Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Z luxusně vypadající krabičky vypadly luxusně vypadající hodinky, které neuměly skoro nic. Mají dvě tlačítka, jedno pro nastavení času a druhé pro zjištění času. Už to bylo poněkud zarážející, abych zjistil, kolik je hodin zaprvé potřebuji druhou ruku a zadruhé to musím dekódovat během pěti sekund, než to zase zmizí. Prý kvůli úspoře baterií. Obyčejné digitální hodinky tou baterií musejí ale mrhat…
Další nevýhoda ukazování času LED diodami se ukázala záhy: na hodinky není vidět na silném slunci, je třeba je zastínit. Ve tmě hodinky pro změnu oslňují. S přesností to taky nebylo zcela perfektní, jednou za čas jsem hodinky podle Internetu seřídil, přičemž šly špatně pokaždé zhruba o dvě minuty.
Měl jsem pocit, že hodinky svítí čím dál méně a já je musím stínit čím dál více. Je to jen můj dojem nebo hodinky opravdu slábnou? Když jsem chtěl znát čas, zmáčknul jsem tlačítko, zastínil hodinky a přiblížil je k pravému oku. Občas jsem přesto přehlédl svítící diodu (nebo vážně nesvítila?), čímž jsem výsledek dost znepřesnil. Zhruba po třech čtvrtinách roku bylo obtížné čas určit i v naprosté tmě, usoudil jsem, že je vhodné vyměnit baterku.
Do hodinek bylo takřka nemožné se dostat, tak jsem se rozhodl navštívit hodináře. Ten vyměnil baterku raz dva a prohlásil, že za celou svou kariéru se s něčím takovým ještě nesetkal. „Inu, pokrok jde dopředu“, zareagoval jsem. On však byl rovněž pohotový: „Otázka je, jestli správným směrem.“ Po výměně baterky hodinky hodinky zářily a vypadalo to, že mám zase na tři čtvrtiny roku pokoj.
U hodinek bylo napsáno, že jsou (aspoň nějak) vodotěsné. Tak mě překvapilo, že po jednom dni pobytu na sjezdovce se v nich objevil zamlžený flek. Naštěstí po nějaké době ten flek zase zmizel, ale už jsem k vodotěsnosti neměl příliš důvěru. Nikdy před tím jsem ale s vodotěsností problém neměl, že by to bylo tím vyměňováním baterky? Nebo jen hodinky ještě nebyly vystaveny takovému množství vody?
A pak jsem udělal zásadní chybu: nesundal jsem si hodinky, když jsem se rozhodl zkusit snowboard. Po dni válení se ve sněhu se na hodinkách objevil ještě větší flek než před tím a dokonce přestaly ukazovat čas. Zkusil jsem je vysušit tím, že jsem je dal nad topení, což byla druhá chyba. Když jsem se na ně znovu podíval, docela pálily a běžely zhruba dvakrát rychleji. Obecně navíc panovala pochmurná atmosféra, jelikož měl zrovna ten den jeden rodinný příslušník na lyžích havárii, tak o hodinky nebyla primární obava.
Ostatně hodinky přežily, rodinný příslušník ne. Ale spolehlivost hodinek byla ještě menší – jednou za čas se totiž při pokusu zjistit čas rozhodly samy restartovat. Na některé otázky, kolik je hodin, jsem tak musel po podívání se na hodinky odpovědět, že nevím. Dost bledě to s hodinkami vypadalo, když jsem s nimi jednou promoknul. Neukazovaly čas asi den, začínal jsem přemýšlet o náhradě, ale kupodivu hodinky přežily i tentokrát. Asi po dvou dnech bylo možné zas nastavit čas a nadále je používat.
Za tu dobu jsem se naučil číst binární čas rychleji než sčítáním binárních mocnin v desítkové soustavě. Při dekódování času se snažím generovat standardní český výstup: [za jednu až sedm minut] [čtvrt na / půl / třičtvrtě na] jedna až dvanáct [a jedna až sedm minut]
Jelikož binární čísla jedna až dvanáct považuji za známá, je čtení počtu hodin triviální. Jediný problém je, že na ně občas zapomenu. Klíčové je tedy poznat minuty. K tomu si pamatuji:
. . . . . . -- celá . . * * * * -- čtvrt . * * * * . -- půl * . * * . * -- třičtvrtě * * * * . . -- celá
Vždy se tedy snažím uhodnout, čemu je zobrazovaný čas nejblíž, a pak použiji klasickou binární aritmetiku. Navíc funguje fajn věc: pokud přičtu levé dvě cifry k pravým čtyřma, dostanu počet minut po čase určeným těmi levými dvěma ciframi. Například:
binární čas: * * . . * . levá část: * * (tři, tedy tři čtvrtiny) pravá část: . . * . součet: . * . * (pět) čas: třičtvrtě a pět minut
Často taky používám jen jakýsi odhad bez snahy čas přesně vyčíslovat, podobně jako u analogových hodinek.
Binární soustava je obecně prima, například na prstech žádné jiné počítání neuznávam. To by byla krásná scénka:
Učitelka ve školce: Kolik je ti roků?
Dítě: Tolik! (ukazuje palec a ukazováček)
Učitelka: Dva?
Dítě: Ne, tši!
Nechápu zaujatost některých lidí vůči číslům čtyři a devatenáct. Někde jsem například četl tvrzení (tuším) Karla Gotta, že třicet jedna je pět krát čtyři, což vzkazuje svým odpůrcům. To je ale ptákovina.
Moc pěkně by taky vypadal binární orloj. Jen škoda, že „obyčejní lidé“ pro to nejspíš nemají pochopení, a možná ani ti neobyčejní.
Nicméně, kdybych o hodinky přišel, asi bych o ně znovu nestál, čistě kvůli nemilému poměru cena / kvalita. Od svých příštích binárních hodinek bych očekával alespoň některou z následujících featur:
Ale jak jsem se díval na dostupné binární hodinky, je to, co zatím mám, asi opravdu to nejlepší. Ostatní „binární“ hodinky, co jsem na Síti viděl se za binární snad ani považovat nedají. Největší pitomost je binárně kódovat cifry desítkové soustavy digitálních hodin.
Tiskni
Sdílej:
Doporucuju trinarky ... trinarni hodiny.
Spustte ve Wine zde:
Nechápu zaujatost některých lidí vůči číslům čtyři a devatenáct.
Čo sa týka vodotesnosti, tak to si asi nevidel Zohana.
To být vodovzdorný hodinky, ne vodu 
Nechápu zaujatost některých lidí vůči číslům čtyři a devatenáct.
Devatenáct? Chápal bych spíš devět nebo osmnáct (podle toho, kde máte nejnižší řád). Devatenáct (při nejnižším řádu na palci) používá jen Ozzák jako pozdrav…
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.3.2011 04:05
21.3.2011 16:51
21.3.2011 17:53
21.3.2011 08:07
21.3.2011 12:24
21.3.2011 13:28
21.3.2011 23:03
22.3.2011 18:43
