Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Protože je jaro, mohli bychom si koupit trošku novýho železa, co říkáte? Třeba takhle NFS server, aby dával pár TB prostoru. Nojo tak kudy do toho?
Na LinuxExpo se naparoval SGI s hotovým NAS serverem. Je to postaveno na SATA discích a HW raidu, který je FC kanálem připojen k obyčejnému linuxovému serveru. Na raidu se udělá filesystém XFS a na tom obyčejném serveru jsou prý navíc nějaké utility pro údržbu XFS filesystému. V těch utilitách prý je know how SGI, kde XFS před lety vynalezli. Celé bratru za půl milionu zapomněl jsem jaká kapacita, mám dojem že říkal 7TB. Jo a docela pěkný SW na monitorování a správu toho pole. To víte, jsou to profíci.
Proč SATA disky, nebyly by lepší SCSI? Existuje technologie SATA-II, liší se od obyčejného SATA nějakou optimalizací. Jenotlivé požadavky na diskové operace si disk sám hezky seřadí do fronty a než je začne provádět, přehází pořadí tak, aby se toho co nejvíc stihlo během jedné otáčky disku. Tedy to, co SCSI disky dělají od nepaměti. Říká někdo, že SATA disky jsou pomalejší než SCSI nebo že mají menší životnost? Jestliže ano, čím by se to vysvětlilo? Že by se výrobci dohodli, že SATA budou dělat co možná blbější? No možný to je.
Pojdme trochu níž. Dalo by se koupit no name diskové pole na SATA discích, externě to může mít SCSI nebo FC (ale FC switch něco stojí). Tady myslím hodně záleží na značce toho no name. Zatím máme zkušenost s poli EasyStor. Je to stabilní, ale pomalé. Radši bych viděl něco jiného. Že by INFORTREND nebo JollyNAS? Nevím, to je otázka případných dobrých nebo špatných referencí. Tak třeba reference na Discobolos jsou špatné.
Pojdme ještě níž. Zdá se že 1TB se dá v pohodě postavit na jednom serveru z vnitřních disků. V tom případě bych docela váhal nad SATA disky a spíš bych šel do SCSI. V SATA diskovém poli prý je něco, jmenuje se to backplane a je to nějaká sběrnice, na niž se dá připojovat spousta SATA disků. Jak je to možné, nevím. Ve výkonnějším diskovém poli asi těch backplanů bude víc, aby se dal protlačit větší provoz. Tak si to aspon představuju. Leč mám pochybnosti, jak je to řešeno v serveru, který údajně umožnuje třeba nějakých pět interních SATA disků. Pochybnosti o rychlosti takového řešení. Takže bych si naordinoval aspon dva interní SCSI řadiče pro větší propustnost. To zas ale znamená SW RAID5 prostředky linuxového jádra, protože interní HW RAID řadič má disky určitě všechny na jednom SCSI řetězci. Ne že by mi to vadilo, zkušenosti s interními jednodeskovými RAID řadiči mám jenom ty nejhorší. Jednoho dne řadič klekne a jiný stejný na světě není. Podrobné pomluvy Adapteců tady vypisovat nebudu.
Oproti tomu zkušenosti se SW raidem mám dobré, ale udělal jsem je na Solarisu, nikoli v linuxu.
Tož tak, pro dnešek konec samomluvy.
Tiskni
Sdílej:
Děkuji za pozitivní zkušenost. Kdesi jsem vyslechl stížnosti na chování výrobce Discobola, když se něco rozbilo a chtěli po něm opravu. Ale mám to z druhé ruky, takže jsem měl radši být zticha.
Schválně jsem to tak napsal, aby to vypadalo učeně, přece! Linux je operační systém vzdělanců. To se potom nesmíme divit, že se nemůže prosadit jako většinovej.
Disky do lepsich SCSI policek byvaji vybirane (lepe testovane, s lepsima parametrama), takze maji vyssi spolehlivost a disky s FC rozhranim (nebo dokonce dualnim FC) byvaji mnohem spolehlivejsi - byt znatelne drazsi...Zpusob vyberu disku je magie, kterou vyrobci neradi zverejnuji. Podle mych informaci ma z tovarny kazdy disk urcity pocet vadnych bloku. Tyto vadne bloky jsou samozrejme realokovany a pri sekvencnim cteni u techto realokovanych bloku dochazi k velkemu zpozdeni zpusobeny zdlouhavym presunem hlavicky. Prave na zaklade poctu a rozlozeni techto oblasti se vybiraji kvalitnejsi disky.
Pro spoustu nasazená SATA disky výkonem stačí...Z pohledu maximálního počtu prodaných diskových polí si dovolím souhlasit. V případě požadavku na vyšší dostupnost, škálovatelnost nebo propustnost je již často třeba sáhnou po dražším řešení na technologii FC nebo SCSI.
Backplane je (zjednodušeně) deska s konektorama, do kterých se zasouvají (hot-swap) disky. Backplane najdeš nejen v diskovém poli ale i v serverech.Bohužel občas backplane obsahuje aktivní prvky. Vadný backplane se špatně vyměňuje bez nutnosti vypnutí zařízení.
S interními RAID řadiči mám zkušenosti dobré, protože jsem ještě jiný než interní RAID řadič v počítači nevidělJá mám zase opačné zkušenosti. Výkonější bývají až velmi drahé řadiče, kdy z praxe se jedná o druhou nejvíce poruchovou část HW hned po discích a to nezávisle na výrobci noname i značkovém. Proto jsou vhodnější disková pole s redundantními řadiči.Nemáš spíš špatné zkušenosti s pseudo raid kartama pro SATA co se poslední dobou všude strkaj?
Já to myslel jako nadsázku, viděl jsi už někde externí řadič (jako je externí modem) u počítače? Přece se všechny strkají do pci(-x) slotu nebo se připojují do jiné sběrniceReagoval jsem na dobré zkušenosti s interními řadiči. Externí řadič moc smyslu nemá, když i interní mají porty pro připojení externích zařízení.
Samozřejmě vím, že diskové pole mívá redundantní řadiče...To je dobře, ovšem nikdo netvrdil opak.