Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Nedávno jsem se pokoušel nainstalovat na jeden notebook Ubuntu. Jenže tento úkol, zdá se neměl řešení. Debian má totiž svoje vlastní dělení runlevelů na 0,1,2=3=4=5,6. Takže člověk má buď runlevel 1 (single user bez ničeho) nebo runlevel 2 (multiuser se vším včetně Xorg) a nic mezi tím. Vzhledem k tomu, že v runlevelu 2 to při spuštění Xorg nezadržitelně zmrzne a nefunguje nic než tvrdý reset, a v runlevelu 1 nejde síť, je to dost patová situace. Samozřejmě mám asi možnost v runlevelu 1 všechno spustit ručně, včetně síťě a pak třeba zkoušet stáhnout ovladač ke grafice. Ale přijde mi to dost krkolomné. Debian nepotřebuje multiuser runlevel se všemi službami bez Xorg?
Kdysi jsem žil v iluzi, že mám na výběr. Podívejte jak je to úžasné. Vyberu si desktop jaký chci, správce oken jaký chci, kernel jaký chci, multimadiální framework jaký chci.... Jenže funguje to tak skutečně? Na jeden z strojů jsen nainstaloval Opensuse s Gnome. Gnome byl požadavek uživatele a tak jsem se pořádně zahloubal do vybavení tohoto Desktopu programy. Nepříjemný plíživý pocit, který již dlouho mám z používání svého KDE desktopu se potvrzuje i zde....
Né. Nevím nic ze zákulisí. Spíše bych se rád zeptal zdejších fanoušků tohoto prostředí, jestli už se něco ví? Viděl jsem nějaké informace ohledně příprav k přechodu na GTK 3.0 ale jinak je ticho po pěšině. Občas se na internetu objeví nějaký ten screenshot (viz příloha č.1), ale podle toho co jsem viděl spíše doufám, že to spadá do kategorie vtipů. Mohla by to totiž být stejná GUI pohroma, jako KDE 4 (obr. 1).
I zavylí KDEčkaři opouštějí KDE. Každý má nepochybně své důvody. Trochu pozitivního koření nasypala do KDE 4 guláše Nokia uvolněním Qt4.5 pod GPL v 2.1. Bude to ovšem stačit? Veškeré výtky na adresu KDE4 co jsem si zde mohl přečíst směřují na nestabilitu. Skutečně je však nestabilita největším problémem KDE?
Po minulém blogpostu na toto téma jsem od některých afektovaných Debianistů dozvěděl, že APTu přece nic nechybí, a mnou dotazované vlastnosti jsou k ničemu, protože by to přece jinak dávno někdo doprogramoval. Proto se raději zeptám, než abych znovu kritizoval. Napochybně se zase dozvím, že mnou dotazovaná vlastnost je v Aptu nepotřebná....
Jako všichni ostatní jsem se potýkal s problémy s AudioCD v Opensuse. Dnes jsem to náhodou vyřešil a proto sem píšu. Vývojářům Opensuse totiž nestačilo, že v posledních verzích tohoto OS paralyzovali Amarok3 vysoce dementním yauap-GStreamer výstupem. V opensuse 11.1 / KDE 4 pro jistotu ten zasr*ný GStreamer narvali zkrze Phonon do všech KDE-apps. Po nastavení tradičního backendu pro KDE - Xine - vše funguje jak má.
Kolik KDEčkařů ještě hodláte tím GStreamerem naštvat? Nadává na to každý KDE uživatel opensuse co znám už několik verzí, ale vy ho cpete stále víc! Asi budu muset dát na blasklist všechno *GStreamer* a *yauap*!
Kam to mám napsat? poslat? Proč prznit KDE nestabilním GStreamerem co neumí přehrávat ani DVD? Ach jo :-(
EDIT: Ajajaj. Je to ještě horší než jsem myslel. V Novellu považují za výborný nápad, když Openoffice závisí na GStreameru nemluvě o Monu.
V nedávné minulosti tady proběhl jistý flame. Stěžoval jsem si, že koncept Ubuntu bez root/kdesu nefunguje dostatečně. Nesetkal jsem se s pochopením. Prosím - tedy jeden příklad za všechny