Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Před dvěmi lety jsem s hrůzou zjistil, že tento svět procházím již čtvrt století. Výhodou byla velká oslava, s babičkou jsme slavili společnou stovku, nevýhodou pak uvědomění, jak jsem starý. Dnes popíšu něco z mé 20 leté IT historie od dětství do otravné puberty ..
K prvnímu počítači, nikoliv třídy PC, jsem se dostal relativně brzo. (Nepočítám-li CNC stoje na děrné pásky.) V podstatě přesně před dvaceti lety jsem začal chodit do kroužku elektroniky a počítačů. Výuka tehdy probíhala na PMD 85. 8bitovém CPU 8080. Monitor byl zeleno-černý s takovou ochrannou tkaninou přes stínítko. Cínovou výuku na tranzistorech KC507 zde popisovat nebudu.
Tehdy se mladí svazáci seznamovali s prvními algoritmy pomocí jazyka LOGO, kde líná "želva" kreslila obrazce. Není nad to na daném železe kreslit kružnici cyklem REPEAT a posunovat se po 1px . Tehdy, aniž bych to chtěl (či snad věděl), jsem omylem vytvářel své první čárové fraktály.
Jako vnuk prominentního komunisty (to tehdy ještě bylo plus) jsem měl hnedle na stole DidaktikM, postaveném na procesoru Z-80 fi. Zilog, přivezený ze Slovenské Skalice. S černobílým monitorem stejného provedení jako TV Merkur. 48kB paměti a jedno tlačítkovým joystickem, který ovšem neměl potenciometrové snímání, ale jen spínače (a jak se s ním dalo malovat v ART Studiu!).
DidaktikM měl barevný výstup, uměl 15 barev, resp. 8, jen ve dvou odstínech. Nedostatek paměti způsobil, že barvy bylo možno nastavovat pouze pro textový rastr, tedy celé políčko 8x8px mělo stejnou barvu pozadí - i přesto někteří machři dokázali v ASM pomocí řádkové synchronizace vykouzlit divy.
Slovensky psaná knížka byla hlavně návodem k jazyku BASIC, do kterého stroj bootoval (během 1s). Kromě hraní her jsem tehdy programoval, napsal jsem prohlížeč obrázků (do paměti se postupně nahrálo asi deset obrázků a program byte po byte kopírovat paměť do oblasti videopaměti zvolený obrázek - no, trvalo to déle než jejich nahrání). A považte, již tehdy jsem svá díla zálohoval na pásky . A to na kazetovém magnetofonu Grundig.
S tímto strojem jsem vydržel přibližně 6 let. Pak se i na mém stole usídlil Personal Computer.
Super výkonný stroj za nechutnou cenu. Pořídit tehdy PC pod 40tis. byl malý zázrak. Klasický DOS (měl jsem tam i Windows 3.11, ale ty jsem nakonec smazal). Byla to doba, kdy jsem se začal zajímat o algoritmy, kamarád mě přivedl k Borlandímu Turbo Pascalu. Byla to krásná doba objevování neznámého světa. Doba, kdy jsem kamarádům na disketách s FAT12 dělal "hardlinky" na adresáře a ze stromů pařezy (pomocí editoru v Norton Utilities), se už nevrátí (pro ně naštěstí .
Přibyla ale spousta nejistot. Zatímco na osmibitech program buďto jel, nebo nejel, tady již záleželo na velikosti paměti, přítomnosti cache modulu na základní desce, grafice a stlačeném tlačítku Turbo na skříni počítače. Tehdy jsem se dopracoval až k 16MB a již tehdy začaly dotazy majitelů 4MB: "K čemu?".
Začali první 3D hry. První 3D DooM (no dobře, tak Wolf), Duke Nuken (na jehož druhý díl Forever se může těšit již příští rok ), a také první skutečně 3D hra Quake 1 (jako první měl polygonální modely - takže zabité potvory nerotovaly podle toho, odkud se na ně díváte, ale mohli jste si je důkladně prohlédnout). Toho jsem ale na 486 nehrál.
V počítačích teprve začínaly PCI karty, grafiku jste spíše měli v ISA a VL BUS. Velikost grafické paměti se počítala na stovky kB. Stavěli se první sítě pomocí koaxiálních kabelů a téček.
V dalším díle přijde na řadu Linux, Windows a současnost.
Tiskni
Sdílej:
máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem
A kdybys věděl, kolik má ten zápisek revizí, kde jsem se to snažil vychytat... Musím číst.
byly myslím již v netwars
Netwars neznám
„sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
Jo jo, himem.sys, em386, smartdrv. To byly časy.
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwars (Nejspis tim bylo mysleno "texturovane polygonalni modely", protoze vektorove polygonalni modely (tj. jen s jednoduchou vyplni, popr. zednoduchym stinovani,) se pouzivaly ve hrach celkem bezne. Na nekterych platformach s hw akceleraci kresleni car a vyplnovani trojuhelniku byly o dost rychlejsi nez veci delane pres sprity.)
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwarsJá pamatuju na Didaktiku hru, kde se jezdilo(možná chodilo…když se po každém kroku překresluje obrazovka, tak se to těžko pozná) po nějaké planetě a něco na ten způsob už tam bylo také. Jen teda nebyly otexturované a dokonce se ani neměnili odstíny šedi(jednoduše protože Didaktik žádné odstíny šedi neměl), takže občas měl dost člověk problém pochopit u čeho to vlastně stojí.
Doba, kdy jsem kamarádům na disketách s FAT12 dělal "hardlinky" na adresáře a ze stromů pařezy (pomocí editoru v Norton Utilities), se už nevrátí (pro ně naštěstí.
Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.Ty jsi byl tak trochu dobytek, že jo?
Slovensky psaná knížka byla hlavně návodem k jazyku BASIC, do kterého stroj bootovalTa se mi ještě válí někde na poličce. Když mám srovnávat oproti manuálu od základní desky co leží vedle ní…LOL.
během 1s.Blbost, než problikal PAPER a BORDER, tak to mohlo tak 2-3 sec trvat. No i když si vezmu, že dneska se mi za tu dobu nerožne ani monitor, když se šrotuje BIOS, tak je to fakt asi malichernost.