Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Takze rady cislo jedna: prednasky jsou verejne. To znamena ze __KAZDY__ muze prijit a prednasku si poslechnout. Mozna to neni ve skolnim radu, ale aktivne se proti tomu brani jen Filozoficka Fakulta UK. Rozvrhy prednasek jsou vetsinou na webu, nebo je lze vytahnout z potencinalnich spoluzaku. Take vyucujici muze byt vstricny a sdelit kdy a kde ma hodiny, obcas je rad ze na prednasce ma vubec nekoho. Po predchozi domluve se jde obcas zucastnit i cviceni.
Takze doporucuju hodit se na stredni marod a na dva tydny zasednout do lavic sve vysnene univerzity.
Rada cislo dve: zkuste si precist nejaka skripta z posledniho rocniku univerzity. Rika vam to alespon neco?
Rada cislo tri: od koho se chci ucit? Pokud nejste schopni vyjmenovat alespon tri profesory z dane skoly a necetli jste nektere jejich knihy, uz na stredni, mozna ten zajem nebude tak obrovsky.
Rada cislo ctyri: kolik je tam holek? Neni nic horsiho nez kdyz pocitacovi pubertak prijde do sveho vysneneho prostredi a svoji pubertu rozvine do netusenych rozmeru (bez urazky, myslim to vazne). Hodne holek kolem a hospoda dela zazraky.
Utecha na zaver: neni nic hloupeho zabalit skolu po prvnim semestru/rocniku. Blbost je to zabalit ve druhaku nebo tretaku.
Tiskni
Sdílej:
Ale našťestí jsem zadanej a spokojenej, takže tohle řešit nemusim
Ale jaký?
).
Ad 2) Nevím, čo si predstavujete hen pod takým "posledním ročníkem univerzity", Kefalín. Pokud myslíš aktuální skripta pro prváky, tak není důvod to pročítat, protože to se teprve budeš učit a je tudíž pravděpodobné, že tomu zatím neporozumíš... Mnohem lepší bude naučit se na maturitu (třeba českou gramatiku
). Pokud myslíš skripta z předmětů určených ke studiu před bc./mgr. zkouškou, tak to je totální hovadina.
Ad 3) Ne každý jde na školu proto, aby se tam setkal se svým vysněným vzorem, profesorem docentem doktorem Vochmelkou CSc. Jistě je dobré si vybrat školu, kde učí lidé, kteří ve svém oboru něco znamenají a ne jen učitelé, které vyhodili odjinud nebo kteří tam právě ukončili své nepříliš plodné doktorandské studium. Nicméně to, že neznáš zpaměti jména všech pedagogů neznamená, že by to byly nuly nebo že bys měl malý zájem o obor. A s odborníky se obvykle setkávášprávě až na vysoké.
Ad 4) Ačkoliv je jistě dobré mít kolem sebe i příjemnější zjevy než jsou ostatní páni kolegové, dá se to zvládnout i tak, že člověk navštěvuje různé mimoškolní aktivity (tj. koncerty, hospodu, studentské kluby apod.). Těžko říct, jestli množství hezkých slečen na fakultě má nějaký význam při výběru vhodného povolání...
Mám pocit, že jste, stejně jako většina ostatních, body 1-3 nepochopil, nebo je aspoň pochopil jinak než já. Body 1 a 2 nebyly IMHO myšleny tak, že by na přednášce resp. ve skriptech rozumět všemu, ono to tak ostatně ne vždy je i v době, kdy člověk školu skutečně studuje, některé věci je prostě potřeba si pořádně "vysedět"*. Jde spíš o to, že rozdíl mezi vysokoškolským** a středoškolským studiem je propastný, řádově větší než mezi střední a základní školou. Člověk by měl mít aspoň trochu představu, co ho čeká. Pokud student čtvrtého ročníku absolutně netuší, která bije, je to výstražné znamení, že s jeho přístupem k oboru není něco v pořádku. To ostatně souvisí s bodem 3 nebo tím, co jsem výše označil jako bod 5: jdete-li na vysokou školu s představou, že nemusíte vyvíjet žádnou vlastní iniciativu, protože "oni jsou tu od toho, aby vás to naučili", pokud vás nezajímá nic nad rámec povinných osnov, nemá to smysl.
* - někdy s trochu nadsázky říkám, že člověk látce skutečně porozumí teprve ve chvíli, kdy ji vykládá někomu jinému
** - na skutečné vysoké škole hodné toho označení