Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
VirtualBox neni kompatibilni ani sam se sebou. Pokud zkopiruju guest OS na jineho hosta, je velmi pravdepodobne ze nebude fungovat. Windows budou nahodne zamrzat, Linux nemusi najit sitovku nebo disk protoze doslo k jejich precislovani.S tím jsem se nikdy nesetkal a to guest image přenáším dost často mezi 3 počítači. Nikdy žádný problém, žádné zamrzání, nic.
USB a Serial drivery jsou ve VirtualBoxu naprosta tragedie.Opět nemohu souhlasit, USB mi v guestu funguje pod VirtualBoxem perfektně. Kdysi jsem zkoušel VMWare a tam jsem měl s USB problémy. Co se týče seriového portu, tak s tím pod VirtualBoxem zkušenosti nemám, tam klidně pravdu mít můžete.
VirtualBox neumi automatickou instalaci.To je pro mě irelevantní. A kdyby nebylo, budu to řešit radši obecným nástrojem jako je třeba nLite. Tohle by dle mého názoru rozhodně neměla být starost virtualizačního software.
Guest tools jsou ve VirtualBoxu o dost horsi. Napriklad schranka na Linux guestu prakticky nefunguje.Guest tools mi ve VirtualBoxu fungují (včetně schránky v Linux guestu) bezchybně.
VirtualBox nema hromadu dalsich drobnosti:Ty věci co jste vyjmenoval jsou pro mě irelevantní, nikdy jsem je nechtěl a nepotřeboval. A btw. poslední verze VirtualBoxu jestli se nepletu větvené snapshoty má (ale nepoužívám to, tak se za to nemohu zaručit).
Jak v tomto srovnání obstojí řešení založené na kqemu? Je to rozumná alternativa k VMWare nebo ne?
Mel jsem docela problem, vetsina kolegu vcetne bosse jsou zastupci tvrde opensource linie.V tom případě opravdu nechápu proč preferují zrovna VirtualBox. U VMware totiž za přijatelný peníz dostanu i přijatelnou kvalitu a především relativní jistotu, že se o můj problém někdo postará. U VirtualBoxu si za tytéž služby taky musí zaplatit. I když pravda, cena je zhruba třetinová. Jestli oni náhodou ti kolegové nebudou spíš než zástupci tvrdé opensource linie tak trochu držgrešle.
Ano, kam Java slapne, tam sto let nic neroste.Je to smutné, ale jsem téhož mínění.
Tiskni Sdílej: