Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Uplynulo devět měsíců od mého přechodu na Colemak, tři měsíce od minulého zápisku. Zaznamenal jsem jistý posun...
Posunul jsem se v rychlosti — překonal jsem svou původní rychlost na QWERTY. Má aktuální průměrná rychlost je něco přes 60 wpm s přesností přes 98 % (aktuálně na keyhero.com 63.70 wpm @ 98.76 %; na 10FastFingers 62 wpm), pokud nedělám žádné chyby a jsem v klidu, mám špičku k 70 wpm.
S dostatečným tréninkem bych na podobné výsledky s QWERTY zřejmě dosáhl, ale nebylo by to tak pohodlné (nejsou tam prakticky žádné di-/trigrafy tak hezké jako "rst" apod.) a zjevně jsem se k tomu za těch několik let nedostal.
Zkoušel jsem si změřit, jak rychle tvořím text v češtině: diakritika přes AltGr samozřejmě trochu zpomaluje, ale rychlost mi vychází i tak přes 50 wpm.
Podložku pod klávesnici (a trackball) jsem vyřešil koupí SteelSeries QCK+. Měří 45×40 cm (nářez), je příjemná na dotek, vyjde na snesitelné tři stovky a případně po ní myš hezky klouže.
Klávesnice momentálně točím tři:
Noppoo stále nedorazilo (a bílá verze se v mezičase přestala vyrábět T_T) a uvádění CM Storm QuickFire na evropský trh je fiasko.
V dohledné době se poohlédnu po o-rings. Kéž by 6Gv2 nebyla plate-mounted, pájet se mi nechce, abych mohl udělat modifikaci Ghetto Reds. Přeci jen je to pěkné využití pro ty chicony, mám jich dost na experimenty. Nebo kdyby někdo chtěl NIB mechanickou klávesnici za pětistovku...
Na malý počítačový stolek se mi nevešel druhý monitor, takže trpím u staré hrůzy, na kterou poličku na klávesnici nedestruktivně přimontovat nelze. Rád bych pak přešel na výškově nastavitelný stůl Ikea Galant — existují k němu vůbec alternativy? Nic jsem nenašel.
Na pohodlnější učení se jsem si vyrobil z papundeklový beden stanici "na stojáka", je to paráda, zatímco v židli se pořád jen svíjím.
Tiskni
Sdílej:
.
Vzdálenosti, který musí ruka zvládnout za stejný čas na počítačový klávesnici, jsou proti tomu směšný... Proto osobně nevidim rozdíl mezi qwertz, dvorakem, colemakem, apod., protože to je všechno v dosahu ani ne jedný oktávy
Psaní více než cca 13 normostran textu denně lze považovat za rizikovou práci.Intenzivní hraní na piano rovněž.
Na druhou stranu, pokud, jak říkáš, máš nějaký "hardwarový" problém s prsty, klavír něbo nějaký podobný cvičení by mohlo pomoct to trochu rozhýbat
Typografické znaky pro správnou češtinu najsou na QWERTZ vůbec. Matematické znaky rovněž ne, neobsahuje ani matematické mínus (–2), nebo ±.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Navíc nevím, jak vy, ale já při programování mnohem více přemýšlím než píšu. Jinak by to, myslím, byla docela dobrá věc pro automatizaci. To spíš chápu argument, kdy člověk píše z profese články a hrozí mu na konvenčních layoutech mnohem více poškození rukou.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Myslím, že třeba NEO (pro němčinu) je distribuováno s X.Org.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Problém jsem měl, když jsem občas potřeboval používat MS Windows — na tamní české QWERTZ byl namátkou třeba zpětný apostrof nebo stříška jinde než na linuxové variantě.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY.Ono asi dost záleží na tom, která z českých QWERTZ.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.+1. Programování na anglickém rozložení si neumím představit.
Všichni co používají Linux nebo Windows nebo něco jiného – nepíší na standardním layoutu české klávesnice. Nikdo z nich.A v čem je teda vlastně problém?
cca 98% chybovost, ale to je problém mozku a ne prstů.To je hodně vážný problém mozku.