Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Na serveru zive.cz vyšel zajímavý článek o CADech zdarma. Podrobnější informace o jednotlivých produktech najdete na serveru freecad.cz. Jednotlivé produkty nejdou srovnávat s plnohodnotným komerčním CAD systémem, ale alespoň je vidět kolik jednoduchých rýsovátek lze zdarma použít a že je na čem stavět. Linuxu přeji taká bohatý výběr použitelných FreeCADů.
Tiskni
Sdílej:
Tedy klidně můžeš mít pravdu... nicméně třeba v případě toho BRL-CADu jsem opravdu přesvědčen, že je to vysoce profesionální produkt (jen má dost jiný styl práce než běžné CADy). Ale klidně mi to vyvrať jestli to tak není
Ale prostě (spolu s BricsCadem) jediný komerční CAD který jsem někdy zkoušel...
Co jsem tak koukal na různé stránky, všichni si ho jen vychvalovali. Ale sám do CADů moc nevidím, takže to musí vyzkoušet někdo zasvěcenější
Ve strojařině to možá bude jinak, nevím, žádného strojaře neznám...
ú MEGALOL. už aby jsme všichni jeli na jeho produktech.
Ale nechci flejmovat, takže dál to nehodlam rozvádět...
) Kdyby všichni poslouchali tvý skepticko debilní kecy tak tu nikdo ve státě neudělá nic pozitivního, já nepomužu stařence na přechodu, studenti neudělaj revoluci kuli tomu že na to dle tvých měřítek nemají, zelenožrouti pujdou makat na stavbu pořádných jaderných elektráren a jezů na labi, Linus by se na tvorbu nejakýho Linuxu vysral protože by mohl jít rovnou makat do microsoftu a ty jinro by jsi v klidu hnil na HP-UX za miliony Kč a honil si pero nad I-deas za miliony Kč.
) LOL Kdyby to všechno fungovalo dle tebe jinro tak tu nejsme, nemáme žádný ideály, mravní hodnoty a třebas pro někoho smysl života. Pokud nezdílíš tyto hodnoty, máš rád firmy produkující I-deas, HP-UX, widows a TC, tak běž prudit na jejich portály.Řeknuto jednoduše.
Jindřichu bež doprdele
MEGALOL.
)
Ideály, mravní hodnoty, pokud tvé vyjadřování Jindřichu bež doprdele ... a honil si pero je znakem ideálů a mravních hodnot, má se Linux na co těšit.Proč by ideály a mravní hodnoty měli souviset se způsobem vyjadřování? Jsou daleko horší věci než vulgární mluva. Třeba úzkoprsost.
Nedomnívám se, že by nějaký FreeCAD mohl dosáhnout takových kvalit, jaké poskytuje kupříkladu I-Daes, nebo NX4. Na tohle svobodní programátoři prostě nemají. Bude lepší, budou-li si vytvářet malé jednoduché prográmky, nebo se zapojí do velkých projektů které jsou sponzorované velkými společnostmi.V podstatě souhlasím, až na jednu věc: problém není v "svobodných programátorech", problém je v tom že projekty tohoto druhu vyžadují zcela jiné experty. V tomto konkrétním případě strojaře, matematiky, analytiky a jejich kombinaci. Takoví lidé pracují vždy na komerčním principu. Programátorská práce je už v podstatě podružná. Jiným příkladem projektů které nelze realizovat jako free/opensource jsou hry. Tam je to ještě zřetelnější, protože převaha neprogramátorské práce je (myslím) vidět na první pohled.
))
) Velkou výhodu vidím v tom, že se ta aplikace dá vybudovat v Javě, Tcl/Tk, C/C++ a asi i mixem toho všeho. Připadá mi to že je to něco jako Eclipse platform, nad kterou lze vybudovat komplexní vývojová prostředí nejen pro Javu.