Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na serveru zive.cz vyšel zajímavý článek o CADech zdarma. Podrobnější informace o jednotlivých produktech najdete na serveru freecad.cz. Jednotlivé produkty nejdou srovnávat s plnohodnotným komerčním CAD systémem, ale alespoň je vidět kolik jednoduchých rýsovátek lze zdarma použít a že je na čem stavět. Linuxu přeji taká bohatý výběr použitelných FreeCADů.
Tiskni
Sdílej:
Tedy klidně můžeš mít pravdu... nicméně třeba v případě toho BRL-CADu jsem opravdu přesvědčen, že je to vysoce profesionální produkt (jen má dost jiný styl práce než běžné CADy). Ale klidně mi to vyvrať jestli to tak není
Ale prostě (spolu s BricsCadem) jediný komerční CAD který jsem někdy zkoušel...
Co jsem tak koukal na různé stránky, všichni si ho jen vychvalovali. Ale sám do CADů moc nevidím, takže to musí vyzkoušet někdo zasvěcenější
Ve strojařině to možá bude jinak, nevím, žádného strojaře neznám...
ú MEGALOL. už aby jsme všichni jeli na jeho produktech.
Ale nechci flejmovat, takže dál to nehodlam rozvádět...
) Kdyby všichni poslouchali tvý skepticko debilní kecy tak tu nikdo ve státě neudělá nic pozitivního, já nepomužu stařence na přechodu, studenti neudělaj revoluci kuli tomu že na to dle tvých měřítek nemají, zelenožrouti pujdou makat na stavbu pořádných jaderných elektráren a jezů na labi, Linus by se na tvorbu nejakýho Linuxu vysral protože by mohl jít rovnou makat do microsoftu a ty jinro by jsi v klidu hnil na HP-UX za miliony Kč a honil si pero nad I-deas za miliony Kč.
) LOL Kdyby to všechno fungovalo dle tebe jinro tak tu nejsme, nemáme žádný ideály, mravní hodnoty a třebas pro někoho smysl života. Pokud nezdílíš tyto hodnoty, máš rád firmy produkující I-deas, HP-UX, widows a TC, tak běž prudit na jejich portály.Řeknuto jednoduše.
Jindřichu bež doprdele
MEGALOL.
)
Ideály, mravní hodnoty, pokud tvé vyjadřování Jindřichu bež doprdele ... a honil si pero je znakem ideálů a mravních hodnot, má se Linux na co těšit.Proč by ideály a mravní hodnoty měli souviset se způsobem vyjadřování? Jsou daleko horší věci než vulgární mluva. Třeba úzkoprsost.
Nedomnívám se, že by nějaký FreeCAD mohl dosáhnout takových kvalit, jaké poskytuje kupříkladu I-Daes, nebo NX4. Na tohle svobodní programátoři prostě nemají. Bude lepší, budou-li si vytvářet malé jednoduché prográmky, nebo se zapojí do velkých projektů které jsou sponzorované velkými společnostmi.V podstatě souhlasím, až na jednu věc: problém není v "svobodných programátorech", problém je v tom že projekty tohoto druhu vyžadují zcela jiné experty. V tomto konkrétním případě strojaře, matematiky, analytiky a jejich kombinaci. Takoví lidé pracují vždy na komerčním principu. Programátorská práce je už v podstatě podružná. Jiným příkladem projektů které nelze realizovat jako free/opensource jsou hry. Tam je to ještě zřetelnější, protože převaha neprogramátorské práce je (myslím) vidět na první pohled.
))
) Velkou výhodu vidím v tom, že se ta aplikace dá vybudovat v Javě, Tcl/Tk, C/C++ a asi i mixem toho všeho. Připadá mi to že je to něco jako Eclipse platform, nad kterou lze vybudovat komplexní vývojová prostředí nejen pro Javu.