Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
V diskuzích o autorském zákonu pořád dokola padá otázka, proč se zatím alternativní modely nepoužívají. Tak se té otázce pojďme podívat na zoubek.
Tazatelé této otázky se vesměs dělí na dvě kategorie. Ti z první kategorie skutečně pokládají otázku tak, jak je, a pouze tím projevují svoji neznalost. Na Internetu je dost příkladů nezávislých autorů, kteří alternativní modely používají, takže se první kategorií nebudu zabývat. Pokud jste sme přišli hledat odpověď na tuto otázku a patříte do první kategorie, prostě vás odkážu na Google vševědoucí. Druhá kategorie je totiž mnohem zajímavější. Tazatelé z druhé kategorie dobře znají příklady používání alternativních modelů, ale odmítají je přijmout jako důkaz životaschopnosti kvůli "příliš malému měřítku". Ve skutečnosti tedy pokládají úplně jinou otázku: "Proč se alternativní modely zatím nepoužívají v mediálním průmyslu?"
Ne, nebojte se, tentokrát si nebudu dělat legraci z hlouposti ředitelů mediálního průmyslu ani rozvíjet konspirační teorie o zámince k zavádění Velkého bratra. Na tuhle otázku existuje odpověď čistě praktická — alternativní distribuční modely prostě nejsou kompatibilní s průmyslovým modelem jako takovým. Průmyslový model klade důraz na prostředníka mezi autorem a fanouškem, zatímco alternativní modely mají za cíl roli prostředníka pokud možno zcela odbourat.
Role prostředníka byla historicky silná a důležitá. Autoři dříve typicky neměli možnost svoji tvorbu bez pomoci prostředníka šířit. Autorský zákon pak více méně předurčoval vydavatelský průmysl k postupné monopolizaci a bobtnání až do dnešních rozměrů. Z průmyslu, který by v ideálním případě měl mít podobu stovek navzájem si konkurujících továren na originální nosiče kombinovaných s marketingovými agenturami, se logickým vyústěním kombinace zákonů trhu a autorskoprávní legislativy stal monopol hrstky obřích korporací, které fakticky řídí celý mediální trh.
Alternativní modely jednoduše nejsou schopné nadnárodní korporace uživit. Zaměřují se pouze na uživení autora a předem počítají s velkým počtem černých pasažérů. Není ale žádný důvod předpokládat, že černých pasažérů bude výrazně více než dnes. Jaké praktické důsledky by tedy mělo úplné nahrazení mediálního průmyslu alternativními modely?
Předně by se uvolnilo poměrně velké množství peněz dnes mizejících v byrokratické mašinérii mediálního průmyslu. S největší pravděpodobností by tyto peníze dále tekly do kultury, takže by se otevřel prostor pro nové autory. To je jednoznačně pozitivní důsledek.
Především by se ale nejspíš změnil formát tvorby. Alternativní modely asi nebudou schopné ufinancovat velkofilmy s rozpočtem ve stovkách milionů dolarů. To není dobře ani špatně, tvorba prostě jen bude vypadat jinak. Dá se předpokládat, že úspěšné budou především krátké epizodní formáty s velkým zapojením fanoušků do tvůrčího procesu.
Vliv rozpadu mediálního průmyslu na ekonomiku jako celek a nezaměstnanost nechám stranou. Úloha prostředníka skončila s nástupem vysokorychlostního Internetu a mediální průmysl už neplní žádnou užitečnou funkci. Proto nevidím žádný podstatný rozdíl mezi tím, jestli je člověk nezaměstnaný, nebo pracuje pro mediální průmysl na pozici, která je přímo ohrožena alternativními modely. Je to zaměstnanost pro zaměstnanost a zánik těchto pracovních míst je jako negativní důsledek přinejmenším sporný.
Tiskni
Sdílej: