Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Free Software Foundation (FSF) spustila projekt Librephone, jehož cílem je vytvoření svobodného operačního systému pro mobilní telefony. Bez binárních blobů.
Byla vydána verze 7 s kódovým název Gigi linuxové distribuce LMDE (Linux Mint Debian Edition). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Linux Mint vychází z Ubuntu. LMDE je postaveno na Debianu.
Byl vydán Mozilla Firefox 144.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze lepší správu profilů. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 144 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Discord potvrdil únik osobních údajů přibližně 70 000 uživatelů. Incident se týká uživatelů po celém světě, především těch, kteří v rámci ověřování svého věku nahráli do aplikace doklad totožnosti. Únik informací se netýkal systémů samotné platformy, ale došlo k němu přes kompromitovaný účet pracovníka zákaznické podpory u externího poskytovatele služeb.
Americká společnost OpenAI, která provozuje chatbota ChatGPT, kvůli výrobě vlastních procesorů pro umělou inteligenci (AI) spojí síly s firmou Broadcom. Firmy o tom informovaly (en) ve svém včerejším sdělení. OpenAI se snaží zajistit si výpočetní výkon potřebný k uspokojení rostoucí poptávky po svých službách. Akcie Broadcomu po zprávě výrazně zpevnily.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
V diskuzích o autorském zákonu pořád dokola padá otázka, proč se zatím alternativní modely nepoužívají. Tak se té otázce pojďme podívat na zoubek.
Tazatelé této otázky se vesměs dělí na dvě kategorie. Ti z první kategorie skutečně pokládají otázku tak, jak je, a pouze tím projevují svoji neznalost. Na Internetu je dost příkladů nezávislých autorů, kteří alternativní modely používají, takže se první kategorií nebudu zabývat. Pokud jste sme přišli hledat odpověď na tuto otázku a patříte do první kategorie, prostě vás odkážu na Google vševědoucí. Druhá kategorie je totiž mnohem zajímavější. Tazatelé z druhé kategorie dobře znají příklady používání alternativních modelů, ale odmítají je přijmout jako důkaz životaschopnosti kvůli "příliš malému měřítku". Ve skutečnosti tedy pokládají úplně jinou otázku: "Proč se alternativní modely zatím nepoužívají v mediálním průmyslu?"
Ne, nebojte se, tentokrát si nebudu dělat legraci z hlouposti ředitelů mediálního průmyslu ani rozvíjet konspirační teorie o zámince k zavádění Velkého bratra. Na tuhle otázku existuje odpověď čistě praktická — alternativní distribuční modely prostě nejsou kompatibilní s průmyslovým modelem jako takovým. Průmyslový model klade důraz na prostředníka mezi autorem a fanouškem, zatímco alternativní modely mají za cíl roli prostředníka pokud možno zcela odbourat.
Role prostředníka byla historicky silná a důležitá. Autoři dříve typicky neměli možnost svoji tvorbu bez pomoci prostředníka šířit. Autorský zákon pak více méně předurčoval vydavatelský průmysl k postupné monopolizaci a bobtnání až do dnešních rozměrů. Z průmyslu, který by v ideálním případě měl mít podobu stovek navzájem si konkurujících továren na originální nosiče kombinovaných s marketingovými agenturami, se logickým vyústěním kombinace zákonů trhu a autorskoprávní legislativy stal monopol hrstky obřích korporací, které fakticky řídí celý mediální trh.
Alternativní modely jednoduše nejsou schopné nadnárodní korporace uživit. Zaměřují se pouze na uživení autora a předem počítají s velkým počtem černých pasažérů. Není ale žádný důvod předpokládat, že černých pasažérů bude výrazně více než dnes. Jaké praktické důsledky by tedy mělo úplné nahrazení mediálního průmyslu alternativními modely?
Předně by se uvolnilo poměrně velké množství peněz dnes mizejících v byrokratické mašinérii mediálního průmyslu. S největší pravděpodobností by tyto peníze dále tekly do kultury, takže by se otevřel prostor pro nové autory. To je jednoznačně pozitivní důsledek.
Především by se ale nejspíš změnil formát tvorby. Alternativní modely asi nebudou schopné ufinancovat velkofilmy s rozpočtem ve stovkách milionů dolarů. To není dobře ani špatně, tvorba prostě jen bude vypadat jinak. Dá se předpokládat, že úspěšné budou především krátké epizodní formáty s velkým zapojením fanoušků do tvůrčího procesu.
Vliv rozpadu mediálního průmyslu na ekonomiku jako celek a nezaměstnanost nechám stranou. Úloha prostředníka skončila s nástupem vysokorychlostního Internetu a mediální průmysl už neplní žádnou užitečnou funkci. Proto nevidím žádný podstatný rozdíl mezi tím, jestli je člověk nezaměstnaný, nebo pracuje pro mediální průmysl na pozici, která je přímo ohrožena alternativními modely. Je to zaměstnanost pro zaměstnanost a zánik těchto pracovních míst je jako negativní důsledek přinejmenším sporný.
Tiskni
Sdílej: