Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Dnes už každý stredoškolský lammer skúšal "programovať" v JavaScripte. Každý ho pozná a pritom o ňom vie drvivá väčšina prd (česť vínimkám a návštevníkom AbcLinuxu.cz). Nieže by som bol hotový expert na JavaScript, ale snažím sa s ním pracovať aspoň trochu profesionálne, využívajúc všetky jeho mocné charakteristyky.
Prečo za mnou nevidieť žiadne výsledky? A čo mám proti debugovaniu JavaScriptu? A čo vlastne s tým Kdo-vie-čoScriptom robím?
Pracujem na rozšírrení pre AbcLinuxu.cz, ktoré nazývam Abcfox. Verzie 0.x majú umožniť sledovať diskusie na AbcLinuxu.cz podobne ako RSS čítačka. Postupne pribudnú (teda dúfam) sofistikované filtre a analyzačné nástroje (analyzovať môžete ľudí a podobne) a vetva pre Konqueror. Pre verzie 0.x si vystačím s minimálnym API k Abclinuxu.cz
Verzia 1.0 by mala priniesť odlišné funkcie (rozšírené API) a nový komunikačný protokol (protokol je a bude gramatika XML a je a bude transportovaný pod HTTP... žiaden strach).
Žiaden z Debugerov, ktoré som skúšal sa ani z ďaleka nepodobajú na gdb, ani debuger z Eclipse, ani ničomu, čo by sa mi páčilo. Preto kód debugujem pomocou funkcie alert() a pri každej zmene v kóde musím reštartovať FF.
Navyše na ostro sa JavaScript v rozšírení nedá odskúšať, pretože by celý firefox musel byť spustený v istom druhu otrockého módu pod kontrolov debugovacie nástroja... ale to tak jednoducho nefunguje :(
Výsledky za mnou nevidieť, lebo píšem veľa blogov a málo programujem... takže sa teraz odmlčujem a idem pracovať :|
Tiskni
Sdílej:
) ako v C.
Pre HTML aj pre CSS idem na w3c.org a nájdem tam úplný zoznam toho čo sa dá a čo sa nedá. Takisto sa môžem dopátrať k popisu javy. Myslím, že nájsť popis rezervovaných slov či prioritu operátorov jazyka C tiež nie je problém (hoci kompletná norma asi zadarmo nebude). Ale JavaScript? Jeho kompletný popis som nikdy nenašiel. Asi preto viem o ňom "velký kulový".
Môžeš poznať celú referenčnú príručku JavaScriptu naspamäť, ale pokiaľ neprečítaš dostatok dokumentov priamo od jeho tvorcov, nevieš vlastne nič. V JS môžeš písať procedurálne, ale aj OO, lenže JS je prototypový jazyk a nesie niektoré znaky funkcionálnych jazykov...
btw, ref. je na XUL Planet, ale popisy inštancií objektov ako "window" tam nenájdeš... z prototypovo orientovaného kódu je ťažké vytvoriť nejakú pevnú referenčnú príručku.