Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Za několik posledních pár dní jsem pochopil jednu věc. Tenhle server jde do hajzlu. Možná si totéž myslíte kvůli mým zápiskům, ale to je vlastně úplně jedno. Když napíšu svou úvahu/dotaz/kritiku zde, dostane se mi zde 90 hysterických odpovědí povětšinou úplně OT a jiných než na co jsem se ptal. Položím-li stejný dotaz se stejným obsahem na různých zahraničních fórech, OT odpovědi jsou tak jedna dvě, člověk dostane okamžitě X připomínek k věci a problém je během 10 příspěvků vyřešen s pěkně se ozvíjející diskuzí. Myslím, že zde už podobně zaměřené posty na Linuxová témata moc psát nebudu. Radujte se a množte se. Nepochybně máte proč. A já jsem si díky vaši diskuzní impotenci našel hodnotnější možnosti pro tyto dotazy a připomínky. Bez urážek a předsudků :-)
Nedávno jsem se pokoušel nainstalovat na jeden notebook Ubuntu. Jenže tento úkol, zdá se neměl řešení. Debian má totiž svoje vlastní dělení runlevelů na 0,1,2=3=4=5,6. Takže člověk má buď runlevel 1 (single user bez ničeho) nebo runlevel 2 (multiuser se vším včetně Xorg) a nic mezi tím. Vzhledem k tomu, že v runlevelu 2 to při spuštění Xorg nezadržitelně zmrzne a nefunguje nic než tvrdý reset, a v runlevelu 1 nejde síť, je to dost patová situace. Samozřejmě mám asi možnost v runlevelu 1 všechno spustit ručně, včetně síťě a pak třeba zkoušet stáhnout ovladač ke grafice. Ale přijde mi to dost krkolomné. Debian nepotřebuje multiuser runlevel se všemi službami bez Xorg?
Kdysi jsem žil v iluzi, že mám na výběr. Podívejte jak je to úžasné. Vyberu si desktop jaký chci, správce oken jaký chci, kernel jaký chci, multimadiální framework jaký chci.... Jenže funguje to tak skutečně? Na jeden z strojů jsen nainstaloval Opensuse s Gnome. Gnome byl požadavek uživatele a tak jsem se pořádně zahloubal do vybavení tohoto Desktopu programy. Nepříjemný plíživý pocit, který již dlouho mám z používání svého KDE desktopu se potvrzuje i zde....
Né. Nevím nic ze zákulisí. Spíše bych se rád zeptal zdejších fanoušků tohoto prostředí, jestli už se něco ví? Viděl jsem nějaké informace ohledně příprav k přechodu na GTK 3.0 ale jinak je ticho po pěšině. Občas se na internetu objeví nějaký ten screenshot (viz příloha č.1), ale podle toho co jsem viděl spíše doufám, že to spadá do kategorie vtipů. Mohla by to totiž být stejná GUI pohroma, jako KDE 4 (obr. 1).
I zavylí KDEčkaři opouštějí KDE. Každý má nepochybně své důvody. Trochu pozitivního koření nasypala do KDE 4 guláše Nokia uvolněním Qt4.5 pod GPL v 2.1. Bude to ovšem stačit? Veškeré výtky na adresu KDE4 co jsem si zde mohl přečíst směřují na nestabilitu. Skutečně je však nestabilita největším problémem KDE?
Po minulém blogpostu na toto téma jsem od některých afektovaných Debianistů dozvěděl, že APTu přece nic nechybí, a mnou dotazované vlastnosti jsou k ničemu, protože by to přece jinak dávno někdo doprogramoval. Proto se raději zeptám, než abych znovu kritizoval. Napochybně se zase dozvím, že mnou dotazovaná vlastnost je v Aptu nepotřebná....
Jako všichni ostatní jsem se potýkal s problémy s AudioCD v Opensuse. Dnes jsem to náhodou vyřešil a proto sem píšu. Vývojářům Opensuse totiž nestačilo, že v posledních verzích tohoto OS paralyzovali Amarok3 vysoce dementním yauap-GStreamer výstupem. V opensuse 11.1 / KDE 4 pro jistotu ten zasr*ný GStreamer narvali zkrze Phonon do všech KDE-apps. Po nastavení tradičního backendu pro KDE - Xine - vše funguje jak má.
Kolik KDEčkařů ještě hodláte tím GStreamerem naštvat? Nadává na to každý KDE uživatel opensuse co znám už několik verzí, ale vy ho cpete stále víc! Asi budu muset dát na blasklist všechno *GStreamer* a *yauap*!
Kam to mám napsat? poslat? Proč prznit KDE nestabilním GStreamerem co neumí přehrávat ani DVD? Ach jo :-(
EDIT: Ajajaj. Je to ještě horší než jsem myslel. V Novellu považují za výborný nápad, když Openoffice závisí na GStreameru nemluvě o Monu.
V nedávné minulosti tady proběhl jistý flame. Stěžoval jsem si, že koncept Ubuntu bez root/kdesu nefunguje dostatečně. Nesetkal jsem se s pochopením. Prosím - tedy jeden příklad za všechny