Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Na serveru zive.cz vyšel zajímavý článek o CADech zdarma. Podrobnější informace o jednotlivých produktech najdete na serveru freecad.cz. Jednotlivé produkty nejdou srovnávat s plnohodnotným komerčním CAD systémem, ale alespoň je vidět kolik jednoduchých rýsovátek lze zdarma použít a že je na čem stavět. Linuxu přeji taká bohatý výběr použitelných FreeCADů.
Tiskni
Sdílej:
Tedy klidně můžeš mít pravdu... nicméně třeba v případě toho BRL-CADu jsem opravdu přesvědčen, že je to vysoce profesionální produkt (jen má dost jiný styl práce než běžné CADy). Ale klidně mi to vyvrať jestli to tak není
Ale prostě (spolu s BricsCadem) jediný komerční CAD který jsem někdy zkoušel...
Co jsem tak koukal na různé stránky, všichni si ho jen vychvalovali. Ale sám do CADů moc nevidím, takže to musí vyzkoušet někdo zasvěcenější
Ve strojařině to možá bude jinak, nevím, žádného strojaře neznám...
ú MEGALOL. už aby jsme všichni jeli na jeho produktech.
Ale nechci flejmovat, takže dál to nehodlam rozvádět...
) Kdyby všichni poslouchali tvý skepticko debilní kecy tak tu nikdo ve státě neudělá nic pozitivního, já nepomužu stařence na přechodu, studenti neudělaj revoluci kuli tomu že na to dle tvých měřítek nemají, zelenožrouti pujdou makat na stavbu pořádných jaderných elektráren a jezů na labi, Linus by se na tvorbu nejakýho Linuxu vysral protože by mohl jít rovnou makat do microsoftu a ty jinro by jsi v klidu hnil na HP-UX za miliony Kč a honil si pero nad I-deas za miliony Kč.
) LOL Kdyby to všechno fungovalo dle tebe jinro tak tu nejsme, nemáme žádný ideály, mravní hodnoty a třebas pro někoho smysl života. Pokud nezdílíš tyto hodnoty, máš rád firmy produkující I-deas, HP-UX, widows a TC, tak běž prudit na jejich portály.Řeknuto jednoduše.
Jindřichu bež doprdele
MEGALOL.
)
Ideály, mravní hodnoty, pokud tvé vyjadřování Jindřichu bež doprdele ... a honil si pero je znakem ideálů a mravních hodnot, má se Linux na co těšit.Proč by ideály a mravní hodnoty měli souviset se způsobem vyjadřování? Jsou daleko horší věci než vulgární mluva. Třeba úzkoprsost.
Nedomnívám se, že by nějaký FreeCAD mohl dosáhnout takových kvalit, jaké poskytuje kupříkladu I-Daes, nebo NX4. Na tohle svobodní programátoři prostě nemají. Bude lepší, budou-li si vytvářet malé jednoduché prográmky, nebo se zapojí do velkých projektů které jsou sponzorované velkými společnostmi.V podstatě souhlasím, až na jednu věc: problém není v "svobodných programátorech", problém je v tom že projekty tohoto druhu vyžadují zcela jiné experty. V tomto konkrétním případě strojaře, matematiky, analytiky a jejich kombinaci. Takoví lidé pracují vždy na komerčním principu. Programátorská práce je už v podstatě podružná. Jiným příkladem projektů které nelze realizovat jako free/opensource jsou hry. Tam je to ještě zřetelnější, protože převaha neprogramátorské práce je (myslím) vidět na první pohled.
))
) Velkou výhodu vidím v tom, že se ta aplikace dá vybudovat v Javě, Tcl/Tk, C/C++ a asi i mixem toho všeho. Připadá mi to že je to něco jako Eclipse platform, nad kterou lze vybudovat komplexní vývojová prostředí nejen pro Javu.