Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Dnes už každý stredoškolský lammer skúšal "programovať" v JavaScripte. Každý ho pozná a pritom o ňom vie drvivá väčšina prd (česť vínimkám a návštevníkom AbcLinuxu.cz). Nieže by som bol hotový expert na JavaScript, ale snažím sa s ním pracovať aspoň trochu profesionálne, využívajúc všetky jeho mocné charakteristyky.
Prečo za mnou nevidieť žiadne výsledky? A čo mám proti debugovaniu JavaScriptu? A čo vlastne s tým Kdo-vie-čoScriptom robím?
Pracujem na rozšírrení pre AbcLinuxu.cz, ktoré nazývam Abcfox. Verzie 0.x majú umožniť sledovať diskusie na AbcLinuxu.cz podobne ako RSS čítačka. Postupne pribudnú (teda dúfam) sofistikované filtre a analyzačné nástroje (analyzovať môžete ľudí a podobne) a vetva pre Konqueror. Pre verzie 0.x si vystačím s minimálnym API k Abclinuxu.cz
Verzia 1.0 by mala priniesť odlišné funkcie (rozšírené API) a nový komunikačný protokol (protokol je a bude gramatika XML a je a bude transportovaný pod HTTP... žiaden strach).
Žiaden z Debugerov, ktoré som skúšal sa ani z ďaleka nepodobajú na gdb, ani debuger z Eclipse, ani ničomu, čo by sa mi páčilo. Preto kód debugujem pomocou funkcie alert() a pri každej zmene v kóde musím reštartovať FF.
Navyše na ostro sa JavaScript v rozšírení nedá odskúšať, pretože by celý firefox musel byť spustený v istom druhu otrockého módu pod kontrolov debugovacie nástroja... ale to tak jednoducho nefunguje :(
Výsledky za mnou nevidieť, lebo píšem veľa blogov a málo programujem... takže sa teraz odmlčujem a idem pracovať :|
Tiskni
Sdílej:
) ako v C.
Pre HTML aj pre CSS idem na w3c.org a nájdem tam úplný zoznam toho čo sa dá a čo sa nedá. Takisto sa môžem dopátrať k popisu javy. Myslím, že nájsť popis rezervovaných slov či prioritu operátorov jazyka C tiež nie je problém (hoci kompletná norma asi zadarmo nebude). Ale JavaScript? Jeho kompletný popis som nikdy nenašiel. Asi preto viem o ňom "velký kulový".
Môžeš poznať celú referenčnú príručku JavaScriptu naspamäť, ale pokiaľ neprečítaš dostatok dokumentov priamo od jeho tvorcov, nevieš vlastne nič. V JS môžeš písať procedurálne, ale aj OO, lenže JS je prototypový jazyk a nesie niektoré znaky funkcionálnych jazykov...
btw, ref. je na XUL Planet, ale popisy inštancií objektov ako "window" tam nenájdeš... z prototypovo orientovaného kódu je ťažké vytvoriť nejakú pevnú referenčnú príručku.