Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Zkoušel jsem včera ve škole na historické šunce Ubuntu Linux (slovem historická šunka je zde myšlen stroj s 500MHz Celeronem, 128MB paměti a všehovšudy 2GB mým účelům dostupného diskového prostoru). Tak si dovolím zde popsat pár postřehů.
Nečekejte nic uceleného.
Instalace probíhá v ncursech (nebo to tak přinejmenším vypadá) a je velmi poctivě lokalizovaná (jako celý systém). Jejím zásadním znakem je, že se vás skoro na nic neptá. Umožní vám rozdělení disku (přišlo mi to hrozně nemotorné), nastavení hostname a pár dalších drobností, načež bez dalších otázek vyplivne celý obsah cdčka na disk.
Po nabootování se vám dostane ještě několika voleb, instalátor podle volby jazyka vytuší správnou timezone a pak už jenom naskočí do GDM.
Všechno běží celkem bez problému, Xka se rozjela bez toho abych do něčeho šáhl, síť se bez problému nastavila s DHCP aniž bych si toho všiml.
Zajímavá je politika Ubuntu, kdy se vůbec nepoužívá root, ale každý uživatel může přes sudo s vlastním heslem dělat co chce.
Součástí je Synaptic na instalaci software, který vypadá docela hezky, ale nijak jsem ho prakticky netestoval. Dále jsou tam nějaké GNOME konfigurační nástroje. Pravděpodobně jediný prohlížeč je Firefox, součástí je OpenOffice.org a pár dalších programů (Evolution).
Celé GNOME se dá celkem v pohodě používat přímo z krabice, narozdíl od docela katastrofického stavu ve Slacku.
Závěr zní tedy tak, že Ubuntu je asi docela fajn desktopové distro, které bez problémů a nutnosti většího nastavování běží rovnou z krabice. Na serverovější použití, vývoj a tak to bude asi horší, protože se určitě člověk bude muset potýkat s tím, že jde o Debian (což třeba mě nevyhovuje, protože mě nijak extra nenadchl), takže pokud bych chtěl něco takového, raději bych asi volil Fedoru.
Jo, a ještě doplním. To jméno je IMHO příšerné.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czsudo passwd root
Na server nepatri, tam je fakt lepsi Debian.
Warty v defaultni instalaci neobsahuje mc, thunderbirda a zadne
pricetne graficke vypalovadlo.
Hnedy design je IMHO dost nevzhledny.
Firefox je backportovany 0.9.3, takze na nem nejede spousta extensionu.
Distribuce ma zadratovanou mezinarodni podporu, ktera kdyz se oreze, zacne FF padat na strankach s Kanji a spol.
V zakladni instalaci neni Mplayer.
Gnome neni nejrychlejsi desktop.
Na druhou stranu neznam lepsi desktopovou distribuci, ktera by odpovidala mym pozadavakum. Spoustu drobnych nevyhod si dokazu odstranit, mam k dispozici propracovanou me aktualizace po siti (apt-get ma pro me cenu zlata) a od inittabu po XFree86-Config4 si muzu konfigurovat vsechno rucne, aniz bych pri tom zesedivel.
Ubuntu ma pekne vyresene webove stranky s dokumentaci a WiKi, ma dobrou releasovaci politiku (pro desktop) a az na drobne odstranitelne vyjimky ma dobrou skladbu pouzitych balicku. Napad orezat siroky svet GNU na "one tool for one job" je uzasny a me vyhovuje.
Uvidime, jestli se na jare podari splnit slibovany kvalitativni skok nahoru, uz v tomhle stavu je Ubuntu vysoce pouzitelny.
PS: Nemam rad KDE a rpm a vim proc. Kdybych mel, sahnu po Fedore a ziskam srovnatelne reseni...
5.3.2005 17:21