ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Již několikrát jsem se v některých blocích setkal s výroky, že jsem proti Linuxu, že všechny uživatele Linuxu strkám do jednoho pytle a že si o všech uživatelích Linuxu myslím, že jsou hloupí a zaslepení. Asi tu došlo k nějaké dezinformaci a zkreslení některého z mých výkladů a proto považuji za vhodné vysvětlit jak se věci mají a co si o tom myslím.
LINUX => Jeden z mnoha operačních systémů, který má své výhody a nevýhody.
UŽIVATEL LINUXU => Člověk, který používá operační systém Linux, ale nemusí být jeho zásadním a jediným operačním systémem. Prostě ho jen používá.
LINUXÁK => Člověk, který zásadně a převážně požívá operační systém Linux. Nikomu ho nijak necpe, ale pokud má někdo zájem, vysvětlí mu, jak se věci mají.
LINUKSÁK => Člověk převážně používající operační systém Linux. Snaží se ho propagovat jak to jde a považuje ho za jedinou správnou volbu.
Já osobně používám Linux, Windows, FreeBSD, občas Winternals a testoval jsem i ReactOS a FreeDOS. Tudíž se považuji mimo jiné za uživatele Linuxu. Mám několik kamarádů, kteří operační systém Unixového typu s výhodou využívají, mají na něm postávaný zdroj živobytí a tento zdroj není nikterak malý. Tito lidé jsou podle mě rozumní uživatelé a nikdy bych je do skupiny LINUKSÁK nezařadil. Také znám několik lidí, kteří Linux považují za jedinou správnou volbu a podle mě jsou tito LINUKSÁCI bohužel hlasitější.
Koukal jsem se na přednášky z OpenInstalu a z dalších Linux propagujících akcí. Určitě je dobře, že takovéto akce jsou a mile rád bych přidal ruku k dílu, tedy v Liberci, ale asi bych to viděl kapánek jinak. Občas jsem se docela zasmál, jak někteří propagátoři Linuxu jsou opravdovými LINUKSÁKY.
Příklad: Jedním z hesel které se stále a dokola opakují je ta výhoda, že operační systém Linux je složen z mnoha malých prográmků. Které mezi sebou komunikují. Člověk má potom možnost napsat si skript, který něco v nějaký čas provede, nebo to bude provádět podle jiného předem určeného klíče. Autor měl asi namysli sadu programů typu: cp, cv, rm, mv, tar, gz, at, find, sed, cat, more, nmap, nail, ftp, ssh a mnoho dalších. Jak jsou ale tyto programy spojeny s operačním systémem Linux? Copak tyto programy nejsou i pod jinými systémy? Copak člověk nemá možnost je používat i jinde? Fungují tyto programy zásadně a jedině nejlépe právě v Linuxu? Myslím si, že přílišná publicita a propaganda Linuxu škodí ve smyslu přívalu lidí, kteří si z něho udělali modlu. U OpenBSD, FreeBSD a dalších jsem toto nezaznamenal.
Tiskni
Sdílej:
Windofsak - plamenny a radikalny zanietenec tohoto OS, hojne sa vyskytujuci na diskusnych forachMožná spíš Windowzák - plamenný a radikální zanícenec tohoto OS, hojně se vyskytující na diskusních fórech a používající warez (včetně nelegální instalace Windows).
Takže, když nějak "najdu" zdrojáky Microsoftích programů, můžu je změnit a distribuovat? Zajímavé!
w
, zjistím kolik lidí je ke mě přihlášených a protože jim nechci rušit práci tak jdu taky něco řešit. DooM III jsem v linuxu dohrál asi 15x, a na rozcházení dalších her ve wine, nebo hledání nativních versí jsem hrozně líný.
No já nevím, jak na tom jdou pařit střílečky typu DooM III nebo Quake 4...
Hry jako freeciv mě moc neberou, zkoušel jsem simutrans (protože Transport Tycoon DeLuxe znám ještě ze 486, kde prakticky celé dny a noci neběželo nic jiného ), ale to není ono... Navíc se u toho musí přemýšlet a já chci hrát hry v době, kdy mám mozek offline (prostě jen jdi a střílej).
Jo, na Didaktik M taky občas zavzpomínám se slzou v oku...
Kdyz budes uprimny - jaky mas nazor o svych komunikacnich dovednostech?
Skoda, veeeelka skoda, ze jsi tohle nepsal uz na zacatku. A ze jsi nepsal vzdy timto zpusobem. Myslim ze spousty slusnych lidi ses osobne dotkl, spoustu zle krve vyvolal... mozna neumyslne a uplne zbytecne. Je mi to fakt lito. Ale neni vsem dnum konec.
Kdybys nepoužíval podobné trapné srandičky, jako přirovnání ke komunismu, asi bys tady nemusel vysvětlovat pojmy. Je to urážející, zvaž jeho používání!
Při scriptování na jiném OS jsme v práci pěkně narazili. Detaily už nevím, tak jenom přibližně: jeden z kopírovacích nástrojů (copy, xcopy, xcopy32...) v našem scriptu vracel errorlevel. Poznali jsme, jestli je plná disketa, neexistující zdroj, vadný zdroj... no těch errorlevelů jsme vyhodnocovali asi pět. Script na jiném PC nefungoval. Ve vyšší verzi OS stejného výrobce byl kopírovací program předělán a errorlevely měl proházené! Script jsme nepředělávali, protože jsme ve firmě používali hodně verzí OS (MS-DOS 6.0, 6.2, MS-DOS pod Win95, 98) a kdo má ve všech zkoumat errorlevely všech použitých nástrojů.
Říkám to jako zajímavost, ve Win jsou už dostačující nástroje na scriptování. Mezi jednotlivými distribucemi Linuxu, pokud vím, je jediný zřetelný problém jenom s příkazem ping.