Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Uplynulo devět měsíců od mého přechodu na Colemak, tři měsíce od minulého zápisku. Zaznamenal jsem jistý posun...
Posunul jsem se v rychlosti — překonal jsem svou původní rychlost na QWERTY. Má aktuální průměrná rychlost je něco přes 60 wpm s přesností přes 98 % (aktuálně na keyhero.com 63.70 wpm @ 98.76 %; na 10FastFingers 62 wpm), pokud nedělám žádné chyby a jsem v klidu, mám špičku k 70 wpm.
S dostatečným tréninkem bych na podobné výsledky s QWERTY zřejmě dosáhl, ale nebylo by to tak pohodlné (nejsou tam prakticky žádné di-/trigrafy tak hezké jako "rst" apod.) a zjevně jsem se k tomu za těch několik let nedostal.
Zkoušel jsem si změřit, jak rychle tvořím text v češtině: diakritika přes AltGr samozřejmě trochu zpomaluje, ale rychlost mi vychází i tak přes 50 wpm.
Podložku pod klávesnici (a trackball) jsem vyřešil koupí SteelSeries QCK+. Měří 45×40 cm (nářez), je příjemná na dotek, vyjde na snesitelné tři stovky a případně po ní myš hezky klouže.
Klávesnice momentálně točím tři:
Noppoo stále nedorazilo (a bílá verze se v mezičase přestala vyrábět T_T) a uvádění CM Storm QuickFire na evropský trh je fiasko.
V dohledné době se poohlédnu po o-rings. Kéž by 6Gv2 nebyla plate-mounted, pájet se mi nechce, abych mohl udělat modifikaci Ghetto Reds. Přeci jen je to pěkné využití pro ty chicony, mám jich dost na experimenty. Nebo kdyby někdo chtěl NIB mechanickou klávesnici za pětistovku...
Na malý počítačový stolek se mi nevešel druhý monitor, takže trpím u staré hrůzy, na kterou poličku na klávesnici nedestruktivně přimontovat nelze. Rád bych pak přešel na výškově nastavitelný stůl Ikea Galant — existují k němu vůbec alternativy? Nic jsem nenašel.
Na pohodlnější učení se jsem si vyrobil z papundeklový beden stanici "na stojáka", je to paráda, zatímco v židli se pořád jen svíjím.
Tiskni
Sdílej:
.
Vzdálenosti, který musí ruka zvládnout za stejný čas na počítačový klávesnici, jsou proti tomu směšný... Proto osobně nevidim rozdíl mezi qwertz, dvorakem, colemakem, apod., protože to je všechno v dosahu ani ne jedný oktávy
Psaní více než cca 13 normostran textu denně lze považovat za rizikovou práci.Intenzivní hraní na piano rovněž.
Na druhou stranu, pokud, jak říkáš, máš nějaký "hardwarový" problém s prsty, klavír něbo nějaký podobný cvičení by mohlo pomoct to trochu rozhýbat
Typografické znaky pro správnou češtinu najsou na QWERTZ vůbec. Matematické znaky rovněž ne, neobsahuje ani matematické mínus (–2), nebo ±.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Navíc nevím, jak vy, ale já při programování mnohem více přemýšlím než píšu. Jinak by to, myslím, byla docela dobrá věc pro automatizaci. To spíš chápu argument, kdy člověk píše z profese články a hrozí mu na konvenčních layoutech mnohem více poškození rukou.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Myslím, že třeba NEO (pro němčinu) je distribuováno s X.Org.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Problém jsem měl, když jsem občas potřeboval používat MS Windows — na tamní české QWERTZ byl namátkou třeba zpětný apostrof nebo stříška jinde než na linuxové variantě.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY.Ono asi dost záleží na tom, která z českých QWERTZ.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.+1. Programování na anglickém rozložení si neumím představit.
Všichni co používají Linux nebo Windows nebo něco jiného – nepíší na standardním layoutu české klávesnice. Nikdo z nich.A v čem je teda vlastně problém?
cca 98% chybovost, ale to je problém mozku a ne prstů.To je hodně vážný problém mozku.