Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Protože je jaro, mohli bychom si koupit trošku novýho železa, co říkáte? Třeba takhle NFS server, aby dával pár TB prostoru. Nojo tak kudy do toho?
Na LinuxExpo se naparoval SGI s hotovým NAS serverem. Je to postaveno na SATA discích a HW raidu, který je FC kanálem připojen k obyčejnému linuxovému serveru. Na raidu se udělá filesystém XFS a na tom obyčejném serveru jsou prý navíc nějaké utility pro údržbu XFS filesystému. V těch utilitách prý je know how SGI, kde XFS před lety vynalezli. Celé bratru za půl milionu zapomněl jsem jaká kapacita, mám dojem že říkal 7TB. Jo a docela pěkný SW na monitorování a správu toho pole. To víte, jsou to profíci.
Proč SATA disky, nebyly by lepší SCSI? Existuje technologie SATA-II, liší se od obyčejného SATA nějakou optimalizací. Jenotlivé požadavky na diskové operace si disk sám hezky seřadí do fronty a než je začne provádět, přehází pořadí tak, aby se toho co nejvíc stihlo během jedné otáčky disku. Tedy to, co SCSI disky dělají od nepaměti. Říká někdo, že SATA disky jsou pomalejší než SCSI nebo že mají menší životnost? Jestliže ano, čím by se to vysvětlilo? Že by se výrobci dohodli, že SATA budou dělat co možná blbější? No možný to je.
Pojdme trochu níž. Dalo by se koupit no name diskové pole na SATA discích, externě to může mít SCSI nebo FC (ale FC switch něco stojí). Tady myslím hodně záleží na značce toho no name. Zatím máme zkušenost s poli EasyStor. Je to stabilní, ale pomalé. Radši bych viděl něco jiného. Že by INFORTREND nebo JollyNAS? Nevím, to je otázka případných dobrých nebo špatných referencí. Tak třeba reference na Discobolos jsou špatné.
Pojdme ještě níž. Zdá se že 1TB se dá v pohodě postavit na jednom serveru z vnitřních disků. V tom případě bych docela váhal nad SATA disky a spíš bych šel do SCSI. V SATA diskovém poli prý je něco, jmenuje se to backplane a je to nějaká sběrnice, na niž se dá připojovat spousta SATA disků. Jak je to možné, nevím. Ve výkonnějším diskovém poli asi těch backplanů bude víc, aby se dal protlačit větší provoz. Tak si to aspon představuju. Leč mám pochybnosti, jak je to řešeno v serveru, který údajně umožnuje třeba nějakých pět interních SATA disků. Pochybnosti o rychlosti takového řešení. Takže bych si naordinoval aspon dva interní SCSI řadiče pro větší propustnost. To zas ale znamená SW RAID5 prostředky linuxového jádra, protože interní HW RAID řadič má disky určitě všechny na jednom SCSI řetězci. Ne že by mi to vadilo, zkušenosti s interními jednodeskovými RAID řadiči mám jenom ty nejhorší. Jednoho dne řadič klekne a jiný stejný na světě není. Podrobné pomluvy Adapteců tady vypisovat nebudu.
Oproti tomu zkušenosti se SW raidem mám dobré, ale udělal jsem je na Solarisu, nikoli v linuxu.
Tož tak, pro dnešek konec samomluvy.
Tiskni
Sdílej:
Děkuji za pozitivní zkušenost. Kdesi jsem vyslechl stížnosti na chování výrobce Discobola, když se něco rozbilo a chtěli po něm opravu. Ale mám to z druhé ruky, takže jsem měl radši být zticha.
Schválně jsem to tak napsal, aby to vypadalo učeně, přece! Linux je operační systém vzdělanců. To se potom nesmíme divit, že se nemůže prosadit jako většinovej.
Disky do lepsich SCSI policek byvaji vybirane (lepe testovane, s lepsima parametrama), takze maji vyssi spolehlivost a disky s FC rozhranim (nebo dokonce dualnim FC) byvaji mnohem spolehlivejsi - byt znatelne drazsi...Zpusob vyberu disku je magie, kterou vyrobci neradi zverejnuji. Podle mych informaci ma z tovarny kazdy disk urcity pocet vadnych bloku. Tyto vadne bloky jsou samozrejme realokovany a pri sekvencnim cteni u techto realokovanych bloku dochazi k velkemu zpozdeni zpusobeny zdlouhavym presunem hlavicky. Prave na zaklade poctu a rozlozeni techto oblasti se vybiraji kvalitnejsi disky.
Pro spoustu nasazená SATA disky výkonem stačí...Z pohledu maximálního počtu prodaných diskových polí si dovolím souhlasit. V případě požadavku na vyšší dostupnost, škálovatelnost nebo propustnost je již často třeba sáhnou po dražším řešení na technologii FC nebo SCSI.
Backplane je (zjednodušeně) deska s konektorama, do kterých se zasouvají (hot-swap) disky. Backplane najdeš nejen v diskovém poli ale i v serverech.Bohužel občas backplane obsahuje aktivní prvky. Vadný backplane se špatně vyměňuje bez nutnosti vypnutí zařízení.
S interními RAID řadiči mám zkušenosti dobré, protože jsem ještě jiný než interní RAID řadič v počítači nevidělJá mám zase opačné zkušenosti. Výkonější bývají až velmi drahé řadiče, kdy z praxe se jedná o druhou nejvíce poruchovou část HW hned po discích a to nezávisle na výrobci noname i značkovém. Proto jsou vhodnější disková pole s redundantními řadiči.Nemáš spíš špatné zkušenosti s pseudo raid kartama pro SATA co se poslední dobou všude strkaj?
Já to myslel jako nadsázku, viděl jsi už někde externí řadič (jako je externí modem) u počítače? Přece se všechny strkají do pci(-x) slotu nebo se připojují do jiné sběrniceReagoval jsem na dobré zkušenosti s interními řadiči. Externí řadič moc smyslu nemá, když i interní mají porty pro připojení externích zařízení.
Samozřejmě vím, že diskové pole mívá redundantní řadiče...To je dobře, ovšem nikdo netvrdil opak.