Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
I zavylí KDEčkaři opouštějí KDE. Každý má nepochybně své důvody. Trochu pozitivního koření nasypala do KDE 4 guláše Nokia uvolněním Qt4.5 pod GPL v 2.1. Bude to ovšem stačit? Veškeré výtky na adresu KDE4 co jsem si zde mohl přečíst směřují na nestabilitu. Skutečně je však nestabilita největším problémem KDE?
Já bych řekl že není. Největším problémem je, že vývojáři KDE se stali ještě většími interfeace Nazis, než vývojáři Gnome. Tam kde KDE 3.5 mělo 8 voleb, Gnome má 4, a kde 4.2 jen 2. Uzpůsobit KDE 4.2 sestalo mnohem těžší než uzpůsobit Gnome. Kam se poděly všechny ta nastavení? Moje oblíbené aplikace marok a Kaffeine jsou z nastavitelného hlediska úplní mrzáci. K3B jsem zatím neměl v použitelném stavu takže nevím. Pokračovat bych mohl dále a dále. Problém nového KDE je, že Gnome je teď více KDE-like než samotné KDE4. A vzhledem ke zřejmé inspiraci v Masoxu žádný velký příliv voleb v KDE 4.3 asi ani nečekám. Ostatně "počkej na další verzi, volby přibydou", poslouchám už od KDE 4.0 a volby nikde...
Tiskni
Sdílej:
Upgradoval jsem na mandrivu 2009 s KDE 4 a jsem zklaman. Slysel jsem narky, ale nedovedl jsem si to predstavit. Marne klikam a hledam, jak nastavit veci, ktere v starsi rade bezproblemove sly. Neuspel jsem ani s takovou kravinou jako pridat si aplikaci na panel nebo jej presunout nahoru. Ted uz jsem si jakztakz zvykl na soucasny stav a neresim to. Hlavni je pro mne spustit tech par aplikaci a to jde.
Neuspel jsem ani s takovou kravinou jako pridat si aplikaci na panel nebo jej presunout nahoru.
Tak to si len zatiaľ neprišiel na to, ako to urobiť. Ide to a nie je to nič zložité.
KDE vs. Gnome - kde je problém KDE4?
Jednoznačně v jeho uživatelích.
+1 . mam KDE4.2 a chrochtam si ... vse bez problemu .......( teda krome kopete .... no co presel sem i na linuxu na PSI)
Gentoo AMD64, phenom 9600 , 4GBram a ATi3870 ... takze dnes uz prumer ....
+1, 4.2 je opravdu dobrá.
predne ... podle toho uryvku si stezoval na 4.0 ... , tu sem ani nezkousel ... 4.1 jakz tak .... ale 4.2 .... konecne ...... jenze aby par widle uzivatelu bylo happy tak by kde 4.0 vychazela teprve ted ....
BTW. Pro ty co furt remcají, že samotné KDE je stabilní jak slon na kole a GNOME zase neobsahuje funkční aplikace a je shnilé, zelené a jánevímcoještě: Proč to teda neděláte tak jak já a nepoužíváte GNOME a z KDE aplikace, které potřebujete? Snad nejmenší problém je obě DE mixovat(či je mít nainstalované obě a jen je přepínat…v každém VT jedno) a brát si z obou to nejlepší. A to jsem teda zvědav co zas si vymyslíte teď.
Uh, coolový screenshot jsem zapomněl.
Coolové to bude, až to prokombinuješ s QGTKStyle
Mně osobně by to bylo také jedno, ale víš, co ti vytknou?
Alespoň je vidět, že kdo psa bít chce, tak hůl je to nejmenší.
No přeci to, že používat dvě prostředí je na úkor paměti a zabraného místa na disku
Neříkám, že cca. 40MB místa na disku a max. možných 9,8MB v paměti pro kdelibs je málo, ale pak už opravdu netuším co ti lidi na těch terabajtových discích a v těch gigabajtových pamětích udržují (kdo to tady nedávno pronesl tu legendární větu, že 4GB paměti jsou jen plácnutím do vody?).
navíc v dost případech nekonzistencí stejného gui, kdy jedna aplikace vypadá takhle a druhá onahle.
Pokud pominu, že existují všelijaké ty sjednocovací enginy či co je to vůbec za krámy, tak pro mě se tím vyřešilo jedno neskutečné dilema, které mi nedávalo spát: Tango(resp. jeho oranžovější odstín Tangerine) nebo Oxygen?
Ty to píšeš tak, jako bych ti tím zápiskem oponoval. Já s tebou souhlasím, že pár MiB kdelibs v paměti neuškodí. Jen říkám, jaké jsou argumenty lidí, kteří nám oponují.
Tak do někoho rýpat musím(a navíc se mi ta věta přímo sama nabízela) a když se nedostal dobrovolně do rány žádný KDEčkař. Ale uznávám, že už asi přeháním a tak se omlouvám a radši už budu zticha do doby než se objeví nějaký podlý KDEčkař.
S nekonzistencí stejného gui jsou problémy u všech aplikací - nejvíce ale se mi zdá právě u gtk. Tlačítka OK a Cancel jsou u stejné aplikace pokaždé jinak, preferences také nejsou nutně v edit (pidgin). Takže jediné, co mě krká, jsou gtk dialogy, kterých se snažím zbavovat pomocí kgtk. S ostatním jsou prostě problémy všude, nezávisle na systému.
preferences také nejsou nutně v edit (pidgin)V prvni rade by na ne mela byt standardizovana klavesova zkratka funkcni ve vsech aplikacich napric systemem (jako v OS X) a za jeji nepouziti bych vesel za koule do pruvanu...
diky bohu za Openbox :D
"Qt4.5 pod GPL" si spíš myslel LGPL.
Zvlášt když už se stejně nedá napsat nic nového..
Dá. Kdybych měl čas, napsal bych o výukovém softwaru v KDE4 --- je to bomba!
Hmm. Voľby neustále pribúdajú a budú pribúdať. Ja som spokojný už so 4.2 a nedávno som definitívne prešiel z 3.5 na 4.2 RC. Amarok je momentálne v stave v akom bolo KDE 4.0 a Kaffeine v stave KDE 3.9. Je len otázkou času, kedy sa to zmení. Napr. Kmail, Konqueror, Digikam sú už funkčne ďalej než verzie pre KDE3.
Mne v RC1 padá len jeden plasmoid. Ten zhodí celú plazmu, takže ho zatiaľ nepoužívam. Kmail mi ešte nepadol. BTW, hovoril som o funčnosti, nie o stabilite
Ja používam 4.2 RC1 ako pracovný nástroj každý deň a nič mi nepadá. Len sa reštartuje plasma, keď chcem na plochu pridať plasmoid Web Browser. Takže to pri práci nerobím (aj keď sa pri tom nič nestane).
KDE 4.2 (a tím nemyslím RC, ale skutečně finální verzi) je opravdu dobrá. Nepadá, je rychlá. Pořádný kus práce oproti 4.1. Dá se používat bez problémů a je použitelná pro běžného uživatele.
Po každém vydání KDE 4.1.x jsem vyzkoušej Gnome 2.24(.2/.3) či Xfce 4.4 nebo Openbox. U Openboxu jsem zůstal dlouho, až teď jsem se vrátil k RC a finální verzi 4.2. nelituji toho, vyzkoušel jsem všechny DM, ale KDE 4.2 má nad nimi navrch. Konečně!
Kde na takove testovani berete cas?
Díky Archlinuxu, který má nové balíčky KDE v předstihu (případně Kdemod) a Gnome a ostatní má aktuální chvíli potom co vyjdou. Pak není problém v prostředí pracovat, když nemusíte nic kompilovat.
Pořádný rozdíl oproti KDE 4.1 to je. Oproti RC1 nepadá, RC1 se chovala trochu nestabilně v některých situacích. Pojem rychlosti bude asi dost subjektivní..
oblíbené aplikace marok a Kaffeine jsou z nastavitelného hlediska úplní mrzáciAz na to ze Amarok pro KDE4 vysel nedavno a Kaffeine zatim nema zadny KDE4 release
...a Kaffeine zatim nema zadny KDE4 release
Ale má... asi tak pre-alfaverzi.
To je divný. v Repozitáři:
http://download.opensuse.org/repositories/KDE:/KDE4:/STABLE:/Extra-Apps/openSUSE_11.0
je kde4-kaffeine dostupný. V Buildsrvice je takových balíků hromada.
zavylí KDEčkařiAuuuuuuuu, to už fakt bolí, ten češtin…