Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Tiskni
Sdílej:
Ja by som použil 5 variantu namiesto usb kluca variatnu s 8GB flaskou na ktorej by bol system. a 2x sata disky v raide. je to najlepsie riesenie. USB disky su poruchove .. flasky teda ssd disky toho uz dnes vydrzia dost. zalezi kolko do toho chces investovat. dvdromku by som nedaval vobec. tu len pri instalacii
No stojí pár korun a jinde PATA mechaniku nevyužiju.. Myslel jsem, že ji tam nechám na furt, jen ji odpojím od napájení.
Problém s Flashkou bude také v tom, že /var a /tmp to bude chtít asi připojit jinam. Flashka nesnese neustálé přepisování.
>> Flashka nesnese neustálé přepisování.
a) logy muzes presunout na datovy disk
b) nemam prakticke zkusenosti, ale je to s tim nicenim pri prepisovanim opravdu tak horke? Nevydrzela by to treba dva tri roky? Pak by mozna nevadilo, kdybys musel koupit za par desetikorun novou flashku (s mnohem vyssi kapacitou, takze i jenom tim (vyssi kapacitou) by se prodlouzila jeji zivotnost)
Možná to budu muset vyzkoušet
Ano, je.
Pouzivam CF na hodne mistech (routery, domaci servery, vpn klienti atd..) a vsude kde nebyl system upraven aby nelogoval na CF a data se nezapisovala take co nejmene, CF odesla do pulroku. (z nasazenych CF kde nebylo nic upravovano, jen nainstalovana distribuce jsem nasadil 20 x CF a z toho 10 odeslo do pul roku)
Pokud se na CF nezapisuje, je to jasna volba, ale pro data ne.
Nesmysl. Driv te podela neco jineho nez flashka kvuli limitu zapisu. Mam na CF web server neco pres rok a pul, vse vcetne logu se uklada tam, jsme na 80% kapacity v podstate od zacatku provozu a neni jediny problem.
Problém s Flashkou bude také v tom, že /var a /tmp to bude chtít asi připojit jinam. Flashka nesnese neustálé přepisování.Pokud je dost pameti, neni problem mit /var a /tmp namountovane na tmpfs. v HTPC to presne takhle mam (i kdyz /tmp je jen symlink do /var/tmp), protoze system jede ze SSD (resp. z IDE Flashdisku). Jedine, co je treba udelat pri startu, je vytvorit prislusne adresare (ja to delam rozbalenim tar archivu) a pripadne uschovat logy pri ukonceni (pokud je vsechny neposilate na jiny stroj).
kolik že ti to žere s tím jediným 3.5 diskem? Předpokládám, že právě na něm je systém...
Co varianta 5, ale trochu upravená:
System na IDE Flash Disku - malá spotřeba
Data 2xSATA v RAID 1
a mechaniku vyhodit úplně? Bude potřeba, nebo je to jen zbytečný luxus a za ušetřené peníze koupit větší disky?
mechanika stojí 300-400. to už mě nevytrhne. Chci ji tam mít. Instalace z CD/DVD je vždy nejjednodušší a s odpojeným napájením nic žrát nebude.
Variantu 5 s úspěchem provozuji už přes rok a proto jsem ji i v předchozím blogu navrhoval.
CF místo 2,5" disku skoro nic nepřinese. Rozdíl v průměrné spotřebě bude tak 0,5 - 1 W, ale zato bude třeba řešit umístění /var a /tmp. Pokud budou zápisy přesměrované na datové disky, tak průměrná spotřeba naopak naroste.
Navíc za stejnou cenu bude CF menší. Pokud bude ten disk mít alespoň 20-30GB, tak lze i různé stahování torentů atd. ukládat na něj a na datové disky ukládat jen dotažené věci a tím jednak v navýšit typickou dostupnou rychlost datových disků (zápis nějakých 0,5MB/s současnému čtení moc nepřidá) a pak v průměru snížit celkovou spotřebu.
DVD bych si odpustil. Systém se jednou nainstaluje a pak se několik dalších let bude provádět update a upgrade přes internet.
Teď je jenom otázka, zda kvůli tomu kupovat 2.5 IDE HDD, který je technologicky už zaostalý než jeho SATA kolegové. Když koupím SATA, a budu chtít někdy dělat RAID, jediná možnost bude boot z tohoto disku přes USB.
K čemu RAID na systém pro domácí server ? Užitečných dat vhodných na zálohu tam bude několik málo MB nebo desítek MB (např. www stránky), které lze zálohovat jinam. Samotný sytém jsou bezcená data. Pokud za 2 roky disk odejde, zatlačím slzu, koupím za 500 - 1000 Kč disk jiný a z vypálené instalačky naistaluji sytém znovu. To že budu bez domácího serveru 1 - 3 dny, mě trápit moc nebude, protože to není produkční stroj. A protože pro systém je potřeba asi 10 GB, pro jistotu dalších 10 GB pro balíčky a tak, tak netřeba kupovat disk nový, ale stačí za pár korun koupit starší o velikosti 20 GB +.
RAID má smysl pro uživatelská data. Pro svoje vlastní fotky zce určitě, pro sbírku mp3 také, ale zálohování běžných filmů, seriálů a HD filmů je na zvážení, protože zálohování pro nás v zásadě dělá komunita sdílečů
Tedy pokud má zvolená deska 2 SATA porty, tak raději zvolím systém na PATA, abych případně mohl RAID nad datovými disky.
BTW existují i převodníky PATA/SATA a to jedním i druhým směrem.
Ano. Takto to bylo myšleno. Momentálně mám asi 150GB multimédií, které bych rád nabízel ostatním uživatelům doma a toto číslo od nákupu účtu na rapidshare neustále narůstá. Záměr byl, 2 datové HDD v RAID 1. Samozřejmě, můžu mít jen jeden datový HDD, a na druhý synchronizovat data externe pres USB rsnycem jako dodatečnou zálohu. Myslel jsem spíše, že si taky vyzkouším porvoz RAID pole v praxi. Pokud to ale nepůjde, vždy si můžu hrát s RAIDem ve virtuální mašině.
K čemu RAID na systém pro domácí server ?Vzhledem k tomu, že jde o domácí fileserver, tak mít data nějak jištěná proti havárii disku bych považoval za základní podmínku
DVD bych si odpustil. Systém se jednou nainstaluje a pak se několik dalších let bude provádět update a upgrade přes internet.DVD ma smysl jen pokud se bude aktivne vyuzivat. Jen kvuli instalaci je to zbytecne, protoze i nebezici mechanika ma nenulovou spotrebu, obzvlast pri startu, kdy se roztoci motor (doporucuju kouknou na udaje na stitku). U desktopu je to jedno, ale u trvale beziciho serveru se pocita kazdy watt. Na instalaci (ktera se stejne dela jen zridka) staci dnes USB flashdisk, vetsina distribuci umoznuje i instalaci pres sit. Pokud je mechanika nutne vyzadovana, staci docasne pripojit nejakou jinou mechaniku (treba z hlavniho pocitace) a po instalaci ji zas vratit. Posledni system, ktery mechaniku tvrde vyzadoval, byly Win98
Pokud bych použil 2 x 2.5 sata disk, vůbec bych neměl žádný problém, protože tyto mají tam malou spotřebu, že mohou jet non-stop v RAID 1 a systém z nich ukousně malinkatou část. Problém je, že když použiji 320GB HDD což je dnes téměř maximum (a ty už dneska zvládnou i 80MB/s), budu mít pro data reálně nějakých 280GB, a to asi rychle zaplním. Proto se mi zdá, že jeden nebo dva 3.5 HDD budou z kapacitních důvodů nutností, a protože žerou více, je třeba je uspat.
Jako disk pro systém používám druhým rokem http://interlink.tsbohemia.cz/default.asp?cls=stoitem&stiid=47029 a zatím jsem se s problémem nesetkal.
A to ti nevadí, že to nemá Gbit ethernet?
Já teď dávám dokupy domácí server a zárověň router s touto deskou Asus I220gc http://www.cdr.cz/a/24273, stejný chipset, formát mATX, ale 4xSATA. Systém Ubuntu 8.10 mám na 2,5" PATA disku a data na SW RAID 5 3x500 GB 3.5". 4. SATA má 400GB na data, která mohu oželet. Internet na onboard ethernetu. Lan na PCI 1Gb kartě. DVD připojuji podle potřeby přes usb.
Ta onboard sitovka je gigabit? Nasel jsem trochu rozporne informace, takze overeni od nekoho, kdo ji ma v ruce, by se mi hodilo - chci si tuhle desku poridit na server taky (mam uz jeden Little Valley 2 a chybejici Gbit me celkem stve).
A co spotreba?
Tady by to zas takovej problém nebyl, má víc slotů...