raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tedy klidně můžeš mít pravdu... nicméně třeba v případě toho BRL-CADu jsem opravdu přesvědčen, že je to vysoce profesionální produkt (jen má dost jiný styl práce než běžné CADy). Ale klidně mi to vyvrať jestli to tak není
Ale prostě (spolu s BricsCadem) jediný komerční CAD který jsem někdy zkoušel...
Co jsem tak koukal na různé stránky, všichni si ho jen vychvalovali. Ale sám do CADů moc nevidím, takže to musí vyzkoušet někdo zasvěcenější
Ve strojařině to možá bude jinak, nevím, žádného strojaře neznám...
ú MEGALOL. už aby jsme všichni jeli na jeho produktech.
Ale nechci flejmovat, takže dál to nehodlam rozvádět...
) Kdyby všichni poslouchali tvý skepticko debilní kecy tak tu nikdo ve státě neudělá nic pozitivního, já nepomužu stařence na přechodu, studenti neudělaj revoluci kuli tomu že na to dle tvých měřítek nemají, zelenožrouti pujdou makat na stavbu pořádných jaderných elektráren a jezů na labi, Linus by se na tvorbu nejakýho Linuxu vysral protože by mohl jít rovnou makat do microsoftu a ty jinro by jsi v klidu hnil na HP-UX za miliony Kč a honil si pero nad I-deas za miliony Kč.
) LOL Kdyby to všechno fungovalo dle tebe jinro tak tu nejsme, nemáme žádný ideály, mravní hodnoty a třebas pro někoho smysl života. Pokud nezdílíš tyto hodnoty, máš rád firmy produkující I-deas, HP-UX, widows a TC, tak běž prudit na jejich portály.Řeknuto jednoduše.
Jindřichu bež doprdele
MEGALOL.
)
Ideály, mravní hodnoty, pokud tvé vyjadřování Jindřichu bež doprdele ... a honil si pero je znakem ideálů a mravních hodnot, má se Linux na co těšit.Proč by ideály a mravní hodnoty měli souviset se způsobem vyjadřování? Jsou daleko horší věci než vulgární mluva. Třeba úzkoprsost.
Nedomnívám se, že by nějaký FreeCAD mohl dosáhnout takových kvalit, jaké poskytuje kupříkladu I-Daes, nebo NX4. Na tohle svobodní programátoři prostě nemají. Bude lepší, budou-li si vytvářet malé jednoduché prográmky, nebo se zapojí do velkých projektů které jsou sponzorované velkými společnostmi.V podstatě souhlasím, až na jednu věc: problém není v "svobodných programátorech", problém je v tom že projekty tohoto druhu vyžadují zcela jiné experty. V tomto konkrétním případě strojaře, matematiky, analytiky a jejich kombinaci. Takoví lidé pracují vždy na komerčním principu. Programátorská práce je už v podstatě podružná. Jiným příkladem projektů které nelze realizovat jako free/opensource jsou hry. Tam je to ještě zřetelnější, protože převaha neprogramátorské práce je (myslím) vidět na první pohled.
))
) Velkou výhodu vidím v tom, že se ta aplikace dá vybudovat v Javě, Tcl/Tk, C/C++ a asi i mixem toho všeho. Připadá mi to že je to něco jako Eclipse platform, nad kterou lze vybudovat komplexní vývojová prostředí nejen pro Javu.
Tiskni
Sdílej: