Tak jsem upekl buchtu!

3.9.2008 09:42 | Přečteno: 3175× | jiné výplody | poslední úprava: 3.9.2008 09:43

Zdravim

Při nákupu v Bille jsem se rozhodl že něco upeču. Nikdy jsem to nedělal, tedy když nepočítám pečení bizzy, taktéž z billy.

Začal jsem výběrem té správné prefabrikované směsi. Zvolil jsem tu na obráízku a pak ještě jednu, to někdy příště.

Zezadu je ještě návod jak to vylepšit a to spočívalo v použití kandovaného ovoce a rozříznutí a upečené buchty na 2 placky a prolití pudinkem. Pudink sice umím taky, ale zůstal jsem jen u toho kandovaného ovoce jehož hledáním jsem v Bille strávil následující čtvrthodinku.

Příprava je vskutku jednoduchá. Do misky se naleje to co píšou na krabici (prášek, 230ml vody, 100ml oleje a jedno vajíčko), pořádně zamíchat a nalejt do vysypané formy. To jest olej a hrubá mouka, nic složitého.

Navrch jsem ještě nasypal to kandované ovoce a šup s tim na 40 minut do trouby. Nakonec to tam bylo asi 45 minut, ale výsledek stojí za to.

Zdeněk

       

Obrázky

Komentáře

[J. M.]

Pěkné. A lákavé. Ty buchty z krabice nejsou špatné. A člověka potěší, když si upeče vlastní. Ale zase když se člověk podívá na krabici na to složení a přečte si pár receptů jak to dělat „ručně“, od nuly... Ono to oproti té krabici není o moc složitější.

[Honza Balák]

Tak tak. Já ty krabicovky fakt nemusím, na mě jsou většinou příliš sladké. BTW. zkuste tuhle:

35dk hl. mouky
30dk. cukru (klidně i míň)
1 vejce
1 vanilkový cukr
1 sklenice oleje
1/2l kefíru
2 lžíce kakaa
1 lžička jedlé sody

To všechno pořádně zamíchat a vylejt na vymazaný a vysypaný plech a péct. (orientačně tak 150˚C a 25 minut) Potom si nachystat čokoládovou polevu. Osvědčila se mi tmavá cukrářská poleva. Je to stogramovka, vypadá jako menší čokoláda. A ve dvou vyhotoveních (s jednou se mi to nikdy nepodařilo ). Takže potřít buchtu tou polevou a možno nahoře posypat strouhaným kokosem nebo drcenými vlašskými ořechy. Dále je možno vylepšit těsto nakrájeným kandovaným ovocem či rozinkami (já osobně to tam ale nemám rád). To to zatím jediná buchta, na kterou jsem si troufl, ale je fakt dobrá. Zrovna ještě zbytek mám na plechu

[abc]

jojo, "hrnkové" buchty zvládám upéct i já, a výsledek je lepší než nějaký předkompilovaný směsy. btw, co víc dodat: mňam! :)

[anicka]

Stejně je to divné Když jsem byla malá já, chlubívaly se holčičky hrnkovými buchtami tak nejpozději v osmi letech, pak už to byla samozřejmost. Uteče pár let a běžně potkáš mnohem starší holky, jak bojují s pomocí tatínků s oetkerovými škatulemi, aby udělaly mamince překvápko k narozeninám. Já se většinou vesele chechtám všem těm feministickým prognózám o nastávající emancipaci, jakož i škarohlídským tlachům o starých pořádcích, ale když se nad tím zamyslím doopravdy, vážně se to posouvá dost rychle...

Takže vlastně schopnost chlapa upéct hrnkovou buchtu už brzo bude významným bonusem do manželství. A dost možná i jediná možnost, jak si pochutnat na domácím pečivu

[Josef Kufner]

Zvládám kynuté buchty i bez hrnku. Vezmeš si mě?

[=^..^= AmigaPower®]

...jestli ne, tak já tě beru určitě!

[anicka]

To bylo plýtvání, já se taky myslím v pečení celkem vyznám Najdi si nějakou, co to nedovede

[Josef Kufner]

[Käyttäjä 11133]

Jestli chceš, tak můžeš péct mi.

[Luk]

Tedy pod názvem "buchta" si představím něco jiného. Tím spíš že toto (makovník) má svůj konkrétní název

[J. M.]

Buchty nejsou jenom kynuté (kdyby byly, nemuselo by se specifikovat přívlastkem „kynuté“). Řekl bych, že jakýkoli moučník typu „rozetři těsto na plech/do formy a upeč“ je buchta...

[Luk]

Já vím. Ale osobně si prostě pod slovem "buchta" představím právě kynutou. Obecně to může být mnohem více pečiva, někdo jiný ale zase témuž bude říkat například koláč.

[Dalibor Smolík]

Já zase něco jiného.
Takovou buchtu bych nepekl, spíš bych s ní něco upekl.

[Luk]

Já zase něco jiného.

No, zrovna tahle není moc k nakousnutí, vypadá dost uměle

[Robert Krátký]

Tedy pod názvem "buchta" si představím něco jiného.

Já také... a asociací jsem si vzpomněl na historku/vtip, který mi kdysi přeposílala kamarádka:

Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: "Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?" Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka: "Teď když děti nespí?"

[Dalibor Smolík]

Tohle mi zrovna včera přistálo do mailu LOL

[jozka]

no, zrovna vcera prisla kolegyne a s takovym ztrapenym vyrazem ve tvari mi oznamila, ze ted na AjTy resili vsichni pul hodiny, proc ji nejdou otevirat zipy...

[Dalibor Smolík]

To chápu. Zadrhnutý zip na korzetu je pěkná patálie.

[freshmouse]

Jé, ten odkaz vede někam na kuchařský web... Já čekal jinčí buchtu... Ach jo.

[Luk]

A kterous' čekal? Tuhle, anebo dokonce tuhle?

[freshmouse]

Mně je to jedno, pokud to nějak souvisí s pornem.

[Dalibor Smolík]

Ahá, s pornem! Tak to jó ...

[freshmouse]

Na tohle porno ještě nejsem dost starý.

[pc2005]

Příloha:

• ap.jpg (27551 bytů)

Tuhle?

[freshmouse]

Svým způsobem ano.

[dfsfsfs]

Informacni sum. Je potreba davat pozor kdo pise buchta a kolac. V moravskem nareci se pro cokoliv peceneho, sladkeho z testa rika buchta vyjma specialnich tvaru, jako jsou kolace apod. V ceskem nareci (no mozna v cestine, tezko rict) je buchta specialnim pripadem a pro ty pecene sladke veci se pouziva nazev kolac.

[Luk]

Aha. Také obecně používám spíš "koláč" (pokud to nemá specifický název) - ani jsem nevěděl, že na Moravě je "buchta" takto obecně používaná.

[Aleš Kapica]

To co obvykle rozumíme pod výrazem koláč se nazývá také vdolek.

[Luk]

Když se řekne "vdolek", představím si kulatý koláč malých rozměrů (do 10, max. do 15 cm), rozhodně ne koláč přes celý plech.

[PepaSFI]

pokusím se shrnout jak to vnímám já. Buchta- věc z těsta plněná uvnitř, marmeládou, povidly, tvarohem případně nějakou směsí. Velikost jednoruční, netřeba krájet. Koláč- kulaté, placaté, náplň a někdy zdobení je na povrchu. Velikost od jednoruční až po kruh velikosti volantu. Pokud je buchta tvaru podélného přes celý plech nazývá se štrůdl nebo taky závin obzvláště když je těsto ovinté kolem náplně. Koláč přes celý plech, s ovocem, lesními plody a podobně se na Vysočině jmenuje táč, v podkrkonoší metynka. Taky děláme kulaté buchty plněné tvarohem které se na plech rozmisťují v rozestupech takže i po upečení zůstanou kulaté. Tvaroh je uvnitř a nahoře je zdobení ze sladké drobenky a kousku povidel nebo marmelády. Tato kombinace buchty a koláče se tady na Vysočině nazývá Česká buchta a v podkrkonoší kupodivu Moravská. Ta věc z příspěvku se většinou označuje buchta s přívlastkem dle dalších vlastností- piškotová, perníková, tříbarevná, cukínová- to je zvrhlost která by si zasloužila zvláštní článek, a mnoho dalších. Vdolek je pečivo (?) zvláštního charakteru, vpodstatě buchta bez náplně. Buď se něčím maže nebo k něčemu přikusuje. Koblihu snad netřeba definovat. Jo a na pečení v krizových podmínkách existuje Remoska. Takový kastrol s topným tělesem a kupodivu v tom jde upéct skoro všechno od těsta i od masa ve skromných podmínkách ubytovny.

[anicka]

Remoska je fajn, pekla jsem v ní kdysi na koleji skoro denně chleba. A i na ty buchty občas došlo, byť měly z toho kulatého kastrolu dost zajímavé tvary...

...ale to pečení chce trochu jiný přístup, než s obyčejnou troubou. U věcí typu bochník je snadné mít vršek tmavý, spodek úplně bledý, a systematicky se to dá řešit jen obracením (někdy pomůžou hacky jako alobal). Remoska se opravdu během pečení nesmí otvírat (stačí zkusit párkrát a hrozí, že těsto těsto bude suché a drobivé), takže člověk musí vědět, co dělá, a trefit správnou dobu rovnou. Trocha tréninku a na výsledku nikdo nepozná žádnou zradu, ale první pokusy je třeba dělat opatrně

[=^..^= AmigaPower®]

Nemam troubu, nebyl by nějakej patch pro mikrovlnku?

[Luk]

V mikrovlnce to neupečeš. Resp. upečeš, ale nebude to ono, bude to takové podivné, měkké, bez kůrky atd.

[=^..^= AmigaPower®]

...no právě, proto potřebuju ten patch...

[Luk]

No dobře:

String s = "teplovzdušná trouba";
Google g = WebBrowser.getCurrentBrowser().openURL("http://www.google.cz/");
SearchResults sr = g.search(s);
Shop sh = sr.findFirstShop();
Product p = sh.search(s).selectMostSuitable();
sh.order(p);
ShippingService ss = sh.getShippingService();
Human.getMySelf().waitForPackage(ss);
Package pc = ss.popPackageCOD();
Oven o = (Oven) pc.unpack();
o.install(House.getMyHouse().getElectricNetwork().getFreeSocket());

Hotovo

[=^..^= AmigaPower®]

Díky, jdu do toho!

[koty]

Pokud máš kombi s grilem, tak pustit i gril.

[Luk]

To sice může dopadnout o něco lépe, ale pořád ještě to není ono.

[=^..^= AmigaPower®]

nemam zbejvá plotna a papíňák

[Luk]

A což takhle letlampa (á la Pat a Mat), plamenomet, táborový oheň, Vatra svrchovanosti (á la bratři Slováci), pancíř tanku (á la Montgomeryho tankisté v Africe) nebo blok motoru (jako v nejmenované reklamě)?

[Zdeněk Štěpánek]

To opravdu nejde....

[David Watzke]

Jsem chtěl napsat že bys musel mít tu s NetBSD a on to byl toustovač Ale některý komentáře jsou tam úžasný

[jozka]

no, od pohledu nic moc, i kdyz uznam, ze je to lepsi zapisek, nez blogpost o tom, jak pisatele vypekla buchta.

[Michal Fecko]

Toto mi pred obedom nerobte!!!

[Josef Kufner]

Gratuluji, level 0 jsi zvládl. A teď bez krabice

[neaktivni]

LOL))) +1

[Karel]

Já ti poradím něco jednoduchého (a i míň sladkého).
Já to dělám z dvojnásobku.

Těsto: listové zmražené těsto, váha asi 400g. 1 vajíčko na potření. Je to stejný těsto jako na štrúdl. A hlavně je hotový, nemusím se s tím párat.

Náplň jakákoliv (vždy množství na jedno těsto):
- Tvarohová: Tvaroh 250g, 1 vajíčko, 1 vanilkový cukr. Ušleháme spolu (nebo dobře zamícháme).
- Čokoládová: Nutela 250g
- Ovocná: Broskve s plechovky 850g.
- Masová: Mleté maso 250g (lepší je hovězí), cibulka, sůl, koření. Dobře usmažíme a do chladné směsi vmícháme 1 syrové vejce na spojení.
- Houbová: Stejné jako u masové, akorát místo masa houby.
- Zeleninová: Stejné jako masová, místo masa mraženou zeleninu třeba s paprikou a cukrovou kukuřicí. Dusíme na másle. Do vychladlé směsi přidáme opět vejce.

Postup:
Listové těsto necháme povolit. Dobré je když se zpracovává ještě chladné, ale ne zmrzlé.
400g těsto rozdělíme na 12 kostiček.
Na vál (používám silikonový - méně lepí) dáme trochu hladké mouky (na vál a váleček - proti lepení) a vyválíme z 1 kostky jednu placičku o rozměrech asi 12x12cm.
Na jednu placičku dáme polévkovou lžíci náplně. Uzavřeme do tvaru šátečku, trojhránku, nebo ruličky. Konce dobře spojíme (čokoláda ráda vytéká). Na plech dáme mastný pečící papír (dá se koupit), abychom pak nemuseli mýt nádobí (plech). Na jeden plech se vejde 4x3=12 koláčků. Každý svrchu potřeme ušlehaným vejcem.
A pečeme do zlatova. Já mám horkovzdušnou, u mě je to 150˚C asi 30-40 minut. Fláknu tam oba plechy najednou. V půlce pečení je otočím (možná bych nemusel, ale zvyk je železná košile).
Nejlepší jsou ještě teplé (no fuj).

[manasekp]

ja jsem nedavno objevil recept na livance, prekvapive tak jednoduchy ze jsem vyrobu zvladl i ja. Navod na vyrobu jsem sepsal zde. Rozhodne doporucuju vyzkouset

[Karel]

Šufánek se řekne česky naběračka.

[mrzout]

Já mám domácí pekárnu, takže tam naliji olej, vodu a nasypu směs, zmáčknu program dort a hotovo.

Obecně, sladké recepty mi jdou, jak je tam kypřící prášek, nelze to zkazit.

U chleba je to horší. U chleba "from scratch" mám úspěšnost tak 50% a to ještě jen, že já sním skoro všechno

[Luk]

U chleba je to horší.

Chleba je úplně stejně jednoduchý jako to sladké. Koupí se směs, nalije se voda do pekárny, pak se nasype směs, přidá droždí (sušené nebo obyčejné) a ta pekárna se spustí. Např. tenhle chleba je docela poživatelný

[J. M.]

Uf... Tos asi musel dlouho vybírat.

Prokletí domácích pekáren je asi právě v tom, že si do nich člověk přirozeně kupuje ty směsi. Místo toho, aby si prostě upekl chleba sám, ručně, z mouky, v troubě, což není o nic složitější než ta buchta z krabice. Ty směsi na buchty jsou asoň celkem solidní, stejně jako seriózní směsi na chleba, ale chleba od Labety, to je skutečná lahůdka: emulgátor E471, antioxidant E450, E304, E223, zahušťovadlo guar, pšeničný lepek, stolní olej, cukr, kyselina jablečná, kyselina citrónová... Ono se opravdu vyplatí přečíst si normální recept na normální domácí pečivo, to člověka přejde chuť na tyhle průmyslové sračky, plné zdraví poškozujících chemikálií.

[Luk]

Prokletí domácích pekáren je asi právě v tom, že si do nich člověk přirozeně kupuje ty směsi.

Ty směsi jsou dobré právě k tomu, že tím člověk stráví minimum času. Není to žádná pochoutka, ale pořád lepší než mnohé pečivo z hypermarketů.

Místo toho, aby si prostě upekl chleba sám, ručně, z mouky, v troubě, což není o nic složitější než ta buchta z krabice.

Ono to je složitější. Je podstatný rozdíl, když se otevře pytlík a jeho obsah se nasype do pekárny, anebo když se musí navážit všechny potřebné suroviny, rozdělat kvásek, nechat vzejít, všechno to ručně promíchat a pak to v troubě sledovat, aby se to správně upeklo. To je asi tak o dva řády více práce, než v tom prvním případě.

seriózní směsi na chleba

Co jsou to ty seriózní směsi na chleba? Aditiva jsou ve všech, jinak by ty směsi nefungovaly tak, jak fungují. Existuje mnoho směsí (na chleba či jiná pečiva), kde aditiva nejsou nebo jich je méně, ale pak směs neobsahuje všechny přísady a některé se tam musí ještě přidat (často i 3-4 složky). Pak už nemá smysl používat směs, je lepší (a také výrazně levnější) koupit samotné suroviny.

Ono se opravdu vyplatí přečíst si normální recept na normální domácí pečivo, to člověka přejde chuť na tyhle průmyslové sračky

Viz výše. To je srovnávání nesrovnatelného.

plné zdraví poškozujících chemikálií

Ty chemikálie nejsou zdraví poškozující. Ono se vyplatí podívat se, o které látky přesně jde a jaký je jejich vliv na zdraví. Difosforečnany nebo disiřičitany mohou vypadat hrozivě, ale jsou to v běžných koncentracích zcela neškodné látky (zejména v porovnání např. s dusitany, běžně přítomnými v průmyslově vyráběných uzeninách).

[J. M.]

Ono to je složitější. Je podstatný rozdíl, když se otevře pytlík a jeho obsah se nasype do pekárny, anebo když se musí navážit všechny potřebné suroviny, rozdělat kvásek, nechat vzejít, všechno to ručně promíchat a pak to v troubě sledovat, aby se to správně upeklo. To je asi tak o dva řády více práce, než v tom prvním případě.

Pro člověka, který to opravdu zkusil, to je myslím rozdíl minimální. Ono se to často démonizuje, přitom na tom nic není.

Co jsou to ty seriózní směsi na chleba? Aditiva jsou ve všech, jinak by ty směsi nefungovaly tak, jak fungují.

To není pravda. V seriózních směsích jsou jen mouky, případně sůl, jediná „aditiva“ jsou tak maximálně sušené kvasnice. Tahleta kuriózní kompletní sbírka Mendělejevovy tabulky prvků, která je v oné sračce od Labety, opravdu není k upečení dobrého chleba zapotřebí, to opravdu není normální.

Ty chemikálie nejsou zdraví poškozující.

Jsou. E450 a E223 poškozují trávení, mohou vyvolat nevolnost, bolesti hlavy, zabraňují příjmu důležitých látek a vitamínů, mimo jiné. Samozřejmě když si takový chleba dáš jednou, nic se ti nestane, ale dlouhodobá konzumace těchto sraček, omylem vydávaných za potraviny, rozhodně zatěžuje organismus.

Ono se vyplatí podívat se, o které látky přesně jde a jaký je jejich vliv na zdraví. Difosforečnany nebo disiřičitany mohou vypadat hrozivě, ale jsou to v běžných koncentracích zcela neškodné látky (zejména v porovnání např. s dusitany, běžně přítomnými v průmyslově vyráběných uzeninách).

Jak říkám, dlouhodobá konzumace má kumulativní účinky (ve stáří se ti to sečte), když k tomu připočteš všechna další éčka, která konzumuješ v dalších levných sračkch, vydávaných omylem za potraviny, dlouhodobě ti z toho dobře nebude. Jediná rozumná věc je používat skutečné potraviny, co nejvíc přírodní, bez těchto v naprosté většině zcela zbytečných chemických sraček. Člověk má na výběr, seriózních potravin bez sraček je spousta, tyhlety sračky lidé kupují většinou jen ze zvyku a proto, že jim je to jedno, prostě sáhnou po pěkné a levné krabici v regálu a hotovo. (Utěšovat se tím, že uzeniny jsou ještě horší, je asi jako si říkat, že první světová válka byla fajn, protože v té druhé zemřelo ještě víc lidí.)

[Luk]

Pro člověka, který to opravdu zkusil, to je myslím rozdíl minimální. Ono se to často démonizuje, přitom na tom nic není.

Tohle je na podobné úrovni, jako když mi cyklistický fanatik vysvětluje, že když pojedu do 15 km vzdáleného města a zpět na kole, bude to minimální rozdíl oproti tomu, když tak jedu autem. Mohu tě ujistit, že jsem chleba z "primárních surovin" několikrát pekl (o jiném pečivu nemluvě) a vím velice dobře, jaký je rozdíl (ve stráveném čase a vynaložené práci) mezi tímto a mezi nasypáním směsi a stisknutím tlačítka.

V seriózních směsích jsou jen mouky, případně sůl, jediná „aditiva“ jsou tak maximálně sušené kvasnice.

Rád bych takovou "seriózní směs" viděl. Hoď sem link, já ji vyzkouším a pak případně uvěřím

Jsou. E450 a E223 poškozují trávení, mohou vyvolat nevolnost, bolesti hlavy, zabraňují příjmu důležitých látek a vitamínů, mimo jiné.

V dávkách, ve kterých se používají, nepředstavují statisticky významné riziko pro člověka. To je vědecky prokázáno. Prokazování nezávadnosti se přitom dělá na řádově vyšších dávkách těch aditiv, než jaké je přípustné používat.

Samozřejmě když si takový chleba dáš jednou, nic se ti nestane, ale dlouhodobá konzumace těchto sraček, omylem vydávaných za potraviny, rozhodně zatěžuje organismus.

Organismus je zatěžován tolika faktory, že nějaká éčka jsou jen nepodstatný detail.

Jak říkám, dlouhodobá konzumace má kumulativní účinky (ve stáří se ti to sečte), když k tomu připočteš všechna další éčka, která konzumuješ v dalších levných sračkch, vydávaných omylem za potraviny, dlouhodobě ti z toho dobře nebude.

Důkazy? Samozřejmě nejsou.

Utěšovat se tím, že uzeniny jsou ještě horší, je asi jako si říkat, že první světová válka byla fajn, protože v té druhé zemřelo ještě víc lidí.

Uzeniny jsou ještě horší, ale pořád nejsou významně škodlivé pro člověka. Vliv různých chemických látek (ať už aditiv nebo jiných látek) se často přeceňuje - když má pak ale dojít na seriózní, vědecky získané důkazy, je ticho.

Ono je totiž velmi jednoduché vykřiknout: "Látka xy škodí!" a jako "důkaz" použít nějaké jednotlivé případy, jenže tohle není vědecký přístup. Takhle lze "prokázat" v podstatě cokoliv, co si člověk vymyslí. Ještě horší je, když se pak bludy lavinovatě šíří dál a pro jejich prokazování se používá "důkaz davem".

[J. M.]

Ty nemáš žádný důkaz pro to, že to škodlivé není. To, že nějaká komise udá nějaké bezpečné jednorázové množství (tedy že když to sníš jednou, neotrávíš se), nic neznamená – jednak škodlivé účinky řady těch éček jsou zaznamenány a známy, jednak sami odborníci přiznávají, že nezkoumají a neznají dlouhodobý účinek na člověka (i optimistické zdravotně naučné texty, které éčka vydávají za bezpečná, doporučují se jim vyhnout např. při zdravotních problémech, protože prostě je to zátěž pro organismus), a nikdo z nich, kdo má všech pět pohromadě, ti nedoporučí mezi dvěma identickými potravinami – pouze jednou se sračkami a druhou bez nich – si vybrat a dlouhodobě konzumovat tu se sračkami. Je jasné, že to je ta horší možnost. I proto, že když si dáš chemický chleba, namazaný chemickou pomazánkou s chemickou uzeninou, zapiješ to chemickým drinkem a toto praktikuješ desítky let, je velmi pravděpodobné, že v součtu ty „bezpečné“ dávky překročíš bezpečně. Utěšovat se tím, že stejně na náš působí spousta dalších jedů odevšud, je hloupé. Když se může člověk alespoň části z nich vyhnout, byl by proti sobě, kdyby tak nečinil.

Normální směs na chleba bez sraček vypadá např. takto:

http://www.biosfera.cz/cz/produkt/labeta-kminovy-chleb-smes-450g/

Je zajímavé, že tím i sama Labeta uznává, že to jde i bez chemie tak, aby to mělo ty „požadované vlastnosti“.

[Luk]

Ty nemáš žádný důkaz pro to, že to škodlivé není.

Důkaz nemám, ale vycházím z pravidla "nulové hypotézy" - tedy pokud nelze nulovou hypotézu zamítnout (na základě průkaznosti na dostatečné hladině významnosti), nelze to považovat za škodlivé.

Proti tomu stojí pravidlo "předběžné opatrnosti", které vychází z toho "co kdyby" - čili látka je považována za nebezpečnou, dokud není prokázán opak. Problém je v tom, že takhle může být látka vyřazena z použití na libovolnou dobu, protože prokázání neškodnosti je mnohem větší problém než prokázání škodlivosti.

(Obdoba: Presumpce neviny, versus presumpce viny. Nevina se vždy prokazuje mnohem hůř než vina. Proto se mi nelíbí tendence v zanášení presumpce viny do právního řádu - ale to jsem odbočil. Je to nicméně totéž jako u té chemie.)

To, že nějaká komise udá nějaké bezpečné jednorázové množství (tedy že když to sníš jednou, neotrávíš se), nic neznamená – jednak škodlivé účinky řady těch éček jsou zaznamenány a známy, jednak sami odborníci přiznávají, že nezkoumají a neznají dlouhodobý účinek na člověka (i optimistické zdravotně naučné texty, které éčka vydávají za bezpečná, doporučují se jim vyhnout např. při zdravotních problémech, protože prostě je to zátěž pro organismus)

Naprosto totéž ale platí i platí pro mnohé "přírodní" látky. Zrovna třeba v různém koření jsou jedovaté alkaloidy (taktéž třeba kyselina šťavelová v rebarboře, kyanidy v mnohém ovoci; obsažená látka ani nemusí být toxická, toxický je až metabolit), u kterých byla nebezpečnost prokázána, ale zůstávají ve stínu "chemických" (byť mnohdy ve skutečnosti přírodních) aditiv.

Normální směs na chleba bez sraček vypadá např. takto: http://www.biosfera.cz/cz/produkt/labeta-kminovy-chleb-smes-450g/ Je zajímavé, že tím i sama Labeta uznává, že to jde i bez chemie tak, aby to mělo ty „požadované vlastnosti“.

Díky za odkaz. Vyzkouším, posoudím.

[anicka]

Naprosto totéž ale platí i platí pro mnohé "přírodní" látky. Zrovna třeba v různém koření jsou jedovaté alkaloidy (taktéž třeba kyselina šťavelová v rebarboře, kyanidy v mnohém ovoci; obsažená látka ani nemusí být toxická, toxický je až metabolit), u kterých byla nebezpečnost prokázána, ale zůstávají ve stínu "chemických" (byť mnohdy ve skutečnosti přírodních) aditiv.

Když on problém je v tom, že zatímco rebarborového koláče nesníš několik kilo denně a muškátový oříšek nasypeš jen do malého množství jídel, a ještě na špičku nože, některá aditiva prostě najdeš (skoro) ve všem. Ostatně kdyby Ti někdo cpal týden rebarboru, tak mu vynadáš (tělo si samo řekne, že už toho má plné zuby), u spousty dalších věcí to prostě nepoznáš.

[anicka]

Jak říkám, dlouhodobá konzumace má kumulativní účinky (ve stáří se ti to sečte), když k tomu připočteš všechna další éčka, která konzumuješ v dalších levných sračkch, vydávaných omylem za potraviny, dlouhodobě ti z toho dobře nebude.

Já jsem dřív taky sežrala ledacos a smála se zastáncům konspiračních teorií... vydrželo mi to přesně do chvíle, než jsem si pravidelnou konzumací obědů v čínském bufáči u SUSE vypěstovala přecitlivělost na glutaman. Začalo to přehnanou citlivostí na světlo a lehkými bolestmi hlavy. Kde to končí, když toho omylem víc sním dneska, radši nebudu vyprávět.

Od té doby se snažím kupovat a jíst opravdové jídlo a vyhýbat se chemickým srágorám dřív, než mi začne dělat problémy nějaká další. A ostatním to doporučuju dělat ještě před tím, než dopadnou jako já - ono mít možnost dát si to svinstvo výjimečně, když není nic lepšího k dispozici, se po čertech hodí. Ale některé věci jsou horší než hlad.

Ono je totiž velmi jednoduché vykřiknout: "Látka xy škodí!" a jako "důkaz" použít nějaké jednotlivé případy, jenže tohle není vědecký přístup. Takhle lze "prokázat" v podstatě cokoliv, co si člověk vymyslí. Ještě horší je, když se pak bludy lavinovatě šíří dál a pro jejich prokazování se používá "důkaz davem".

Popravdě, selský rozum říká spíš "budu jíst to, k čemu jsem se evolucí vyvinul. Pokud mi chce někdo přidat něco dalšího, měl by on dokázat, že to neškodí, ne naopak" - dokud se nebudeš chovat tak, rozumný vědecký výsledek nedostaneš. Problém je, že výrobci aditiv nemají zájem prokázat, že jejich výrobky škodí. A nevím o nikom, kdo by měl prostředky na relevantní nezávislou studii a důvod ji dělat. Stejně by ho vědci placení výrobci aditiv zadupali do země, tak proč si špinit pověst

O tom, jak probíhalo u FEDu takové povolování aspartamu, se tuší docela dost, a je to maso (viz google). A to nemluvím o tom, že i kdyby se aspoň tohle dělalo poctivě, stejně nikdo nezkoumá interakce těch aditiv. Ani to, že oné látky sice sníš malé množství v tom a malé v tamtom - ale když se to začne cpát do všeho, nutně limity mockrát přelezeš. (Zase je to markantní hlavně u umělých sladidel - je čím dál těžší se jim vyhnout i v pečivu, jogurtech, džusech...)

A nejhorší je, že většinou máš důvod se o tohle všechno zajímat, až když ti nic jiného nezbývá

[Dalibor Smolík]

Člověk by se měl zamyslet nad tím, proč je dnes tolik alergických lidí. Nejsou alergičtí proto, že by byli dneska nějak rozmazlenější než naši předkové, ale proto, že jim něco někde chybí nebo přebývá. Kromě nových materiálů, kterých se dotýkáme a dýcháme je (plasty apod.) jsou to právě potraviny a jejic nejrůznější příměsi. Jeden veteriář mi řekl, jak rapidně stoupá počet alergických psů a koček ..

[Luk]

Může být, ale ty alergie mají i druhou velmi vážnou příčinu, a tou je příliš mikrobiologicky čisté prostředí. To se týká i domácích zvířat, protože když kočka/pes žije prakticky trvale v bytě, který se permanentně uklízí, čistí a dezinfikuje, nemá moc šancí přicházet do styku s mikroby. Podobně jako u člověka pak imunitní systém "nemá co na práci" a reaguje i na jiné podněty, než by měl.

[anicka]

Může být, ale ty alergie mají i druhou velmi vážnou příčinu, a tou je příliš mikrobiologicky čisté prostředí.

To je minimálně u mě nesmysl. Vyrostla jsem na vsi, jedla z psích misek, hrála si na hnoji se všemi zvířaty, která byla k dispozici... později v paneláku jsme taky měli všechna zvířata, na která si člověk vzpomněl a s úklidem se to rozhodně nepřehánělo...

...a byla jsem zdravá jako ryba přesně do okamžiku, než jsem se zabydlela na koleji 17. listopadu, u vytížené silnice a rozestavěného metra. Od té doby mám alegii (problémy s dechem) na kdeco, ovšem závažnost se dost mění v čase podle toho, jak vysoko na kopci zrovna v Praze bydlím. Teď zrovna jsem v Kobylisích a deterministicky mě dusí jen kouř z cigaret a kočky. (Kupodivu obvykle ne mé dvě vlastní.)

To samé s tím jídlem. Žádné problémy až do okamžiku, kdy jsem se začala soustavně krmit v čínském bufáči. Že mi to po té předchozí zkušenosti nedošlo dřív

A opravdu dosud neznám nikoho, kdo má alergické zvíře (s libovolnou potravní alegií), které je odmala krmené slušným žrádlem, a ne průmyslovým svinstvem.

[Luk]

To je minimálně u mě nesmysl.

U tebe možná, ale obecně ne. Bylo to prokázáno u řady studií. Těch faktorů je celá řada, toto je jeden z nich.

[anicka]

Já se nijak nepřu o to, že tohle je jeden z možných spouštěčů. Jen se to na něj nesmí shodit a kašlat na ty ostatní, to vypadá zatraceně nebezpečně. Co myslíš, je víc lidí, kteří žijí ve sterilním prostředí (a mají alergii) nebo lidí, co mají doma bordel a žijí v Praze nebo v Ostravě (a mají alergii)?

Samozřejmě, že nejhorší je pravděpodobně kombinace obojího...

[Luk]

Samozřejmě, že nejhorší je pravděpodobně kombinace obojího...

Ta je u nás zdaleka nejčastější (protože právě ti lidé, kteří žijí v městském prostředí, bývají mnohem častěji posedlí čistotou, než venkovani) - spolu s dalšími příčinami, jako je stres, nedostatek pohybu a spánku, nedostatek důležitých látek atd.

[anicka]

To mám pěknou smůlu, jestli jich je tolik. Někoho takového bych chtěla mít tak jednou za týden doma. Umyl by nádobí, sundal by mi ze stolu centimetrovou vrstvu kočičích chlupů, vyluxoval piliny vynesené na koberec tlapkami z kočičího záchodu, utřel prach... a mohl by též umýt okna, převléct postele, vyndat plesnivé jídlo z ledničky, vyprat ručníky a rozebrat a vyluxovat počítače.

Vlastně by se mi strašně líbilo, kdyby u mě někdy měla taková alergie z čistoty šanci se projevit. Ale času málo, do důchodu daleko, navíc jsem z té vesnice... a tak holt jen každý den zlikviduju katastrofy

[Luk]

Někoho takového bych chtěla mít tak jednou za týden doma. Umyl by nádobí, sundal by mi ze stolu centimetrovou vrstvu kočičích chlupů, vyluxoval piliny vynesené na koberec tlapkami z kočičího záchodu, utřel prach... a mohl by též umýt okna, převléct postele, vyndat plesnivé jídlo z ledničky, vyprat ručníky a rozebrat a vyluxovat počítače.

Hmmm, jenže v tomto se obvykle vyžívají ženy (muži většinou čistotu příliš neřeší). Takže asi nemáš moc šancí, že bys sehnala chlapa, který by se staral o čistotu

[anicka]

Hmmm, jenže v tomto se obvykle vyžívají ženy (muži většinou čistotu příliš neřeší).

Já pořád říkám, že jsem ženská jen z technického hlediska...

[anicka]

Jeden veteriář mi řekl, jak rapidně stoupá počet alergických psů a koček

To je zrovna ale skoro vždycky spjaté s průmyslovými krmivy. Když třeba spousta chytráků krmí kočky coby striktní masožravce granulemi s min. 50 procenty škrobu, protože těm samým veterinářům vydělávajícím na veterinárních dietách žere reklamu, nesmí se divit, že pak chuděry kočky mají alergii... a to je ten lepší případ. Horší je cukrovka nebo CRD.

Mezi lidmi krmícími syrovou stravou jsou alergie skoro neznámý pojem, a mohou klidně žít třeba ve sterilním Singapuru (když tam pro ně to kvalitní maso dokážou sehnat - za těžké prachy dovezené z Austrálie). Na tematických mailinglistech se řeší spousta problémů, ale alergie? Maximálně někdo zkouší převést alergickou kočku z granulí na maso, aby jí pomohl...