Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Zas přicházím ze špekem ....
Computer připojený k internetu na veřejné IP. Na routeru je proveden překlad na lokální adresu 192.168.1.100.
Nic neobvyklého avšak ....běží tu i VmWare player se dvěma běžícíma systémama (Linuxové) z čehož jeden je na lokální síti dostupný na IP 192.168.1.101 a druhý na 192.168.1.102.
Co z toho ?
Jak zařídit, aby tyto systémy resp jejich služby byly dostupné z lokální sítě na adrese 192.168.1.100 a z internetu (IP adresa od providera je na routeru překládána na onu 192.168.1.100). v podobě 192.168.1.100/server-1/ a 192.168.1.100/server-2/ resp z internetu např 88.88.88.88/server-1 a 88.88.88.88/server-2 atd...
Je tu vůbec možný ? Případně jaké jsou jiné možnosti.
Pokud ano tak jak to zařídit na systému hostitelském (Debian, Ubuntu a případně i windows)
Díky moc
Tiskni
Sdílej:
Zda bude virtualni server jako domena tretiho radu ci jak jsem navrhoval ja je jedno.
>>> případně to přeposílat skrz jiný počítač v LAN
To je jedine reseni pac router providera neni pristupny ke konfiguraci.
Jak to preposilani zaridit u toho hostitelskeho systemu ? Trochu konkretnejc prosim .... diky
.
To by bylo idealni samozrejme a vsechno by fungovalo hned a napoprve bez kdovijak sloziteho obchazeni.
a budeš provozovat služby na samostatných IP adresách.Jenže to mu provider asi právě nechce dát, jinak by to tak vyřešil rovnou, ne?
IPv6 není vůbec potřeba a všechno, co autor blogu chce, se dá snadno a ještě navíc bezpečněji vyřešit NATem. Jak je ostatně z diskuze jasně vidět.Snadno a bezpečněji NATem? Smím se zeptat, co je na NATu snazšího a bezpečnějšího než IPv6 a dobře nakonfigurovaný firewall? To mi totiž vážně uniká a v diskuzi to vidět není. — IPv6 je na tohle vážně naprosto ideální řešení, především proto, že je jednoduché, transparentní a přímočaré. P.S.: Proč se proboha tohle opět řeší v blogu a ne v poradně?!![]()
modprobe ironie
Pristup na server je vyresen, ale jak pristupovat na systemy jez na nem bezi ve virtualizaci. Nemluvim o ssh to je jednoduchy - prihlasit se na server a z nej na virtualizovane systemy.
Ono vubec nejde o to zda jsou pocitace fyzicke nebo virtualni, ale o pristup na vice pocitacu v lokalni siti avsak pres jednu verejnou IP.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru.
Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru. Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.Ano, tomu se říká proxy a funguje to jenom pro konkrétní protokoly. Nevím, co tam máš za server, ale pro HTTP by v lighttpd by čistě teoreticky (nezkoušeno) mohlo fungovat toto:
$HTTP["host"] == "server-1.domena.tld" {
proxy.server = (
"" => (
"host" => (
"host" => "192.168.1.101",
"port" => 80
)
)
)
}
Och, oč jednodušší by to bylo, kdyby ti tvůj provider automaticky přidělil 18 446 744 073 709 551 616 IP adres.
…a pak si zase někde přečteme, jak veřejné IP vůbec nejsou potřeba
.
Hmm diky moc za konfiguraci do lighttpd.conf
Vyzkousim
Jasny ze by bylo nejlepsi IPv6, ale ruku na srdce kolik provideru a poskytovatelu weboveho obsahu mysli i na blizkou budoucnost.
Snad se doziju doby, kdy od providera dostanu prideleno pouhopouhych nekolik IPv6.
# server definitions
server {
listen 80;
location / {
if ($host ~ ^(host1.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip1:80;
}
if ($host ~ ^(host2.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip2:80;
}
}
}
a je to
if.
Myslíte, že by zpřístupnění těch služeb na IPv6, skutečně vyřešilo tenhle konkrétní problém?Teď hned ne, ale kdyby už bylo IPv6 zavedené, tak by tento problém pravděpodobně nevznikl.
IPv6 je potřeba, už dlouho, málokdo tvrdí že není.A právě na to málo pan Kubeček narážel.
DNATem (port forward) podle cilove adresy, na kterou to doleze na ten hranicni firewall