Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Zas přicházím ze špekem ....
Computer připojený k internetu na veřejné IP. Na routeru je proveden překlad na lokální adresu 192.168.1.100.
Nic neobvyklého avšak ....běží tu i VmWare player se dvěma běžícíma systémama (Linuxové) z čehož jeden je na lokální síti dostupný na IP 192.168.1.101 a druhý na 192.168.1.102.
Co z toho ?
Jak zařídit, aby tyto systémy resp jejich služby byly dostupné z lokální sítě na adrese 192.168.1.100 a z internetu (IP adresa od providera je na routeru překládána na onu 192.168.1.100). v podobě 192.168.1.100/server-1/ a 192.168.1.100/server-2/ resp z internetu např 88.88.88.88/server-1 a 88.88.88.88/server-2 atd...
Je tu vůbec možný ? Případně jaké jsou jiné možnosti.
Pokud ano tak jak to zařídit na systému hostitelském (Debian, Ubuntu a případně i windows)
Díky moc
Tiskni
Sdílej:
Zda bude virtualni server jako domena tretiho radu ci jak jsem navrhoval ja je jedno.
>>> případně to přeposílat skrz jiný počítač v LAN
To je jedine reseni pac router providera neni pristupny ke konfiguraci.
Jak to preposilani zaridit u toho hostitelskeho systemu ? Trochu konkretnejc prosim .... diky
.
To by bylo idealni samozrejme a vsechno by fungovalo hned a napoprve bez kdovijak sloziteho obchazeni.
a budeš provozovat služby na samostatných IP adresách.Jenže to mu provider asi právě nechce dát, jinak by to tak vyřešil rovnou, ne?
IPv6 není vůbec potřeba a všechno, co autor blogu chce, se dá snadno a ještě navíc bezpečněji vyřešit NATem. Jak je ostatně z diskuze jasně vidět.Snadno a bezpečněji NATem? Smím se zeptat, co je na NATu snazšího a bezpečnějšího než IPv6 a dobře nakonfigurovaný firewall? To mi totiž vážně uniká a v diskuzi to vidět není. — IPv6 je na tohle vážně naprosto ideální řešení, především proto, že je jednoduché, transparentní a přímočaré. P.S.: Proč se proboha tohle opět řeší v blogu a ne v poradně?!![]()
modprobe ironie
Pristup na server je vyresen, ale jak pristupovat na systemy jez na nem bezi ve virtualizaci. Nemluvim o ssh to je jednoduchy - prihlasit se na server a z nej na virtualizovane systemy.
Ono vubec nejde o to zda jsou pocitace fyzicke nebo virtualni, ale o pristup na vice pocitacu v lokalni siti avsak pres jednu verejnou IP.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru.
Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru. Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.Ano, tomu se říká proxy a funguje to jenom pro konkrétní protokoly. Nevím, co tam máš za server, ale pro HTTP by v lighttpd by čistě teoreticky (nezkoušeno) mohlo fungovat toto:
$HTTP["host"] == "server-1.domena.tld" {
proxy.server = (
"" => (
"host" => (
"host" => "192.168.1.101",
"port" => 80
)
)
)
}
Och, oč jednodušší by to bylo, kdyby ti tvůj provider automaticky přidělil 18 446 744 073 709 551 616 IP adres.
…a pak si zase někde přečteme, jak veřejné IP vůbec nejsou potřeba
.
Hmm diky moc za konfiguraci do lighttpd.conf
Vyzkousim
Jasny ze by bylo nejlepsi IPv6, ale ruku na srdce kolik provideru a poskytovatelu weboveho obsahu mysli i na blizkou budoucnost.
Snad se doziju doby, kdy od providera dostanu prideleno pouhopouhych nekolik IPv6.
# server definitions
server {
listen 80;
location / {
if ($host ~ ^(host1.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip1:80;
}
if ($host ~ ^(host2.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip2:80;
}
}
}
a je to
if.
Myslíte, že by zpřístupnění těch služeb na IPv6, skutečně vyřešilo tenhle konkrétní problém?Teď hned ne, ale kdyby už bylo IPv6 zavedené, tak by tento problém pravděpodobně nevznikl.
IPv6 je potřeba, už dlouho, málokdo tvrdí že není.A právě na to málo pan Kubeček narážel.
DNATem (port forward) podle cilove adresy, na kterou to doleze na ten hranicni firewall