raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
), máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem. ale jinak pěkný úvod. Já osobně začínál také v SMT, a to na strojích Ondra (kreslení pomocí "čár" a podobný blbosti následovaný druhou hodinu vždy jetpackem nebo willym
).
a k té narážce: víš co bych ti tehdy se svými 4MB řekl na tvých 16MB? „sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem
A kdybys věděl, kolik má ten zápisek revizí, kde jsem se to snažil vychytat... Musím číst.
byly myslím již v netwars
Netwars neznám 
„sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
Jo jo, himem.sys, em386, smartdrv. To byly časy.
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwars (Nejspis tim bylo mysleno "texturovane polygonalni modely", protoze vektorove polygonalni modely (tj. jen s jednoduchou vyplni, popr. zednoduchym stinovani,) se pouzivaly ve hrach celkem bezne. Na nekterych platformach s hw akceleraci kresleni car a vyplnovani trojuhelniku byly o dost rychlejsi nez veci delane pres sprity.)
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwarsJá pamatuju na Didaktiku hru, kde se jezdilo(možná chodilo…když se po každém kroku překresluje obrazovka, tak se to těžko pozná) po nějaké planetě a něco na ten způsob už tam bylo také. Jen teda nebyly otexturované a dokonce se ani neměnili odstíny šedi(jednoduše protože Didaktik žádné odstíny šedi neměl), takže občas měl dost člověk problém pochopit u čeho to vlastně stojí.
Ale neměřilo to, dnešní (už) LCD panely umějí měřit (teploty) a napojit se na USB.
Počítače s displejem ukazujícím "33" a tlačítkem turbo vedle si dobře pamatuju
Tak zalezi.. nekdo se dostane ke compum v peti, nekdo v osmnacti. A kdo pozdeji (alespon nejake to IT - abakus?), tak snad ani nechodi na tenhle server.
.
.
sem na tom napsal svuj uplne prvni program - textovou adventuru.. asi o peti krocich
.
Textovky jsem psal až v pascalu. Nejvíce práce jsem ale zanechal na modulovém systému. Vlastně jsem implementoval kooperativní multitasking (aniž bych věděl co to je). Byl to program, do něhož se psali pluginy a jelo to v grafice VESA (14'' jsem trápil až na 1600xcosi). No a na grafické ploše součastně běžely hodiny, nějaký textový editor, a celé to mělo klikací menu.
A z těch užitečnějších věcí pak simulaci kontrolky HDD, což byl residentní program napsaný v ASM, který v rohu obrazovky blikal jedním znakem. Taky triviální, stačilo to pověsit na IRQ disku a XORovat znak. Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.
Uff, to je nostalgie...
Doba, kdy jsem kamarádům na disketách s FAT12 dělal "hardlinky" na adresáře a ze stromů pařezy (pomocí editoru v Norton Utilities), se už nevrátí (pro ně naštěstí.
Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.Ty jsi byl tak trochu dobytek, že jo?
). Cetl jsem, ze se z nej nekterym lidem dokonce delalo spatne ("simulatorova nemoc"), pripadne v nem neustale bloudili, protoze mapy byly plne 3D a podlaha od stropu se dala poznat leda podle svetel.
V dvojce (mam dodnes originalni CD) byl sice GuideBot, ktery delal "provudce" (umel hledat klice, reaktor, vychod, nabijeci centrum, zbrane, munici, stity a navadet na waypointy), ale cas od casu se nekde zasekl a v okamzicih, kdy opravdu o neco slo (tj. v boji nebo po zniceni reaktoru a spusteni autodestrukce dolu) musel clovek stejne spolehat na vlastni prostorovou pamet.
. Nastesti stacilo prestat hrat a do par minut to bylo ok. Ale uz sem ho radsi nepoustel.
Nebo spíš
. I když, každý věk je něčím hezký.
Slovensky psaná knížka byla hlavně návodem k jazyku BASIC, do kterého stroj bootovalTa se mi ještě válí někde na poličce. Když mám srovnávat oproti manuálu od základní desky co leží vedle ní…LOL.
během 1s.Blbost, než problikal PAPER a BORDER, tak to mohlo tak 2-3 sec trvat. No i když si vezmu, že dneska se mi za tu dobu nerožne ani monitor, když se šrotuje BIOS, tak je to fakt asi malichernost.
.
, ještě horší bylo to, že to byla nějaká 386. Tu již odvál čas, nicméně v jejím case je teď celeron
. Pamatuju si na to, jak jsem se ze starých dílu časopisu ABC učil programovat v QBasicu dodávaném s MSDOSem a na DOSSHELL
. A taky na vir OneHalf (myslím, že ho mám neaktivního na jednom disku).
).
Tiskni
Sdílej: