Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
V diskuzích o autorském zákonu pořád dokola padá otázka, proč se zatím alternativní modely nepoužívají. Tak se té otázce pojďme podívat na zoubek.
Tazatelé této otázky se vesměs dělí na dvě kategorie. Ti z první kategorie skutečně pokládají otázku tak, jak je, a pouze tím projevují svoji neznalost. Na Internetu je dost příkladů nezávislých autorů, kteří alternativní modely používají, takže se první kategorií nebudu zabývat. Pokud jste sme přišli hledat odpověď na tuto otázku a patříte do první kategorie, prostě vás odkážu na Google vševědoucí. Druhá kategorie je totiž mnohem zajímavější. Tazatelé z druhé kategorie dobře znají příklady používání alternativních modelů, ale odmítají je přijmout jako důkaz životaschopnosti kvůli "příliš malému měřítku". Ve skutečnosti tedy pokládají úplně jinou otázku: "Proč se alternativní modely zatím nepoužívají v mediálním průmyslu?"
Ne, nebojte se, tentokrát si nebudu dělat legraci z hlouposti ředitelů mediálního průmyslu ani rozvíjet konspirační teorie o zámince k zavádění Velkého bratra. Na tuhle otázku existuje odpověď čistě praktická — alternativní distribuční modely prostě nejsou kompatibilní s průmyslovým modelem jako takovým. Průmyslový model klade důraz na prostředníka mezi autorem a fanouškem, zatímco alternativní modely mají za cíl roli prostředníka pokud možno zcela odbourat.
Role prostředníka byla historicky silná a důležitá. Autoři dříve typicky neměli možnost svoji tvorbu bez pomoci prostředníka šířit. Autorský zákon pak více méně předurčoval vydavatelský průmysl k postupné monopolizaci a bobtnání až do dnešních rozměrů. Z průmyslu, který by v ideálním případě měl mít podobu stovek navzájem si konkurujících továren na originální nosiče kombinovaných s marketingovými agenturami, se logickým vyústěním kombinace zákonů trhu a autorskoprávní legislativy stal monopol hrstky obřích korporací, které fakticky řídí celý mediální trh.
Alternativní modely jednoduše nejsou schopné nadnárodní korporace uživit. Zaměřují se pouze na uživení autora a předem počítají s velkým počtem černých pasažérů. Není ale žádný důvod předpokládat, že černých pasažérů bude výrazně více než dnes. Jaké praktické důsledky by tedy mělo úplné nahrazení mediálního průmyslu alternativními modely?
Předně by se uvolnilo poměrně velké množství peněz dnes mizejících v byrokratické mašinérii mediálního průmyslu. S největší pravděpodobností by tyto peníze dále tekly do kultury, takže by se otevřel prostor pro nové autory. To je jednoznačně pozitivní důsledek.
Především by se ale nejspíš změnil formát tvorby. Alternativní modely asi nebudou schopné ufinancovat velkofilmy s rozpočtem ve stovkách milionů dolarů. To není dobře ani špatně, tvorba prostě jen bude vypadat jinak. Dá se předpokládat, že úspěšné budou především krátké epizodní formáty s velkým zapojením fanoušků do tvůrčího procesu.
Vliv rozpadu mediálního průmyslu na ekonomiku jako celek a nezaměstnanost nechám stranou. Úloha prostředníka skončila s nástupem vysokorychlostního Internetu a mediální průmysl už neplní žádnou užitečnou funkci. Proto nevidím žádný podstatný rozdíl mezi tím, jestli je člověk nezaměstnaný, nebo pracuje pro mediální průmysl na pozici, která je přímo ohrožena alternativními modely. Je to zaměstnanost pro zaměstnanost a zánik těchto pracovních míst je jako negativní důsledek přinejmenším sporný.
Tiskni
Sdílej: