Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Protože nazrál čas pro nasazení Linuxu na firemní desktop, strávil jsem posledních téměř čtrnáct dní vybíráním nejvhodnější distribuce.
Moje kritéria pro výběr byla tato:
Požadavky uživatele:
+ intuitivní ovládání ve smyslu "pracuji - nenastavuji"
+ co nejmenší změny oproti MS Windows)
+ kvalitní kancelářský balík co nejvíce kompatibilní se "zbytkem světa"
+ bezproblémové připojování dalších periférií (fotoaparát, kamera, mobilní telefon atd.)
+ zpracování dat (obrázků, fotografií)
+ podpora multimédií
+ spouštění nezbytných MS aplikací
Požadavky správce:
+ co nejbezproblémovější instalace s minimem dodatečných úprav
+ aktuální aplikace a jejich automatická a bezpečná aktualizace
+ snadný, nejlépe automatizovaný upgrade mezi verzemi
+ jistota kontinuity dalšího vývoje
+ kvalitní komunitní podpora
+ případná komerční podpora
Snažil jsem se podrobit těmto požadavkům tyto distribuce:
Fedora Core 5 -> Aurox 11.1 -> Ubuntu 6.0.6-> Edubuntu -> Kubuntu -> SuSE 10.1 -> Mandriva One 2006 -> Fedora Core 5
Nekorunovaným králem se pro mne nakonec stalo SuSE.
Silným argumentem byla možnost dokupení komerční podpory. To je z hlediska odpovědnosti vůči firmě dobrá investice pro případ, že by jejich systémový administrátor (tedy já) chtěl někdy odejít jinam . Také to, že za SuSE stojí velká komerční firma, která má řadu let jednu ze základen v České republice působí na lidi z byznysu důvěryhodně.
Pro mne byla příjemná i celková předpřipravenost systému pro použití, kvalitní lokalizace, poměrně živá komunitní podpora.
Na druhou stranu se mi některé věci zdají být trochu nestandardní, ale na to se dá (doufám) zvyknout.
Druhou v pořadí v mém pomyslném žebříčku z hlediska použitelnosti by se stala Mandriva - i když toto umístění je více-méně teoretické.
Kdyby se hlasovalo pro nejvíc "easy-to-install & easy to use" distribuci, asi bych volil právě Mandrivu. Příjemně mne překvapila blesková instalace, naprosto intuitivností používání i celková rychlost systému.
Nepřekonatelnou překážkou jsou pro mne ale neaktuální aplikace ve free verzi (aktuální balíčky jsou přístupné pouze členům Mandriva klubu).
Poznámka: Vůbec by mi nevadilo, kdyby se za komerčně nasazený Linux mělo zaplatit. Ovšem nejdřív je nutné lidi, kteří o tom rozhodují v praxi přesvědčit o tom, že se jim takový krok vyplatí. Z tohoto důvodu osobně považuji "politiku" Mandrivy v tomto ohledu za hodně nešťastnou...
Další se v mém žebříčku umístily *buntu a Fedora, s tím, že *buntu bych dal osobně asi přednost a to i přes to, že patřím ke spokojeným uživatelům Fedory (pozor, to je vyjádření mých sympatií vůči Debianu! ). Líbí se mi nekomerční charakter *buntu, živé kvalitní fórum, rychlý vývoj atd. Měl jsem sice u dvou PC problém s instalací (4 pokusy na dvou PC - obrazovka v určitém okamžiku zčernala a instalace skončila), ale mohlo to být také způsobeno mým hardwarem.
Moje oblíbená Fedora skončila jako poslední hlavně díky tomu, že ji považuji přece jen za více-méně vývojovou distribuci. Nejraději bych použil nějakou distribuci založenou na Fedoře, která je připravena pro komerční nasazení. Z tohoto důvodu jsem také původně vkládal velké naděje do Auroxu. Stav českých webových stránek ve mně sice nevzbuzoval velkou důvěru, ale pokusil jsem se stát registrovaným členem. Výsledkem byl error při registraci. Nahlásil jsem to a dodnes nic.. " Zkusil jsem nainstalovat verzi 11.1 (FC4), ale o výrazných výhodách oproti Fedoře mne to nepřesvědčilo. Kdyby bylo všechno, co se o Auroxu píše tak jak se to píše... Možná časem.
Ostatní distribuce jako např. Debian, CentOS ale nakonec i Mandrivu jsem vyřadil protože je pro mne prioritní mít na desktopu nejnovější aktuálizované aplikace.
Různá malá a komerční distra Fox desktop, Vector Linux, atd. jsem z pochopitelných důvodů, neřešil...
Podotýkám, že toto je mé osobní subjektivní, více-méně teoretické hodnocení. Nekamenujte mne za něj, prosím.
Za půl roku ostrého provozu budu jistě moudřejší. Nicméně, právě teď mi to ještě můžete rozmluvit... .
Praxe
bude však nejspíš taková, že se budu stejně rozhodovat podle stavu hardwaru a podle konkrétních požadavků na každou jednu stanici. Uvidíme..
Tiskni
Sdílej:
Bohužel dojem zkazily občas některé balíčky z currentu, které nebyly správně připravené a po aktualizaci některé aplikace přestaly fungovat, jednou dokonce i celý systém. Vždycky se to podařilo nakonec zprovoznit, ale byly to IMHO zbytečné problémy a navíc jsem zvyklý na spolehlivější distra.