Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Zkoušel jsem včera ve škole na historické šunce Ubuntu Linux (slovem historická šunka je zde myšlen stroj s 500MHz Celeronem, 128MB paměti a všehovšudy 2GB mým účelům dostupného diskového prostoru). Tak si dovolím zde popsat pár postřehů.
Nečekejte nic uceleného.
Instalace probíhá v ncursech (nebo to tak přinejmenším vypadá) a je velmi poctivě lokalizovaná (jako celý systém). Jejím zásadním znakem je, že se vás skoro na nic neptá. Umožní vám rozdělení disku (přišlo mi to hrozně nemotorné), nastavení hostname a pár dalších drobností, načež bez dalších otázek vyplivne celý obsah cdčka na disk.
Po nabootování se vám dostane ještě několika voleb, instalátor podle volby jazyka vytuší správnou timezone a pak už jenom naskočí do GDM.
Všechno běží celkem bez problému, Xka se rozjela bez toho abych do něčeho šáhl, síť se bez problému nastavila s DHCP aniž bych si toho všiml.
Zajímavá je politika Ubuntu, kdy se vůbec nepoužívá root, ale každý uživatel může přes sudo s vlastním heslem dělat co chce.
Součástí je Synaptic na instalaci software, který vypadá docela hezky, ale nijak jsem ho prakticky netestoval. Dále jsou tam nějaké GNOME konfigurační nástroje. Pravděpodobně jediný prohlížeč je Firefox, součástí je OpenOffice.org a pár dalších programů (Evolution).
Celé GNOME se dá celkem v pohodě používat přímo z krabice, narozdíl od docela katastrofického stavu ve Slacku.
Závěr zní tedy tak, že Ubuntu je asi docela fajn desktopové distro, které bez problémů a nutnosti většího nastavování běží rovnou z krabice. Na serverovější použití, vývoj a tak to bude asi horší, protože se určitě člověk bude muset potýkat s tím, že jde o Debian (což třeba mě nevyhovuje, protože mě nijak extra nenadchl), takže pokud bych chtěl něco takového, raději bych asi volil Fedoru.
Jo, a ještě doplním. To jméno je IMHO příšerné.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czsudo passwd root
Na server nepatri, tam je fakt lepsi Debian.
Warty v defaultni instalaci neobsahuje mc, thunderbirda a zadne
pricetne graficke vypalovadlo.
Hnedy design je IMHO dost nevzhledny.
Firefox je backportovany 0.9.3, takze na nem nejede spousta extensionu.
Distribuce ma zadratovanou mezinarodni podporu, ktera kdyz se oreze, zacne FF padat na strankach s Kanji a spol.
V zakladni instalaci neni Mplayer.
Gnome neni nejrychlejsi desktop.
Na druhou stranu neznam lepsi desktopovou distribuci, ktera by odpovidala mym pozadavakum. Spoustu drobnych nevyhod si dokazu odstranit, mam k dispozici propracovanou me aktualizace po siti (apt-get ma pro me cenu zlata) a od inittabu po XFree86-Config4 si muzu konfigurovat vsechno rucne, aniz bych pri tom zesedivel.
Ubuntu ma pekne vyresene webove stranky s dokumentaci a WiKi, ma dobrou releasovaci politiku (pro desktop) a az na drobne odstranitelne vyjimky ma dobrou skladbu pouzitych balicku. Napad orezat siroky svet GNU na "one tool for one job" je uzasny a me vyhovuje.
Uvidime, jestli se na jare podari splnit slibovany kvalitativni skok nahoru, uz v tomhle stavu je Ubuntu vysoce pouzitelny.
PS: Nemam rad KDE a rpm a vim proc. Kdybych mel, sahnu po Fedore a ziskam srovnatelne reseni...
5.3.2005 17:21