Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Dnes už každý stredoškolský lammer skúšal "programovať" v JavaScripte. Každý ho pozná a pritom o ňom vie drvivá väčšina prd (česť vínimkám a návštevníkom AbcLinuxu.cz). Nieže by som bol hotový expert na JavaScript, ale snažím sa s ním pracovať aspoň trochu profesionálne, využívajúc všetky jeho mocné charakteristyky.
Prečo za mnou nevidieť žiadne výsledky? A čo mám proti debugovaniu JavaScriptu? A čo vlastne s tým Kdo-vie-čoScriptom robím?
Pracujem na rozšírrení pre AbcLinuxu.cz, ktoré nazývam Abcfox. Verzie 0.x majú umožniť sledovať diskusie na AbcLinuxu.cz podobne ako RSS čítačka. Postupne pribudnú (teda dúfam) sofistikované filtre a analyzačné nástroje (analyzovať môžete ľudí a podobne) a vetva pre Konqueror. Pre verzie 0.x si vystačím s minimálnym API k Abclinuxu.cz
Verzia 1.0 by mala priniesť odlišné funkcie (rozšírené API) a nový komunikačný protokol (protokol je a bude gramatika XML a je a bude transportovaný pod HTTP... žiaden strach).
Žiaden z Debugerov, ktoré som skúšal sa ani z ďaleka nepodobajú na gdb, ani debuger z Eclipse, ani ničomu, čo by sa mi páčilo. Preto kód debugujem pomocou funkcie alert() a pri každej zmene v kóde musím reštartovať FF.
Navyše na ostro sa JavaScript v rozšírení nedá odskúšať, pretože by celý firefox musel byť spustený v istom druhu otrockého módu pod kontrolov debugovacie nástroja... ale to tak jednoducho nefunguje :(
Výsledky za mnou nevidieť, lebo píšem veľa blogov a málo programujem... takže sa teraz odmlčujem a idem pracovať :|
Tiskni
Sdílej:
) ako v C.
Pre HTML aj pre CSS idem na w3c.org a nájdem tam úplný zoznam toho čo sa dá a čo sa nedá. Takisto sa môžem dopátrať k popisu javy. Myslím, že nájsť popis rezervovaných slov či prioritu operátorov jazyka C tiež nie je problém (hoci kompletná norma asi zadarmo nebude). Ale JavaScript? Jeho kompletný popis som nikdy nenašiel. Asi preto viem o ňom "velký kulový".
Môžeš poznať celú referenčnú príručku JavaScriptu naspamäť, ale pokiaľ neprečítaš dostatok dokumentov priamo od jeho tvorcov, nevieš vlastne nič. V JS môžeš písať procedurálne, ale aj OO, lenže JS je prototypový jazyk a nesie niektoré znaky funkcionálnych jazykov...
btw, ref. je na XUL Planet, ale popisy inštancií objektov ako "window" tam nenájdeš... z prototypovo orientovaného kódu je ťažké vytvoriť nejakú pevnú referenčnú príručku.