Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Uplynulo devět měsíců od mého přechodu na Colemak, tři měsíce od minulého zápisku. Zaznamenal jsem jistý posun...
Posunul jsem se v rychlosti — překonal jsem svou původní rychlost na QWERTY. Má aktuální průměrná rychlost je něco přes 60 wpm s přesností přes 98 % (aktuálně na keyhero.com 63.70 wpm @ 98.76 %; na 10FastFingers 62 wpm), pokud nedělám žádné chyby a jsem v klidu, mám špičku k 70 wpm.
S dostatečným tréninkem bych na podobné výsledky s QWERTY zřejmě dosáhl, ale nebylo by to tak pohodlné (nejsou tam prakticky žádné di-/trigrafy tak hezké jako "rst" apod.) a zjevně jsem se k tomu za těch několik let nedostal.
Zkoušel jsem si změřit, jak rychle tvořím text v češtině: diakritika přes AltGr samozřejmě trochu zpomaluje, ale rychlost mi vychází i tak přes 50 wpm.
Podložku pod klávesnici (a trackball) jsem vyřešil koupí SteelSeries QCK+. Měří 45×40 cm (nářez), je příjemná na dotek, vyjde na snesitelné tři stovky a případně po ní myš hezky klouže.
Klávesnice momentálně točím tři:
Noppoo stále nedorazilo (a bílá verze se v mezičase přestala vyrábět T_T) a uvádění CM Storm QuickFire na evropský trh je fiasko.
V dohledné době se poohlédnu po o-rings. Kéž by 6Gv2 nebyla plate-mounted, pájet se mi nechce, abych mohl udělat modifikaci Ghetto Reds. Přeci jen je to pěkné využití pro ty chicony, mám jich dost na experimenty. Nebo kdyby někdo chtěl NIB mechanickou klávesnici za pětistovku...
Na malý počítačový stolek se mi nevešel druhý monitor, takže trpím u staré hrůzy, na kterou poličku na klávesnici nedestruktivně přimontovat nelze. Rád bych pak přešel na výškově nastavitelný stůl Ikea Galant — existují k němu vůbec alternativy? Nic jsem nenašel.
Na pohodlnější učení se jsem si vyrobil z papundeklový beden stanici "na stojáka", je to paráda, zatímco v židli se pořád jen svíjím.
Tiskni
Sdílej:
Psaní více než cca 13 normostran textu denně lze považovat za rizikovou práci.Intenzivní hraní na piano rovněž.
Typografické znaky pro správnou češtinu najsou na QWERTZ vůbec. Matematické znaky rovněž ne, neobsahuje ani matematické mínus (–2), nebo ±.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Navíc nevím, jak vy, ale já při programování mnohem více přemýšlím než píšu. Jinak by to, myslím, byla docela dobrá věc pro automatizaci. To spíš chápu argument, kdy člověk píše z profese články a hrozí mu na konvenčních layoutech mnohem více poškození rukou.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Myslím, že třeba NEO (pro němčinu) je distribuováno s X.Org.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Problém jsem měl, když jsem občas potřeboval používat MS Windows — na tamní české QWERTZ byl namátkou třeba zpětný apostrof nebo stříška jinde než na linuxové variantě.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY.Ono asi dost záleží na tom, která z českých QWERTZ.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.+1. Programování na anglickém rozložení si neumím představit.
Všichni co používají Linux nebo Windows nebo něco jiného – nepíší na standardním layoutu české klávesnice. Nikdo z nich.A v čem je teda vlastně problém?
cca 98% chybovost, ale to je problém mozku a ne prstů.To je hodně vážný problém mozku.