O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Před dvěmi lety jsem s hrůzou zjistil, že tento svět procházím již čtvrt století. Výhodou byla velká oslava, s babičkou jsme slavili společnou stovku, nevýhodou pak uvědomění, jak jsem starý. Dnes popíšu něco z mé 20 leté IT historie od dětství do otravné puberty
..
K prvnímu počítači, nikoliv třídy PC, jsem se dostal relativně brzo. (Nepočítám-li CNC stoje na děrné pásky.) V podstatě přesně před dvaceti lety jsem začal chodit do kroužku elektroniky a počítačů. Výuka tehdy probíhala na PMD 85. 8bitovém CPU 8080. Monitor byl zeleno-černý s takovou ochrannou tkaninou přes stínítko. Cínovou výuku na tranzistorech KC507 zde popisovat nebudu.
Tehdy se mladí svazáci seznamovali s prvními algoritmy pomocí jazyka LOGO, kde líná "želva" kreslila obrazce. Není nad to na daném železe kreslit kružnici cyklem REPEAT a posunovat se po 1px
. Tehdy, aniž bych to chtěl (či snad věděl), jsem omylem vytvářel své první čárové fraktály.
Jako vnuk prominentního komunisty (to tehdy ještě bylo plus) jsem měl hnedle na stole DidaktikM, postaveném na procesoru Z-80 fi. Zilog, přivezený ze Slovenské Skalice. S černobílým monitorem stejného provedení jako TV Merkur. 48kB paměti a jedno tlačítkovým joystickem, který ovšem neměl potenciometrové snímání, ale jen spínače (a jak se s ním dalo malovat v ART Studiu!).
DidaktikM měl barevný výstup, uměl 15 barev, resp. 8, jen ve dvou odstínech. Nedostatek paměti způsobil, že barvy bylo možno nastavovat pouze pro textový rastr, tedy celé políčko 8x8px mělo stejnou barvu pozadí - i přesto někteří machři dokázali v ASM pomocí řádkové synchronizace vykouzlit divy.
Slovensky psaná knížka byla hlavně návodem k jazyku BASIC, do kterého stroj bootoval (během 1s). Kromě hraní her jsem tehdy programoval, napsal jsem prohlížeč obrázků (do paměti se postupně nahrálo asi deset obrázků a program byte po byte kopírovat paměť do oblasti videopaměti zvolený obrázek - no, trvalo to déle než jejich nahrání). A považte, již tehdy jsem svá díla zálohoval na pásky
. A to na kazetovém magnetofonu Grundig.
S tímto strojem jsem vydržel přibližně 6 let. Pak se i na mém stole usídlil Personal Computer.
Super výkonný stroj za nechutnou cenu. Pořídit tehdy PC pod 40tis. byl malý zázrak. Klasický DOS (měl jsem tam i Windows 3.11, ale ty jsem nakonec smazal). Byla to doba, kdy jsem se začal zajímat o algoritmy, kamarád mě přivedl k Borlandímu Turbo Pascalu. Byla to krásná doba objevování neznámého světa. Doba, kdy jsem kamarádům na disketách s FAT12 dělal "hardlinky" na adresáře a ze stromů pařezy (pomocí editoru v Norton Utilities), se už nevrátí (pro ně naštěstí
.
Přibyla ale spousta nejistot. Zatímco na osmibitech program buďto jel, nebo nejel, tady již záleželo na velikosti paměti, přítomnosti cache modulu na základní desce, grafice a stlačeném tlačítku Turbo na skříni počítače. Tehdy jsem se dopracoval až k 16MB a již tehdy začaly dotazy majitelů 4MB: "K čemu?".
Začali první 3D hry. První 3D DooM (no dobře, tak Wolf), Duke Nuken (na jehož druhý díl Forever se může těšit již příští rok
), a také první skutečně 3D hra Quake 1 (jako první měl polygonální modely - takže zabité potvory nerotovaly podle toho, odkud se na ně díváte, ale mohli jste si je důkladně prohlédnout). Toho jsem ale na 486 nehrál. 
V počítačích teprve začínaly PCI karty, grafiku jste spíše měli v ISA a VL BUS. Velikost grafické paměti se počítala na stovky kB. Stavěli se první sítě pomocí koaxiálních kabelů a téček.
V dalším díle přijde na řadu Linux, Windows a současnost.
Tiskni
Sdílej:
), máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem. ale jinak pěkný úvod. Já osobně začínál také v SMT, a to na strojích Ondra (kreslení pomocí "čár" a podobný blbosti následovaný druhou hodinu vždy jetpackem nebo willym
).
a k té narážce: víš co bych ti tehdy se svými 4MB řekl na tvých 16MB? „sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
máš tam párkrát chybu shody podmětu s přísudkem
A kdybys věděl, kolik má ten zápisek revizí, kde jsem se to snažil vychytat... Musím číst.
byly myslím již v netwars
Netwars neznám 
„sem s tím, smartdrv si to žádá!“...
Jo jo, himem.sys, em386, smartdrv. To byly časy.
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwars (Nejspis tim bylo mysleno "texturovane polygonalni modely", protoze vektorove polygonalni modely (tj. jen s jednoduchou vyplni, popr. zednoduchym stinovani,) se pouzivaly ve hrach celkem bezne. Na nekterych platformach s hw akceleraci kresleni car a vyplnovani trojuhelniku byly o dost rychlejsi nez veci delane pres sprity.)
několik poznámek: polygonální modely byly myslím již v netwarsJá pamatuju na Didaktiku hru, kde se jezdilo(možná chodilo…když se po každém kroku překresluje obrazovka, tak se to těžko pozná) po nějaké planetě a něco na ten způsob už tam bylo také. Jen teda nebyly otexturované a dokonce se ani neměnili odstíny šedi(jednoduše protože Didaktik žádné odstíny šedi neměl), takže občas měl dost člověk problém pochopit u čeho to vlastně stojí.
Ale neměřilo to, dnešní (už) LCD panely umějí měřit (teploty) a napojit se na USB.
Počítače s displejem ukazujícím "33" a tlačítkem turbo vedle si dobře pamatuju
Tak zalezi.. nekdo se dostane ke compum v peti, nekdo v osmnacti. A kdo pozdeji (alespon nejake to IT - abakus?), tak snad ani nechodi na tenhle server.
.
.
sem na tom napsal svuj uplne prvni program - textovou adventuru.. asi o peti krocich
.
Textovky jsem psal až v pascalu. Nejvíce práce jsem ale zanechal na modulovém systému. Vlastně jsem implementoval kooperativní multitasking (aniž bych věděl co to je). Byl to program, do něhož se psali pluginy a jelo to v grafice VESA (14'' jsem trápil až na 1600xcosi). No a na grafické ploše součastně běžely hodiny, nějaký textový editor, a celé to mělo klikací menu.
A z těch užitečnějších věcí pak simulaci kontrolky HDD, což byl residentní program napsaný v ASM, který v rohu obrazovky blikal jedním znakem. Taky triviální, stačilo to pověsit na IRQ disku a XORovat znak. Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.
Uff, to je nostalgie...
Doba, kdy jsem kamarádům na disketách s FAT12 dělal "hardlinky" na adresáře a ze stromů pařezy (pomocí editoru v Norton Utilities), se už nevrátí (pro ně naštěstí.
Pak jsem to předělal na "virus" pro jednu kamarádku. Tento po dvou minutách po použití disketovky resetoval počítač.Ty jsi byl tak trochu dobytek, že jo?
). Cetl jsem, ze se z nej nekterym lidem dokonce delalo spatne ("simulatorova nemoc"), pripadne v nem neustale bloudili, protoze mapy byly plne 3D a podlaha od stropu se dala poznat leda podle svetel.
V dvojce (mam dodnes originalni CD) byl sice GuideBot, ktery delal "provudce" (umel hledat klice, reaktor, vychod, nabijeci centrum, zbrane, munici, stity a navadet na waypointy), ale cas od casu se nekde zasekl a v okamzicih, kdy opravdu o neco slo (tj. v boji nebo po zniceni reaktoru a spusteni autodestrukce dolu) musel clovek stejne spolehat na vlastni prostorovou pamet.
. Nastesti stacilo prestat hrat a do par minut to bylo ok. Ale uz sem ho radsi nepoustel.
Nebo spíš
. I když, každý věk je něčím hezký.
Slovensky psaná knížka byla hlavně návodem k jazyku BASIC, do kterého stroj bootovalTa se mi ještě válí někde na poličce. Když mám srovnávat oproti manuálu od základní desky co leží vedle ní…LOL.
během 1s.Blbost, než problikal PAPER a BORDER, tak to mohlo tak 2-3 sec trvat. No i když si vezmu, že dneska se mi za tu dobu nerožne ani monitor, když se šrotuje BIOS, tak je to fakt asi malichernost.
.
, ještě horší bylo to, že to byla nějaká 386. Tu již odvál čas, nicméně v jejím case je teď celeron
. Pamatuju si na to, jak jsem se ze starých dílu časopisu ABC učil programovat v QBasicu dodávaném s MSDOSem a na DOSSHELL
. A taky na vir OneHalf (myslím, že ho mám neaktivního na jednom disku).
).