Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Jo, něco na tom bude. Bez pořádného HW člověk stále řeší nějaké problémy. Otázkou zůstává, co se rozumí pořádným HW.
Doma i na notebooku používá suspend-to-disk. Funguje dobře, ale co by člověk nechtěl ... Ano, možná tušíte správně, chtěl bych suspend-to-ram. Spotřeba prý není tak strašná a start je mnohem rychlejší.
Nejprve jsem to zkusil na svém (vlastně pracovním, přesněji řečeno školním) notebooku. Vyzkoušel jsem všechny možné i nemožné rady a bez úspěchu. Ano, je to Acer. Ano, co tam není od Aceru, to je od ATI. Co je od Aceru nebo od ATI, to je na ****.
Ale to nevadí, příště budeme chytřejší. Tak přišel na řadu můj počítač. Stavěl jsem si ho sám a ve své době do něj pořídil procesor AMD, desku od firmy Gigabyte a grafiku, jak jinak, Nvidia. Čipová sada na desce je také nvidia. Hibernace na počítači proběhla korektně, ale síťovka byla po naběhnutí systému mrtvá.
Jako správný "Linuxák" a začínající alkoholik jsem se obrátil na bugs.debian.org a nahlásil chybu. Odpověď mi přišla prakticky ihned s tím, že by bylo lépe chybu přesměrovat na chybu jádra, protože za ní chudák suspend (hibernate, nebo kam jsem to vlastně poslal) nemůže.
Také se ve zprávě objevila zmínka o tom, že by bylo zcela nejlepší kdybych si koupil pořádnou síťovou kartu, protože ta moje má sice čip nvidia, ale ovladače jsou vytvářeny zpětně a bez potřebné znalosti použitého HW. (Prostě NVidia tají co může.) Doporučeny mi mimo jiné byly síťové karty s čipem realtek, které nejsou třeba nejlepší, ale mají v Linuxu jedny z nejlépe napsaných ovladačů (protože jsou nejrozšířenější, jak jinak).
Vyrazil jsem do obchodu a za 120,-, nebo tak nějak, zakoupil zcela novou síťovou kartu s tímto čipem. Vypnul síťovku nvidia na desce a sledoval co se bude dít. V dmesg se objevila síť s označením eth0, bohužel ifconfig mi zarputile tvrdil, že tam nic není a na dotaz co mám vlastně k dispozici mi napsal, že to bude nýčko síť s označením eth8.
Síť jsem nastavil, restartoval rozhraní a zkusil pingnout bránu. Bohužel bez odezvy. Protože jsem však poslední týden nebyl doma, tak jsem svižným krokem zamířil ke krabičce, kterou mám od poskytovatele připojení a jal se jí restartovat, restaurovat, nebo chcete-li, vypnout, počkat a zapnout. Mezi tím jsem si vyslechl nářek mamky, že jí od včerejška nejde net. No co se dá dělat, poskytovatel i krabička budou asi ze stejného těsta.
Po restartu už síť bez problémů fungovala a já šel testovat hibernaci do paměti počítače. Nevím proč, ale po instalaci nové karty se hibernace začala chovat dosti zarputile, ale přesto jsem během chvilky (něco málo přes 2 hodiny) nakonec počítač hibernoval. Největší problémy mi při tom činilo tlačítko power, které po hibernaci odmítalo cokoliv spustit, takže jsem musel vypnout/zapnout zdroj a pro další test nechat systém normálně naběhnout.
Zato síťovka a to musím uznat, funguje bez problému i po hibernaci. Bohužel hibernace do paměti už pro mě tak spolehlivá není. Povede se vždycky, ale ne vždy tlačítko power provede kýžené spuštění počítače. (Pokud se ptáte, co tedy dělá, pak se musím přiznat, že by mě to také zajímalo, protože dle mého skromného názoru nedělá jednoduše nic.) To mi příliš nevyhovuje.
Co mi tedy zbývá je, zamyslet se nad tím, zda používat zcela spolehlivou hibernaci na disk, nebo vysoce nespolehlivou hibernaci do paměti (s dalším rizikem - že mi vypnou proud). Také bych se měl zamyslet na výběrem HW, ale to opravdu není sranda, natož prdel, nebo to třetí (teď si nevzpomenu). Nakonec bych se mohl zamyslet také nad sebou, proč to sem píšu, ale to bude tím horkem...
Tiskni
Sdílej:
ale pravda, na notasu (Toshiba) me docela nebavi cekat na power_on, takze jakmile bude trocha casu, zkusim neco vymyslet s mou nainstalovanou Mandrivou. Suspend2RAM zni celkem pohodlne...