Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Zas přicházím ze špekem ....
Computer připojený k internetu na veřejné IP. Na routeru je proveden překlad na lokální adresu 192.168.1.100.
Nic neobvyklého avšak ....běží tu i VmWare player se dvěma běžícíma systémama (Linuxové) z čehož jeden je na lokální síti dostupný na IP 192.168.1.101 a druhý na 192.168.1.102.
Co z toho ?
Jak zařídit, aby tyto systémy resp jejich služby byly dostupné z lokální sítě na adrese 192.168.1.100 a z internetu (IP adresa od providera je na routeru překládána na onu 192.168.1.100). v podobě 192.168.1.100/server-1/ a 192.168.1.100/server-2/ resp z internetu např 88.88.88.88/server-1 a 88.88.88.88/server-2 atd...
Je tu vůbec možný ? Případně jaké jsou jiné možnosti.
Pokud ano tak jak to zařídit na systému hostitelském (Debian, Ubuntu a případně i windows)
Díky moc
Tiskni
Sdílej:
Zda bude virtualni server jako domena tretiho radu ci jak jsem navrhoval ja je jedno.
>>> případně to přeposílat skrz jiný počítač v LAN
To je jedine reseni pac router providera neni pristupny ke konfiguraci.
Jak to preposilani zaridit u toho hostitelskeho systemu ? Trochu konkretnejc prosim .... diky
To by bylo idealni samozrejme a vsechno by fungovalo hned a napoprve bez kdovijak sloziteho obchazeni.
a budeš provozovat služby na samostatných IP adresách.Jenže to mu provider asi právě nechce dát, jinak by to tak vyřešil rovnou, ne?
IPv6 není vůbec potřeba a všechno, co autor blogu chce, se dá snadno a ještě navíc bezpečněji vyřešit NATem. Jak je ostatně z diskuze jasně vidět.Snadno a bezpečněji NATem? Smím se zeptat, co je na NATu snazšího a bezpečnějšího než IPv6 a dobře nakonfigurovaný firewall? To mi totiž vážně uniká a v diskuzi to vidět není. — IPv6 je na tohle vážně naprosto ideální řešení, především proto, že je jednoduché, transparentní a přímočaré. P.S.: Proč se proboha tohle opět řeší v blogu a ne v poradně?!![]()
modprobe ironie
Pristup na server je vyresen, ale jak pristupovat na systemy jez na nem bezi ve virtualizaci. Nemluvim o ssh to je jednoduchy - prihlasit se na server a z nej na virtualizovane systemy.
Ono vubec nejde o to zda jsou pocitace fyzicke nebo virtualni, ale o pristup na vice pocitacu v lokalni siti avsak pres jednu verejnou IP.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru.
Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru. Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.Ano, tomu se říká proxy a funguje to jenom pro konkrétní protokoly. Nevím, co tam máš za server, ale pro HTTP by v lighttpd by čistě teoreticky (nezkoušeno) mohlo fungovat toto:
$HTTP["host"] == "server-1.domena.tld" { proxy.server = ( "" => ( "host" => ( "host" => "192.168.1.101", "port" => 80 ) ) ) }Och, oč jednodušší by to bylo, kdyby ti tvůj provider automaticky přidělil 18 446 744 073 709 551 616 IP adres. …a pak si zase někde přečteme, jak veřejné IP vůbec nejsou potřeba
Hmm diky moc za konfiguraci do lighttpd.conf
Vyzkousim
Jasny ze by bylo nejlepsi IPv6, ale ruku na srdce kolik provideru a poskytovatelu weboveho obsahu mysli i na blizkou budoucnost.
Snad se doziju doby, kdy od providera dostanu prideleno pouhopouhych nekolik IPv6.
# server definitions
server {
listen 80;
location / {
if ($host ~ ^(host1.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip1:80;
}
if ($host ~ ^(host2.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip2:80;
}
}
}
a je to
if
.
Myslíte, že by zpřístupnění těch služeb na IPv6, skutečně vyřešilo tenhle konkrétní problém?Teď hned ne, ale kdyby už bylo IPv6 zavedené, tak by tento problém pravděpodobně nevznikl.
IPv6 je potřeba, už dlouho, málokdo tvrdí že není.A právě na to málo pan Kubeček narážel.
DNATem (port forward) podle cilove adresy, na kterou to doleze na ten hranicni firewall