Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Za několik posledních pár dní jsem pochopil jednu věc. Tenhle server jde do hajzlu. Možná si totéž myslíte kvůli mým zápiskům, ale to je vlastně úplně jedno. Když napíšu svou úvahu/dotaz/kritiku zde, dostane se mi zde 90 hysterických odpovědí povětšinou úplně OT a jiných než na co jsem se ptal. Položím-li stejný dotaz se stejným obsahem na různých zahraničních fórech, OT odpovědi jsou tak jedna dvě, člověk dostane okamžitě X připomínek k věci a problém je během 10 příspěvků vyřešen s pěkně se ozvíjející diskuzí. Myslím, že zde už podobně zaměřené posty na Linuxová témata moc psát nebudu. Radujte se a množte se. Nepochybně máte proč. A já jsem si díky vaši diskuzní impotenci našel hodnotnější možnosti pro tyto dotazy a připomínky. Bez urážek a předsudků :-)
Nedávno jsem se pokoušel nainstalovat na jeden notebook Ubuntu. Jenže tento úkol, zdá se neměl řešení. Debian má totiž svoje vlastní dělení runlevelů na 0,1,2=3=4=5,6. Takže člověk má buď runlevel 1 (single user bez ničeho) nebo runlevel 2 (multiuser se vším včetně Xorg) a nic mezi tím. Vzhledem k tomu, že v runlevelu 2 to při spuštění Xorg nezadržitelně zmrzne a nefunguje nic než tvrdý reset, a v runlevelu 1 nejde síť, je to dost patová situace. Samozřejmě mám asi možnost v runlevelu 1 všechno spustit ručně, včetně síťě a pak třeba zkoušet stáhnout ovladač ke grafice. Ale přijde mi to dost krkolomné. Debian nepotřebuje multiuser runlevel se všemi službami bez Xorg?
Kdysi jsem žil v iluzi, že mám na výběr. Podívejte jak je to úžasné. Vyberu si desktop jaký chci, správce oken jaký chci, kernel jaký chci, multimadiální framework jaký chci.... Jenže funguje to tak skutečně? Na jeden z strojů jsen nainstaloval Opensuse s Gnome. Gnome byl požadavek uživatele a tak jsem se pořádně zahloubal do vybavení tohoto Desktopu programy. Nepříjemný plíživý pocit, který již dlouho mám z používání svého KDE desktopu se potvrzuje i zde....
Né. Nevím nic ze zákulisí. Spíše bych se rád zeptal zdejších fanoušků tohoto prostředí, jestli už se něco ví? Viděl jsem nějaké informace ohledně příprav k přechodu na GTK 3.0 ale jinak je ticho po pěšině. Občas se na internetu objeví nějaký ten screenshot (viz příloha č.1), ale podle toho co jsem viděl spíše doufám, že to spadá do kategorie vtipů. Mohla by to totiž být stejná GUI pohroma, jako KDE 4 (obr. 1).
I zavylí KDEčkaři opouštějí KDE. Každý má nepochybně své důvody. Trochu pozitivního koření nasypala do KDE 4 guláše Nokia uvolněním Qt4.5 pod GPL v 2.1. Bude to ovšem stačit? Veškeré výtky na adresu KDE4 co jsem si zde mohl přečíst směřují na nestabilitu. Skutečně je však nestabilita největším problémem KDE?
Po minulém blogpostu na toto téma jsem od některých afektovaných Debianistů dozvěděl, že APTu přece nic nechybí, a mnou dotazované vlastnosti jsou k ničemu, protože by to přece jinak dávno někdo doprogramoval. Proto se raději zeptám, než abych znovu kritizoval. Napochybně se zase dozvím, že mnou dotazovaná vlastnost je v Aptu nepotřebná....
Jako všichni ostatní jsem se potýkal s problémy s AudioCD v Opensuse. Dnes jsem to náhodou vyřešil a proto sem píšu. Vývojářům Opensuse totiž nestačilo, že v posledních verzích tohoto OS paralyzovali Amarok3 vysoce dementním yauap-GStreamer výstupem. V opensuse 11.1 / KDE 4 pro jistotu ten zasr*ný GStreamer narvali zkrze Phonon do všech KDE-apps. Po nastavení tradičního backendu pro KDE - Xine - vše funguje jak má.
Kolik KDEčkařů ještě hodláte tím GStreamerem naštvat? Nadává na to každý KDE uživatel opensuse co znám už několik verzí, ale vy ho cpete stále víc! Asi budu muset dát na blasklist všechno *GStreamer* a *yauap*!
Kam to mám napsat? poslat? Proč prznit KDE nestabilním GStreamerem co neumí přehrávat ani DVD? Ach jo :-(
EDIT: Ajajaj. Je to ještě horší než jsem myslel. V Novellu považují za výborný nápad, když Openoffice závisí na GStreameru nemluvě o Monu.
V nedávné minulosti tady proběhl jistý flame. Stěžoval jsem si, že koncept Ubuntu bez root/kdesu nefunguje dostatečně. Nesetkal jsem se s pochopením. Prosím - tedy jeden příklad za všechny
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz