Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
), máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem. ale jinak pěkný úvod. Já osobně začínál také v SMT, a to na strojích Ondra (kreslení pomocí "čár" a podobný blbosti následovaný druhou hodinu vždy jetpackem nebo willym
).
a k té narážce: víš co bych ti tehdy se svými 4MB řekl na tvých 16MB? „sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem
A kdybys věděl, kolik má ten zápisek revizí, kde jsem se to snažil vychytat... Musím číst.
byly myslím již v netwars
Netwars neznám 
„sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
Jo jo, himem.sys, em386, smartdrv. To byly časy.
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwars (Nejspis tim bylo mysleno "texturovane polygonalni modely", protoze vektorove polygonalni modely (tj. jen s jednoduchou vyplni, popr. zednoduchym stinovani,) se pouzivaly ve hrach celkem bezne. Na nekterych platformach s hw akceleraci kresleni car a vyplnovani trojuhelniku byly o dost rychlejsi nez veci delane pres sprity.)
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwarsJá pamatuju na Didaktiku hru, kde se jezdilo(možná chodilo…když se po každém kroku překresluje obrazovka, tak se to těžko pozná) po nějaké planetě a něco na ten způsob už tam bylo také. Jen teda nebyly otexturované a dokonce se ani neměnili odstíny šedi(jednoduše protože Didaktik žádné odstíny šedi neměl), takže občas měl dost člověk problém pochopit u čeho to vlastně stojí.
Ale neměřilo to, dnešní (už) LCD panely umějí měřit (teploty) a napojit se na USB.
Počítače s displejem ukazujícím "33" a tlačítkem turbo vedle si dobře pamatuju
Tak zalezi.. nekdo se dostane ke compum v peti, nekdo v osmnacti. A kdo pozdeji (alespon nejake to IT - abakus?), tak snad ani nechodi na tenhle server.
.
.
sem na tom napsal svuj uplne prvni program - textovou adventuru.. asi o peti krocich
.
Textovky jsem psal až v pascalu. Nejvíce práce jsem ale zanechal na modulovém systému. Vlastně jsem implementoval kooperativní multitasking (aniž bych věděl co to je). Byl to program, do něhož se psali pluginy a jelo to v grafice VESA (14'' jsem trápil až na 1600xcosi). No a na grafické ploše součastně běžely hodiny, nějaký textový editor, a celé to mělo klikací menu.
A z těch užitečnějších věcí pak simulaci kontrolky HDD, což byl residentní program napsaný v ASM, který v rohu obrazovky blikal jedním znakem. Taky triviální, stačilo to pověsit na IRQ disku a XORovat znak. Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.
Uff, to je nostalgie...
Doba, kdy jsem kamarádům na disketách s FAT12 dělal "hardlinky" na adresáře a ze stromů pařezy (pomocí editoru v Norton Utilities), se už nevrátí (pro ně naštěstí.
Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.Ty jsi byl tak trochu dobytek, že jo?
). Cetl jsem, ze se z nej nekterym lidem dokonce delalo spatne ("simulatorova nemoc"), pripadne v nem neustale bloudili, protoze mapy byly plne 3D a podlaha od stropu se dala poznat leda podle svetel.
V dvojce (mam dodnes originalni CD) byl sice GuideBot, ktery delal "provudce" (umel hledat klice, reaktor, vychod, nabijeci centrum, zbrane, munici, stity a navadet na waypointy), ale cas od casu se nekde zasekl a v okamzicih, kdy opravdu o neco slo (tj. v boji nebo po zniceni reaktoru a spusteni autodestrukce dolu) musel clovek stejne spolehat na vlastni prostorovou pamet.
. Nastesti stacilo prestat hrat a do par minut to bylo ok. Ale uz sem ho radsi nepoustel.
Nebo spíš
. I když, každý věk je něčím hezký.
Slovensky psaná knížka byla hlavně návodem k jazyku BASIC, do kterého stroj bootovalTa se mi ještě válí někde na poličce. Když mám srovnávat oproti manuálu od základní desky co leží vedle ní…LOL.
během 1s.Blbost, než problikal PAPER a BORDER, tak to mohlo tak 2-3 sec trvat. No i když si vezmu, že dneska se mi za tu dobu nerožne ani monitor, když se šrotuje BIOS, tak je to fakt asi malichernost.
.
, ještě horší bylo to, že to byla nějaká 386. Tu již odvál čas, nicméně v jejím case je teď celeron
. Pamatuju si na to, jak jsem se ze starých dílu časopisu ABC učil programovat v QBasicu dodávaném s MSDOSem a na DOSSHELL
. A taky na vir OneHalf (myslím, že ho mám neaktivního na jednom disku).
).
Tiskni
Sdílej: