Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Protože nazrál čas pro nasazení Linuxu na firemní desktop, strávil jsem posledních téměř čtrnáct dní vybíráním nejvhodnější distribuce.
Moje kritéria pro výběr byla tato:
Požadavky uživatele:
+ intuitivní ovládání ve smyslu "pracuji - nenastavuji"
+ co nejmenší změny oproti MS Windows)
+ kvalitní kancelářský balík co nejvíce kompatibilní se "zbytkem světa"
+ bezproblémové připojování dalších periférií (fotoaparát, kamera, mobilní telefon atd.)
+ zpracování dat (obrázků, fotografií)
+ podpora multimédií
+ spouštění nezbytných MS aplikací
Požadavky správce:
+ co nejbezproblémovější instalace s minimem dodatečných úprav
+ aktuální aplikace a jejich automatická a bezpečná aktualizace
+ snadný, nejlépe automatizovaný upgrade mezi verzemi
+ jistota kontinuity dalšího vývoje
+ kvalitní komunitní podpora
+ případná komerční podpora
Snažil jsem se podrobit těmto požadavkům tyto distribuce:
Fedora Core 5 -> Aurox 11.1 -> Ubuntu 6.0.6-> Edubuntu -> Kubuntu -> SuSE 10.1 -> Mandriva One 2006 -> Fedora Core 5
Nekorunovaným králem se pro mne nakonec stalo SuSE.
Silným argumentem byla možnost dokupení komerční podpory. To je z hlediska odpovědnosti vůči firmě dobrá investice pro případ, že by jejich systémový administrátor (tedy já) chtěl někdy odejít jinam
. Také to, že za SuSE stojí velká komerční firma, která má řadu let jednu ze základen v České republice působí na lidi z byznysu důvěryhodně.
Pro mne byla příjemná i celková předpřipravenost systému pro použití, kvalitní lokalizace, poměrně živá komunitní podpora.
Na druhou stranu se mi některé věci zdají být trochu nestandardní, ale na to se dá (doufám) zvyknout.
Druhou v pořadí v mém pomyslném žebříčku z hlediska použitelnosti by se stala Mandriva - i když toto umístění je více-méně teoretické.
Kdyby se hlasovalo pro nejvíc "easy-to-install & easy to use" distribuci, asi bych volil právě Mandrivu. Příjemně mne překvapila blesková instalace, naprosto intuitivností používání i celková rychlost systému.
Nepřekonatelnou překážkou jsou pro mne ale neaktuální aplikace ve free verzi (aktuální balíčky jsou přístupné pouze členům Mandriva klubu).
Poznámka: Vůbec by mi nevadilo, kdyby se za komerčně nasazený Linux mělo zaplatit. Ovšem nejdřív je nutné lidi, kteří o tom rozhodují v praxi přesvědčit o tom, že se jim takový krok vyplatí. Z tohoto důvodu osobně považuji "politiku" Mandrivy v tomto ohledu za hodně nešťastnou...
Další se v mém žebříčku umístily *buntu a Fedora, s tím, že *buntu bych dal osobně asi přednost a to i přes to, že patřím ke spokojeným uživatelům Fedory (pozor, to je vyjádření mých sympatií vůči Debianu!
). Líbí se mi nekomerční charakter *buntu, živé kvalitní fórum, rychlý vývoj atd. Měl jsem sice u dvou PC problém s instalací (4 pokusy na dvou PC - obrazovka v určitém okamžiku zčernala a instalace skončila), ale mohlo to být také způsobeno mým hardwarem.
Moje oblíbená Fedora skončila jako poslední hlavně díky tomu, že ji považuji přece jen za více-méně vývojovou distribuci. Nejraději bych použil nějakou distribuci založenou na Fedoře, která je připravena pro komerční nasazení. Z tohoto důvodu jsem také původně vkládal velké naděje do Auroxu. Stav českých webových stránek ve mně sice nevzbuzoval velkou důvěru, ale pokusil jsem se stát registrovaným členem. Výsledkem byl error při registraci. Nahlásil jsem to a dodnes nic.. " Zkusil jsem nainstalovat verzi 11.1 (FC4), ale o výrazných výhodách oproti Fedoře mne to nepřesvědčilo. Kdyby bylo všechno, co se o Auroxu píše tak jak se to píše... Možná časem.
Ostatní distribuce jako např. Debian, CentOS ale nakonec i Mandrivu jsem vyřadil protože je pro mne prioritní mít na desktopu nejnovější aktuálizované aplikace.
Různá malá a komerční distra Fox desktop, Vector Linux, atd. jsem z pochopitelných důvodů, neřešil...
Podotýkám, že toto je mé osobní subjektivní, více-méně teoretické hodnocení. Nekamenujte mne za něj, prosím.
Za půl roku ostrého provozu budu jistě moudřejší. Nicméně, právě teď mi to ještě můžete rozmluvit...
.
Praxe
bude však nejspíš taková, že se budu stejně rozhodovat podle stavu hardwaru a podle konkrétních požadavků na každou jednu stanici. Uvidíme..
Tiskni
Sdílej:
Mozna, ze se s tim dalo poprat i jinak, ale v rychlosti jsem na to neprisel.
Bohužel dojem zkazily občas některé balíčky z currentu, které nebyly správně připravené a po aktualizaci některé aplikace přestaly fungovat, jednou dokonce i celý systém. Vždycky se to podařilo nakonec zprovoznit, ale byly to IMHO zbytečné problémy a navíc jsem zvyklý na spolehlivější distra.