Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Rozšíření webového prohlížeče Urban VPN Proxy a další rozšíření od stejného vydavatele (např. 1ClickVPN Proxy, Urban Browser Guard či Urban Ad Blocker) od července 2025 skrytě zachytávají a odesílají celé konverzace uživatelů s AI nástroji (včetně ChatGPT, Claude, Gemini, Copilot aj.), a to nezávisle na tom, zda je VPN aktivní. Sběr probíhá bez možnosti jej uživatelsky vypnout a zahrnuje plný obsah dotazů a odpovědí, metadata relací i
… více »QStudio, tj. nástroj pro práci s SQL podporující více než 30 databází (MySQL, PostgreSQL, DuckDB, QuestDB, kdb+, …), se stal s vydáním verze 5.0 open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Jinak na toto téma se dají i na českém Netu najít poměrně fundované a věcné články, takže doporučil k věci přistupovat s chladnou hlavou a pokud možno bez zbytečných emocí.
Teď jen přinutit tvůrce webů, aby nedělali weby takové nudle uprostřed.
A s těmi weby - kdyby se začaly dělat na šířku, bude se to špatně číst. To už je totiž hodně stará a známá věc, že se lépe čtou kratší řádky, než delší.Přesně tak. Proto jsou v novinách sloupce, proto jsou stránky knih na výšku (pokud jsou výjimečně na šířku, většinou mají text dělený do dvou sloupců.
Mně se zase špatně čte, když musím pořád skákat z řádku na řádek.
Takový CzechComputery můžu mít dva vedle sebe

(max-)width: 60em
To ale řeší jediný blok. Přestavba celého rozvržení (např. změna počtu sloupců) se dělá přes CSS Media Queries.
Já jsem zase viděl suché mokro
sám jsem viděl mnoho lesklých lcd, za některé bych výrobce vyvraždil, jiné byly takřka v pohodě (tj zlepšovaly kontrast a podání barev, ale odrazů prakticky nula)Tri slova: kvalitni antireflexni vrsva.
Ale zrcadlo jako u některých LCD to vyloženě není.
Ano, toto jsem měl na mysli.
Jak na CRT, tak na LCD jsem používám černé pozadí konsole. Takže svítí pouze písmenka, zbytek je "skoro" černá.
Přívlastek „skoro“ je zde na místě. Ještě jsem na LCD neviděl černou. (CRT taky mírně žhne celé, ale opravdu nepatrně.)
CRT mají něco, co LCD nemají: regulaci kontrastu. Když se to používá správně (Links Calibration Procedure), tak s tím žádné problémy nejsou.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl. (Teď zanedbávám staré vypálené monitory, které musí být vyštelované na maximum, aby na nich bylo vůbec něco vidět.)
Zkuste si odkazovanou kalibraci.
Mluvím o reálném monitoru. Ne o hypotetickém absolutně černém tělese, co se používá ve fyzykálních teoríích.
Chcete-li to jinak, tak černá na monitoru má být rovna světlu, které vyzařuje vypnutý monitor. Stačí?
O kalibraci jednak něco vím a také CRT už pár let nevlastním.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
Toto je jasné. Černá je jasná. Prostě ten pixel se nevyzařuje žádné světlo (resp. může pouze tak slabé, aby to oko nebylo schopno vnímat).
Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
A to je právě ten problém. Pokud se CRT nastaví tak, že černá je černá, tak jakékoliv nastavení jasu z toho bílou často neudělá. Zkrátka oko to vnímá jako šedou. Dynamický rozsah oka se sice mění v závislosti na okolním osvětlení, ale není schopno "roztáhnout" jakýkoliv rozsah tak, aby to mozek zpracoval od černé po plně bílou. Prostě v noci je šedo a mozek to vnímá jako třeba 0-10% max. intenzity v daném rozsahu oka. Totéž u CRT. Černá je sice 0, ale "bílá" je tak 30% z max. bílé (při jasu na max). Víc se z toho nevytáhne. Ze zkušeností.
Také jsem potkal CRT, jejichž rozsah nebyl dostatečný, takže když se stáhl jas, aby černá byla černá, tak i při maximálním kontrastu byla bílá málo bílá v porovnání s okolním prostředím. Avšak takový monitor považuji za chybný.
Možná mám štěstí, ale 17" LiteOn, co mám před sebou, moje požadavky splňuje: Černá je černá a intenzitu bílé měním ovladačem kontrastu podle toho, jaké je okolní osvětlení. Ve výsledku bílá na monitoru je stále nejintenzivnější zdroj světla z celého reálného okolí (nepočítám pohled do žárovky nebo odraz přímých slunečních paprsků – od toho mám monitor umístěn tak, aby tam tyto extrémní rušivé zdroje nebyly).
Máte pravdu, že po tmě slabý zdroj světla budu subjektivně vnímat jako šedivý. Ale koho to trápí? Jediný rozumný limit pro bílou pak je intenzita (a kontrast mezi barevnými plochami na monitoru) taková, aby z ní nebolely oči. Takže stačí nastavit horní hranici intenzity monitoru na tento práh a mám bílou i v noci.
> Matný displeje je ta nejhorší prasárna. Dodnes si pamatuju jak jsem si koupil před dvanácti lety svůj první CRT displej s matnou úpravou
super, takze dnesni matny displeje posuzujes podle zkusenosti s nejakym CRT pred 80 lety... :blijici_smajl:
> Matnej už nikdy. Odráží se od něj světla mnohem víc než od hladkého monitoru s kvalitním antireflexem.
tohle je doufam vtip... Navic precti si jeste jednou o cem je diskuze - je to o matny vs leskly ne o matny vs hladky-se-super-reflexni-vrstvou-ktery-absolutne-nic-neodrazi-a-ktery-existujou-jenom-v-pohadkach
PS: s lesklym displejem se da pracovat jenom za hodne velky tmy, oblecenej v cernym a s cernou kuklou a rukavicema... :-P
) V něm se nic neodráží, a přes relativně podprůměrný světelný výkon (350cd/m) displeje nemám absolutně problém s čitelností ani na denním světle. A navíc mi matné stínítko připadá prostě hezčí, zvláště když je monitor vypnutý (a samozřejmně čistý
)
Tiskni
Sdílej: