Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Tiskni
Sdílej:
Jinak k tomu rozliseni, k čemu to je (pominu-li nějakou speciální profi grafiku)?Obraz vypadá lépe. Podstatně lépe. Pořídil jsem si ke konci roku 2k, 27" IPS monitor a už bych asi nechtěl s menším rozlišením.
kdyz nevidis pixely, jak muze dalsi zjemnovani pixelu byt uzitecne?Ja na Full HD 24¨ monitoru pixely bez potizi vidim. Druha vec je otazka granularity. U bezne velkeho pisma mam pixelovou stroke-width a dvoupixelovou mezeru mezi znaky. Takze pokud chci tucnejsi pismo, muzu stroke-width zvysit minimalne na dvojnasobek (2 pixely) ale ne mene. Obdobne sazba znaku na obrazovku je velmi svazana s mrizkou, nebot odstup mezi znaky muze jit bud dolu na jeden pixel, nebo nahoru na tri, coz je obrovsky relativni rozdil, ktery je rusivy. Pokud bych mel trikrat vetsi PPI, tak mam trikrat vetsi granularitu - muzu mit krome bezneho pisma (stroke-width 3) trochu tucnejsi pismo (stroke-width 4).
zbytečná elektronika navíc, za kterou se musí platit výpalné mafiiNo jo vlastně, za tu dobu, co telku nemám, jsem na to málem zapomněl.
Nevím k čemu je ořezat obraz ze všech stran a následně přeškálovat na původní rozlišení.
IMHO je to relikt z dob analogového vysílání a analogového přenosu signálu (třeba z videa), protože tam obraz většinou neseděl úplně přesně a ono přeci jen vypadá lépe, když se kousek uřízne, než když obraz nedosahuje k okraji obrazovky. U CRT obrazovky byl určitý overscan "od přírody", u LCD se pak nasimuloval.
Nechápu, proč je potřeba doostřovat obraz, který přichází ve správném rozlišení a může tak být perfektně ostrý.
Ve správném rozlišení přichází málokdy, v podstatě jen když si pouštím BD nebo nějaké 1080p video z počítače. Jinak se provádí upscaling (v případě SD televizního vysílání dost výrazný) a ten bez přiostření moc hezky nevypadá.
Všeobecně jde ale hlavně o to, že smyslem továrního nastavení je především televizi prodat. Takže je potřeba, aby vypadal lákavě v prodejně, což je velká hala s podivnými světelnými podmínkami. Na laika, což je většina kupujících (a ti ostatní stejně vědí, že se nemohou řídit tím, co vidí v prodejně), prostě obraz se sytějšími barvami, ostřejšími hranami a nejspíš i mírně přetaženým jasem působí lépe. Koneckonců znám i lidi, kteří si radši roztáhnou 4:3 obraz do šířky, protože to podle nich vypadá lépe než "ty hnusný černý pruhy" (případně úžasný argument "přece jsme si nekoupili velkou televizi, abychom jí používali jen kus"). Tak to prostě je a výrobci se tomu jen přizpůsobili.
Osobně tovární nastavení vůbec neřeším, podstatné je pro mne jen to, jestli má televize (nebo monitor) dostatečně bohaté možnosti konfigurace, abych parametry obrazu mohl přizpůsobit tomu, co vyhovuje mně.
Ve správném rozlišení přichází málokdyVe správném rozlišení především přichází v případě, o kterém jsem mluvil, tedy prostřednictvím HDMI vstupu ze zařízení, které posílá video ve stejném rozlišení, jako je nativní rozlišení obrazovky. Samozřejmě se můžeme bavit o stovce jiných případů, že.
4k na 40" je ma skoro stejne PPI jako FHD na 24", a je to spis o tom, ze se ti tam toho vejde fakt hodne.
A přesně to je taky jediný důvod, proč bych o 4K monitor stál, takže 40" je zhruba tak ta úhlopříčka, o které bych byl ochoten uvažovat, kdybych zatoužil po 4K monitoru. Menší určitě ne.
Co se týká věrného podání barev, tak rozhodně neplatí, že by na něm běžným uživatelům nezáleželo. Jen doteď neměli tu možnost. TNka to nezvládají, ruční kalibrace je mimo možnosti BFU atd. A TV mají možnost nastavit si akorát tak barvy, ve kterých vypadá dobře nejnovější filmový trhák, což nemá s věrností nic společného.
A proč by to měl vlastně uživatel chtít? Typickým příkladem jsou fotky zboží v e-shopech. Člověk si nemůže koupit něco, u čeho záleží na barvě, když to na monitoru vůbec neodpovídá realitě.
Monitor lze kalibrovat na přesné barvy (v rámci možností) a zobrazuje signál co nejvěrněji umí (od toho je to taky monitor, že).Tohle zní jako moc dobrý nápad. Máš nějaký link?
je-li člověk ochoten za ni těch 4000-5000 Kč dátIMHO je lepší si ji půjčit, ne? Člověk nekalibruje monitor každý den.
Asi som divný ale stále robím na 17" 1280x1024. Keby som teraz mal meniť monitor tak by som asi premýšľal nad eizom 1920x1920 (chýba mi tam síce pivot ale no zvykol by som si).
Aby som nemal obraz prevrátený keď náhodou monitor namontujem obrátený o 90° :-P
Je to vysoká cena. Ja si osobne na monitor ktovie ako nepotrpím ale širokouhlé blbosti mi vadia. Takže do budúcnosti by som z princípu kúpil niečo čo sa podobá štvorcu aby som výrobcu podporil. Inak sa zatiaľ nechystám kupovať nič nové, tá stará 17" z roku 2004 za ktorou sedím funguje dobre, CCFL sú v dobrom stave (žiadna nebliká, farba je stále okolo 6500K), obraz pre programátora dostačujúci (lepšie než väčšina nových monitorov), pozorovacie uhly asi také isté ako u nových monitorov.
Ja nastavenie jasu nemám (teda je tam len softvérové, CCFL svietia rovnako), kontrast nastavený tak aby to nesprznilo všetko
Keby som teraz mal meniť monitor tak by som asi premýšľal nad eizom 1920x1920Nad ním jsem hodně uvažoval, ale nakonec se mi nechtělo čekat a koupil jsem si toto: 27" Philips 272C4QPJKAB, protože byl zrovna ve slevě.
Začínaje letoškem, a zejména pak v dalších letech, "monitor" znamená v podstatě televizi bez zvuku a bez tuneru ale za stejný peníze.Minimálně na CZC to tak není.