Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Na rozdíl od jednoho z předchozích zápisů se mi to konečně povedlo.
Pes byl zakopaný v takové 'opičárně' až mi bylo hanba:
make oldconfigTakže správný postup:
make mrpropervyčistí zdrojáky od předchozí kompilace
cp /boot/config /usr/src/linux/.configzkopíruje config distribučního jádra na jeho místo
make oldconfignatáhne volby z tohoto configu
make xconfigsamotná konfigurace jádra. Mě šlo hlavně o to zkompilovat jádro pro Athlon XP, mít přímo v jádře podporu mého fs (reiserfs) a vykopat podporu železa, které nemám a určitě mít nebudu.
make && make modules_install && installinstall mi ale hodil System.map a vmlinuz do /, takže ještě je zkopírovat do /boot
cp /vmlinuz /boot/vmlinuz-my-2.6.11 cp /System.map /boot/System.map-my-2.6.11a upravit symlinky
cd /boot ln -s System.map System.map-my-2.6.11 ln -s vmlinuz vmlinuz-my-2.6.11pak z lilo.conf vyhodit
initrd = /boot/initrd.gzprotože ten tam byl jen kvůli tomu reiserfs a pak už jen
liloa reboot.
Po dlouhé době zase jeden 'malý' úspěch.
Tiskni
Sdílej:
make [menu|x]config natahuje obsah souboru .config automaticky ... tedy mě (vanilla, mandrake i gentoo sources) to tak funguje ...
jinak nechápu, proč dělat krok make install, když si potom uživatel stejně všechno předělá ručně (kopírování výsledků, hm, já bych je radši přesunul, editace lilo.conf, spuštění lilo - víc make install snad nedělá)
export INSTALL_PATH=/boot
jinak nechápu, proč dělat krokProtože třeba ve Fedoře to správně zapíše nové jádro do grub.conf, nakopíruje System.map a vmlinuz tam kde mají být a ještě k nim přidá to číslo verze (k názvu souboru samozřejmě) a ve finále mi to ještě vyrobilo initrd image s podporou ext3 (protože jsem si ji zkompiloval jako modul)make install, když si potom uživatel stejně všechno předělá ručně (kopírování výsledků, hm, já bych je radši přesunul, editace lilo.conf, spuštění lilo - vícmake installsnad nedělá)
Proto třeba já make install při kompilaci jádra používám