Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Zatímco běžné "zpravodajské" weby o IT a speciálně hardwaru, zvláště ty české, s oblibou kopírují tiskové zprávy včetně libovolných hovadin (čest výjimkám jako Diit), které vyplodí marketingové oddělení, my se podíváme na hype kolem herních periferií, konkrétně letos uvedenou novou generaci klávesnic Razer BlackWidow s mechanickými spínači "Razer", poněkud jinou optikou.
Hned první věta propagačního videa:
We pioneered the very first mechanical gaming keyboard.
Jak je to ve skutečnosti? Razer BlackWidow byla uvedena na trh v roce 2010. Jenže co najdeme v Archive.org na webu SteelSeries z roku 2005? Oznámení SteelKeys 6G Released In Asia:
SteelKeys 6G is a professional gaming keyboard made for gamers who demand the most from their equipment. (...) All switches in the SteelKeys 6G are gold plated to ensure low latency and fast response times. All switches are no-click and designed to endure 60,000,000 uses. The Mechanical Tactile system is ergonomically designed, to ensure comfortable and pleasant use.
Teď už ovšem k "novým" spínačům. Razer tvrdí, že spínače, které používali dříve, tj. Cherry MX Blue a Brown, byly navrženy pro psaní. To je pravda. Cherry Corp. vytvořila MX Blue s ohledem na to, že zvuková a hmatová odezva jsou obvykle pro píšící uživatele přínosem (na to jsou i studie). Spínače MX Brown pak vznikly jako "ergonomické" na základě objednávky firmy Kinesis v počátcích řady Contoured (dnes Advantage). Razer však o tom, co je v nové blackwidow prohlašuje následující:
Introducing the All-New Razer™ Mechanical Switches - designed from ground up specifically for gaming to give you performance that is even closer to perfection
Že prý spínače navrhli na zelené louce právě pro hraní počítačových her... To bychom si nesměli všimnout jednak nápadné podobnosti mezi The Razer Green Switch a Cherry MX Blue, resp. The Razer Orange Switch a Cherry MX Brown, a jednak loga, které se nápadně podobá logu firmy Kailh. Fotografie z webu SweClockers.com:
Razer na webu v současnosti uvádí, že spínače si nechává dělat třetí stranou, jen nespecifikuje konkrétní firmu. To, že je to Kailh (ostatně Kailh mezi svými partnery Razer v současnosti uvádí), dává docela smysl, ale současně to naznačuje naznačuje, že s tím návrhem od píky to nebude tak horké. Kailh (Kalhua) už totiž nějaký ten pátek vyrábí mj. plagiáty spínačů Cherry MX (oficiální specifikace). Možná se ptáte, proč Cherry Corp. nezakročí proti něčemu takovému. Inu, patenty (jako US 4467160 A). pocházejí ze začátku 80. let, tzn. na spínače se již nevztahuje tento typ ochrany – a upřímně, Číňan si s tím zase tak moc hlavu neláme. Číňan je pragmatik a vyrábí tak, aby v prvé řadě vydělal. Ovšem je otázka, jak se v dnešní globalizované době Kailh zbaví reputace, jakou si získaly první generace jejich spínačů pro klávesnice. Po internetech už nějaký ten pátek koluje obrázek zlomené posuvné části, na které je nasazená klávesa:
Přitom řada výrobců začíná používat klony spínačů Cherry MX, protože výrobní kapacita Cherry Corp. zřejmě nestačí na uspokojení poptávky. V nových klávesnicích Noppoo tak najdeme spínače Gaote a u řady dalších firem jsou to právě spínače Kailh, viz seznam na Geekhacku. Zajímavé je, že mezi odběrateli těchto spínačů nevidím výrobce specializující se na průmyslový/enterprise sektor (mezi takové jinak patří třeba právě Cherry Corp. samotná, Topre Corp., Unicomp, Access-IS nebo Tipro). Možná jim nepřipadá příliš důvěryhodná kontrola kvality, vždyť "exkluzivní" spínače Razer jsou prý testovány takto:
Made to withstand rigorous physical demands, Razer Mechanical Switches have been tested by professional eSports athletes, ensuring excellent performance that you can depend on.
Ale zpět ke spínačům Razer, resp. Kailh. Konkrétně jsou zajímavé jejich specifikace, jak se jimi chlubí Razer. Dovolím si vypíchnout nejabsurdnější dva body, a sice průběh stisku a životnost. Razer "své" spínače srovnává s něčím, co nazývá "Standard Mechanical Switch". Tyto "standardní" spínače nápadně připomínají Cherry MX Blue/Brown, které byly použity na starších generacích blackwidow, a to mj. specifikacemi, jejichž zdroj Razer sice neuvádí a název Cherry MX nikde nezmiňuje, ale tvrdí, že to jsou specifikace výrobce.
Nejprve průběh stisku. Spínače Razer se prý aktivují po 1,9 mm dráhy s tolerancí 0,4 mm, zatímco u těch "standardních" (resp. Cherry MX Blue/Brown podle oficiálních specifikací) se tak děje po 2,2 mm nebo 2,0 mm, obojí s tolerancí 0,6 mm. To nám dává intervaly 1,5-2,3 mm u Razeru a 1,6-2,8 mm (resp. 1,4-2,6 mm) u "standardu". Všimněte si průniku. K tomu uváděné rozdíly (hysteresis) mezi bodem, ve kterém se spínač aktivuje (actuation point), a bodem, v němž se deaktivuje (reset point): 0,4 mm versus 0,7 mm u cvakacích spínačů (tj. 0,3mm změna), resp. 0,05 mm versus 0,1 mm u spínačů necvakacích (tj. 0,05mm změna), což už zní jako placebo, ne-li homeopatie. Zvlášť v kontrastu je to s tvrzeními jako
The all-new Razer Mechanical Switches have an optimized set of actuation points that improve your gaming performance by giving you speed and responsiveness like never before. Requiring a force of only 50g to actuate, these new switches reset at almost half the distance of traditional mechanical switches, so you can double-tap effortlessly with blazing speed.
Ehm, v kampani vystupují profesionální hráči mj. StarCraftu 2. Někteří z nich začínali na SC: Brood War, který byl dokonce náročnější na apm, a v těch dobách byla naprosto běžným vybavením levná membránovka Qsenn DT35.
Ke druhému zajímavému parametru, a sice životnosti. Spínače Razer mají vydržet "up to 60 million keystrokes". Zajímavé je slovíčko "až". To nám dává interval od nuly do 60 milionů. To už nezní tak dobře, že? Vedle toho "standardní" spínače s "až 50 miliony úhozů". Pro zajímavost, běžné spínače Kailh mají uvedenou životnost aspoň 50 milionů cyklů (aktivací) a současně 50 milionů mechanických cyklů (úhozů). Jak je na tom Cherry Corp. se spínači z řady MX? Také se operuje s číslem 50 milionů. Jenže v jakém kontextu? Podívejme se např. na Cherry G80-3000 se spínači MX Blue, z parametrů:
Mechanical Blue stem MX Keyswitches are Rated at 50 Million Actuations to Withstand Harsh Environments and Ensure Long Product Lifetime
(...)
Service Life, Standard Key: >50 Million key operations
V PDF se specifikacemi přímo spínačů se podíváme na řádek Durability at 5V, 1mA tactile feel click a sloupec Module MX. Co tam vidíme? 50×10^6.
Ohledně životnosti si dovolím malou vsuvku. To číslo samo o sobě nic moc neříká. Výrobci jako Cherry Corp. nebo Topre mají stroje, které mačkají spínače. Sleduje se, kdy spínače selžou, a prožene se to statistickým aparátem. Výsledné číslo je očekávaná životnost spínače. Topre Corp. nedávno u svých kapacitních spínačů navýšila toto číslo z 30 milionů na 50 milionů. Podobně to udělala Cherry Corp. u MX Blue, jejichž původní uváděná životnost byla 20 milionů cyklů. Zřejmě protože se změnily použité materiály. Nicméně, to nic nevypovídá o tom, jakou odezvu bude spínač poskytovat po takové zátěži – např. MX Black nebo MX Brown pak mají hladší, plynulejší průběh, což je komunitou ceněno, zatímco u MX Blue je známé, že třeba přestávají cvakat. Také to nic neříká o spolehlivosti celé klávesnice. Např. staré blackwidow a další klávesnice produkované čínským výrobcem iOne byly neblaze proslulé špatnou kvalitou pájení (a v důsledku častými selháními), přestože používaly originální spínače Cherry MX.
To jsem opět odbočil od tématu spínačů Razer. Skutečnosti uvedené výše krátce po uvedení BW 2014 rozpoutaly shitstorm. Dnešní povídání tak zakončíme úsměvnými nářky CEO Razeru na fíbíčku:
I've gotten used to the backlash everytime we improve on something.
When we designed the first gaming mouse with higher DPI over the traditional 400/800 DPI - we got a lot of hate. "It's bullshit", "400 DPI is enough" etc- and yet today, all gaming mice feature higher DPI, enhanced precision and accuracy.
Generally the hate comes from people who are afraid of change - people don't like change. And when they see others upgrading or improving, they seek to pull them back instead of evolving - but yet slowly and surely - the world changes and moves on.
For them - I'll say - use whatever you're comfortable with. If you prefer Vinyl instead of MP3s, by all means stick to whatever you like. If you prefer unknown hipster indie bands over the Killers or Coldplay - listen to whatever you like. There's really nothing wrong with enjoying whatever you like but it doesn't mean that change is bad.
And change will always come, and whether it comes in quantum leaps or incremental improvements - technology will always move us ahead.
Tiskni
Sdílej:
Úsměvné je, že je to kravina vedle kraviny.
A také tu mám nefunkční IBM Model M, ten mě obzvlášť mrzí.
Příp. se mi ozvi. Můžeme se zkusit domluvit na oživení.
stejně se dycky ukáže, že to bude nějaká no-name-logitech-genius věc
A měl jsi někdy něco jiného v ruce?
Já se obávám, že to je podobný problém jako u audia. Lidi jsou zvyklí na přebasované předražené beatsy nebo levné geniusy, takže se jim pak nelíbí neutrální, detailní zvuk studiových sluchátek/monitorů.
Ne nutně. Já třeba taky dřív odmítal cokoli jiného než "cvakací". Pak jsem si jednu geniusku pořídil a postupně jsem na ně (nebo Chicony) přešel všude. Dneska už bych se vracet nechtěl, ani kdyby cena byla srovnatelná.
Na druhou stranu jsem ale citlivý na rozložení, takže je-li backslash kdekoli jinde než vedle backspace (a že výrobci mají v tomhle ohledu ohromnou fantazii), tak trpím.
Jsem přesvědčen, že to srovnání mám. Psal jsem na různých, včetně těch IBM, a postupem času jsem dospěl k tomu, že mi právě ty membránové (ale zase ne všechny) vyhovují víc. Je jasné, že se mi zároveň změnila technika psaní, takže dnes už by mi asi nějaký čas trvalo, než bych zase dokázal rozumně psát na mechanickém psacím stroji, ale nemyslím si, že je proto ta technika automaticky "špatná". Naopak, píše se mi pohodlněji než se mi tehdy na mikrospínačových, méně to unavuje prsty a jako bonus to i méně obtěžuje okolí. Tím ale samozřejmě nechci ani v nejmenším upírat někomu právo mít přesně opačný pocit (až na tu zvukovou stránku), jen mi vadí, když někdo to, co si on oblíbil, prohlašuje za objektivně lepší.
Co se týká sluchátek, tak ze špuntů Sennheiser (konkrétně CX-300 II) jsem měl ze začátku také divný pocit. Výšky, které jsem předtím neslyšel, byly fajn, ale nějak tomu chyběly basy… ale jen do chvíle, než jsem si na webu přečetl, jaký je rozdíl mezy špunty a peckami. :-) Pak už bylo porovnání s OEM peckami naprosto jednoznačné.
Jsem přesvědčen, že to srovnání mám.
Netvrdím opak.
Naopak, píše se mi pohodlněji než se mi tehdy na mikrospínačových, méně to unavuje prsty a jako bonus to i méně obtěžuje okolí.
OK, možná opak tvrdím.
On je totiž propastný rozdíl mezi řekněme buckling spring a MX Red. Je rozdíl mezi klávesnicí současného macbooku a klávesnicí Apple Pro, která se dávala k lampičkovému imacu.
Analogický příklad. Vadí mi otevřená studiová sluchátka kolem ucha. Počkat, to není pravda. Ve skutečnosti mi vadí současná sluchátka Audio Technica s konstrukcí Air a světlým zvukem.
Zpět ke klávesnicím. Vadily mi spínače complicated white Alps na mojí první mechanické klávesnici, vadily mi Cherry MX Blue na další klávesnici. Závěr? Vadí mi staré, hlučné mechanické klávesnice. Jenže ona to není pravda. Ve skutečnosti mi vadí klávesnice s spínači, které se po překonání hmatové odezvy jakoby propadnou a dojde k tvrdému, hlučnému nárazu; např. s Cherry MX Clear/Black/Red jsem naopak velmi spokojený.
On je totiž propastný rozdíl mezi řekněme buckling spring a MX Red. Je rozdíl mezi klávesnicí současného macbooku a klávesnicí Apple Pro, která se dávala k lampičkovému imacu.
Takže dokud místopřísežně neprohlásím, že jsem vyzkoušel úplně všechny mikrospínačové klávesnice, které existují, tak nemůžu tvrdit, že mi mikrospínačové klávesnice nevyhovují? Sorry, ale to prostě neberu.
Vadí mi staré, hlučné mechanické klávesnice. Jenže ona to není pravda. Ve skutečnosti mi vadí klávesnice s spínači, které se po překonání hmatové odezvy jakoby propadnou a dojde k tvrdému, hlučnému nárazu;
Ne, v tom to prostě není. Mně nevyhovuje už samotný princip "prolomení", doraz už tam takovou roli nehraje. Naopak, u membránových je pro mne měkčí "doraz" hodně podstatný. Netvrdím, že (levné) Genius a Chicony jsou v tomto ohledu ideální, ale jsou mi dostatečně příjemné na to, abych necítil potřebu řešit to, jestli by se mi na nějaké klávesnici za pěti-, deseti- nebo ještě vícenásobek nepsalo lépe. Ale ze zkušenosti vím, že v dohledné době by to určitě nebyla žádná mikrospínačová. Možná se to za dalších deset let zase změní, ale teď určitě ne.
Nějak mi chybí motivace, když mám klávesnici, která mi vyhovuje a stojí řádově méně než ty super, bez kterých údajně nemůžu žít…
Když jsem si pořizoval osmijádrový procesor, moc dobře jsem věděl, proč ho chci. Když jsem si do pracovního stroje kupoval 32 GB paměti (pravda, za cenu, za kterou bych dnes nekoupil ani 16), dobře jsem věděl, k čemu mi to bude dobré. Když jsem si do počítače a notebooku dával SSD, opět to odráželo reálnou potřebu a nespokojenost s dosavadním stavem. Stejné to bylo u monitoru. Na klávesnicích Genius/Chicony za 150-200 Kč se mi píše natolik dobře, že nemám nejmenší potřebu zkoušet všechny možné mikrospínače, jestli se mi náhodou na některém nebude psát o chloupek lépe, tím spíš, že na těch, které jsem zatím v ruce měl, se mi psalo hůř.
To ty peníze radši dám za něco, o čem vím, že mi to něco přinese. I kdyby to měla být třeba druhá kulová hlava na stativ, abych ji pořád nemusel přešroubovávat mezi monopodem a tripodem… Protože to mne otravuje (ale zatím ne tak moc). Ne psaní na mých klávesnicích (cizí nebo dokonce notebookové, to je jiný příběh).
V zásadě asi ano, dokážu si představit člověka, kterému zkušenost s bílým vínem stačí k tomu, aby věděl, že mu nechutná víno jako takové. Rozhodně spíš, než někoho, kdo si libuje v červeném, ale bílé mu vůbec nechutná. (To už jste možná měl zvolit spíš něco jako suché vs. sladké.)
Ale zkusím trochu výstižnější příměr: jsem spokojen z rulandským šedým z Kobylí za dvě stovky. Ochutnal jsem při různých oslavách různé sekty a došel k závěru, že víno s bublinkami prostě nemusím, sice tu skleničku vypiju, ale žádný požitek z toho nemám. A teď přijde nějaký milovník pravého francouzského Champagne a začne mi vysvětlovat, že dokud neochutnám všechny možné odrůdy, nemůžu prohlásit, že sekt rád nemám. A moje odpověď bude úplně stejná jako u těch klávesnic: na to, abych poznal, že bublinky ve víně nechci, mi vzorek, který jsem pil, bohatě stačí a ani to nejdražší za statisíce na tom nic nezmění. Stejně tak, jako vím, že si radši dám dobré suché za dvě stovky než nějaké sladké za čtyři tisíce (a to taky vím předem, aniž bych musel všechna ta sladká nejdřív ochutnat).
Stejně tak vím, že mi nechutná uherák a nemusím kvůli tomu ochutnat všechny maďarské značky, protože vím, že ten nepříjemný pocit v puse budu mít po všech, protože je to prostě charakteristická vlastnost uheráku. Nemusím ochutnat všechy plísňové sýry, abych věděl, že mi nechutnají, protože to, co mi na nich vadí, je ta charakteristická chuť, kterou samozřejmě budou mít i ty nejluxusnější (spíš ji budou mít ještě výraznější). A zrovna tak vím, že mi nebude chutnat koprovka, ani kdyby ji vařil kuchař, který získal pro svou restauraci Michelinskou hvězdu desetkrát za sebou, protože ta chuť a vůně vařeného kopru tam bude pořád, jinak by to totiž už nebyla koprovka.
On má objektivní informace a zkušenosti s funkcí a rozdílem ve spínačích.
Ne. On má zkušenosti s tím, jak on vnímá rozdíly mezi jednotlivými druhy spínačů. To, že z jeho pohledu jsou obrovské, jsem nikdy nepopíral. Jen to, že z toho automaticky vyplývá, že budou velké i pro mne.
Vy máte zkušenost s jedním typem, který se od těch ostatních chová diametrálně odlišně
A tohle konkrétně víte odkud? Já přece výslovně psal, že jsem těch různých typů mikrospínačových klávesnic měl pod rukou víc. Jen jsem připouštěl, že jsem nezkoušel úplně všechny - a ani to nemám v úmyslu.
Naopak, píše se mi pohodlněji než se mi tehdy na mikrospínačových, méně to unavuje prsty a jako bonus to i méně obtěžuje okolí.
Mně nevyhovuje už samotný princip "prolomení", doraz už tam takovou roli nehraje.
Tak máte dát konkrétní odkaz. Grafy, které to našlo mně, ukazují zřetelné zhoupnutí. Některé typy větší, některé menší, ale bylo tam vždy. Ale budiž, řekněme, že takový opravdu existuje a vyrábí se. Z praktického hlediska by to znamenalo, že se klíčová otázka změní z "Chci si za deseti- a vícenásobnou cenu koupit klávesnici, která bude mít (pro mne) horší chování?" pouze na "…stejné chování?". Moje odpověď bude pořád stejná.
Životnost je pak někde úplně jinde.
Aby takový argument měl váhu, musela by být životnost tolikrát delší, kolikrát vyšší je cena. A pozor, je potřeba uvažovat nejen funkční životnost, ale i životnost daná vnějšími změnami. Kdybych si pořizoval nějakou high-end klávesnici, ke svému prvnímu PC, měla by pětikolík a už dávno bych ji musel vyměnit… za nějakou s PS/2 konekterem, kterou bych stále ještě ke většině počítačů připojil, ale už také ne ke všem.
redukce z DIN5 na PS/2 stojí asi dvacku, obyčejný aktivní konvertor z PS/2 na USB vyjde na něco málo přes stovku
A určitě to spolehlivě funguje i když to navrstvím na sebe? A mohu se spolehnout, že to bude to fungovat i po naskládání dalších redukcí, které budu muset přidat v příštích, řekněme, třiceti letech? U těch levných klávesnic jsou totiž tři roky spíš takový střízlivý dolní odhad životnosti, reálný je spíš pět (i u těch nejpoužívanějších).
je celkem snadné postavit si programovatelný konvertor
Stavět si vlastní konvertor v žádném případě nemám v úmyslu.
Na rok starém desktopu mám pořád PS/2. Nepozoruji, že by se to mělo v dohledné době změnit. To je jedna pasivní redukce pro fungování s 20+ let starým konektorem.
Aktivní PS/2 adaptér do USB, pokud to není ten úplně nejhorší no-name křáp, funguje s drtivou většinou klávesnic a polohovacích zařízení. Zařízení, s nimiž selhal, je z několika tuctů méně, než kolik mám prstů na ruce: Focus FK-8000 s integrovanou kalkulačkou, pár obskurních klávesnic, které chtěly příliš mnoho šťávy, a u jednoho trackballu mi nefungovalo jedno nestandardní tlačítko. Nemám pocit, že by USB mělo brzy někam zmizet.
Stavět si vlastní konvertor v žádném případě nemám v úmyslu.
Nicméně tady ta možnost je a má jisté výhody (např. přemapování kláves, NKRO nebo makra). Taky bych se nedivil, kdyby to někdo začal dělat sériově – jako existuje QIDO (konvertor QWERTY in Dvorak out) nebo nějaký převodník z ADB na USB tuším od Belkinu.
Na rok starém desktopu mám pořád PS/2. Nepozoruji, že by se to mělo v dohledné době změnit.
Já už pár základních desek bez PS/2 viděl. O noteboocích ani nemluvě.
Zařízení, s nimiž selhal, je z několika tuctů méně, než kolik mám prstů na ruce: Focus FK-8000 s integrovanou kalkulačkou, pár obskurních klávesnic, které chtěly příliš mnoho šťávy, a u jednoho trackballu mi nefungovalo jedno nestandardní tlačítko.
To je na můj vkus docela dost. A co jsem tak slyšel a četl o (ne)kompatibilitě adaptérů USB to serial s různými zařízeními, taky zrovna moc optimismu nevzbuzuje.
Nepozoruji, že by se to mělo v dohledné době změnit. … Nemám pocit, že by USB mělo brzy někam zmizet.
Asi si pořád nerozumíme. Kolega argumentoval delší životností těch drahých klávesnic. Já jsem oponoval, že má-li být delší životnost relevantní, musí být delší nebo aspoň srovnatelná i při započítání faktoru podstatně vyšší ceny. Ty levné klávesnice mi obvykle vydrží kolem pěti let, ale řekněme že místo toho budu počítat tři. Pak mi ovšem klávesnice, která stojí desetkrát tolik (a podle toho, co jste tu nedávno psal, je i to pro vás pořád ještě málo), musí vydržet nejméně 30 let. A z tohoto pohledu nezní citované dvě věty ani trochu přesvědčivě.
Ale budiž, řekněme, že takový opravdu existuje a vyrábí se.
Dokonce si troufám tvrdit, že Cherry MX Black nebo Cherry MY patří mezi nejčastěji zastoupené v různých terminálech. K vidění např. ve spoustě pokladních klávesnic Elcom, které pravidelně vídám v obchodech a restauračních zařízeních.
Z praktického hlediska by to znamenalo, že se klíčová otázka změní
Já se jen a pouze ohrazuji proti mýtům jako volné zaměňování cvakacích, mikrospínačových a příp. mechanických klávesnic – a občas ještě starých, což je oblíbená praktika podvodníků na eBay.
pouze na "…stejné chování?"
A teď pro změnu zpět na Google Images s frází "topre force travel graph". O pohyb kláves se v kapacitních spínačích Topre stará membrána jako v levných membránovkách, ale je kvalitnější. Hele, je tam zhup (oproti lineárním spínačům). Dokonce velmi podobný tomu v Cherry MX Clear, leč u nich zhup nekončí v maximální dráze, nýbrž kolem její poloviny, načež stisk může pokračovat s lineárním průběhem.
Protože klávesy naráží na podklad i kdybych nechtěl.
Ve skutečnosti je znatelnější vrzání plastové konstrukce (na membránovkách s kovovým plátem/krytem to problém není) nebo rezonance (dej si klávesnici na klín nebo gumovou podložku) a hlavně zvuk při návratu klávesy do výchozí polohy. Schválně si zkus na různých klávesnicích klávesu zmáčknout a pak pustit rychle nebo naopak pomalu. To se dá řešit jenom tím, že se přes klávesy hodí kus gumy ("skiny" pro notebooky), použijí se (tlustší) klávesy z jiného materiálu nebo se vycpe vnitřek spínače (viz dampened Alps; u Cherry MX je otestované jenom natření vnitřku latexem, jenže ten časem degraduje).
Pokud se někdo rád vrtá v nuancích mezi různými operačními systémy a inity, je to jeho svaté právo a občas může být zajímavé si i o tom něco málo přečíst jen tak pro zábavu. Ale pokud někdo má potřebu to takto vehementně cpát druhému jako jedinou pravou víru, tak už mi to úplně zdravé nepřijde.
Mně ty linuxy nevyhovují, protože používají binární logy. Co na tom, že ve skutečnosti myslím jenom (některé) distribuce se systemd.
Auditory feedback appears to have a positive effect on typing performance and user preference, especially for keyboards having little or no tactile feedback.Lewis 1997
Můj komentář byl o tom, zda má člověk srovnání. Protože když zajde do CZC/bohemky/alfy/emzáka, rozhodně ho na základě současné nabídky nezíská.
Jak by mohl mít člověk srovnání, vyjmenoval si čtyři čistě marketingově založené sklady zboží, kde prodávají pouze to, za co jim výrobci platí.
prodávají pouze to, za co jim výrobci platí
Admirál Vysočina.
Mám docela malou hlavu a myslím, že i malé uši.Imho zde existuje jedna velmi šokující možnost - rodiče ti neřekli, že jsi kyborg. To by elegantně vysvětlovalo všechny problémy, včetně těch s malou hlavou (elektronika se pořád zmenšuje):
Přestalo mi fungovat levé sluchátko (dosud sem nenašel chuť jej přepájet), ale na hlavě mě ta sluchátka držela jako přibitá. Velmi pevně.Když jsi si dal sluchátka na hlavu, tak se magnety "přisály" ke kovové lebce a proto držely tak pevně.
Vrzání se ale skutečně konaly ale nikoliv při nasazených sluchátkách na hlavě, ale pouze při nasazování/sundání - vrzalo to při roztahování a smršťování toho celku.Zde vidím problém ve vnější lubrikaci. Když jsi si sluchátka nasazoval, tak vrzaly o nerezový skelet hlavy. Stačí promazat a hned to bude úplně jiný uživatelský zážitek.
Při otevírání úst a pohybů hlavou vše v pořádku.Vnitřní hydraulika maže automaticky, to je jasné.
Mám docela malou hlavu a myslím, že i malé uši.
To by mohlo hrát roli, já mám bohužel i při maximálním vytažení hlavový most tak akorát (spíš trochu natěsno).
Udělám hijack diskuse a zeptám se -- nemá někdo zkušenosti s CODE Keyboard? Docela mě zaujala (spínače Cherry MX Green -- prý nejtužší běžně dostupné, resp. Cherry MX Clear -- kompromis mezi zvukem MX Blue/Brown a tuhostí MX Green), ale dostupná je jen v USA.
Podílel se na ní Jeff Atwood z CodingHorror, takže by měla být ideální pro programátory a lidi, kteří běžně tráví hodiny času bušením do klábosnic.
Podílel se na ní Jeff Atwood z CodingHorror, takže by měla být ideální pro programátory a lidi, kteří běžně tráví hodiny času bušením do klábosnic.
Blbost. Ten Atwoodův propagační zápisek byl marketingový výblitek.
Code je akorát WASDv2 s podsvícením a #hype. To neznamená, že by to byla špatná klávesnice. Naopak. Spolu Filco Majestouch2, klávesnicemi KUL a Ducky Pro/Shine 3 je to jedna z nejlepších sériově vyráběných klávesnic s Cherry MX. Tyhle mají dvouvrstvé PCB, solidní plát/kryt,... a bohužel šmejdské tenké klávesy z ABS (než budete chtít reagovat, zkuste si tlusté doubleshots, něco z POM a něco z PBT). Naštěstí jsou taky kompatibilní s většinou sad kláves třetích stran (viz databázi Keypuller) a zrovna WASDv2 jde rovnou koupit holou (tj. bez kláves (keycaps)). Další vybočující fíčury jsou odpojitelný microUSB kabel a hardwarová podpora pro DSK/Colemak a prohazování modifikátorů (minimálně pro OS X).
Filco MJ2 jde koupit v Evropě (např. u britské The Keyboard Company).
spínače Cherry MX Green -- prý nejtužší běžně dostupné, resp. Cherry MX Clear -- kompromis mezi zvukem MX Blue/Brown a tuhostí MX Green
Ne.
MX Green jsou prostě MX Blue s tužší pružinkou (stejná jako v MX Black, takže si jde snadno udělat ghetto greens), původně se používaly jen pod mezerníky na Cherry G80 s MX Blue. Podobně existují dva typy MX Grey, které se používají pod mezerníky na G80 s MX Clear/Black. Taky existuje MX Superblack, de facto MX Black s pružinkou podobnou té v propiskách.
Jenže taky existuje buckling spring (pořád vyráběno Unicompem) nebo Alps (complicated white Alps, které jsou tuhé a cvakací, se už nedělají, ale Matias má v podstatě klony, ale podstatně vylepšené). Obojí je odezvou lepší než Cherry MX: hmatová odezva je záležitost pružinky, nikoliv tření plastu o plast, a zvuk není tak vysoký, otravný.
MX Clear mají jiný typ pružinky, ta má totiž méně závitů, a proto síla potřebná pro stisk prudce roste. MX Clear tak jde normální silou aktivovat, ale pro dosažení maximální dráhy je potřeba *výrazně* větší síla, čímž se případný dopad tlumí. MX Clear mají také zdaleka nejvýraznější hmatovou odezvu ze všech spínačů Cherry MX. Proto se třeba modifikují na ergo clears jako náhrada za MX Brown.
Hmm, dobře. Řekněme, že se v tom až tak nevyznám, ale strávil jsem pár hodin výzkumem a vyzkoušel si u kolegy v práci Das Keyboard s MX Brown a je to přeci jen jiná liga než běžné Chicony za 150. Na druhou stranu, asi bych uvítal trochu silnější stisk než co nabízí MX Brown nebo Blue. (Jelikož už asi rok hraju na klavír, větší síla nevadí.)
Zeptám se tedy jinak -- pokud by sis ty teď vybíral nějakou mechanickou klávesnici, která by to byla a případně proč? A případně kdyby to měla být nějaká s tužším stiskem, jak jsem psal výše, co by jsi bral?
Jinak netřeba vykat. Dík předem za odpověď.
Místo tří nebo čtyř let pokusů a omylů bych rovnou šel do Deskthority Marketplace a od nějakého člena nebo z německého eBay bych si koupil nějakou jetou Cherry G80, nějaké klávesy různých typů (resp. nějaké tlusté PBT a POM) a několik různých spínačů Cherry MX. Tyhle spínače jsou hodně modulární a když klávesnice nemá plát (G80 nemají), jdou velmi snadno otevřít a modifikovat. Takhle bych si vyzkoušel různé typy/kombinace jako MX Blue, MX Black, ghetto red, ghost black, ghetto green, MX Clear, ergoclear, panda clear, ghost blue, příp. MX Brown a tactoblack.
Na základě toho, co by mi nejvíc vyhovovalo, bych si příp. pořídil rovnou solidní klávesnici s nějakou pěknou, kvalitní sadou kláves.
Konečně, koupil bych Teensy a udělal si z něj programovatelný konvertor, pokud by už nebyl přímo v klávesnici (Phantom, GH60, ErgoDox, Axios).