Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Tiskni
Sdílej:
A s těmi weby - kdyby se začaly dělat na šířku, bude se to špatně číst. To už je totiž hodně stará a známá věc, že se lépe čtou kratší řádky, než delší.Přesně tak. Proto jsou v novinách sloupce, proto jsou stránky knih na výšku (pokud jsou výjimečně na šířku, většinou mají text dělený do dvou sloupců.
(max-)width: 60em
To ale řeší jediný blok. Přestavba celého rozvržení (např. změna počtu sloupců) se dělá přes CSS Media Queries.
sám jsem viděl mnoho lesklých lcd, za některé bych výrobce vyvraždil, jiné byly takřka v pohodě (tj zlepšovaly kontrast a podání barev, ale odrazů prakticky nula)Tri slova: kvalitni antireflexni vrsva.
Ale zrcadlo jako u některých LCD to vyloženě není.
Ano, toto jsem měl na mysli.
Jak na CRT, tak na LCD jsem používám černé pozadí konsole. Takže svítí pouze písmenka, zbytek je "skoro" černá.
Přívlastek „skoro“ je zde na místě. Ještě jsem na LCD neviděl černou. (CRT taky mírně žhne celé, ale opravdu nepatrně.)
CRT mají něco, co LCD nemají: regulaci kontrastu. Když se to používá správně (Links Calibration Procedure), tak s tím žádné problémy nejsou.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl. (Teď zanedbávám staré vypálené monitory, které musí být vyštelované na maximum, aby na nich bylo vůbec něco vidět.)
Zkuste si odkazovanou kalibraci.
Mluvím o reálném monitoru. Ne o hypotetickém absolutně černém tělese, co se používá ve fyzykálních teoríích.
Chcete-li to jinak, tak černá na monitoru má být rovna světlu, které vyzařuje vypnutý monitor. Stačí?
O kalibraci jednak něco vím a také CRT už pár let nevlastním.
Zatímco černé lze teoreticky dosáhnout, tak bílé nikoliv. Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
Toto je jasné. Černá je jasná. Prostě ten pixel se nevyzařuje žádné světlo (resp. může pouze tak slabé, aby to oko nebylo schopno vnímat).
Bílá je za všech okolností prostě maximální intenzita, kterou lze ze zařízení vyždímat. Takže hovořit o málo bílé (obzvlášť v noci) je nesmysl.
A to je právě ten problém. Pokud se CRT nastaví tak, že černá je černá, tak jakékoliv nastavení jasu z toho bílou často neudělá. Zkrátka oko to vnímá jako šedou. Dynamický rozsah oka se sice mění v závislosti na okolním osvětlení, ale není schopno "roztáhnout" jakýkoliv rozsah tak, aby to mozek zpracoval od černé po plně bílou. Prostě v noci je šedo a mozek to vnímá jako třeba 0-10% max. intenzity v daném rozsahu oka. Totéž u CRT. Černá je sice 0, ale "bílá" je tak 30% z max. bílé (při jasu na max). Víc se z toho nevytáhne. Ze zkušeností.
Také jsem potkal CRT, jejichž rozsah nebyl dostatečný, takže když se stáhl jas, aby černá byla černá, tak i při maximálním kontrastu byla bílá málo bílá v porovnání s okolním prostředím. Avšak takový monitor považuji za chybný.
Možná mám štěstí, ale 17" LiteOn, co mám před sebou, moje požadavky splňuje: Černá je černá a intenzitu bílé měním ovladačem kontrastu podle toho, jaké je okolní osvětlení. Ve výsledku bílá na monitoru je stále nejintenzivnější zdroj světla z celého reálného okolí (nepočítám pohled do žárovky nebo odraz přímých slunečních paprsků – od toho mám monitor umístěn tak, aby tam tyto extrémní rušivé zdroje nebyly).
Máte pravdu, že po tmě slabý zdroj světla budu subjektivně vnímat jako šedivý. Ale koho to trápí? Jediný rozumný limit pro bílou pak je intenzita (a kontrast mezi barevnými plochami na monitoru) taková, aby z ní nebolely oči. Takže stačí nastavit horní hranici intenzity monitoru na tento práh a mám bílou i v noci.