PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Zkoušel jsem včera ve škole na historické šunce Ubuntu Linux (slovem historická šunka je zde myšlen stroj s 500MHz Celeronem, 128MB paměti a všehovšudy 2GB mým účelům dostupného diskového prostoru). Tak si dovolím zde popsat pár postřehů.
Nečekejte nic uceleného.
Instalace probíhá v ncursech (nebo to tak přinejmenším vypadá) a je velmi poctivě lokalizovaná (jako celý systém). Jejím zásadním znakem je, že se vás skoro na nic neptá. Umožní vám rozdělení disku (přišlo mi to hrozně nemotorné), nastavení hostname a pár dalších drobností, načež bez dalších otázek vyplivne celý obsah cdčka na disk.
Po nabootování se vám dostane ještě několika voleb, instalátor podle volby jazyka vytuší správnou timezone a pak už jenom naskočí do GDM.
Všechno běží celkem bez problému, Xka se rozjela bez toho abych do něčeho šáhl, síť se bez problému nastavila s DHCP aniž bych si toho všiml.
Zajímavá je politika Ubuntu, kdy se vůbec nepoužívá root, ale každý uživatel může přes sudo s vlastním heslem dělat co chce.
Součástí je Synaptic na instalaci software, který vypadá docela hezky, ale nijak jsem ho prakticky netestoval. Dále jsou tam nějaké GNOME konfigurační nástroje. Pravděpodobně jediný prohlížeč je Firefox, součástí je OpenOffice.org a pár dalších programů (Evolution).
Celé GNOME se dá celkem v pohodě používat přímo z krabice, narozdíl od docela katastrofického stavu ve Slacku.
Závěr zní tedy tak, že Ubuntu je asi docela fajn desktopové distro, které bez problémů a nutnosti většího nastavování běží rovnou z krabice. Na serverovější použití, vývoj a tak to bude asi horší, protože se určitě člověk bude muset potýkat s tím, že jde o Debian (což třeba mě nevyhovuje, protože mě nijak extra nenadchl), takže pokud bych chtěl něco takového, raději bych asi volil Fedoru.
Jo, a ještě doplním. To jméno je IMHO příšerné.
Tiskni
Sdílej:
sudo passwd root
Na server nepatri, tam je fakt lepsi Debian.
Warty v defaultni instalaci neobsahuje mc, thunderbirda a zadne
pricetne graficke vypalovadlo.
Hnedy design je IMHO dost nevzhledny.
Firefox je backportovany 0.9.3, takze na nem nejede spousta extensionu.
Distribuce ma zadratovanou mezinarodni podporu, ktera kdyz se oreze, zacne FF padat na strankach s Kanji a spol.
V zakladni instalaci neni Mplayer.
Gnome neni nejrychlejsi desktop.
Na druhou stranu neznam lepsi desktopovou distribuci, ktera by odpovidala mym pozadavakum. Spoustu drobnych nevyhod si dokazu odstranit, mam k dispozici propracovanou me aktualizace po siti (apt-get ma pro me cenu zlata) a od inittabu po XFree86-Config4 si muzu konfigurovat vsechno rucne, aniz bych pri tom zesedivel.
Ubuntu ma pekne vyresene webove stranky s dokumentaci a WiKi, ma dobrou releasovaci politiku (pro desktop) a az na drobne odstranitelne vyjimky ma dobrou skladbu pouzitych balicku. Napad orezat siroky svet GNU na "one tool for one job" je uzasny a me vyhovuje.
Uvidime, jestli se na jare podari splnit slibovany kvalitativni skok nahoru, uz v tomhle stavu je Ubuntu vysoce pouzitelny.
PS: Nemam rad KDE a rpm a vim proc. Kdybych mel, sahnu po Fedore a ziskam srovnatelne reseni...