Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Takze rady cislo jedna: prednasky jsou verejne. To znamena ze __KAZDY__ muze prijit a prednasku si poslechnout. Mozna to neni ve skolnim radu, ale aktivne se proti tomu brani jen Filozoficka Fakulta UK. Rozvrhy prednasek jsou vetsinou na webu, nebo je lze vytahnout z potencinalnich spoluzaku. Take vyucujici muze byt vstricny a sdelit kdy a kde ma hodiny, obcas je rad ze na prednasce ma vubec nekoho. Po predchozi domluve se jde obcas zucastnit i cviceni.
Takze doporucuju hodit se na stredni marod a na dva tydny zasednout do lavic sve vysnene univerzity.
Rada cislo dve: zkuste si precist nejaka skripta z posledniho rocniku univerzity. Rika vam to alespon neco?
Rada cislo tri: od koho se chci ucit? Pokud nejste schopni vyjmenovat alespon tri profesory z dane skoly a necetli jste nektere jejich knihy, uz na stredni, mozna ten zajem nebude tak obrovsky.
Rada cislo ctyri: kolik je tam holek? Neni nic horsiho nez kdyz pocitacovi pubertak prijde do sveho vysneneho prostredi a svoji pubertu rozvine do netusenych rozmeru (bez urazky, myslim to vazne). Hodne holek kolem a hospoda dela zazraky.
Utecha na zaver: neni nic hloupeho zabalit skolu po prvnim semestru/rocniku. Blbost je to zabalit ve druhaku nebo tretaku.
Tiskni
Sdílej:
Mám pocit, že jste, stejně jako většina ostatních, body 1-3 nepochopil, nebo je aspoň pochopil jinak než já. Body 1 a 2 nebyly IMHO myšleny tak, že by na přednášce resp. ve skriptech rozumět všemu, ono to tak ostatně ne vždy je i v době, kdy člověk školu skutečně studuje, některé věci je prostě potřeba si pořádně "vysedět"*. Jde spíš o to, že rozdíl mezi vysokoškolským** a středoškolským studiem je propastný, řádově větší než mezi střední a základní školou. Člověk by měl mít aspoň trochu představu, co ho čeká. Pokud student čtvrtého ročníku absolutně netuší, která bije, je to výstražné znamení, že s jeho přístupem k oboru není něco v pořádku. To ostatně souvisí s bodem 3 nebo tím, co jsem výše označil jako bod 5: jdete-li na vysokou školu s představou, že nemusíte vyvíjet žádnou vlastní iniciativu, protože "oni jsou tu od toho, aby vás to naučili", pokud vás nezajímá nic nad rámec povinných osnov, nemá to smysl.
* - někdy s trochu nadsázky říkám, že člověk látce skutečně porozumí teprve ve chvíli, kdy ji vykládá někomu jinému
** - na skutečné vysoké škole hodné toho označení