Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »
... imho hodne blba vlastnost
Takže to holt vyházím a případně si napíšu regexy vlastní, nu což.
Tohle nevypadá jako blbá vlastnost, naopak, ale to výchozí nastavení debilní jistojistě je.
Docela se mi líbí Epiphany
Je to s tím Kazehnusem tak 1:1 (i co do pitomosti jména).
telnetuju doteď, občas.
Moje nejoblíbenější desktopového aplikace jsou ty z Gnome a některé v Javě, fígl je v tom, že tyhle věci mají všehovšudy většinou deset tlačítek, fungují a vypadají pěkně (no, tak tohle bohužel jenom o těch prvních). Co víc? Featury jsou v terminálu (který mám mimochodem taky moc pěkný, asi vám o něm napíšu
).
Asi jako kdyby někdo ze SUSE/Redhatu/Mandrake řekl, že sice distribuují Mozillu a Firefox, ale doporučují uživatelům stáhnout si Operu.heh, a co by na tom bylo spatneho? spatne by to bylo, kdyby to bylo oficialni stanovisko rekneme debianu.. To mi pripomina, jak jsem se kdysi podivoval proc jeden 64-bitovy notebook (s modrou ledkou od bluetooth prelepenou naplasti) bootuje do debianu, kdyz je jeho majitel placen od jine distribuce. Bylo mi vysvetleno, ze nechape, jak muze SUSE vubec nekdo pouzivat ;) Nechapu proc by nekdo nemohl rict v rozhovoru svuj nazor jenom proto, ze je vyvojar toho a toho..
Používám teď několik měsíců na svém počítači Windows XP (protože notebook*), a když bylo velké haló okolo toho, jestli Mozilla Suite končí nebo ne, tak jsem si říkal - OK, z Mozilly používám většinou jen browser, občas e-mail, tak zkusím Firefox. Zatím ho statečně používám, ale nevím, jak dlouho to vydržím - už se mi jednou při automatické aktualizaci sesypal úplně a musel jsem vytvořit nový profil; tak jednou za den mi Firefox spadne; samostatnému políčku na vyhledávání jsem pořád nepřišel na chuť; konfigurační panel se čtyřma ikonkama mě taky moc nenadchnul; princip "každý toolbar na jeden řádek" nesnáším, nevím, proč mám kvůli 1/6 řádku ikon přijít o plochu zobrazené stránky (takže mám většinu lišt povypínaných, což asi není jejich původní účel 
Jestli by opravdu nebylo lepší, aby hlavní vývojáři Firefoxu byli unixáci, asi by měli jiný vztah k tomu, když jejich program padá...
čudlíky a proužek mám natahané vedle menu.Jak?! To na Linuxu umí a na Windows ne, nebo je na to nějaký plugin, nebo jsem úplně praštěnej a nevidím, za co mám tahat? V mém Firefoxu 1.0.2 pod WinXP je každá lišta na samostatném řádku, a tahat si můžu za co chci... Nejde ani změnit pořadí lišt, natož dát dvě lišty vedle sebe. Kdo mi prozradí, jak na to, ná u mě jedno velké bezvýznamné plus
Já používám Firefox pod SuSEma a musím uznat, že starší verze nebyly příliž stabilní. Nicméně stabilnost se neustále lepší a verze 1.02 se zdá být, tedy alespoň mně stabilní.
U prohlížeče mmě nejvíce zajímá dodržování webových standardů. A Firefox je dodržuje, ne méně, než Mozilla, ale ta je pomalejší (při najíždění).
Kvuli jave jsem musel po delsi dobe ozivit mozillu.
Pouzivam Firefox jak ve windows, tak i v Debianu (jen z balicku) k plne spokojenosti od verze 0.9. Lepsi prohlizec jsem zatim nepotkal - rychly, stabilni, graficky pomerne cisty.
tak schválně, test: zkuste najít mapy.centrum.cz, vyhledat nějakou mapu s popisnými čísly (třeba vyhledat "Koněvova 60, Praha") a přepnout mapu na větší nebo největší. Moje zkušenost - při každém posunutí obsahu okna se to zdloooouhavě překresluje. Odkaz "tisk" nefunguje vůbec (poprvé Firefox vytuhl úplně, po sestřelení a otevření pouze této jediné stránky odkaz "pouze" nic nedělá).
Docela by mě zajímalo, jak se v tomhle případě chová Firefox ostatním - třeba je to špecifikum mé instalace, tak abych Firefoxu nekřivdil 
$ mozilla -version; firefox -version Mozilla 1.7.6, Copyright (c) 2003-2004 mozilla.org, build 2005032312 Mozilla Firefox 1.0.2, Copyright (c) 2004 mozilla.org
Firefox na linuxu se používat nedá.S tim by se dalo skoro i souhlasit
. Mno, sice to jde, ale...
Kdo tvrdí opak, pak skoro jistě lže. Zkoušel jsem různé verze, na různých distribucích, na mnoha počítačích. Padá všude. Průměrná délka života je tak hodina.To zase ne - bazmek je to sice strasnej, ale nepada, aspon na mem stroji.
Tiskni
Sdílej: