Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Překlad povídky „Aha! aneb záhada královnina náhrdelníku“ je hotový. Zároveň můžete začít vybírat svobodný překlad na září.
Překlad opět najdete v mém archivu překladů na GitHub Pages. Jako vždy je pod licencí CC0 a obsahuje i poznámky k překladu.
Svobodný překlad na září si můžete vybrat z následujících možností:
Další případ detektiva Hawkshawa, i když se to podle úvodu nezdá. Zdroj
„Buď mou, má lásko!“ žádal mladý Reginald Adjernon Lancelot Montmorency krásnou Gwiniveru de Readycash, půvabnou a distingovanou dědičku, dceru starého multimilionáře Readycashe.
„Žel,“ vzdychla; „Nemohu. Můj otec tě nemá rád. Jen dnes se o tobě zmínil a dělal poznámky v řeči, kterou jsem považovala za řečtinu, neb jsem jí vůbec nerozuměla. A pak je tu vévoda de Blooey z Černé hory. Dvoří se mi a otec ho má rád, protože umí hrát dámu.“
„Vyzvu toho bídáka na souboj,“ zařval vášnivě Reginald; „budeme spolu bojovat!“
„Jen to ne!“ žadonila Gwinivera, držíc se kravaty svého milence; „to nesmíš! Prosím tě!“
„Tak dobrá, má lásko!“ odpověděl Reggie s obrovskou úlevou; „Věděl jsem, že to řekneš, jinak bych… Chci říct, vévoda má štěstí, že tě příliš miluji, než abych neuposlechl tvého příkazu. Nebudu ho do souboje nutit.“
Netřeba popisu, nadpis a první věta mluví za vše. Zdroj
Ve kterém si ukážeme, jak lze salónního kejklíře nadobro vyléčit z jeho karetního triku.
Salónní kejklíř, který se na konci partie whistu lstivě zmocnil balíčku karet, řekne:
„Viděls někdy nějaký karetní trik? Jeden parádní ti ukážu; vyber si kartu.“
„Díky, nechci kartu.“
„No tak, jednu si vyber, jakou chceš, a já pak řeknu, jakou jsis vybral.“
„Komu to řekneš?“
„Ale ne; myslím to tak, že uhodnu, která to byla. A teď si vyber tu kartu.“
„Jakou chci?“
„Jo.“
„Libovolnou barvu?“
„Jo.“
„Libovolnou hodnotu?“
„Jasně, tak už si vyber.“
„Tak dobře, vybírám… si… zelené eso.“
Cirkusový krotitel leopardů vypráví tragický příběh svých dvou kolegů z manéže. Zdroj
V očích měl zasněný nepřítomný pohled a jeho smutný naléhavý hlas, něžný jako hlas panny, zněl jako poklidné ztělesnění nějaké hluboko zakořeněné melancholie. Byl to leopardí muž, ale nevypadal na to. Jeho životním údělem, kterým se živil, bylo vystupovat v kleci se cvičenými leopardy před obrovským obecenstvem a bavit ono obecenstvo různými ukázkami odvahy, za což ho jeho zaměstnavatelé odměňovali úměrně podívané, jakou předvedl.
Jak jsem řekl, nevypadal na to. Měl útlé boky, útlá ramena a byl chudokrevný, přičemž ho zřejmě netrýznila ani tak deprese jako spíše laskavý a vlídný smutek, jehož tíži nesl stejně laskavě a vlídně. Celou hodinu jsem se z něj snažil vydolovat nějakou historku, jenže mu podle všeho chyběla představivost. Pro něj v jeho úžasném povolání nebyla žádná romantika, žádné smělé činy, žádné vzrušení — nic než šedá jednotvárnost a nekonečná nuda.
Lvi? Ale jistě! Bojoval s nimi. Nic na tom nebylo. Stačilo jen zůstat střízlivý. Každý by dokázal lva ochromit obyčejným klackem. S jedním kdysi bojoval půl hodiny. Prostě ho praštil po čenichu pokaždé, když vyrazil, a když začal chytračit a vyrazil s hlavou dole, no, tak stačilo jen nastavit nohu. Když po vaší noze chňapl, tak jste ji zatáhli a zase ho praštili po čenichu. To bylo vše.
Příběh malého sirotka v koloniální Indii. Zdroj
„Trestancova hlava nedosáhla na vrchol přístavu,“ jak někdy píší anglické noviny. O tomto případu se ale nepsalo, protože život malého Tobry nikomu nestál ani za kus konopného provazu. Porota kvůli němu zasedala v červené soudní budově celé dlouhé horké odpoledne a pokaždé, když mu položili otázku, jen říkal „Salám“ a kňoural. Usnesli se, že důkazy byly nedostatečné, a soudce s nimi souhlasil. Mrtvé tělo sestry malého Tobry se sice opravdu našlo na dně studny a malý Tobra byl v té době jediným člověkem v okruhu jednoho kilometru; jenže to dítě mohlo do studny spadnout nešťastnou náhodou. Malého Tobru proto osvobodili a řekli mu, ať si jde, kam bude chtít. Takové svolení ovšem nebylo až tak velkorysé, jak se zdá, neb neměl kam jít, neměl nic kloudného k jídlu a neměl ani žádné oblečení.
Vyběhl tedy na nádvoří soudu, sedl si na zídku studny a přemýšlel, jestli by neúspěšný skok do černé vody na dně skončil nucenou cestou přes tu druhou černou vodu. Podkoní na cihly položil prázdný nasazovací vak na krmivo a malý Tobra z něj z hladu začal vyškrabávat těch pár mokrých zrnek, která v něm kůň nechal.
Dialog dvou andělů o životě, vesmíru a vůbec. Zdroj
Oinos: Promiň, Agathe, slabost duše čerstvě obdařené nesmrtelností!
Agathos: Neřekl jsi nic, milý Oine, co by vyžadovalo omluvu. Ani zde není vědění věcí intuice. O moudrost žádej anděly dle libosti, aby mohla být předána.
Oinos: Jenže jsem snil, že v tomto bytí budu okamžitě vědět vše, a tedy okamžitě dosáhnu blaženosti všeho vědění.
Agathos: Ach, blaženost netkví ve vědění, ale v získávání vědomostí! Něco vědět je věčné požehnání; ale vědět vše je prokletím démona.
Oinos: Ale nezná snad Nejvyšší vše?
Agathos: To (neboť je Nejblaženější) musí být ta jediná věc stále neznámá i Jemu samému.
Oinos: Jenže když naše vědění narůstá každou hodinou, nebude nakonec známo úplně vše?
Agathos: Pohleď dolů do nesmírných dálek! — Pokus se zrakem proniknout za mnohočetné mozaiky hvězd, zatímco jimi pomalu proplouváme tak — a tak — a tak! Nenaráží snad i duchovní zrak ve všech směrech na zlaté zdi vesmíru? — Zdi bezpočtu zářících těles, až se jejich množství zdánlivě slilo do jednoho celku?
Krátká pohádka v 5 kapitolách o moudrosti. Zdroj
Kapitola I
Za rozbřesku života přišla dobrá víla s košíkem a řekla:
„Zde jsou dary. Jeden si vezmi, ostatní ponechej. A buď opatrný, vybírej moudře; ach, vybírej moudře! Neb jen jeden z nich je cenný.“
Darů bylo pět: Sláva, Láska, Bohatství, Slast, Smrt. Mladík dychtivě odvětil:
„Není nad čím uvažovat;“ a zvolil si Slast.
Pak vyrazil do světa a hledal slasti, ve kterých si mládí libuje. Jenže každá z nich trvala jen krátce a byla deprimující, marná a prázdná; a každá se mu při odchodu vysmívala. Nakonec řekl: „Tolik let jsem promarnil. Kdybych si jen mohl vybrat znovu, vybíral bych moudře.“
Hororová povídka o tajemné knize, která otvírá brány do jiných světů. Zdroj
Mé vzpomínky jsou velmi zmatené. Mám dokonce velké pochyby, kde vlastně začínají; neb chvílemi cítím úděsné přehlídky let táhnoucích se za mnou, jindy se zase zdá, jako by nynější okamžik byl osamoceným bodem v šedém beztvarém nekonečnu. Nejsem si jist, ani jak sděluji tuto zprávu. Sice vím, že mluvím, ale mám neurčitý pocit, že aby se má slova dostala tam, kde jsou mí posluchači, bude třeba nějaký podivný a zřejmě strašlivý přenos. I má totožnost je nepochopitelně mlhavá. Patrně jsem utrpěl těžký šok — zřejmě z nějakého naprosto strašlivého důsledku mého koloběhu jedinečných, neuvěřitelných zážitků.
Hlasování končí v neděli 6. září večer, kdy vyhlásím vítěznou povídku. Ostatní návrhy s velkým počtem hlasů postoupí do říjnového hlasování, místo povídek s malým počtem hlasů vyberu do dalšího hlasování něco jiného. Finální překlad ukázkových částí se může od výše uvedených textů trochu lišit. Nezapomeňte, že můžete hlasovat pro více možností současně.
Tiskni
Sdílej: