Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Neudělám snad nic zlého, když si přidám vlastní malé politicky orientované zamyšlení. Jako všechna ostatní co jsem tu doposud četl nevyzní nijak optimisticky. Nevím, ale jestli to je dáno současnou situací, jestli je to obecně platné, nebo jestli je to dané pouze současným stavem mysli pisatele. To poslední vidím jako nejpravděpodobnější 
Evropská unie se v dobách, kdy zítřky byly trochu světlejší a růstové křivky vyznívaly pozitivněji, rozhodla, že by bylo dobré ekonomicky dohnat a předehnat velké spojené státy tam za oceánem. Dohnat a předehnat, to je takové heslo co razil už Chruščov, ne? Inu, a ono to ruplo. Nemáme na to, říkají teď unijníci.
Proč na to nemáme? Možná proto, že máme Unii schizofreničku. Jak už to asi je a jak potvrzují odborníci, růst nejlépe jest stimulovati liberálním tržním prostředím a nízkým daňovým zatížením. Ale na druhou stranu, my chceme i sociální prostředí, kde nikdo netrpí hladem a stát štedře rozdává. Jenže ono to dohromady nějak nejde.
Žádný stát, ač by kouzlil sebevíce, nikomu nedá víc než z něj předtím vymlátí. Chce-li hodně dát, musí hodně vybrat a vybere-li hodně, nezbude už lidu na ten rozvoj. Jak to Unie řeší? Inu, ková ve svých černých sklepeních další a další vyhlášky a nařízení, kterými posiluje onu skvělou sociální vizi. A nad povrchem tiskoví mluvčí mluví o onom růstu.
Ale, proč bychom vůbec měli něco takového chtít? Máme zapotřebí být ekonomicky nejsilnější na světě? Pro ten pocit? Ano. Musíme být. Chceme-li sami rozhodovat o vlastních věcech, nechceme-li jen poslouchat ty ostatní a tupě je následovat.
Jenže. Něco to stojí. Ostatní nepřešlapují na místě. Je potřeba se za tím cílem hnát, dělat pro to všechno.
Přečetl jsem si před nějakou dobou kdesi nářek staříka, že jeho syna by chalupa a deset kusů dobytka už nemohlo uživit. Co je to prý za dobu? No, říká se tomu dvacáté první století. Ale ano, deset kusů dobytka mě může uživit, tak jako kdysi. Jenže podívejte se na souseda! Ten už teď má nadnárodní koncern dohromady vlastnící statisíce kusů dobytka. A já? Já nemám šanci.
Já se musím přizpůsobit, já s ním musím soupeřit. Musím se s ním rvát a hnát se dopředu, jinak tady zítra prostě nebudu.
A o to mi celou dobu šlo. Za námi se žene vlna, která nás smete, pokud se na chvilku zastavíme. A já se chci zastavit, nemám chuť vést donekonečna honičku kdo to přežije, chtěl bych si trochu užít to co už mám, víc ani nechci. Jenže…
Četli jste pozorně? Snad ano, zítra už tu totiž nebudu. A Evropská Unie, pokud ta pravidla nepochopí, tak taky ne. Ta marnost, ještě hledáte smysl života?
Tiskni
Sdílej:
Já chci v podstatě po státu pouze to, aby udržoval nemocnici, kam třeba jednou půjdu, a tam se o mě ten týden postarali. Nic víc.Nic víc? To je až moc. Pokud jde jen o rýmu a kašel, tak taková nemocnice asi poslouží, ale jakmile bys poznal, jaké to je, být na nemocničním personálu a službách _zcela_ závislý a strávit v ní nedobrovolně hodně času, říkal bys něco jiného. Takový stupeň péče totiž státní nemocnice prostě neposkytne. Totiž, ano... neumřeš a nakonec to nějak dopadne, ale je to peklo. Viz jiný můj komentář.