KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »
Tiskni
Sdílej:
Ten Vas clanek je pekny. Lidstvo opravdu bez komediantu bude zit spokojene dal.
Umelci vsak nechapou ze lide nejsou zvedavi chodit po music shopech (kamennych ci internetovych) s chabou nabidkou za prachy kdyz je neomezene dostupne vsechno na fileserverech ve forme warezu. Totez se tyka filmu a softwaru. Videopujcovny (vesmes male kramky s chabym vyberem) pujcujici DVD za 40 - 50,- tj za stejnou cenu za jakou jsou nabizeny v trafikach tytez tituly ke koupi. To je proste absurdni.
Pokud se nejakym zpusobem znemozni kopirovani (ac je to nerealne) hudba a spousta komercniho SW zahyne ve prospech hudby a softu svobodneho ci jen free.
Filmy se zatim jakztakz drzeji kvuliva navstevnosti kin, kam precijen lidi jeste chodej. Toto vsak muze brzy taky skoncit a filmova produkce zacne hynout.
E knihy ci e-noviny (Murdoch) za penize = najivni model jez nebude a ani nemuze fungovat protoze vedle nich bude existovat i zpravodajstvi resp studijni materialy zadara a pro vsechny.
Ten Vas clanek je pekny.Díky. Ale vykat si nemusíme, ne?
Pokud se nejakym zpusobem znemozni kopirovani (ac je to nerealne) hudba a spousta komercniho SW zahyne ve prospech hudby a softu svobodneho ci jen free.To jsem se snažil říct. Např. softwarové pirátství nejvíc ubližuje svobodnému softwaru (a freewaru), těm autorům spíš prospívá – získávají nové uživateli, lidi umí jejich programy ovládat, následně je pak žádají po svých zaměstnavatelích a školách (když to platí někdo jiný, tak o co jde?) a přitom kvůli pirátství o moc peněz nepřicházejí, protože ti piráti by si software za desítky nebo stovky tisíc stejně nekoupili, oni ty peníze nemají. Tím nechci obhajovat pirátsví, to je špatné tak jako tak.
>>> Díky. Ale vykat si nemusíme, ne?
Nemusime, ale me to nevadi komukoli vykat. Je jedno zda je mnohem mladsi jako ja sam.
>>> Tím nechci obhajovat pirátsví, to je špatné tak jako tak.
Ja piratstvi taky neobhajuji, ale bez nej by komercni firmy se ani neprosadili. Zkratka piratstvi podporuje softwarovy prumysl.
A Vy se divite ?
Lidi tlucou mlhu ke zdi .... to prece neni mozne.