky řídící funkci a kdy nikoliv. Například tak, že mimo jedné–dvou výjimek mají speciální znaky řídící význam pouze na začátku řádku, přičemž pokud nechcete, aby měly, můžete před ně napsat mezeru, která se vždy na začátcích řádku požírá.
Detaily syntaxe mohou být složité, ale bez jednoduchých pravidel určujících, co je příkaz a co je text, vznikne pouze zmatek.
„Dobrá syntaxe by se měla vyznačovat tím, že často používané věci v ní půjdou zapsat jednoduše, ty ostatní složitěji.“To je propagace Perlu?
To je propagace Perlu?
Ani ne, spíš obecných lingvistických principů, kterými se řídí jak přirozené jazyky, tak třeba matematická notace a konec konců i rozumné programovací jazyky.
zni me to jako botuloxin a kdo si na tom nezauzli jazyk je tezkej king ... 
sem si vzpomel na nakou starou reklamu na totalgym s Chuckem Norrisem, kterej je este vetsi buh nez RH ... 
Tedy ten aktuální o Contextu myslím ..
Use plain TeX, please. Thank you!
YAML mozna vypada hezky, ale ma co nabidnout webovym vyvojarum, kteri stejne klientovi (v pripade normalnich stranek) musi posilat XHTML? Pro me je uzitecne mit data uz v nejakem dialektu XML ulozena a pak s nima za pomoci XSLT a Xpath pracovat. Navic XSLT je zase XML, takze se muze stat klidne obeti dalsiho XSLT, XPath a ja nevim ceho...moznosti je mnoho. Jakou vyhodu mi jako webarovi prinese ukladani dat na serveru v YAML, cim nahradim XPath a XSLT? Jen skoda, ze se neujal XUpdate...
Taky moc nechapu tvoje stesky nad absenci programovatelnosti v XML. XML je datova zakladna.
to me pripomina ze na me dneska z rss ctecky vypadnul nakej WYSIWYG editor na XML 
YAML je na konfiguraky, ne na ukladani dat (od toho mame snad mysql a dalsi).XML
Nebo XML v MySQL
Hmm, a kde je ten rozdíl? Jak řecké τεχνη, tak i anglické (nebo spíš mezinárodní
) text pocházejí z téhož indoevropského slovního základu – *tekth: Spřádat, splétat, tkát. Text je spřádání písmen do vět, textil vzniká spřádáním vláken do látky, τεχνη/technika je umění, jak věci jednoduché spřádat ve složitější – postup nebo celé řemeslo, umění (mezi techniky patří v tomhle smyslu i stavitelé a architekti).
Durdit se, když někdo žoviálně říká [:teχt:] (po starořecku spíš [:tekʰt:] místo [:tekst:] mi přijde asi stejně hloupé jako rozčilovat se nad „ruksakem“ (převzatým od Němců). Dokonce si troufnu tvrdit, že tahle souvislost je moje oblíbená etymologická perlička, stejně jako souvislost mezi textem a textilem. 
TeX (psáno takto v ASCII) je konstrukce spíše typografická než jazyková a nemá s řeckou alfabetou nic moc společného, spíš s přepisem sníženého E z páně Knuthova názvu. Takže na teχtu zajisté nic špatného není, kdežto TeXt může asi znamenat jenom text sázený TeXem a o ten tu sotva šlo.