raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Zkoušel jsem včera ve škole na historické šunce Ubuntu Linux (slovem historická šunka je zde myšlen stroj s 500MHz Celeronem, 128MB paměti a všehovšudy 2GB mým účelům dostupného diskového prostoru). Tak si dovolím zde popsat pár postřehů.
Nečekejte nic uceleného.
Instalace probíhá v ncursech (nebo to tak přinejmenším vypadá) a je velmi poctivě lokalizovaná (jako celý systém). Jejím zásadním znakem je, že se vás skoro na nic neptá. Umožní vám rozdělení disku (přišlo mi to hrozně nemotorné), nastavení hostname a pár dalších drobností, načež bez dalších otázek vyplivne celý obsah cdčka na disk.
Po nabootování se vám dostane ještě několika voleb, instalátor podle volby jazyka vytuší správnou timezone a pak už jenom naskočí do GDM.
Všechno běží celkem bez problému, Xka se rozjela bez toho abych do něčeho šáhl, síť se bez problému nastavila s DHCP aniž bych si toho všiml.
Zajímavá je politika Ubuntu, kdy se vůbec nepoužívá root, ale každý uživatel může přes sudo s vlastním heslem dělat co chce.
Součástí je Synaptic na instalaci software, který vypadá docela hezky, ale nijak jsem ho prakticky netestoval. Dále jsou tam nějaké GNOME konfigurační nástroje. Pravděpodobně jediný prohlížeč je Firefox, součástí je OpenOffice.org a pár dalších programů (Evolution).
Celé GNOME se dá celkem v pohodě používat přímo z krabice, narozdíl od docela katastrofického stavu ve Slacku.
Závěr zní tedy tak, že Ubuntu je asi docela fajn desktopové distro, které bez problémů a nutnosti většího nastavování běží rovnou z krabice. Na serverovější použití, vývoj a tak to bude asi horší, protože se určitě člověk bude muset potýkat s tím, že jde o Debian (což třeba mě nevyhovuje, protože mě nijak extra nenadchl), takže pokud bych chtěl něco takového, raději bych asi volil Fedoru.
Jo, a ještě doplním. To jméno je IMHO příšerné.
Tiskni
Sdílej:
sudo passwd root
Na server nepatri, tam je fakt lepsi Debian.
Warty v defaultni instalaci neobsahuje mc, thunderbirda a zadne
pricetne graficke vypalovadlo.
Hnedy design je IMHO dost nevzhledny.
Firefox je backportovany 0.9.3, takze na nem nejede spousta extensionu.
Distribuce ma zadratovanou mezinarodni podporu, ktera kdyz se oreze, zacne FF padat na strankach s Kanji a spol.
V zakladni instalaci neni Mplayer.
Gnome neni nejrychlejsi desktop.
Na druhou stranu neznam lepsi desktopovou distribuci, ktera by odpovidala mym pozadavakum. Spoustu drobnych nevyhod si dokazu odstranit, mam k dispozici propracovanou me aktualizace po siti (apt-get ma pro me cenu zlata) a od inittabu po XFree86-Config4 si muzu konfigurovat vsechno rucne, aniz bych pri tom zesedivel.
Ubuntu ma pekne vyresene webove stranky s dokumentaci a WiKi, ma dobrou releasovaci politiku (pro desktop) a az na drobne odstranitelne vyjimky ma dobrou skladbu pouzitych balicku. Napad orezat siroky svet GNU na "one tool for one job" je uzasny a me vyhovuje.
Uvidime, jestli se na jare podari splnit slibovany kvalitativni skok nahoru, uz v tomhle stavu je Ubuntu vysoce pouzitelny.
PS: Nemam rad KDE a rpm a vim proc. Kdybych mel, sahnu po Fedore a ziskam srovnatelne reseni...