Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Nanoblog: založil jsem si profil na diasp.org k testování. Jestli si mě někdo chcete dát do přátel (nebo někteříí do nepřátel ), pošlete mi mail tutoj přes abclinuxu.cz (buď s vlastním ID, nebo pošlu svoje, ať vyzkouším oba směry). Jestli víte někdo o jiném serveru, nebo provozujete-li jej sami, nezapomeňte se tady v diskuzi podělit
.
Tiskni
Sdílej:
Samozřejmě tam jsou přesně ta rizika, o kterých píšeš. Stejně jako u Jabberu nebo u jiných podobným způsobem distribuovaných služeb. Jediné řešení je nedávat si do aspektů lidi z podů, kterým nevěříš. To je samozřejmě chabé zabezpečení, protože pod může změnit majitele, není jasné, jestli nemá nějakou nebezpečnou zranitelnost a tak dále.
Bylo by hezké, kdyby například všechna data byla uložená šifrovaně a pouze přátelé příslušného člověka by je mohli dešifrovat, nicméně otázka je, jak zabezpečit šifrovací klíče tak, aby se k těm klíčům (a tedy k šifrovaným datům) nemohl dostat majitel podu. Jediná možnost je, aby celé šifrování a dešifrování probíhalo na straně klienta v prohlížeči. Pody by pak data svých uživatelů ukládaly v šifrované podobě a neměly by možnost je dešifrovat. Nejsem si jistý, do jaké míry je takový přístup použitelný. Například výměna klíčů při navázání přátelství by byla hodně náročná a zdlouhavá, pokud by se ti dva uživatelé nepotkatli zrovna online. I když je jasné, že dřív nebo později něco takového bude potřebné, nejsem si jistý, zda se to dnes dá implementovat.
U Jabberu existuje OTR (off-the-record) komunikace, kterou umí například Jitsi, a ta spočívá v point-to-point šifrování zpráv a dohodnutí kryptografie pomocí PGP klíčů. Nicméně většina lidí tohle nedělá a komunikace zůstává nešifrovaná.
Navíc dnešní hloupá móda spočívající v nesmyslném používání PGP klíčů pro OTR způsobuje, že je většina implementací OTR pro spoustu lidí buď nepoužitelná nebo přinejmenším otravná. Například já bych chtěl použít svůj standardní X.509 certifikát od světově uznávané autority a ne nějaký amatérský PGP shit.
Pokud jde o zabezpečení server-to-server komunikace, odstrašujícím příkladem je zejména Google Talk, který odmítá šifrovat server-to-server spojení s většinou ostatních serverů, přestože mají správný certifikát od uznávané autority (!!!) a tím pádem celou komunikaci vidí nejen provozovatelé serverů, ale i kdokoliv po cestě.
Tak je to v naší zlé době s bezpečností.
andrej@diaspora.podzimek.org
Já jsem si raději spustil vlastní pod. Právě v tom je klíčová výhoda Diaspory, která je navržená tak, aby nikdo nemusel spoléhat na neznámé cizí stroje.