Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Nedávno jsem se pokoušel nainstalovat na jeden notebook Ubuntu. Jenže tento úkol, zdá se neměl řešení. Debian má totiž svoje vlastní dělení runlevelů na 0,1,2=3=4=5,6. Takže člověk má buď runlevel 1 (single user bez ničeho) nebo runlevel 2 (multiuser se vším včetně Xorg) a nic mezi tím. Vzhledem k tomu, že v runlevelu 2 to při spuštění Xorg nezadržitelně zmrzne a nefunguje nic než tvrdý reset, a v runlevelu 1 nejde síť, je to dost patová situace. Samozřejmě mám asi možnost v runlevelu 1 všechno spustit ručně, včetně síťě a pak třeba zkoušet stáhnout ovladač ke grafice. Ale přijde mi to dost krkolomné. Debian nepotřebuje multiuser runlevel se všemi službami bez Xorg?
Kdysi jsem žil v iluzi, že mám na výběr. Podívejte jak je to úžasné. Vyberu si desktop jaký chci, správce oken jaký chci, kernel jaký chci, multimadiální framework jaký chci.... Jenže funguje to tak skutečně? Na jeden z strojů jsen nainstaloval Opensuse s Gnome. Gnome byl požadavek uživatele a tak jsem se pořádně zahloubal do vybavení tohoto Desktopu programy. Nepříjemný plíživý pocit, který již dlouho mám z používání svého KDE desktopu se potvrzuje i zde....
Né. Nevím nic ze zákulisí. Spíše bych se rád zeptal zdejších fanoušků tohoto prostředí, jestli už se něco ví? Viděl jsem nějaké informace ohledně příprav k přechodu na GTK 3.0 ale jinak je ticho po pěšině. Občas se na internetu objeví nějaký ten screenshot (viz příloha č.1), ale podle toho co jsem viděl spíše doufám, že to spadá do kategorie vtipů. Mohla by to totiž být stejná GUI pohroma, jako KDE 4 (obr. 1).
I zavylí KDEčkaři opouštějí KDE. Každý má nepochybně své důvody. Trochu pozitivního koření nasypala do KDE 4 guláše Nokia uvolněním Qt4.5 pod GPL v 2.1. Bude to ovšem stačit? Veškeré výtky na adresu KDE4 co jsem si zde mohl přečíst směřují na nestabilitu. Skutečně je však nestabilita největším problémem KDE?
Po minulém blogpostu na toto téma jsem od některých afektovaných Debianistů dozvěděl, že APTu přece nic nechybí, a mnou dotazované vlastnosti jsou k ničemu, protože by to přece jinak dávno někdo doprogramoval. Proto se raději zeptám, než abych znovu kritizoval. Napochybně se zase dozvím, že mnou dotazovaná vlastnost je v Aptu nepotřebná....
Jako všichni ostatní jsem se potýkal s problémy s AudioCD v Opensuse. Dnes jsem to náhodou vyřešil a proto sem píšu. Vývojářům Opensuse totiž nestačilo, že v posledních verzích tohoto OS paralyzovali Amarok3 vysoce dementním yauap-GStreamer výstupem. V opensuse 11.1 / KDE 4 pro jistotu ten zasr*ný GStreamer narvali zkrze Phonon do všech KDE-apps. Po nastavení tradičního backendu pro KDE - Xine - vše funguje jak má.
Kolik KDEčkařů ještě hodláte tím GStreamerem naštvat? Nadává na to každý KDE uživatel opensuse co znám už několik verzí, ale vy ho cpete stále víc! Asi budu muset dát na blasklist všechno *GStreamer* a *yauap*!
Kam to mám napsat? poslat? Proč prznit KDE nestabilním GStreamerem co neumí přehrávat ani DVD? Ach jo :-(
EDIT: Ajajaj. Je to ještě horší než jsem myslel. V Novellu považují za výborný nápad, když Openoffice závisí na GStreameru nemluvě o Monu.
V nedávné minulosti tady proběhl jistý flame. Stěžoval jsem si, že koncept Ubuntu bez root/kdesu nefunguje dostatečně. Nesetkal jsem se s pochopením. Prosím - tedy jeden příklad za všechny