Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna umožňující vývoj dynamických webových aplikací a rozšiřující HTML o nové atributy, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
A s těmi weby - kdyby se začaly dělat na šířku, bude se to špatně číst. To už je totiž hodně stará a známá věc, že se lépe čtou kratší řádky, než delší.Přesně tak. Proto jsou v novinách sloupce, proto jsou stránky knih na výšku (pokud jsou výjimečně na šířku, většinou mají text dělený do dvou sloupců.
(max-)width: 60em
To ale řeší jediný blok. Přestavba celého rozvržení (např. změna počtu sloupců) se dělá přes CSS Media Queries.
sám jsem viděl mnoho lesklých lcd, za některé bych výrobce vyvraždil, jiné byly takřka v pohodě (tj zlepšovaly kontrast a podání barev, ale odrazů prakticky nula)Tri slova: kvalitni antireflexni vrsva.
Ale zrcadlo jako u některých LCD to vyloženě není.
Ano, toto jsem měl na mysli.
Jak na CRT, tak na LCD jsem používám černé pozadí konsole. Takže svítí pouze písmenka, zbytek je "skoro" černá.
Přívlastek „skoro“ je zde na místě. Ještě jsem na LCD neviděl černou. (CRT taky mírně žhne celé, ale opravdu nepatrně.)
CRT mají něco, co LCD nemají: regulaci kontrastu. Když se to používá správně (Links Calibration Procedure), tak s tím žádné problémy nejsou.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl. (Teď zanedbávám staré vypálené monitory, které musí být vyštelované na maximum, aby na nich bylo vůbec něco vidět.)
Zkuste si odkazovanou kalibraci.
Mluvím o reálném monitoru. Ne o hypotetickém absolutně černém tělese, co se používá ve fyzykálních teoríích.
Chcete-li to jinak, tak černá na monitoru má být rovna světlu, které vyzařuje vypnutý monitor. Stačí?
O kalibraci jednak něco vím a také CRT už pár let nevlastním.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
Toto je jasné. Černá je jasná. Prostě ten pixel se nevyzařuje žádné světlo (resp. může pouze tak slabé, aby to oko nebylo schopno vnímat).
Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
A to je právě ten problém. Pokud se CRT nastaví tak, že černá je černá, tak jakékoliv nastavení jasu z toho bílou často neudělá. Zkrátka oko to vnímá jako šedou. Dynamický rozsah oka se sice mění v závislosti na okolním osvětlení, ale není schopno "roztáhnout" jakýkoliv rozsah tak, aby to mozek zpracoval od černé po plně bílou. Prostě v noci je šedo a mozek to vnímá jako třeba 0-10% max. intenzity v daném rozsahu oka. Totéž u CRT. Černá je sice 0, ale "bílá" je tak 30% z max. bílé (při jasu na max). Víc se z toho nevytáhne. Ze zkušeností.
Také jsem potkal CRT, jejichž rozsah nebyl dostatečný, takže když se stáhl jas, aby černá byla černá, tak i při maximálním kontrastu byla bílá málo bílá v porovnání s okolním prostředím. Avšak takový monitor považuji za chybný.
Možná mám štěstí, ale 17" LiteOn, co mám před sebou, moje požadavky splňuje: Černá je černá a intenzitu bílé měním ovladačem kontrastu podle toho, jaké je okolní osvětlení. Ve výsledku bílá na monitoru je stále nejintenzivnější zdroj světla z celého reálného okolí (nepočítám pohled do žárovky nebo odraz přímých slunečních paprsků – od toho mám monitor umístěn tak, aby tam tyto extrémní rušivé zdroje nebyly).
Máte pravdu, že po tmě slabý zdroj světla budu subjektivně vnímat jako šedivý. Ale koho to trápí? Jediný rozumný limit pro bílou pak je intenzita (a kontrast mezi barevnými plochami na monitoru) taková, aby z ní nebolely oči. Takže stačí nastavit horní hranici intenzity monitoru na tento práh a mám bílou i v noci.
Tiskni
Sdílej: