Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
Protože je jaro, mohli bychom si koupit trošku novýho železa, co říkáte? Třeba takhle NFS server, aby dával pár TB prostoru. Nojo tak kudy do toho?
Na LinuxExpo se naparoval SGI s hotovým NAS serverem. Je to postaveno na SATA discích a HW raidu, který je FC kanálem připojen k obyčejnému linuxovému serveru. Na raidu se udělá filesystém XFS a na tom obyčejném serveru jsou prý navíc nějaké utility pro údržbu XFS filesystému. V těch utilitách prý je know how SGI, kde XFS před lety vynalezli. Celé bratru za půl milionu zapomněl jsem jaká kapacita, mám dojem že říkal 7TB. Jo a docela pěkný SW na monitorování a správu toho pole. To víte, jsou to profíci.
Proč SATA disky, nebyly by lepší SCSI? Existuje technologie SATA-II, liší se od obyčejného SATA nějakou optimalizací. Jenotlivé požadavky na diskové operace si disk sám hezky seřadí do fronty a než je začne provádět, přehází pořadí tak, aby se toho co nejvíc stihlo během jedné otáčky disku. Tedy to, co SCSI disky dělají od nepaměti. Říká někdo, že SATA disky jsou pomalejší než SCSI nebo že mají menší životnost? Jestliže ano, čím by se to vysvětlilo? Že by se výrobci dohodli, že SATA budou dělat co možná blbější? No možný to je.
Pojdme trochu níž. Dalo by se koupit no name diskové pole na SATA discích, externě to může mít SCSI nebo FC (ale FC switch něco stojí). Tady myslím hodně záleží na značce toho no name. Zatím máme zkušenost s poli EasyStor. Je to stabilní, ale pomalé. Radši bych viděl něco jiného. Že by INFORTREND nebo JollyNAS? Nevím, to je otázka případných dobrých nebo špatných referencí. Tak třeba reference na Discobolos jsou špatné.
Pojdme ještě níž. Zdá se že 1TB se dá v pohodě postavit na jednom serveru z vnitřních disků. V tom případě bych docela váhal nad SATA disky a spíš bych šel do SCSI. V SATA diskovém poli prý je něco, jmenuje se to backplane a je to nějaká sběrnice, na niž se dá připojovat spousta SATA disků. Jak je to možné, nevím. Ve výkonnějším diskovém poli asi těch backplanů bude víc, aby se dal protlačit větší provoz. Tak si to aspon představuju. Leč mám pochybnosti, jak je to řešeno v serveru, který údajně umožnuje třeba nějakých pět interních SATA disků. Pochybnosti o rychlosti takového řešení. Takže bych si naordinoval aspon dva interní SCSI řadiče pro větší propustnost. To zas ale znamená SW RAID5 prostředky linuxového jádra, protože interní HW RAID řadič má disky určitě všechny na jednom SCSI řetězci. Ne že by mi to vadilo, zkušenosti s interními jednodeskovými RAID řadiči mám jenom ty nejhorší. Jednoho dne řadič klekne a jiný stejný na světě není. Podrobné pomluvy Adapteců tady vypisovat nebudu.
Oproti tomu zkušenosti se SW raidem mám dobré, ale udělal jsem je na Solarisu, nikoli v linuxu.
Tož tak, pro dnešek konec samomluvy.
Tiskni
Sdílej:
26.4.2006 13:42
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Děkuji za pozitivní zkušenost. Kdesi jsem vyslechl stížnosti na chování výrobce Discobola, když se něco rozbilo a chtěli po něm opravu. Ale mám to z druhé ruky, takže jsem měl radši být zticha.
Schválně jsem to tak napsal, aby to vypadalo učeně, přece! Linux je operační systém vzdělanců. To se potom nesmíme divit, že se nemůže prosadit jako většinovej.
Nemáš spíš špatné zkušenosti s pseudo raid kartama pro SATA co se poslední dobou všude strkaj?
SW RAID je prima, ale pokud máš HW RAID, tak ušetříš hormadu přerušení (vidíš jen jedno zařízení - hw raid kartu a to je dost velký rozdíl proti tomu, když komunikuješ například s 10 samostatnými disky) a výkon procesoru (na 4 CPU Opteronu si vzal SW RAID5 při zápisu 90MiB/s jeden procesor).
Například server SUN Fire V890 umí FC-AL (vím, není to to samé jako vícecestné připojení k poli, ale může to pomoc).
Dalsi nezanedbatelny rozdil mezi polem a kartou je HOT-SWAP. V poli jsou disky pripojene prave pres backplane s SCA-3 kontekroty (napajeni i data v jednom, umoznuje elektricky bezpecne odpojovani/pripojovani za chodu), kdezto karty se k diskum pripojuji pres 68pinove konektory.
Jak kde, třeba u serveru SUN Fire V40z to tak určitě není, je tam normální backplane a když do serveru osadíš RAID kartu, tak akorát přepojíš SCSI kabel se základní desky na tu kartu...
Disky do lepsich SCSI policek byvaji vybirane (lepe testovane, s lepsima parametrama), takze maji vyssi spolehlivost a disky s FC rozhranim (nebo dokonce dualnim FC) byvaji mnohem spolehlivejsi - byt znatelne drazsi...Zpusob vyberu disku je magie, kterou vyrobci neradi zverejnuji. Podle mych informaci ma z tovarny kazdy disk urcity pocet vadnych bloku. Tyto vadne bloky jsou samozrejme realokovany a pri sekvencnim cteni u techto realokovanych bloku dochazi k velkemu zpozdeni zpusobeny zdlouhavym presunem hlavicky. Prave na zaklade poctu a rozlozeni techto oblasti se vybiraji kvalitnejsi disky.
Pro spoustu nasazená SATA disky výkonem stačí...Z pohledu maximálního počtu prodaných diskových polí si dovolím souhlasit. V případě požadavku na vyšší dostupnost, škálovatelnost nebo propustnost je již často třeba sáhnou po dražším řešení na technologii FC nebo SCSI.
Backplane je (zjednodušeně) deska s konektorama, do kterých se zasouvají (hot-swap) disky. Backplane najdeš nejen v diskovém poli ale i v serverech.Bohužel občas backplane obsahuje aktivní prvky. Vadný backplane se špatně vyměňuje bez nutnosti vypnutí zařízení.
S interními RAID řadiči mám zkušenosti dobré, protože jsem ještě jiný než interní RAID řadič v počítači nevidělJá mám zase opačné zkušenosti. Výkonější bývají až velmi drahé řadiče, kdy z praxe se jedná o druhou nejvíce poruchovou část HW hned po discích a to nezávisle na výrobci noname i značkovém. Proto jsou vhodnější disková pole s redundantními řadiči.
Nemáš spíš špatné zkušenosti s pseudo raid kartama pro SATA co se poslední dobou všude strkaj?
Já mám zase opačné zkušenosti. Výkonější bývají až velmi drahé řadiče, kdy z praxe se jedná o druhou nejvíce poruchovou část HW hned po discích a to nezávisle na výrobci noname i značkovém. Proto jsou vhodnější disková pole s redundantními řadiči.
Já to myslel jako nadsázku, viděl jsi už někde externí řadič (jako je externí modem) u počítače? Přece se všechny strkají do pci(-x) slotu nebo se připojují do jiné sběrnice
Samozřejmě vím, že diskové pole mívá redundantní řadiče...
Já to myslel jako nadsázku, viděl jsi už někde externí řadič (jako je externí modem) u počítače? Přece se všechny strkají do pci(-x) slotu nebo se připojují do jiné sběrniceReagoval jsem na dobré zkušenosti s interními řadiči. Externí řadič moc smyslu nemá, když i interní mají porty pro připojení externích zařízení.
Samozřejmě vím, že diskové pole mívá redundantní řadiče...To je dobře, ovšem nikdo netvrdil opak.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.4.2006 15:29