Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Již několikrát jsem se v některých blocích setkal s výroky, že jsem proti Linuxu, že všechny uživatele Linuxu strkám do jednoho pytle a že si o všech uživatelích Linuxu myslím, že jsou hloupí a zaslepení. Asi tu došlo k nějaké dezinformaci a zkreslení některého z mých výkladů a proto považuji za vhodné vysvětlit jak se věci mají a co si o tom myslím.
LINUX => Jeden z mnoha operačních systémů, který má své výhody a nevýhody.
UŽIVATEL LINUXU => Člověk, který používá operační systém Linux, ale nemusí být jeho zásadním a jediným operačním systémem. Prostě ho jen používá.
LINUXÁK => Člověk, který zásadně a převážně požívá operační systém Linux. Nikomu ho nijak necpe, ale pokud má někdo zájem, vysvětlí mu, jak se věci mají.
LINUKSÁK => Člověk převážně používající operační systém Linux. Snaží se ho propagovat jak to jde a považuje ho za jedinou správnou volbu.
Já osobně používám Linux, Windows, FreeBSD, občas Winternals a testoval jsem i ReactOS a FreeDOS. Tudíž se považuji mimo jiné za uživatele Linuxu. Mám několik kamarádů, kteří operační systém Unixového typu s výhodou využívají, mají na něm postávaný zdroj živobytí a tento zdroj není nikterak malý. Tito lidé jsou podle mě rozumní uživatelé a nikdy bych je do skupiny LINUKSÁK nezařadil. Také znám několik lidí, kteří Linux považují za jedinou správnou volbu a podle mě jsou tito LINUKSÁCI bohužel hlasitější.
Koukal jsem se na přednášky z OpenInstalu a z dalších Linux propagujících akcí. Určitě je dobře, že takovéto akce jsou a mile rád bych přidal ruku k dílu, tedy v Liberci, ale asi bych to viděl kapánek jinak. Občas jsem se docela zasmál, jak někteří propagátoři Linuxu jsou opravdovými LINUKSÁKY.
Příklad: Jedním z hesel které se stále a dokola opakují je ta výhoda, že operační systém Linux je složen z mnoha malých prográmků. Které mezi sebou komunikují. Člověk má potom možnost napsat si skript, který něco v nějaký čas provede, nebo to bude provádět podle jiného předem určeného klíče. Autor měl asi namysli sadu programů typu: cp, cv, rm, mv, tar, gz, at, find, sed, cat, more, nmap, nail, ftp, ssh a mnoho dalších. Jak jsou ale tyto programy spojeny s operačním systémem Linux? Copak tyto programy nejsou i pod jinými systémy? Copak člověk nemá možnost je používat i jinde? Fungují tyto programy zásadně a jedině nejlépe právě v Linuxu? Myslím si, že přílišná publicita a propaganda Linuxu škodí ve smyslu přívalu lidí, kteří si z něho udělali modlu. U OpenBSD, FreeBSD a dalších jsem toto nezaznamenal.
Tiskni
Sdílej:

Windofsak - plamenny a radikalny zanietenec tohoto OS, hojne sa vyskytujuci na diskusnych forachMožná spíš Windowzák - plamenný a radikální zanícenec tohoto OS, hojně se vyskytující na diskusních fórech a používající warez (včetně nelegální instalace Windows).
Takže, když nějak "najdu" zdrojáky Microsoftích programů, můžu je změnit a distribuovat? Zajímavé!
).
w, zjistím kolik lidí je ke mě přihlášených a protože jim nechci rušit práci tak jdu taky něco řešit. DooM III jsem v linuxu dohrál asi 15x, a na rozcházení dalších her ve wine, nebo hledání nativních versí jsem hrozně líný.
No já nevím, jak na tom jdou pařit střílečky typu DooM III nebo Quake 4...
Hry jako freeciv mě moc neberou, zkoušel jsem simutrans (protože Transport Tycoon DeLuxe znám ještě ze 486, kde prakticky celé dny a noci neběželo nic jiného
), ale to není ono... Navíc se u toho musí přemýšlet a já chci hrát hry v době, kdy mám mozek offline (prostě jen jdi a střílej).
Jo, na Didaktik M taky občas zavzpomínám se slzou v oku...
.
Nejakou chvili jsem si hral s Microsoft Services for Unix (nebo jak se to presne jmenuje) myslim verze 3.5 a nakonec jsem to opustil, protoze to melo nehorazne problemy s cestinou (respektive se znaky, ktere to neznalo).
Mozna Cygwin je lepsi reseni, ale nejak me presla na tyto experimenty chut.
Kdyz budes uprimny - jaky mas nazor o svych komunikacnich dovednostech?
Skoda, veeeelka skoda, ze jsi tohle nepsal uz na zacatku. A ze jsi nepsal vzdy timto zpusobem. Myslim ze spousty slusnych lidi ses osobne dotkl, spoustu zle krve vyvolal... mozna neumyslne a uplne zbytecne. Je mi to fakt lito. Ale neni vsem dnum konec.
Kdybys nepoužíval podobné trapné srandičky, jako přirovnání ke komunismu, asi bys tady nemusel vysvětlovat pojmy. Je to urážející, zvaž jeho používání!
Při scriptování na jiném OS jsme v práci pěkně narazili. Detaily už nevím, tak jenom přibližně: jeden z kopírovacích nástrojů (copy, xcopy, xcopy32...) v našem scriptu vracel errorlevel. Poznali jsme, jestli je plná disketa, neexistující zdroj, vadný zdroj... no těch errorlevelů jsme vyhodnocovali asi pět. Script na jiném PC nefungoval. Ve vyšší verzi OS stejného výrobce byl kopírovací program předělán a errorlevely měl proházené! Script jsme nepředělávali, protože jsme ve firmě používali hodně verzí OS (MS-DOS 6.0, 6.2, MS-DOS pod Win95, 98) a kdo má ve všech zkoumat errorlevely všech použitých nástrojů.
Říkám to jako zajímavost, ve Win jsou už dostačující nástroje na scriptování. Mezi jednotlivými distribucemi Linuxu, pokud vím, je jediný zřetelný problém jenom s příkazem ping.