Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Již několikrát jsem se v některých blocích setkal s výroky, že jsem proti Linuxu, že všechny uživatele Linuxu strkám do jednoho pytle a že si o všech uživatelích Linuxu myslím, že jsou hloupí a zaslepení. Asi tu došlo k nějaké dezinformaci a zkreslení některého z mých výkladů a proto považuji za vhodné vysvětlit jak se věci mají a co si o tom myslím.
LINUX => Jeden z mnoha operačních systémů, který má své výhody a nevýhody.
UŽIVATEL LINUXU => Člověk, který používá operační systém Linux, ale nemusí být jeho zásadním a jediným operačním systémem. Prostě ho jen používá.
LINUXÁK => Člověk, který zásadně a převážně požívá operační systém Linux. Nikomu ho nijak necpe, ale pokud má někdo zájem, vysvětlí mu, jak se věci mají.
LINUKSÁK => Člověk převážně používající operační systém Linux. Snaží se ho propagovat jak to jde a považuje ho za jedinou správnou volbu.
Já osobně používám Linux, Windows, FreeBSD, občas Winternals a testoval jsem i ReactOS a FreeDOS. Tudíž se považuji mimo jiné za uživatele Linuxu. Mám několik kamarádů, kteří operační systém Unixového typu s výhodou využívají, mají na něm postávaný zdroj živobytí a tento zdroj není nikterak malý. Tito lidé jsou podle mě rozumní uživatelé a nikdy bych je do skupiny LINUKSÁK nezařadil. Také znám několik lidí, kteří Linux považují za jedinou správnou volbu a podle mě jsou tito LINUKSÁCI bohužel hlasitější.
Koukal jsem se na přednášky z OpenInstalu a z dalších Linux propagujících akcí. Určitě je dobře, že takovéto akce jsou a mile rád bych přidal ruku k dílu, tedy v Liberci, ale asi bych to viděl kapánek jinak. Občas jsem se docela zasmál, jak někteří propagátoři Linuxu jsou opravdovými LINUKSÁKY.
Příklad: Jedním z hesel které se stále a dokola opakují je ta výhoda, že operační systém Linux je složen z mnoha malých prográmků. Které mezi sebou komunikují. Člověk má potom možnost napsat si skript, který něco v nějaký čas provede, nebo to bude provádět podle jiného předem určeného klíče. Autor měl asi namysli sadu programů typu: cp, cv, rm, mv, tar, gz, at, find, sed, cat, more, nmap, nail, ftp, ssh a mnoho dalších. Jak jsou ale tyto programy spojeny s operačním systémem Linux? Copak tyto programy nejsou i pod jinými systémy? Copak člověk nemá možnost je používat i jinde? Fungují tyto programy zásadně a jedině nejlépe právě v Linuxu? Myslím si, že přílišná publicita a propaganda Linuxu škodí ve smyslu přívalu lidí, kteří si z něho udělali modlu. U OpenBSD, FreeBSD a dalších jsem toto nezaznamenal.
Tiskni
Sdílej:
Windofsak - plamenny a radikalny zanietenec tohoto OS, hojne sa vyskytujuci na diskusnych forachMožná spíš Windowzák - plamenný a radikální zanícenec tohoto OS, hojně se vyskytující na diskusních fórech a používající warez (včetně nelegální instalace Windows).
Takže, když nějak "najdu" zdrojáky Microsoftích programů, můžu je změnit a distribuovat? Zajímavé!
w
, zjistím kolik lidí je ke mě přihlášených a protože jim nechci rušit práci tak jdu taky něco řešit. DooM III jsem v linuxu dohrál asi 15x, a na rozcházení dalších her ve wine, nebo hledání nativních versí jsem hrozně líný.
No já nevím, jak na tom jdou pařit střílečky typu DooM III nebo Quake 4...
Hry jako freeciv mě moc neberou, zkoušel jsem simutrans (protože Transport Tycoon DeLuxe znám ještě ze 486, kde prakticky celé dny a noci neběželo nic jiného ), ale to není ono... Navíc se u toho musí přemýšlet a já chci hrát hry v době, kdy mám mozek offline (prostě jen jdi a střílej).
Jo, na Didaktik M taky občas zavzpomínám se slzou v oku...
Kdyz budes uprimny - jaky mas nazor o svych komunikacnich dovednostech?
Skoda, veeeelka skoda, ze jsi tohle nepsal uz na zacatku. A ze jsi nepsal vzdy timto zpusobem. Myslim ze spousty slusnych lidi ses osobne dotkl, spoustu zle krve vyvolal... mozna neumyslne a uplne zbytecne. Je mi to fakt lito. Ale neni vsem dnum konec.
Kdybys nepoužíval podobné trapné srandičky, jako přirovnání ke komunismu, asi bys tady nemusel vysvětlovat pojmy. Je to urážející, zvaž jeho používání!
Při scriptování na jiném OS jsme v práci pěkně narazili. Detaily už nevím, tak jenom přibližně: jeden z kopírovacích nástrojů (copy, xcopy, xcopy32...) v našem scriptu vracel errorlevel. Poznali jsme, jestli je plná disketa, neexistující zdroj, vadný zdroj... no těch errorlevelů jsme vyhodnocovali asi pět. Script na jiném PC nefungoval. Ve vyšší verzi OS stejného výrobce byl kopírovací program předělán a errorlevely měl proházené! Script jsme nepředělávali, protože jsme ve firmě používali hodně verzí OS (MS-DOS 6.0, 6.2, MS-DOS pod Win95, 98) a kdo má ve všech zkoumat errorlevely všech použitých nástrojů.
Říkám to jako zajímavost, ve Win jsou už dostačující nástroje na scriptování. Mezi jednotlivými distribucemi Linuxu, pokud vím, je jediný zřetelný problém jenom s příkazem ping.