Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Na serveru zive.cz vyšel zajímavý článek o CADech zdarma. Podrobnější informace o jednotlivých produktech najdete na serveru freecad.cz. Jednotlivé produkty nejdou srovnávat s plnohodnotným komerčním CAD systémem, ale alespoň je vidět kolik jednoduchých rýsovátek lze zdarma použít a že je na čem stavět. Linuxu přeji taká bohatý výběr použitelných FreeCADů.
Tiskni
Sdílej:
Tedy klidně můžeš mít pravdu... nicméně třeba v případě toho BRL-CADu jsem opravdu přesvědčen, že je to vysoce profesionální produkt (jen má dost jiný styl práce než běžné CADy). Ale klidně mi to vyvrať jestli to tak není
Ale prostě (spolu s BricsCadem) jediný komerční CAD který jsem někdy zkoušel...
Co jsem tak koukal na různé stránky, všichni si ho jen vychvalovali. Ale sám do CADů moc nevidím, takže to musí vyzkoušet někdo zasvěcenější
Ve strojařině to možá bude jinak, nevím, žádného strojaře neznám...
ú MEGALOL. už aby jsme všichni jeli na jeho produktech.
Ale nechci flejmovat, takže dál to nehodlam rozvádět...
) Kdyby všichni poslouchali tvý skepticko debilní kecy tak tu nikdo ve státě neudělá nic pozitivního, já nepomužu stařence na přechodu, studenti neudělaj revoluci kuli tomu že na to dle tvých měřítek nemají, zelenožrouti pujdou makat na stavbu pořádných jaderných elektráren a jezů na labi, Linus by se na tvorbu nejakýho Linuxu vysral protože by mohl jít rovnou makat do microsoftu a ty jinro by jsi v klidu hnil na HP-UX za miliony Kč a honil si pero nad I-deas za miliony Kč.
) LOL Kdyby to všechno fungovalo dle tebe jinro tak tu nejsme, nemáme žádný ideály, mravní hodnoty a třebas pro někoho smysl života. Pokud nezdílíš tyto hodnoty, máš rád firmy produkující I-deas, HP-UX, widows a TC, tak běž prudit na jejich portály.Řeknuto jednoduše.
Jindřichu bež doprdele
MEGALOL.
)
Ideály, mravní hodnoty, pokud tvé vyjadřování Jindřichu bež doprdele ... a honil si pero je znakem ideálů a mravních hodnot, má se Linux na co těšit.Proč by ideály a mravní hodnoty měli souviset se způsobem vyjadřování? Jsou daleko horší věci než vulgární mluva. Třeba úzkoprsost.
Nedomnívám se, že by nějaký FreeCAD mohl dosáhnout takových kvalit, jaké poskytuje kupříkladu I-Daes, nebo NX4. Na tohle svobodní programátoři prostě nemají. Bude lepší, budou-li si vytvářet malé jednoduché prográmky, nebo se zapojí do velkých projektů které jsou sponzorované velkými společnostmi.V podstatě souhlasím, až na jednu věc: problém není v "svobodných programátorech", problém je v tom že projekty tohoto druhu vyžadují zcela jiné experty. V tomto konkrétním případě strojaře, matematiky, analytiky a jejich kombinaci. Takoví lidé pracují vždy na komerčním principu. Programátorská práce je už v podstatě podružná. Jiným příkladem projektů které nelze realizovat jako free/opensource jsou hry. Tam je to ještě zřetelnější, protože převaha neprogramátorské práce je (myslím) vidět na první pohled.
))
) Velkou výhodu vidím v tom, že se ta aplikace dá vybudovat v Javě, Tcl/Tk, C/C++ a asi i mixem toho všeho. Připadá mi to že je to něco jako Eclipse platform, nad kterou lze vybudovat komplexní vývojová prostředí nejen pro Javu.