V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Výmena štartéra a oleja sú prevádzkové náklady. Amortizácia je pokles ceny v dôsledku používania/opotrebenia alebo starnutia.
- Když si vezmu, že za poslední rok to byl jen nový startér a olej, tak bych řekl že ještě méně. S ohledem na cca 15 tisíc kilometrů co najedu.
takzvaná garančka, u běžné lidovky jako je třeba FabieAno, to je přímo legendární
Někteří lidé radši jezdí na garančku do Německa nebo RakouskaCena garanční prohlídky je zhruba stejná v Rakousku jako zde u nás. cena II. GP u nás vycházela zhruba na cca 4000,-. V Rakousku by vyšla na cca 150€ bez cesty. Záleží, ale na tom co je to za auto. S nějakým A4,A6,A7,A8, Passat apod. bych do toho Rakouska jistě jel
Protoze logika, "to nepocitam, protoze si ho stejne musim koupit a platit" je sice rozsirena, ale dost vadna.Ne, vadná je taková logika, které nebere v úvahu kontext. Pokud ráno vstanu a přemýšlím, jestli pojedu MHD nebo autem, tak nebudu při případném výpočtu nákladů započítávat do nákladů na ujetý kilometr fixní náklady, které s ujetou vzdáleností nesouvisí. Tedy u auta budu počítat spotřebu paliva a variabilní náklady (olej, opotřebení dílů, kilometricky vázaný servis atd.), ale už ne náklady fixní (pořízení auta, pojištění, technickou apod.). Něco jiného je, když se teprve rozhoduji, jestli si auto pořídím (a případně jaké).
NE! Pokaždé z toho vyšel neskutečně dlouhý thread ve kterém jste vy donekonečna vymýšlel všechny možné i nemožné důvody proč DPH nezapočítat do platby řidičů státu (čímž vyšlo, že platby od řidičů jsou asi 90% toho, co se pak vydá na dopravu). Ten, se kterým jste se zrovna hádal, to pak pokaždé nakonec vzdal.
čímž vyšlo, že platby od řidičů jsou asi 90% toho, co se pak vydá na dopravuNe, nevyšlo. Spoustu nákladů jsem nezapočítal – spor se neustále vedl o bilanci, a když už bylo jasné, že se všechny příjmy vyčerpaly a náklady ještě pokryté nejsou, je zbytečné počítat dál, protože bilance je zřejmá.
Důvody není třeba vymýšlet, je jediný – DPH není nic pro řidiče specifického.No tak to je snad správně, ne?
Ta diskuse dokonce stále běží ... začíná zde: http://www.abclinuxu.cz/blog/doli/2011/6/jak-protestovat-proti-odborarum/diskuse#35
Resp. spíš mele z posledního, než že běží ...
Můj osobní názor: MHD je vždy levnější. Auto si člověk kupuje pro pohodlí, za které musí zaplatit.Môj: MHD ma za drahý peniaz dopraví nepohodlným spôsobom v čase, ktorý sa mi nehodí, z miesta, kde nie som, na miesto, kam sa nechcem dostať. Ak sa dá, tak radšej peši/bicyklom/autom - v tom poradí.
Můj osobní názor: MHD je vždy levnější. Auto si člověk kupuje pro pohodlí, za které musí zaplatit.ROFL! Toto si musim poznamenat!
MHD ma za drahý peniaz dopraví nepohodlným spôsobom v čase, ktorý sa mi nehodí, z miesta, kde nie som, na miesto, kam sa nechcem dostať.ROFL ROFL! Zle som odcitoval, takze si poznamenavam toto
Jezdit autem Haje <-> Dejvicka je kravinaAle stále to je rychlejší autem, pokud zrovna není extrémně ucpaná Praha. Větší problém je parkování.
Navíc v tom autě se člověk musí soustředit na řízení v městském provozu, což kolikrát není zrovna příjemnéV MHD se zas člověk musí soustředit, zda-li má ještě peněženku, mobil ... a to taky není zrovna 2x příjemné. Já bych to nepaušalizoval. Je to o konkrétních situacích, ale fakt je, že když jsem v médiích zahlédl cenu 32Kč za jízdenku v Praze, tak jsem docela čuměl. Kolik stojí tady, netuším. Spěchám nebo potřebuji něco přepravit - jedu autem. Mám čas, jdu pěšky. Nerad jezdím mastnou tyčkou. Naopak v neznámém městě raději to MHD, než bloudit autem.
Měla by být započítána poměrná část fixních nákladůProč?
ale kromě toho ani tak nejsou započítány všechny variabilní náklady.Uff, ve financích aut se nevyznám, ale někde tu někdo psal, že do 20 Mm/rok se variabilní náklady skoro neprojevují.
Tak to nevím, tos to celý nějak hodně zjednodušil.To jsem nijak nezjednodušil, to jen popisuji reálnou situaci.
Když tě nezajímají fixní náklady na MHD tak pojedeš MHD vždy, protože variabilní jsou tam nula a celkové tedy taky nula.Není pravda. Znovu opakuji, záleží na tom, jaká je výchozí situace. Tedy zda mám/nemám auto, mám/nemám časovou jízdenku.
Tady ale nejde o lítačku, ale náklady na cestu tím autem. Ptal ses proč se při cestě autem musí započítat poměrná část fixních nákladů. Pokud to vezmu na sebe a lítačku, tak nemůžu říct, že do práce jezdím zadarmo a do hospody za 91 Kč (jednou týdně) - prostě na něco nepočítat část fixních nákladu, protože už tu lítačku stejně mám. Stejně tak u auta nemůžeš říct, že na cestu do práce nepřipadá žádná část fixních nákladů, protože přece s autem bych i tak jezdil i na chatu.Tak jinak: Johny jezdí do práce autem: celkové náklady na cestování = fixní_auto + variabilní_auto_jinam + variabilní_auto_práce Johny jezdí do práce tramvají: celkové náklady na cestování = fixní_auto + variabilní_auto_jinam + fixní_lítačka fixní_auto a variabilní_auto_jinam se z rovnic vykrátí a porovnáváme variabilní_auto s fixní_lítačka. OK?
po 8 letech s 12.000 najetými km8 let je již moc, pak kilometry nehrají roli. No, ale kdyby měl soused nějakou TestaRossu,Lambo apod. tak by za těch 8-let šla cena hodně nahoru.
Při dlouhém stání reznou brzdové kotoučeznámý byl s podobným autem v servisu a místo, aby to servis nějak vyčistil tak navrhnul výměnu kotoučů.
Kdybych věděl ve který části Itálie je to Německo co tam má fabriku ten prašivej talián Bosch, já bych mu snad něco napsal.Jj, taky jsem nadaval na zabozroutskej mechanismus zadniho sterace na Lagune, kterej co par mesicu zatuhava a pak jsem si pri jedny rozboprce/sborce vsimnul napisu "Made in Germany".
Taky bych řekl, že se vlastnosti pneumatik v běžném (nedejbože městském) provozu přeceňují. Vždycky si při této příležitosti vzpomenu na kolegu, jehož přítelkyně dokázala jet několik kilometrů s prázdným kolem, protože to prostě nepoznala. Představa, že nekdo takový pozná rozdíl mezi starší/novější pneumatikou, případně mezi zimní/letní na suchém povrchu je nereálná ...
a cigaretu si můžeš dát při čekání na zastávceNemuzes...
Což o to, on už to někdo vytáhl tady: http://www.abclinuxu.cz/blog/rocfdebian/2011/6/vyhodnost-mhd-oproti-autu/diskuse#76
Akorát se tomu nějak nedostalo komentáře ...
Já teda neznám nikoho, kdo dostal dotaci na provoz svého auta ....
MHD získá nějakou výhodu oproti autu jedině v případě, že budou všechna vozidla (nebo alespoň ta povrchová) klimatizovaná. Do té doby je MHD asi tak tři měsíce v roce prakticky nepoužitelná. Ale nedá se nic dělat, používat ji i přesto musím. Není to nic příjemného.
V roce 2000 jsem byl na nějaké dva týdny ve Francii. Nebylo to ani moc na jihu, ani v nížině, spíš naopak. Nad přibližně třicetitisícovým městem čněly nápadně vysoké hory a podnebí tam nebylo nijak teplé. Městskou dopravu tvořily autobusové linky, které by člověk spočítal na prstech jedné ruky. Nicméně každý autobus měl klimatizaci. Že je potřebná jen dva měsíce v roce? No a co má být? Na prahu 21. století přece nemusí cestující snášet horko, říkali mi tenkrát mí hostitelé.
Bohužel se Česká republika stále ještě nezařadila mezi civilizované státy, pokud jde o MHD. Od té doby uplynulo 11 let a situace je stále stejná. Netušíte náhodou někdo, který zkorumpovaný kreténohajzlopablb objednal do Prahy stovky nových tramvají bez klimatizace, které budou cestující ještě dalších třicet let obtěžovat horkem??? Toho politika by měli za trest nechat v takové tramvaji celé léto úřadovat, ať si to užije dosyta.
Lze bez ní opravdu bez problému přežít? Bez problému tedy rozhodně ne. Proč by měl platící cestující přijet dopoledne do práce zpocený jako prase? Takhle si bezproblémovou cestu nepředstavuji. Navíc existují lidé, kteří neměli tolik štěstí, co se zdraví týká, a v jejich případě přežití v neklimatizované MHD není možné. Jistě, třeba by měli být tři měsíce v roce zavření doma... Ale tento pohled na svět je, aspoň doufám, už dobrých 50 let překonaný.
Náklady na provoz MHD by to jistě mírně zvedlo, o tom není pochyb. Nicméně ve srovnání s topením by to byla zanedbatelná částka. Klimatizace totiž funguje na principu tepelného čerpadla. Díky tomu přenese (z vnitřního prostoru ven) několikanásobně víc tepla, než kolik spotřebuje elektrické energie. (Tomuto poměru se někdy říká topný faktor a je to běžně něco mezi 2:1 a 5:1, podle kvality klimatizace.) Standardní topení, kterým se plýtvá celou zimu, žádnou takovou výhodu nemá a poměr mezi dodaným teplem a spotřebovanou energií je vždy navlas přesně 1:1.
Například v Praze mají takový idiotský zlozvyk vytápět vozidla MHD až někam na pokojovou teplotu. Takový nesmysl snad nemůžou myslet vážně. Když tam nastoupím v zimní bundě, nechci tam mít 20 °C! Teplota kolem 10 °C by byla v zimě mnohem rozumnější a pro zdraví vhodnější.
Takže se ptám: Když už jsou peníze na extrémní plýtvání topením, proč by se nedala financovat klimatizace, která má menší nároky na energii? Jediný problém je v myšlení lidí. Než aby zaplatili místo 4700 Kč za rok 5000 Kč za rok, budou se raději dopravovat jako stádo vepřů. A právě toto sockovské smýšlení je třeba odbourat, aby se z České republiky stal skutečně vyspělý stát.
Pozor, třeba v autobusech se topí odpadním teplem.To platí jen částečně. AFAIK odpadním teplem se vytápí jen prostor řidiče, většina prostoru autobusu je vytápěna naftovým topením. Odpadní teplo nestačí na vytopení celého busu. Jinak co se týká teplot, býval předpis, že v autobusech musí být nejméně 18 stupňů, v městských 14. Jak je to teď, to netuším.
Přesně tenhle pocit někdy mám z té české společnosti, viz můj příspěvek výše. Než aby si lidi zaplatili například o deset procent vyšší cenu za předplatní jízdenky a měli klimatizované dopravní prostředky, raději budou cestovat jako stádo vepřů. Právě tohle je ten zásadní rozdíl mezi vyspělými a postkomoušskými státy. Česká republika je sice podle všech ekonomických ukazatelů mezi vyspělými státy, ale chce to ještě tak jednu dvě generace, než vymřou všechny orthodoxní socky, pro které je pět korun padesát důležitější než zdraví či pohodlí.
No ale jak se ten vůz odvětrá na přijatelnou teplotu, když je například 35 °C ve stínu? To zkrátka nějak nechápu... Jakmile se člověk musí chladit pocením (což je při tak malém rozdílu teplot mezi organismem a okolím jediná možnost), je to z hlediska hygieny nepříjemný problém. Ten problém bych byl ochoten akceptovat během túry po džungli, ale ve městě v roce 2011 mi připadá nepřijatelný.
Já v pocení problém nevidímKdo se potí, nezaslouží slitování!
Ano, i já jsem něco podobného už zažil. Takové blbce by měl někdo pověsit za koule do průvanu, nechat přejet autobusem nebo tak něco... Je absurdní a smutné, že 90% populace nechápe, jak funguje klimatizace. Ten pětatřicetistupňový vzduch vnikající do autobusu zvenčí opravdu kýžený efekt nepřinese. Ale blbcům se to nedá vysvětlit jinak než hrubou silou, tedy takovým autobusem, u kterého okna vůbec nelze otevřít.
Právě proto dávám přednost autobusu, případně si vyhledám řazení vlaků a zvolím pokud možno takový, ve kterém jsou moderní vagóny Siemens. V těchto případech jsem selhání klimatizace ještě nezažil.
Pravdou ale je, že vagón bez klimatizace (bez ohledu na to, zda jeho okna lze otevřít) by neměl vůbec existovat, natož vozit cestující! V tomhle mají České dráhy co dohánět.
Ufff, co je tohle za ptákovinu? Dvě triviální úlohy z fyziky:
Pouze úspěšný řešitel těchto dvou úloh může vyprávět něco o oknech... Zejména druhá úloha jasně ilustruje, proč je klimatizace nutná i bez tropických teplot. U obou úloh jsem samozřejmě zanedbal desítky cestujících s povrchovou teplotou kolem 35 °C, kteří taktéž mají nezanedbatelný tepelný výkon.
Ta zásadní otázka je, proč je potřeba „dostatek“ tekutin. Protože se člověk chladí pocením. A to je velký problém z hlediska pohodlí i z hlediska hygieny.
Skupenské teplo odpařování je jistě obrovské, to bezesporu, ale pořád mi není jasné, proč bych měl být zpocený jak prase, když technologie 21. století umožňuje se něčemu takovému snadno vyhnout. Bez klimatizace by podstatná část pracovišť celou čtvrtinu roku pořádně nefungovala, protože pocení je nepohodlné a dobrá produktivita práce vyžaduje tepelnou pohodu. Přirozené chlazení tepelnou výměnou je nutnou podmínkou pohodlí. Samozřejmě, že při jízdě na kole nebo při (již zmíněné) túře džunglí má člověk mnohem méně náročné požadavky, pokud jde o termoregulaci. Nicméně u práce vyžadující každodenní full-time soustředění je klimatizace zkrátka nezbytnost a jasná volba.
Zmíněné domněnky o klimatizaci jsou ... skutečně jenom domněnky, mírně řečeno. Dohady o tom, že způsobuje nachlazení, nejspíš vznikly kvůli několika poměrně ojedinělým případům (staré filtry, vynechání povinné pravidelné údržby). Nad přesnými příčinami „revmatu“, tedy polyartritidy, bádá medicína už celá desetiletí a zatím bezvýsledně. Proto mě takové „zaručené“ zprávy, že to či ono způsobuje revma, pokaždé pobaví.
Klimatizace ubírá výkon? Opravdu? Tramvaj má stále stejný výkon, bez ohledu na klimatizaci. Pokud se týká autobusu, tam nějaký malý vliv mít bude, protože občas odebírá dokonce i závratných 5% maximálního výkonu motoru, když je extrémně horko. Ale pak snad stačí navrhnout o 5% výkonnější motor, ne? Jak snadné! Pohodlí cestujících musí být nadřazeno všem pseudoekologickým úvahám i snahám uspořit deset procent nafty. Aspoň v civilizovaných státech tomu tak je. Dnes, kdy už jsou oteplovací lháři méně důvěryhodní než pohádka o Červené karkulce, nemá smysl vůbec uvažovat o tom, že by omezení klimatizací někomu (něčemu) prospělo. Životnímu prostředí v konečném důsledku nejvíc pomůžeme tím, že zvýšíme efektivitu a produktivitu naší práce a (především) naši životní úroveň. Kde není solidní životní úroveň, tam se nikdo o životní prostředí nezajímá ani vteřinu. Omezení pohodlí lidí nikdy nepovede k lepší ochraně životního prostředí.
Protože se člověk chladí pocením. A to je velký problém z hlediska pohodlí i z hlediska hygieny.To pohodlí je subjektivní. A jakej problém s hygienou? Leda kyby sis to zpocený triko nechal hodně dlouho na sobě, k čemuž většinou není žádnej důvod...
Pohodlí cestujících musí být nadřazeno všem pseudoekologickým úvahám i snahám uspořit deset procent nafty.Cestující ať si trhnou... Připadá mi to neuvěřitelný... Dřív lidé museli pěšky nebo na koni, dneska seš všade do pár hodin, a to vsedě. A někdo si stěžuje, že si zpotinkal tričínko. Nejseš ty tak trochu ženská?
Už vidím, jak se někdo v letním vedru navleče do přiléhavých „moderních materiálů“... To je ryzí nesmysl.
Problém s hygienou je zkrátka v tom, že člověk se svým zpoceným trikem nežije ve vzduchoprázdnu, ale sedí v práci denně na židli, kterou (narozdíl od trika) nelze snadno vyprat. Nemluvě o tom, že už po několika hodinách soustavného pocení se člověk necítí ani trochu příjemně. Některým živočichům (a možná i některým lidem) to je nejspíš jedno, ale já mezi takové nepatřím.
Ten zbytek jsou jakési podivné sockovské řeči typu „musíme se přece všichni omezovat a bude nám skvěle“. Jaképak cestující ať si trhnou??? Jsou to platící klienti! Městskou dopravu hradí z jedné čtvrtiny jízdným a na zbylé tři čtvrtiny (chtě nechtě) všichni doplácejí z daní. Jak vůbec někdo může vypustit z úst, že na nich nezáleží? Na cestujících záleží především. Jen pro ně celá ta dopravní síť existuje a jejich pohodlí by mělo být zásadní prioritou.
Mě vůbec nezajímá, že dřív lidé žili v jeskyních. Máme 21. století a dnes v jeskyních nežijeme. Spíš mi připadá neuvěřitelné, že to někteří dodnes nepochopili a asi by se do těch jeskyní nejraději vrátili.
Jistě, kdybych to nechápal jako obyčejný rýpanec, nejspíš bych už reagoval jako Petr Tomeš před pár lety. Bohužel přesně tento „argument“ bývá velmi častý a hluboce zakořeněný. Proto mi tak nějak přišlo důležité poznamenat, co přesně je na něm od základu špatně.
Ventilátor není bezva věc. Zaprvé, jedná se zase o nevyhovující chlazení pocením. Že člověk pocení méně vnímá, když vzduch kolem proudí a odpařování potu je intenzivnější, to žádná výhoda není. Blízký ventilátor obtěžuje navíc hlukem mnohem intenzivněji než klimatizace, která může být (v budově) v mnohem rozumnější vzdálenosti.
Otvírací střecha v autě stále neřeší tak jednoduchý problém: Je 36 °C ve stínu a já chci mít v autě (dejme tomu) 28 °C, aby se tam dalo rozumně existovat. Jak tohle tou otvírací střechou zařídím? Samozřejmě nepochybuji o tom, že je to skvělá věc pro nějaké letní jízdy na koupaliště. Pro jízdu do práce v letním horku je to ovšem poněkud k ničemu.
Pokud si někdo nastavuje klimatizaci na 18 °C, je to jeho věc, ale rozhodně nejde o žádný věcný argument proti klimatizaci... Například pokud je venku těch 36 °C ve stínu, nastavuji si klimatizaci na něco kolem 26 °C a teprve po půl hodině jízdy teplotu snížím, když je mi stále horko (ale zpravidla to není nutné). Rozdíl teplot by podle mého názoru neměl překročit nějakých 10 °C, pokud člověk často z auta vystupuje. Že někomu nevyhovuje 18 °C? Ano prosím, od toho je termostat. Já mám nejraději kolem těch 24 °C, ale záleží to samozřejmě na tom, zda na mě bočním oknem svítí slunce nebo ne.
Pokud je v klimatizovaných obchodech zima, je to samozřejmě nevyhovující a zaměstnanci by si to tam měli dát do pořádku. Termostat jistě ovládat dovedou a pokud je problém složitější, od toho je odborný servis.
Pokud je v klimatizovaných obchodech zima, je to samozřejmě nevyhovující a zaměstnanci by si to tam měli dát do pořádku.to je skoro všude v velkých marktech. Jdeš kolem mrazáků a chlaďáků a je tam jak v psírně. A ti co tam dávají zboží jsou v bundách apod. Stejné je to někde u uzenin, ty baby co tam dělají musí mít za směnu hodně nachlazené záda. Ale to se dostáváme jinam. Když auto stojí celý den někde u práce pak je ideální otevřít okna a nechat ten vzduch profouknout a pak nechat najet automatiku. 24°C v autě je myslím hodně, já volím někde mezi 21-22°C. Když je v autě 24 tak se potím jako prase
V hypermarketu jsem brigádničil a u chladicích boxů byla vždy pořádná zima. Je to dáno tím, že boxy mívají centrální výměník umístěný mimo budovu a samy o sobě vlastně fungují jako (další přídavná) klimatizace. Takže ano, souhlasím, u tohoto konkrétního pracoviště to může být problém. (Který by se ale jistě dal vhodně vyřešit, pokud by k tomu byl dostatek dobré vůle.) V minulosti měl každý box vnější výměník přímo na sobě (podobně jako lednice), takže celková energetická bilance jeho okolí byla dokonce kladná. Jenže centrální chlazení je nejspíš efektivnější.
U teploty v autě podle mě neexistuje jedno jediné magické číslo. Záleží hodně na tom, zda na mě svítí slunce. Při řízení během horké letní noci by mi 24 °C v autě nejspíš připadalo jako příjemná teplota. Jakmile na mě ale předním oknem svítí polední slunce, volím obvykle nižší teploty, taktéž kolem 22 °C.
Tiskni
Sdílej: