Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Protože nazrál čas pro nasazení Linuxu na firemní desktop, strávil jsem posledních téměř čtrnáct dní vybíráním nejvhodnější distribuce.
Moje kritéria pro výběr byla tato:
Požadavky uživatele:
+ intuitivní ovládání ve smyslu "pracuji - nenastavuji"
+ co nejmenší změny oproti MS Windows)
+ kvalitní kancelářský balík co nejvíce kompatibilní se "zbytkem světa"
+ bezproblémové připojování dalších periférií (fotoaparát, kamera, mobilní telefon atd.)
+ zpracování dat (obrázků, fotografií)
+ podpora multimédií
+ spouštění nezbytných MS aplikací
Požadavky správce:
+ co nejbezproblémovější instalace s minimem dodatečných úprav
+ aktuální aplikace a jejich automatická a bezpečná aktualizace
+ snadný, nejlépe automatizovaný upgrade mezi verzemi
+ jistota kontinuity dalšího vývoje
+ kvalitní komunitní podpora
+ případná komerční podpora
Snažil jsem se podrobit těmto požadavkům tyto distribuce:
Fedora Core 5 -> Aurox 11.1 -> Ubuntu 6.0.6-> Edubuntu -> Kubuntu -> SuSE 10.1 -> Mandriva One 2006 -> Fedora Core 5
Nekorunovaným králem se pro mne nakonec stalo SuSE.
Silným argumentem byla možnost dokupení komerční podpory. To je z hlediska odpovědnosti vůči firmě dobrá investice pro případ, že by jejich systémový administrátor (tedy já) chtěl někdy odejít jinam
. Také to, že za SuSE stojí velká komerční firma, která má řadu let jednu ze základen v České republice působí na lidi z byznysu důvěryhodně.
Pro mne byla příjemná i celková předpřipravenost systému pro použití, kvalitní lokalizace, poměrně živá komunitní podpora.
Na druhou stranu se mi některé věci zdají být trochu nestandardní, ale na to se dá (doufám) zvyknout.
Druhou v pořadí v mém pomyslném žebříčku z hlediska použitelnosti by se stala Mandriva - i když toto umístění je více-méně teoretické.
Kdyby se hlasovalo pro nejvíc "easy-to-install & easy to use" distribuci, asi bych volil právě Mandrivu. Příjemně mne překvapila blesková instalace, naprosto intuitivností používání i celková rychlost systému.
Nepřekonatelnou překážkou jsou pro mne ale neaktuální aplikace ve free verzi (aktuální balíčky jsou přístupné pouze členům Mandriva klubu).
Poznámka: Vůbec by mi nevadilo, kdyby se za komerčně nasazený Linux mělo zaplatit. Ovšem nejdřív je nutné lidi, kteří o tom rozhodují v praxi přesvědčit o tom, že se jim takový krok vyplatí. Z tohoto důvodu osobně považuji "politiku" Mandrivy v tomto ohledu za hodně nešťastnou...
Další se v mém žebříčku umístily *buntu a Fedora, s tím, že *buntu bych dal osobně asi přednost a to i přes to, že patřím ke spokojeným uživatelům Fedory (pozor, to je vyjádření mých sympatií vůči Debianu!
). Líbí se mi nekomerční charakter *buntu, živé kvalitní fórum, rychlý vývoj atd. Měl jsem sice u dvou PC problém s instalací (4 pokusy na dvou PC - obrazovka v určitém okamžiku zčernala a instalace skončila), ale mohlo to být také způsobeno mým hardwarem.
Moje oblíbená Fedora skončila jako poslední hlavně díky tomu, že ji považuji přece jen za více-méně vývojovou distribuci. Nejraději bych použil nějakou distribuci založenou na Fedoře, která je připravena pro komerční nasazení. Z tohoto důvodu jsem také původně vkládal velké naděje do Auroxu. Stav českých webových stránek ve mně sice nevzbuzoval velkou důvěru, ale pokusil jsem se stát registrovaným členem. Výsledkem byl error při registraci. Nahlásil jsem to a dodnes nic.. " Zkusil jsem nainstalovat verzi 11.1 (FC4), ale o výrazných výhodách oproti Fedoře mne to nepřesvědčilo. Kdyby bylo všechno, co se o Auroxu píše tak jak se to píše... Možná časem.
Ostatní distribuce jako např. Debian, CentOS ale nakonec i Mandrivu jsem vyřadil protože je pro mne prioritní mít na desktopu nejnovější aktuálizované aplikace.
Různá malá a komerční distra Fox desktop, Vector Linux, atd. jsem z pochopitelných důvodů, neřešil...
Podotýkám, že toto je mé osobní subjektivní, více-méně teoretické hodnocení. Nekamenujte mne za něj, prosím.
Za půl roku ostrého provozu budu jistě moudřejší. Nicméně, právě teď mi to ještě můžete rozmluvit...
.
Praxe
bude však nejspíš taková, že se budu stejně rozhodovat podle stavu hardwaru a podle konkrétních požadavků na každou jednu stanici. Uvidíme..
Tiskni
Sdílej:
Mozna, ze se s tim dalo poprat i jinak, ale v rychlosti jsem na to neprisel.
Bohužel dojem zkazily občas některé balíčky z currentu, které nebyly správně připravené a po aktualizaci některé aplikace přestaly fungovat, jednou dokonce i celý systém. Vždycky se to podařilo nakonec zprovoznit, ale byly to IMHO zbytečné problémy a navíc jsem zvyklý na spolehlivější distra.