Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Jinak na toto téma se dají i na českém Netu najít poměrně fundované a věcné články, takže doporučil k věci přistupovat s chladnou hlavou a pokud možno bez zbytečných emocí.
Teď jen přinutit tvůrce webů, aby nedělali weby takové nudle uprostřed.
A s těmi weby - kdyby se začaly dělat na šířku, bude se to špatně číst. To už je totiž hodně stará a známá věc, že se lépe čtou kratší řádky, než delší.Přesně tak. Proto jsou v novinách sloupce, proto jsou stránky knih na výšku (pokud jsou výjimečně na šířku, většinou mají text dělený do dvou sloupců.
Mně se zase špatně čte, když musím pořád skákat z řádku na řádek.
Takový CzechComputery můžu mít dva vedle sebe

(max-)width: 60em
To ale řeší jediný blok. Přestavba celého rozvržení (např. změna počtu sloupců) se dělá přes CSS Media Queries.
Já jsem zase viděl suché mokro
sám jsem viděl mnoho lesklých lcd, za některé bych výrobce vyvraždil, jiné byly takřka v pohodě (tj zlepšovaly kontrast a podání barev, ale odrazů prakticky nula)Tri slova: kvalitni antireflexni vrsva.
Ale zrcadlo jako u některých LCD to vyloženě není.
Ano, toto jsem měl na mysli.
Jak na CRT, tak na LCD jsem používám černé pozadí konsole. Takže svítí pouze písmenka, zbytek je "skoro" černá.
Přívlastek „skoro“ je zde na místě. Ještě jsem na LCD neviděl černou. (CRT taky mírně žhne celé, ale opravdu nepatrně.)
CRT mají něco, co LCD nemají: regulaci kontrastu. Když se to používá správně (Links Calibration Procedure), tak s tím žádné problémy nejsou.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl. (Teď zanedbávám staré vypálené monitory, které musí být vyštelované na maximum, aby na nich bylo vůbec něco vidět.)
Zkuste si odkazovanou kalibraci.
Mluvím o reálném monitoru. Ne o hypotetickém absolutně černém tělese, co se používá ve fyzykálních teoríích.
Chcete-li to jinak, tak černá na monitoru má být rovna světlu, které vyzařuje vypnutý monitor. Stačí?
O kalibraci jednak něco vím a také CRT už pár let nevlastním.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
Toto je jasné. Černá je jasná. Prostě ten pixel se nevyzařuje žádné světlo (resp. může pouze tak slabé, aby to oko nebylo schopno vnímat).
Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
A to je právě ten problém. Pokud se CRT nastaví tak, že černá je černá, tak jakékoliv nastavení jasu z toho bílou často neudělá. Zkrátka oko to vnímá jako šedou. Dynamický rozsah oka se sice mění v závislosti na okolním osvětlení, ale není schopno "roztáhnout" jakýkoliv rozsah tak, aby to mozek zpracoval od černé po plně bílou. Prostě v noci je šedo a mozek to vnímá jako třeba 0-10% max. intenzity v daném rozsahu oka. Totéž u CRT. Černá je sice 0, ale "bílá" je tak 30% z max. bílé (při jasu na max). Víc se z toho nevytáhne. Ze zkušeností.
Také jsem potkal CRT, jejichž rozsah nebyl dostatečný, takže když se stáhl jas, aby černá byla černá, tak i při maximálním kontrastu byla bílá málo bílá v porovnání s okolním prostředím. Avšak takový monitor považuji za chybný.
Možná mám štěstí, ale 17" LiteOn, co mám před sebou, moje požadavky splňuje: Černá je černá a intenzitu bílé měním ovladačem kontrastu podle toho, jaké je okolní osvětlení. Ve výsledku bílá na monitoru je stále nejintenzivnější zdroj světla z celého reálného okolí (nepočítám pohled do žárovky nebo odraz přímých slunečních paprsků – od toho mám monitor umístěn tak, aby tam tyto extrémní rušivé zdroje nebyly).
Máte pravdu, že po tmě slabý zdroj světla budu subjektivně vnímat jako šedivý. Ale koho to trápí? Jediný rozumný limit pro bílou pak je intenzita (a kontrast mezi barevnými plochami na monitoru) taková, aby z ní nebolely oči. Takže stačí nastavit horní hranici intenzity monitoru na tento práh a mám bílou i v noci.
> Matný displeje je ta nejhorší prasárna. Dodnes si pamatuju jak jsem si koupil před dvanácti lety svůj první CRT displej s matnou úpravou
super, takze dnesni matny displeje posuzujes podle zkusenosti s nejakym CRT pred 80 lety... :blijici_smajl:
> Matnej už nikdy. Odráží se od něj světla mnohem víc než od hladkého monitoru s kvalitním antireflexem.
tohle je doufam vtip... Navic precti si jeste jednou o cem je diskuze - je to o matny vs leskly ne o matny vs hladky-se-super-reflexni-vrstvou-ktery-absolutne-nic-neodrazi-a-ktery-existujou-jenom-v-pohadkach
PS: s lesklym displejem se da pracovat jenom za hodne velky tmy, oblecenej v cernym a s cernou kuklou a rukavicema... :-P
) V něm se nic neodráží, a přes relativně podprůměrný světelný výkon (350cd/m) displeje nemám absolutně problém s čitelností ani na denním světle. A navíc mi matné stínítko připadá prostě hezčí, zvláště když je monitor vypnutý (a samozřejmně čistý
)
Tiskni
Sdílej: