Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Zkoušel jsem včera ve škole na historické šunce Ubuntu Linux (slovem historická šunka je zde myšlen stroj s 500MHz Celeronem, 128MB paměti a všehovšudy 2GB mým účelům dostupného diskového prostoru). Tak si dovolím zde popsat pár postřehů.
Nečekejte nic uceleného.
Instalace probíhá v ncursech (nebo to tak přinejmenším vypadá) a je velmi poctivě lokalizovaná (jako celý systém). Jejím zásadním znakem je, že se vás skoro na nic neptá. Umožní vám rozdělení disku (přišlo mi to hrozně nemotorné), nastavení hostname a pár dalších drobností, načež bez dalších otázek vyplivne celý obsah cdčka na disk.
Po nabootování se vám dostane ještě několika voleb, instalátor podle volby jazyka vytuší správnou timezone a pak už jenom naskočí do GDM.
Všechno běží celkem bez problému, Xka se rozjela bez toho abych do něčeho šáhl, síť se bez problému nastavila s DHCP aniž bych si toho všiml.
Zajímavá je politika Ubuntu, kdy se vůbec nepoužívá root, ale každý uživatel může přes sudo s vlastním heslem dělat co chce.
Součástí je Synaptic na instalaci software, který vypadá docela hezky, ale nijak jsem ho prakticky netestoval. Dále jsou tam nějaké GNOME konfigurační nástroje. Pravděpodobně jediný prohlížeč je Firefox, součástí je OpenOffice.org a pár dalších programů (Evolution).
Celé GNOME se dá celkem v pohodě používat přímo z krabice, narozdíl od docela katastrofického stavu ve Slacku.
Závěr zní tedy tak, že Ubuntu je asi docela fajn desktopové distro, které bez problémů a nutnosti většího nastavování běží rovnou z krabice. Na serverovější použití, vývoj a tak to bude asi horší, protože se určitě člověk bude muset potýkat s tím, že jde o Debian (což třeba mě nevyhovuje, protože mě nijak extra nenadchl), takže pokud bych chtěl něco takového, raději bych asi volil Fedoru.
Jo, a ještě doplním. To jméno je IMHO příšerné.
Tiskni
Sdílej:
sudo passwd root
Na server nepatri, tam je fakt lepsi Debian.
Warty v defaultni instalaci neobsahuje mc, thunderbirda a zadne
pricetne graficke vypalovadlo.
Hnedy design je IMHO dost nevzhledny.
Firefox je backportovany 0.9.3, takze na nem nejede spousta extensionu.
Distribuce ma zadratovanou mezinarodni podporu, ktera kdyz se oreze, zacne FF padat na strankach s Kanji a spol.
V zakladni instalaci neni Mplayer.
Gnome neni nejrychlejsi desktop.
Na druhou stranu neznam lepsi desktopovou distribuci, ktera by odpovidala mym pozadavakum. Spoustu drobnych nevyhod si dokazu odstranit, mam k dispozici propracovanou me aktualizace po siti (apt-get ma pro me cenu zlata) a od inittabu po XFree86-Config4 si muzu konfigurovat vsechno rucne, aniz bych pri tom zesedivel.
Ubuntu ma pekne vyresene webove stranky s dokumentaci a WiKi, ma dobrou releasovaci politiku (pro desktop) a az na drobne odstranitelne vyjimky ma dobrou skladbu pouzitych balicku. Napad orezat siroky svet GNU na "one tool for one job" je uzasny a me vyhovuje.
Uvidime, jestli se na jare podari splnit slibovany kvalitativni skok nahoru, uz v tomhle stavu je Ubuntu vysoce pouzitelny.
PS: Nemam rad KDE a rpm a vim proc. Kdybych mel, sahnu po Fedore a ziskam srovnatelne reseni...