Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Zas přicházím ze špekem ....
Computer připojený k internetu na veřejné IP. Na routeru je proveden překlad na lokální adresu 192.168.1.100.
Nic neobvyklého avšak ....běží tu i VmWare player se dvěma běžícíma systémama (Linuxové) z čehož jeden je na lokální síti dostupný na IP 192.168.1.101 a druhý na 192.168.1.102.
Co z toho ?
Jak zařídit, aby tyto systémy resp jejich služby byly dostupné z lokální sítě na adrese 192.168.1.100 a z internetu (IP adresa od providera je na routeru překládána na onu 192.168.1.100). v podobě 192.168.1.100/server-1/ a 192.168.1.100/server-2/ resp z internetu např 88.88.88.88/server-1 a 88.88.88.88/server-2 atd...
Je tu vůbec možný ? Případně jaké jsou jiné možnosti.
Pokud ano tak jak to zařídit na systému hostitelském (Debian, Ubuntu a případně i windows)
Díky moc
Tiskni
Sdílej:
Zda bude virtualni server jako domena tretiho radu ci jak jsem navrhoval ja je jedno.
>>> případně to přeposílat skrz jiný počítač v LAN
To je jedine reseni pac router providera neni pristupny ke konfiguraci.
Jak to preposilani zaridit u toho hostitelskeho systemu ? Trochu konkretnejc prosim .... diky
.
To by bylo idealni samozrejme a vsechno by fungovalo hned a napoprve bez kdovijak sloziteho obchazeni.
a budeš provozovat služby na samostatných IP adresách.Jenže to mu provider asi právě nechce dát, jinak by to tak vyřešil rovnou, ne?
IPv6 není vůbec potřeba a všechno, co autor blogu chce, se dá snadno a ještě navíc bezpečněji vyřešit NATem. Jak je ostatně z diskuze jasně vidět.Snadno a bezpečněji NATem? Smím se zeptat, co je na NATu snazšího a bezpečnějšího než IPv6 a dobře nakonfigurovaný firewall? To mi totiž vážně uniká a v diskuzi to vidět není. — IPv6 je na tohle vážně naprosto ideální řešení, především proto, že je jednoduché, transparentní a přímočaré. P.S.: Proč se proboha tohle opět řeší v blogu a ne v poradně?!![]()
modprobe ironie
Pristup na server je vyresen, ale jak pristupovat na systemy jez na nem bezi ve virtualizaci. Nemluvim o ssh to je jednoduchy - prihlasit se na server a z nej na virtualizovane systemy.
Ono vubec nejde o to zda jsou pocitace fyzicke nebo virtualni, ale o pristup na vice pocitacu v lokalni siti avsak pres jednu verejnou IP.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru.
Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.
Pripadne to nejak nastavit jako domenu tretiho radu napr server-1.domena.tld, server-2.domena.tld ..... CNAME ci co a v prvnim pripade by odpovedel pocitac s lokalni IP 192.168.1.101 a v druhem 192.168.1.102. Vse by to muselo byt nejak zarizeno na serveru jez ma IP 192.168.1.100 a je na tuto IP nastaven preklad na routeru. Zadam-li do prohlizece server-1.domena.tld tak aby server jez posloucha na 192.168.1.100 nejak zaridil preklad na 192.168.1.101. Zadam-li pouze domena.tld tak odpovi server jez ma na loklani siti IP 192.168.1.100. Ve sprave domeny je pouze A zaznam.Ano, tomu se říká proxy a funguje to jenom pro konkrétní protokoly. Nevím, co tam máš za server, ale pro HTTP by v lighttpd by čistě teoreticky (nezkoušeno) mohlo fungovat toto:
$HTTP["host"] == "server-1.domena.tld" {
proxy.server = (
"" => (
"host" => (
"host" => "192.168.1.101",
"port" => 80
)
)
)
}
Och, oč jednodušší by to bylo, kdyby ti tvůj provider automaticky přidělil 18 446 744 073 709 551 616 IP adres.
…a pak si zase někde přečteme, jak veřejné IP vůbec nejsou potřeba
.
Hmm diky moc za konfiguraci do lighttpd.conf
Vyzkousim
Jasny ze by bylo nejlepsi IPv6, ale ruku na srdce kolik provideru a poskytovatelu weboveho obsahu mysli i na blizkou budoucnost.
Snad se doziju doby, kdy od providera dostanu prideleno pouhopouhych nekolik IPv6.
# server definitions
server {
listen 80;
location / {
if ($host ~ ^(host1.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip1:80;
}
if ($host ~ ^(host2.domena.cz)$ ) {
proxy_pass http://vnitrni_ip2:80;
}
}
}
a je to
if.
Myslíte, že by zpřístupnění těch služeb na IPv6, skutečně vyřešilo tenhle konkrétní problém?Teď hned ne, ale kdyby už bylo IPv6 zavedené, tak by tento problém pravděpodobně nevznikl.
IPv6 je potřeba, už dlouho, málokdo tvrdí že není.A právě na to málo pan Kubeček narážel.
DNATem (port forward) podle cilove adresy, na kterou to doleze na ten hranicni firewall