Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Zas přicházím ze špekem ....
Computer připojený k internetu na veřejné IP. Na routeru je proveden překlad na lokální adresu 192.168.1.100.
Nic neobvyklého avšak ....běží tu i VmWare player se dvěma běžícíma systémama (Linuxové) z čehož jeden je na lokální síti dostupný na IP 192.168.1.101 a druhý na 192.168.1.102.
Co z toho ?
Jak zařídit, aby tyto systémy resp jejich služby byly dostupné z lokální sítě na adrese 192.168.1.100 a z internetu (IP adresa od providera je na routeru překládána na onu 192.168.1.100). v podobě 192.168.1.100/server-1/ a 192.168.1.100/server-2/ resp z internetu např 88.88.88.88/server-1 a 88.88.88.88/server-2 atd...
Je tu vůbec možný ? Případně jaké jsou jiné možnosti.
Pokud ano tak jak to zařídit na systému hostitelském (Debian, Ubuntu a případně i windows)
Díky moc
Tiskni
Sdílej:
Zda bude virtualni server jako domena tretiho radu ci jak jsem navrhoval ja je jedno.
>>> případně to přeposílat skrz jiný počítač v LAN
To je jedine reseni pac router providera neni pristupny ke konfiguraci.
Jak to preposilani zaridit u toho hostitelskeho systemu ? Trochu konkretnejc prosim .... diky
.
To by bylo idealni samozrejme a vsechno by fungovalo hned a napoprve bez kdovijak sloziteho obchazeni.
a budeš provozovat služby na samostatných IP adresách.Jenže to mu provider asi právě nechce dát, jinak by to tak vyřešil rovnou, ne?
IPv6 není vůbec potřeba a všechno, co autor blogu chce, se dá snadno a ještě navíc bezpečněji vyřešit NATem. Jak je ostatně z diskuze jasně vidět.Snadno a bezpečněji NATem? Smím se zeptat, co je na NATu snazšího a bezpečnějšího než IPv6 a dobře nakonfigurovaný firewall? To mi totiž vážně uniká a v diskuzi to vidět není. — IPv6 je na tohle vážně naprosto ideální řešení, především proto, že je jednoduché, transparentní a přímočaré. P.S.: Proč se proboha tohle opět řeší v blogu a ne v poradně?!![]()
modprobe ironie
Pristup na server je vyresen, ale jak pristupovat na systemy jez na nem bezi ve virtualizaci. Nemluvim o ssh to je jednoduchy - prihlasit se na server a z nej na virtualizovane systemy.
Ono vubec nejde o to zda jsou pocitace fyzicke nebo virtualni, ale o pristup na vice pocitacu v lokalni siti avsak pres jednu verejnou IP.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru.
Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru. Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.Ano, tomu se říká proxy a funguje to jenom pro konkrétní protokoly. Nevím, co tam máš za server, ale pro HTTP by v lighttpd by čistě teoreticky (nezkoušeno) mohlo fungovat toto:
$HTTP["host"] == "server-1.domena.tld" {
proxy.server = (
"" => (
"host" => (
"host" => "192.168.1.101",
"port" => 80
)
)
)
}
Och, oč jednodušší by to bylo, kdyby ti tvůj provider automaticky přidělil 18 446 744 073 709 551 616 IP adres.
…a pak si zase někde přečteme, jak veřejné IP vůbec nejsou potřeba
.
Hmm diky moc za konfiguraci do lighttpd.conf
Vyzkousim
Jasny ze by bylo nejlepsi IPv6, ale ruku na srdce kolik provideru a poskytovatelu weboveho obsahu mysli i na blizkou budoucnost.
Snad se doziju doby, kdy od providera dostanu prideleno pouhopouhych nekolik IPv6.
# server definitions
server {
listen 80;
location / {
if ($host ~ ^(host1.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip1:80;
}
if ($host ~ ^(host2.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip2:80;
}
}
}
a je to
if.
Myslíte, že by zpřístupnění těch služeb na IPv6, skutečně vyřešilo tenhle konkrétní problém?Teď hned ne, ale kdyby už bylo IPv6 zavedené, tak by tento problém pravděpodobně nevznikl.
IPv6 je potřeba, už dlouho, málokdo tvrdí že není.A právě na to málo pan Kubeček narážel.
DNATem (port forward) podle cilove adresy, na kterou to doleze na ten hranicni firewall