Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
35dk hl. mouky 30dk. cukru (klidně i míň) 1 vejce 1 vanilkový cukr 1 sklenice oleje 1/2l kefíru 2 lžíce kakaa 1 lžička jedlé sodyTo všechno pořádně zamíchat a vylejt na vymazaný a vysypaný plech a péct. (orientačně tak 150˚C a 25 minut) Potom si nachystat čokoládovou polevu. Osvědčila se mi tmavá cukrářská poleva. Je to stogramovka, vypadá jako menší čokoláda. A ve dvou vyhotoveních (s jednou se mi to nikdy nepodařilo
).
Takže potřít buchtu tou polevou a možno nahoře posypat strouhaným kokosem nebo drcenými vlašskými ořechy. Dále je možno vylepšit těsto nakrájeným kandovaným ovocem či rozinkami (já osobně to tam ale nemám rád).
To to zatím jediná buchta, na kterou jsem si troufl, ale je fakt dobrá. Zrovna ještě zbytek mám na plechu
Když jsem byla malá já, chlubívaly se holčičky hrnkovými buchtami tak nejpozději v osmi letech, pak už to byla samozřejmost. Uteče pár let a běžně potkáš mnohem starší holky, jak bojují s pomocí tatínků s oetkerovými škatulemi, aby udělaly mamince překvápko k narozeninám. Já se většinou vesele chechtám všem těm feministickým prognózám o nastávající emancipaci, jakož i škarohlídským tlachům o starých pořádcích, ale když se nad tím zamyslím doopravdy, vážně se to posouvá dost rychle...
Takže vlastně schopnost chlapa upéct hrnkovou buchtu už brzo bude významným bonusem do manželství. A dost možná i jediná možnost, jak si pochutnat na domácím pečivu
Najdi si nějakou, co to nedovede
Já zase něco jiného.No, zrovna tahle není moc k nakousnutí, vypadá dost uměle
Tedy pod názvem "buchta" si představím něco jiného.Já také... a asociací jsem si vzpomněl na historku/vtip, který mi kdysi přeposílala kamarádka: Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: "Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?" Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka: "Teď když děti nespí?"
proto potřebuju ten patch...
String s = "teplovzdušná trouba";
Google g = WebBrowser.getCurrentBrowser().openURL("http://www.google.cz/");
SearchResults sr = g.search(s);
Shop sh = sr.findFirstShop();
Product p = sh.search(s).selectMostSuitable();
sh.order(p);
ShippingService ss = sh.getShippingService();
Human.getMySelf().waitForPackage(ss);
Package pc = ss.popPackageCOD();
Oven o = (Oven) pc.unpack();
o.install(House.getMyHouse().getElectricNetwork().getFreeSocket());
Hotovo
zbejvá plotna a papíňák
Ale některý komentáře jsou tam úžasný
U chleba je to horší.Chleba je úplně stejně jednoduchý jako to sladké. Koupí se směs, nalije se voda do pekárny, pak se nasype směs, přidá droždí (sušené nebo obyčejné) a ta pekárna se spustí. Např. tenhle chleba je docela poživatelný
Prokletí domácích pekáren je asi právě v tom, že si do nich člověk přirozeně kupuje ty směsi.Ty směsi jsou dobré právě k tomu, že tím člověk stráví minimum času. Není to žádná pochoutka, ale pořád lepší než mnohé pečivo z hypermarketů.
Místo toho, aby si prostě upekl chleba sám, ručně, z mouky, v troubě, což není o nic složitější než ta buchta z krabice.Ono to je složitější. Je podstatný rozdíl, když se otevře pytlík a jeho obsah se nasype do pekárny, anebo když se musí navážit všechny potřebné suroviny, rozdělat kvásek, nechat vzejít, všechno to ručně promíchat a pak to v troubě sledovat, aby se to správně upeklo. To je asi tak o dva řády více práce, než v tom prvním případě.
seriózní směsi na chlebaCo jsou to ty seriózní směsi na chleba? Aditiva jsou ve všech, jinak by ty směsi nefungovaly tak, jak fungují. Existuje mnoho směsí (na chleba či jiná pečiva), kde aditiva nejsou nebo jich je méně, ale pak směs neobsahuje všechny přísady a některé se tam musí ještě přidat (často i 3-4 složky). Pak už nemá smysl používat směs, je lepší (a také výrazně levnější) koupit samotné suroviny.
Ono se opravdu vyplatí přečíst si normální recept na normální domácí pečivo, to člověka přejde chuť na tyhle průmyslové sračkyViz výše. To je srovnávání nesrovnatelného.
plné zdraví poškozujících chemikáliíTy chemikálie nejsou zdraví poškozující. Ono se vyplatí podívat se, o které látky přesně jde a jaký je jejich vliv na zdraví. Difosforečnany nebo disiřičitany mohou vypadat hrozivě, ale jsou to v běžných koncentracích zcela neškodné látky (zejména v porovnání např. s dusitany, běžně přítomnými v průmyslově vyráběných uzeninách).
Ono to je složitější. Je podstatný rozdíl, když se otevře pytlík a jeho obsah se nasype do pekárny, anebo když se musí navážit všechny potřebné suroviny, rozdělat kvásek, nechat vzejít, všechno to ručně promíchat a pak to v troubě sledovat, aby se to správně upeklo. To je asi tak o dva řády více práce, než v tom prvním případě.Pro člověka, který to opravdu zkusil, to je myslím rozdíl minimální. Ono se to často démonizuje, přitom na tom nic není.
Co jsou to ty seriózní směsi na chleba? Aditiva jsou ve všech, jinak by ty směsi nefungovaly tak, jak fungují.To není pravda. V seriózních směsích jsou jen mouky, případně sůl, jediná „aditiva“ jsou tak maximálně sušené kvasnice. Tahleta kuriózní kompletní sbírka Mendělejevovy tabulky prvků, která je v oné sračce od Labety, opravdu není k upečení dobrého chleba zapotřebí, to opravdu není normální.
Ty chemikálie nejsou zdraví poškozující.Jsou. E450 a E223 poškozují trávení, mohou vyvolat nevolnost, bolesti hlavy, zabraňují příjmu důležitých látek a vitamínů, mimo jiné. Samozřejmě když si takový chleba dáš jednou, nic se ti nestane, ale dlouhodobá konzumace těchto sraček, omylem vydávaných za potraviny, rozhodně zatěžuje organismus.
Ono se vyplatí podívat se, o které látky přesně jde a jaký je jejich vliv na zdraví. Difosforečnany nebo disiřičitany mohou vypadat hrozivě, ale jsou to v běžných koncentracích zcela neškodné látky (zejména v porovnání např. s dusitany, běžně přítomnými v průmyslově vyráběných uzeninách).Jak říkám, dlouhodobá konzumace má kumulativní účinky (ve stáří se ti to sečte), když k tomu připočteš všechna další éčka, která konzumuješ v dalších levných sračkch, vydávaných omylem za potraviny, dlouhodobě ti z toho dobře nebude. Jediná rozumná věc je používat skutečné potraviny, co nejvíc přírodní, bez těchto v naprosté většině zcela zbytečných chemických sraček. Člověk má na výběr, seriózních potravin bez sraček je spousta, tyhlety sračky lidé kupují většinou jen ze zvyku a proto, že jim je to jedno, prostě sáhnou po pěkné a levné krabici v regálu a hotovo. (Utěšovat se tím, že uzeniny jsou ještě horší, je asi jako si říkat, že první světová válka byla fajn, protože v té druhé zemřelo ještě víc lidí.)
Pro člověka, který to opravdu zkusil, to je myslím rozdíl minimální. Ono se to často démonizuje, přitom na tom nic není.Tohle je na podobné úrovni, jako když mi cyklistický fanatik vysvětluje, že když pojedu do 15 km vzdáleného města a zpět na kole, bude to minimální rozdíl oproti tomu, když tak jedu autem. Mohu tě ujistit, že jsem chleba z "primárních surovin" několikrát pekl (o jiném pečivu nemluvě) a vím velice dobře, jaký je rozdíl (ve stráveném čase a vynaložené práci) mezi tímto a mezi nasypáním směsi a stisknutím tlačítka.
V seriózních směsích jsou jen mouky, případně sůl, jediná „aditiva“ jsou tak maximálně sušené kvasnice.Rád bych takovou "seriózní směs" viděl. Hoď sem link, já ji vyzkouším a pak případně uvěřím
Jsou. E450 a E223 poškozují trávení, mohou vyvolat nevolnost, bolesti hlavy, zabraňují příjmu důležitých látek a vitamínů, mimo jiné.V dávkách, ve kterých se používají, nepředstavují statisticky významné riziko pro člověka. To je vědecky prokázáno. Prokazování nezávadnosti se přitom dělá na řádově vyšších dávkách těch aditiv, než jaké je přípustné používat.
Samozřejmě když si takový chleba dáš jednou, nic se ti nestane, ale dlouhodobá konzumace těchto sraček, omylem vydávaných za potraviny, rozhodně zatěžuje organismus.Organismus je zatěžován tolika faktory, že nějaká éčka jsou jen nepodstatný detail.
Jak říkám, dlouhodobá konzumace má kumulativní účinky (ve stáří se ti to sečte), když k tomu připočteš všechna další éčka, která konzumuješ v dalších levných sračkch, vydávaných omylem za potraviny, dlouhodobě ti z toho dobře nebude.Důkazy? Samozřejmě nejsou.
Utěšovat se tím, že uzeniny jsou ještě horší, je asi jako si říkat, že první světová válka byla fajn, protože v té druhé zemřelo ještě víc lidí.Uzeniny jsou ještě horší, ale pořád nejsou významně škodlivé pro člověka. Vliv různých chemických látek (ať už aditiv nebo jiných látek) se často přeceňuje - když má pak ale dojít na seriózní, vědecky získané důkazy, je ticho. Ono je totiž velmi jednoduché vykřiknout: "Látka xy škodí!" a jako "důkaz" použít nějaké jednotlivé případy, jenže tohle není vědecký přístup. Takhle lze "prokázat" v podstatě cokoliv, co si člověk vymyslí. Ještě horší je, když se pak bludy lavinovatě šíří dál a pro jejich prokazování se používá "důkaz davem".
Ty nemáš žádný důkaz pro to, že to škodlivé není.Důkaz nemám, ale vycházím z pravidla "nulové hypotézy" - tedy pokud nelze nulovou hypotézu zamítnout (na základě průkaznosti na dostatečné hladině významnosti), nelze to považovat za škodlivé. Proti tomu stojí pravidlo "předběžné opatrnosti", které vychází z toho "co kdyby" - čili látka je považována za nebezpečnou, dokud není prokázán opak. Problém je v tom, že takhle může být látka vyřazena z použití na libovolnou dobu, protože prokázání neškodnosti je mnohem větší problém než prokázání škodlivosti. (Obdoba: Presumpce neviny, versus presumpce viny. Nevina se vždy prokazuje mnohem hůř než vina. Proto se mi nelíbí tendence v zanášení presumpce viny do právního řádu - ale to jsem odbočil. Je to nicméně totéž jako u té chemie.)
To, že nějaká komise udá nějaké bezpečné jednorázové množství (tedy že když to sníš jednou, neotrávíš se), nic neznamená – jednak škodlivé účinky řady těch éček jsou zaznamenány a známy, jednak sami odborníci přiznávají, že nezkoumají a neznají dlouhodobý účinek na člověka (i optimistické zdravotně naučné texty, které éčka vydávají za bezpečná, doporučují se jim vyhnout např. při zdravotních problémech, protože prostě je to zátěž pro organismus)Naprosto totéž ale platí i platí pro mnohé "přírodní" látky. Zrovna třeba v různém koření jsou jedovaté alkaloidy (taktéž třeba kyselina šťavelová v rebarboře, kyanidy v mnohém ovoci; obsažená látka ani nemusí být toxická, toxický je až metabolit), u kterých byla nebezpečnost prokázána, ale zůstávají ve stínu "chemických" (byť mnohdy ve skutečnosti přírodních) aditiv.
Normální směs na chleba bez sraček vypadá např. takto: http://www.biosfera.cz/cz/produkt/labeta-kminovy-chleb-smes-450g/ Je zajímavé, že tím i sama Labeta uznává, že to jde i bez chemie tak, aby to mělo ty „požadované vlastnosti“.Díky za odkaz. Vyzkouším, posoudím.
O tom, jak probíhalo u FEDu takové povolování aspartamu, se tuší docela dost, a je to maso (viz google). A to nemluvím o tom, že i kdyby se aspoň tohle dělalo poctivě, stejně nikdo nezkoumá interakce těch aditiv. Ani to, že oné látky sice sníš malé množství v tom a malé v tamtom - ale když se to začne cpát do všeho, nutně limity mockrát přelezeš. (Zase je to markantní hlavně u umělých sladidel - je čím dál těžší se jim vyhnout i v pečivu, jogurtech, džusech...)
A nejhorší je, že většinou máš důvod se o tohle všechno zajímat, až když ti nic jiného nezbývá
A opravdu dosud neznám nikoho, kdo má alergické zvíře (s libovolnou potravní alegií), které je odmala krmené slušným žrádlem, a ne průmyslovým svinstvem.
To je minimálně u mě nesmysl.U tebe možná, ale obecně ne. Bylo to prokázáno u řady studií. Těch faktorů je celá řada, toto je jeden z nich.
Samozřejmě, že nejhorší je pravděpodobně kombinace obojího...Ta je u nás zdaleka nejčastější (protože právě ti lidé, kteří žijí v městském prostředí, bývají mnohem častěji posedlí čistotou, než venkovani) - spolu s dalšími příčinami, jako je stres, nedostatek pohybu a spánku, nedostatek důležitých látek atd.
Někoho takového bych chtěla mít tak jednou za týden doma. Umyl by nádobí, sundal by mi ze stolu centimetrovou vrstvu kočičích chlupů, vyluxoval piliny vynesené na koberec tlapkami z kočičího záchodu, utřel prach... a mohl by též umýt okna, převléct postele, vyndat plesnivé jídlo z ledničky, vyprat ručníky a rozebrat a vyluxovat počítače.
Vlastně by se mi strašně líbilo, kdyby u mě někdy měla taková alergie z čistoty šanci se projevit. Ale času málo, do důchodu daleko, navíc jsem z té vesnice... a tak holt jen každý den zlikviduju katastrofy
Někoho takového bych chtěla mít tak jednou za týden doma. Umyl by nádobí, sundal by mi ze stolu centimetrovou vrstvu kočičích chlupů, vyluxoval piliny vynesené na koberec tlapkami z kočičího záchodu, utřel prach... a mohl by též umýt okna, převléct postele, vyndat plesnivé jídlo z ledničky, vyprat ručníky a rozebrat a vyluxovat počítače.Hmmm, jenže v tomto se obvykle vyžívají ženy (muži většinou čistotu příliš neřeší). Takže asi nemáš moc šancí, že bys sehnala chlapa, který by se staral o čistotu
Tiskni
Sdílej: