Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
V diskuzích o autorském zákonu pořád dokola padá otázka, proč se zatím alternativní modely nepoužívají. Tak se té otázce pojďme podívat na zoubek.
Tazatelé této otázky se vesměs dělí na dvě kategorie. Ti z první kategorie skutečně pokládají otázku tak, jak je, a pouze tím projevují svoji neznalost. Na Internetu je dost příkladů nezávislých autorů, kteří alternativní modely používají, takže se první kategorií nebudu zabývat. Pokud jste sme přišli hledat odpověď na tuto otázku a patříte do první kategorie, prostě vás odkážu na Google vševědoucí. Druhá kategorie je totiž mnohem zajímavější. Tazatelé z druhé kategorie dobře znají příklady používání alternativních modelů, ale odmítají je přijmout jako důkaz životaschopnosti kvůli "příliš malému měřítku". Ve skutečnosti tedy pokládají úplně jinou otázku: "Proč se alternativní modely zatím nepoužívají v mediálním průmyslu?"
Ne, nebojte se, tentokrát si nebudu dělat legraci z hlouposti ředitelů mediálního průmyslu ani rozvíjet konspirační teorie o zámince k zavádění Velkého bratra. Na tuhle otázku existuje odpověď čistě praktická — alternativní distribuční modely prostě nejsou kompatibilní s průmyslovým modelem jako takovým. Průmyslový model klade důraz na prostředníka mezi autorem a fanouškem, zatímco alternativní modely mají za cíl roli prostředníka pokud možno zcela odbourat.
Role prostředníka byla historicky silná a důležitá. Autoři dříve typicky neměli možnost svoji tvorbu bez pomoci prostředníka šířit. Autorský zákon pak více méně předurčoval vydavatelský průmysl k postupné monopolizaci a bobtnání až do dnešních rozměrů. Z průmyslu, který by v ideálním případě měl mít podobu stovek navzájem si konkurujících továren na originální nosiče kombinovaných s marketingovými agenturami, se logickým vyústěním kombinace zákonů trhu a autorskoprávní legislativy stal monopol hrstky obřích korporací, které fakticky řídí celý mediální trh.
Alternativní modely jednoduše nejsou schopné nadnárodní korporace uživit. Zaměřují se pouze na uživení autora a předem počítají s velkým počtem černých pasažérů. Není ale žádný důvod předpokládat, že černých pasažérů bude výrazně více než dnes. Jaké praktické důsledky by tedy mělo úplné nahrazení mediálního průmyslu alternativními modely?
Předně by se uvolnilo poměrně velké množství peněz dnes mizejících v byrokratické mašinérii mediálního průmyslu. S největší pravděpodobností by tyto peníze dále tekly do kultury, takže by se otevřel prostor pro nové autory. To je jednoznačně pozitivní důsledek.
Především by se ale nejspíš změnil formát tvorby. Alternativní modely asi nebudou schopné ufinancovat velkofilmy s rozpočtem ve stovkách milionů dolarů. To není dobře ani špatně, tvorba prostě jen bude vypadat jinak. Dá se předpokládat, že úspěšné budou především krátké epizodní formáty s velkým zapojením fanoušků do tvůrčího procesu.
Vliv rozpadu mediálního průmyslu na ekonomiku jako celek a nezaměstnanost nechám stranou. Úloha prostředníka skončila s nástupem vysokorychlostního Internetu a mediální průmysl už neplní žádnou užitečnou funkci. Proto nevidím žádný podstatný rozdíl mezi tím, jestli je člověk nezaměstnaný, nebo pracuje pro mediální průmysl na pozici, která je přímo ohrožena alternativními modely. Je to zaměstnanost pro zaměstnanost a zánik těchto pracovních míst je jako negativní důsledek přinejmenším sporný.
Tiskni
Sdílej: