Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Jinak na toto téma se dají i na českém Netu najít poměrně fundované a věcné články, takže doporučil k věci přistupovat s chladnou hlavou a pokud možno bez zbytečných emocí.
Teď jen přinutit tvůrce webů, aby nedělali weby takové nudle uprostřed.
A s těmi weby - kdyby se začaly dělat na šířku, bude se to špatně číst. To už je totiž hodně stará a známá věc, že se lépe čtou kratší řádky, než delší.Přesně tak. Proto jsou v novinách sloupce, proto jsou stránky knih na výšku (pokud jsou výjimečně na šířku, většinou mají text dělený do dvou sloupců.
Mně se zase špatně čte, když musím pořád skákat z řádku na řádek.
Takový CzechComputery můžu mít dva vedle sebe

(max-)width: 60em
To ale řeší jediný blok. Přestavba celého rozvržení (např. změna počtu sloupců) se dělá přes CSS Media Queries.
Já jsem zase viděl suché mokro
sám jsem viděl mnoho lesklých lcd, za některé bych výrobce vyvraždil, jiné byly takřka v pohodě (tj zlepšovaly kontrast a podání barev, ale odrazů prakticky nula)Tri slova: kvalitni antireflexni vrsva.
Ale zrcadlo jako u některých LCD to vyloženě není.
Ano, toto jsem měl na mysli.
Jak na CRT, tak na LCD jsem používám černé pozadí konsole. Takže svítí pouze písmenka, zbytek je "skoro" černá.
Přívlastek „skoro“ je zde na místě. Ještě jsem na LCD neviděl černou. (CRT taky mírně žhne celé, ale opravdu nepatrně.)
CRT mají něco, co LCD nemají: regulaci kontrastu. Když se to používá správně (Links Calibration Procedure), tak s tím žádné problémy nejsou.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl. (Teď zanedbávám staré vypálené monitory, které musí být vyštelované na maximum, aby na nich bylo vůbec něco vidět.)
Zkuste si odkazovanou kalibraci.
Mluvím o reálném monitoru. Ne o hypotetickém absolutně černém tělese, co se používá ve fyzykálních teoríích.
Chcete-li to jinak, tak černá na monitoru má být rovna světlu, které vyzařuje vypnutý monitor. Stačí?
O kalibraci jednak něco vím a také CRT už pár let nevlastním.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
Toto je jasné. Černá je jasná. Prostě ten pixel se nevyzařuje žádné světlo (resp. může pouze tak slabé, aby to oko nebylo schopno vnímat).
Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
A to je právě ten problém. Pokud se CRT nastaví tak, že černá je černá, tak jakékoliv nastavení jasu z toho bílou často neudělá. Zkrátka oko to vnímá jako šedou. Dynamický rozsah oka se sice mění v závislosti na okolním osvětlení, ale není schopno "roztáhnout" jakýkoliv rozsah tak, aby to mozek zpracoval od černé po plně bílou. Prostě v noci je šedo a mozek to vnímá jako třeba 0-10% max. intenzity v daném rozsahu oka. Totéž u CRT. Černá je sice 0, ale "bílá" je tak 30% z max. bílé (při jasu na max). Víc se z toho nevytáhne. Ze zkušeností.
Také jsem potkal CRT, jejichž rozsah nebyl dostatečný, takže když se stáhl jas, aby černá byla černá, tak i při maximálním kontrastu byla bílá málo bílá v porovnání s okolním prostředím. Avšak takový monitor považuji za chybný.
Možná mám štěstí, ale 17" LiteOn, co mám před sebou, moje požadavky splňuje: Černá je černá a intenzitu bílé měním ovladačem kontrastu podle toho, jaké je okolní osvětlení. Ve výsledku bílá na monitoru je stále nejintenzivnější zdroj světla z celého reálného okolí (nepočítám pohled do žárovky nebo odraz přímých slunečních paprsků – od toho mám monitor umístěn tak, aby tam tyto extrémní rušivé zdroje nebyly).
Máte pravdu, že po tmě slabý zdroj světla budu subjektivně vnímat jako šedivý. Ale koho to trápí? Jediný rozumný limit pro bílou pak je intenzita (a kontrast mezi barevnými plochami na monitoru) taková, aby z ní nebolely oči. Takže stačí nastavit horní hranici intenzity monitoru na tento práh a mám bílou i v noci.
> Matný displeje je ta nejhorší prasárna. Dodnes si pamatuju jak jsem si koupil před dvanácti lety svůj první CRT displej s matnou úpravou
super, takze dnesni matny displeje posuzujes podle zkusenosti s nejakym CRT pred 80 lety... :blijici_smajl:
> Matnej už nikdy. Odráží se od něj světla mnohem víc než od hladkého monitoru s kvalitním antireflexem.
tohle je doufam vtip... Navic precti si jeste jednou o cem je diskuze - je to o matny vs leskly ne o matny vs hladky-se-super-reflexni-vrstvou-ktery-absolutne-nic-neodrazi-a-ktery-existujou-jenom-v-pohadkach
PS: s lesklym displejem se da pracovat jenom za hodne velky tmy, oblecenej v cernym a s cernou kuklou a rukavicema... :-P
) V něm se nic neodráží, a přes relativně podprůměrný světelný výkon (350cd/m) displeje nemám absolutně problém s čitelností ani na denním světle. A navíc mi matné stínítko připadá prostě hezčí, zvláště když je monitor vypnutý (a samozřejmně čistý
)
Tiskni
Sdílej: