Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Když jsem se pídil po významu některých jednotek v antice, narazil jsem na následující text na české Wikipedii:
Záznamy v Pompejích ukazují otroka, který byl prodán za 6252 sesterciů. Pro srovnání, běžný plat legionáře byl v prvním století 900 sesterciů ročně, Což po odečtení nákladů na stravu a výzbroj znamenalo, že legionář žil ze zhruba 1,5 sestercie na den, což by byl v dnešní měně ekvivalent zhruba 800 Kč.
Tento údaj mě zarazil, protože to by znamenalo, že onen otrok stál přes 3,3 mil. korun. To samozřejmě vzbudilo moji pozornost, protože jsem tak vysokou sumu nečekal a rozbouřilo pochyby o výhodnosti otrocké práce v prvním století. Další údaje hovoří o ceně otroků v rozmení 400 až 300 000 sesterciů, což už by byly u nejdražších otroků ceny srovnatelné snad jen s dnešními fotbalisty.
Anglická wikipedie je v tomto směru podstatně střídmější a přirovnává cenu jednoho sestercie k cca 28 korunám. To by také více odpovídalo údajům o cenách z té doby a informaci, že se jednalo o nejběžněji používanou minci. Ale o tom, že se tehdejší a dnešní údaje těžko srovnávají, svědčí i výše uvedený plat legionářů, který rozhodně nepatřil k těm nejnižším.
V antické literatuře se velmi často používá pro peněžní hodnoty výraz talent. Např. Flavius Iosephus o talentech hovoří velmi často a mimo jiné uvádí, že jeden z Herodových synů disponoval ročním důchodem 100 talentů, který mu měl umožnit žít si jako král a ztratit tak motivaci se jím v brzké době skutečně stát. Za život Iulia Caesara bylo pirátům vyplaceno výkupné 50 talentů. Jeden talent stála na černém trhu měřice pšenice (6.67 kg) během obléhání Jeruzaléma.
Talent je hmotnost vody v jedné amfoře a odhady jeho velikosti se značně různí - od 21 kg po 60 kg. Také se málokdy uvádí, jestli je myšlen zlatý nebo stříbrný talent. Ovšem při dnešních cenách zlata (cca 850 tis. Kč/kg) a stříbra (cca 770 tis. Kč/kg) se dostáváme k opravdu ohromujícím částkám. Při použítí stříbrného talentu o hmotnosti 21 kg by Caesarův život stál přibližně 800 milionů korun.
Na rozumější úroveň se dostanou tyto částky, výjdeme-li z údaje, že jeden talent byl roven šesti tisícům denárů. Také se uvádí 9 člověkoroků kvalifikované práce.
1 aureus (zlaťák) = 25 denárů 1 denár (stříbrňák) = 4 sestercie = 16 assů 1 sestercius = 2 duponie = 4 assy (měďáky) 1 duponius (bronzová mince) = 2 assy 1 talent = 6 000 denárů
V přepočtu na koruny:
1 aureus = 2 800 Kč 1 denár = 112 Kč 1 sestercius = 28 Kč 1 duponius = 14 Kč 1 as = 7 Kč 1 talent = 672 000 Kč
Několik vybraných cen:
chléb = 1-2 assy 0,5 l vína = 1-5 assů tunika = 15 sestercií osel = 500 sestercií kráva = 800 sestercií otrok = 500-1500 denárů otrokyně = 2000-6000 denárů 1 kg pepře = 4-15 denárů pořádání her = 50000 denárů
Zajímavé jsou ceny prostitučních služeb:
"Otrokyně Logas: za 8 Assů" "Menader, uhlazený v jednání: za 2 assy"
Učitel si vydělal 12 denárů měsíčně.
Ceny se samozřejmě měnily v průběhu času a také v závislosti na místě impéria. Už vzhledem ke zmíněným platům je zřejmé, že je na ně nutné pohlížet z pohledu obyvatele třetího světa, takže možná ani ten původní přepočet na české Wikipedii nemusí být zcela nesprávný. V přepočtu na dnešní cenu zlata by byl jeden sestercius asi 750 Kč.
Tiskni
Sdílej:
jediny co sem z toho pochopil jasne je, ze tenkrat byli otroci mnohem drazsi nez dneska
Aktuální cena zlata je trochu nižší, ale to je detail. Dost podstatný ne-detail je údaj od ceně stříbra - jeden kilogram se obchoduje za cca 11 tisíc (jestli dobře počítám, převod na Kč tam není):
http://finance.yahoo.com/q?s=xagusd%3Dx
Ale jinak je to pěkná úvaha. Já jsem taky kdysi zarazil na cenami otroků - žít v takové době, odhaduji, že pro mě by byl jediný otrok celoživotní investicí, které bych si sakra hleděl a vůbec bych nehleděl na to, co jednou budou vykládat komunisti o třídním boji.
Jenom bych připomenul ještě jednu věc: cena čehokoliv se mění. I cena otroků. A to dost podstatně.
.
.
+1