Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Dnes je to přesně třicet let (resp. bylo v 1:23 ráno). Má vůbec cenu ptát co se změnilo?
Tiskni
Sdílej:
co jsi pro zmenu udelal???Zavrhl kapitalismus. Bez něj by nebyly žádné katastrofy takového rozsahu.
Zmenilo vcelku nic, ale aspon jsem mel namet na dovolenou. Mimochodem doporucuju se tam podivat, to misto ma proste atmosferu a stoji za to vkrocit vlastnima nohama na tu pudu.
dovolím si odhad, že kdyby se lidi trošku uskrovnily dost možná by se dala spotřeba domácností utáhnout i komplet z obnovitelných zdrojůTrochu jsem to počítal pro sebe, a u soláru je mírný problém krátkodobá skladovatelnost (lithiové baterky už jsou docela levné, ale nevím, co se stane, když ji najednou bude chtít každý, navíc výroba není úplně ekologická) a velký problém dlouhodobá skladovatelnost (v prosinci to dá třeba jenom desetinu toho co v létě - mám to 10x předimenzovat? co náklady na výrobu těch panelů? co s tou elektřinou v létě?). Potenciál vodní elektřiny je už +/- vyčerpaný (už není moc míst kde by šlo stavět přehrady a elektrárny, když nepočítáme 2kW drobečky na jezech) a větrné nerozumím. (btw. to je zajímavé, jak se všichni strašně bojí jaderek -- já se přiznám, že jsem strach z Temelína/Dukovan nikdy nepocítil, ale vždycky když jdu po hrázi nějaké přehrady, tak mě děsí ta masa vody pode mnou a říkám si, co by se asi stalo, kdyby to prdlo)
A taky je to důvod proč si Německo může dovolit zbavovat se jaderných elektráren a stavět větrníky.Tohle jsem nepochopil. Mně přijde, že Německo plánuje, že problémy, které si tím způsobí, mu pak vyřeší okolní státy…
Tohle jsem nepochopil. Mně přijde, že Německo plánuje, že problémy, které si tím způsobí, mu pak vyřeší okolní státy…Německo hlavně přestává být těžce industriální zemí (prostě se vyrábí všude jinde od Čech až po Čínu) a přesouvá se spíš do kategorie post-industriální země.
velký problém dlouhodobá skladovatelnostJsme zhyckani. Se sezonnimi vykyvy v dodavce potravin se nase civilizace vyporadava tisice let, a u energie by to nase technologicky pokrocila civilizace nezvladla? Ja za jednu z nejlepsich moznosti povazuji proste vyrobu metanolu nebo etanolu primo z CO2. Jasne, bude to chtit nejake solarni panely navic, ktere budeme provozovat v lete, ale nakonec je to asi nejprirozenejsi moznost. Krome toho ten metanol ci etanol se tak jako tak hodi i k pohonu treba aut.
že neumíme postavit praktický motor na cukr - ovšem já původně nepsal nic o autechMá to něco společného s mravenci?
metanol není těžce toxický.Pak ho mají asi špatně klasifikovaný.
a ma takove mile vlastnosti, ze pronika kuzi, vubec ho nemusis vypitAno, to mi na tom přijde nejzákeřnější. Ale když to bude někde v cisterně… benzínem jsem se taky nikdy v životě nepolil. Jak je to ale když to v létě ve vedru prdne a začne se to rychle odpařovat? Bude vzniklý mrak dostatečně jedovatý, nebo se to rozfouká?
However, tests later revealed that dimethylmercury can, in fact, rapidly permeate different kinds of latex gloves and enter the skin within about 15 seconds.Hmm, jeden by čekal, že to otestují dřív. Což mi ostatně připomnělo, že se mi běžně prodávané rukavice do domácnosti taky rozpustily pod vlivem nějakého rozpouštědla. (Samozřejmně není novinka, že ogranické rozpouštědlo rozpouští i některé polymery, ale novinkou pro mě bylo to, že ochranné rukavice pro domácnost rozpustí běžně dostupné rozpouštědlo pro domácnost se kterým lze běžně pracovat i s holou kůži - takže ochrannost takových rukavic je poněkud nulová, prostě šmejd). Tak jsem si koupil skutečné rukavice.
Pokud chces neco doopravdy strasidelneho a ne pitomy metanol, precti si o DimethylrtuťiZnám. A taky bych se zásobníku na dimethylrtuť bál o dost víc než toho metanolu…
Ale když to bude někde v cisterně… benzínem jsem se taky nikdy v životě nepolil.Pokud to přeléváš z nádrže do nádrže a platíš daně tak ani nemáš šanci. Já s palivem běžně pracuju, míchám si ho, přelívám, když mi netěsnění karbec rozleje se to přímo na vřící blok motoru a odpařuje se to v uzavřeném prostoru garáže (a pěkně voní když jedu okolo), když nechám otevřenou nádrž zcela běžně se mi to rozlije na zem (když pracuju venku tak na trávník do půdy), věčně je to rozlitý po garáži, ruky mám od směsi benzínu a oleje zapatlané zcela běžně, už to ani nevnímám. Proto taky nejsem zastáncem koncentrovaného metanolu (M85-M100) ale etanolu. Vlastnosti to má podobné a není to není tak toxické (a jako bonus voní po trnkách či meruňkách
Prostě se to tam nalilo, dolilo benzínem a pak se strojem rázně zakymácelo aby se to promíchalo. Já ještě pamatuju u benzinek míchací konve. Plechová konev podobná té zahradní, jen to mělo víko a uvnitř takovou kvedlačku. Pak byly i čerpací stojany na MIX kde se otočným ovladačem nastavil míchací poměr podle požadavku stroje a teoreticky z toho tekl benzin už omaštěný.To pouze když není zbytí. Jinak jde každý litr pořádně odměřit, zapsat a do flašky důkladně protřepat a promíchat. Teď sem složil kartr dohromady a nebudu zas řešit nějaký záděr kvůli nepromíchanému oleji.
Když jsem měl Trabanta, vozil jsem si olej ve flašce odměřený na obvyklou tankovací dávku a trochu zředěný benzinem aby se snadno rozmíchal. Nalil jsem to do nádrže a pak to toho prostě pustil proud benzinu.Jasně, to taky. To je nezbytnost. A po určitých zkušenostech ještě včetně záložního litru rozmíchaného benálu, kompletní sady ořechů a jiného nezbytného nářadí. A v tenhle moment chystám ještě brašny na kompletní sady nářadí, pumpu a náhradní díly.
S tím cachtáním v benzinu opatrně. Palivový benzin obsahuje benzen a to je dost svinstvo.Jsem si vědom. Po určitých zkušenostech mám nachystané respirační masky a rukavice. No i tak bych si na metanol netroufl.
USB-RS232 převodník (vyhodit)Tohle pobavilo
Já bych to rozhodně nevyhazoval. Spíš bych vzal něco univerzálnějšího – co třeba nějaké Arduino + max232 + konektor? A hlavně samostatné dráty, které mají na konci samici + propojovací dráty samce. Nějaké sériové rozhraní je prakticky na každém zařízení (i když třeba na některých televizích nebo routerech ve formě 3,5 jacka) a fakt se to hodí.
To je seznam do auta?
Taky tahám spoustu věcí s sebou – ale zdaleka ne tohle všechno – a i na batoh nebo sportovní tašku je toho hodně…
Nechceš to hodit do tabulky a dopsat k tomu hmotnosti?
To je seznam do auta?Na kolo; první dva oddíly mám v rámové brašně, druhé dva v batohu. Většina z těch věcí už se mi někdy hodila. Myslím, že to dohromady nemá víc než pár kilo.
To je výhoda kola. Já to tahám v ruce nebo na zádech a tam je „pár kilo“ znát.
Vlastně kdyby nebylo národní kratochvíle opilství a hamižnosti a zhovadilosti kšeftařů
Na tom ovšem nese nemalou vinu stát – kdyby nevybíral extrémní daně a nezakazoval různé činnosti, tak by se lidé neuchylovali do ilegality, vše by bylo víc pod dohledem veřejnosti, víc vidět, ti lidé by měli větší klid na práci, a spousta chyb by se tak vůbec nestala.
Něco podobného jsou veksláci před rokem 1989 – kdyby stát nepokřivil1 trh a používaly by se oficiálně tržní měnové kurzy, tak by se směně peněz nevěnovali lidé, kteří běžně překračují zákon – v důsledku čehož se na to nabalily další kriminální činnosti (podvody, prodej kradeného zboží, drogy…).
[1] což mu stejně bylo na nic, protože za ty oficiální kurzy stát nebyl schopný sehnat dostatečné množství zahraničních měn – musely být na příděl a nedostalo se na všechny
kdyby nevybíral extrémní daně a nezakazoval různé činnostiMyslíš jako daň za konzumní etanol?
V legálních továrnách na potraviny se taky snaží vydělat a ušetřit na kde čem a taky se tam šidí, ale nikdo tam nemíchá lidem do jídla takovéhle jedy.
(ano, existuje spousta nekvalitních nebo závadných potravin, ale ne na té úrovni, že člověk vypije flašku a umře)
(ano, existuje spousta nekvalitních nebo závadných potravin, ale ne na té úrovni, že člověk vypije flašku a umře)Když máš dobře namíchaný metanol ve vhodné koncentraci s etanolem, taky můžeš vypít flašku a neumřít. Závisí na tom co se bude odbourávat přednostně
Možná že dokonce někdo uvažoval tak že levný chlast z tržnice kupují převážně ztracenci důkladně impregnovaní alkoholem a tak se tam ta trocha metylu neprojeví. Udělal by to kdyby byl líh s menší daní? Obávám se že ano.Koupil by si to někdo? Ne, nebo aspoň ne tolik lidí. Problém je v tom, že ti "ztracenci" jdou po ceně a neúměrně vysoké daně ji šroubují neuvěřitelně vysoko. Nebýt hrabivosti státu, nebyl by "podezřelý" alkohol konkurenceschopný.
zatím prostě nikdo nepřišel na nic lepšíhoAle přišel - stačilo by se prostě smířit s faktem, že se lidi, stejně jako většina ostatních živočišných druhů, dobrovolně intoxikují, a že se na tom bez použití násilí nic nezmění. Zbytek je jenom o tom, že se stát pod záminkou páchání dobra snaží napakovat.
že se na tom bez použití násilí nic nezměníImho prohibice dokázala, že se na tom nic nezmění ani s použitím násilí.
Sjeď na spodek tabulky ne navrch
A v které z těch zemí bys chtěl žít?
Neevidovaná spotřeba byla vypočítána pomocí empirických šetření a odborných posudkůTzn. vymyslel si to, nebo si přečetl, co si o tom vymyslel někdo jiný...
Jako že když se mafiáni dostatečně vyzbrojí, tak nakonec budou schopní oficiálně převzít moc ve státě? To asi ano…
To je mj. důvod, proč by stát neměl občany obtěžovat zbytečnostmi a nestavět si je proti sobě.
Já to neomlouvám, jasně že prodávat jedovatý alkohol je svinstvo – jen říkám, že na tom část viny nese stát (i když to primárně není jeho chyba).
Kdyby se ti lidé nedostali za hranu zákona (aby se vyhnuli placení daně z alkoholu), nedělali to v nějakých tajných skladech, nepřelévali to v noci a výroba probíhala v normálních továrnách, které jsou veřejnosti na očích a kam chodí normální zaměstnanci a je to normální práce, o které se nikdo nebojí mluvit, tak by to bylo méně náchylné k chybám a mj. by se spíš k těm výrobcům dostala zpětná vazba, co je ještě OK a co už ne.
Na závěr chci říct, že daň z alkoholu je pro mě jakž takž přijatelná – beru to jako zdanění negativní externality. Ale nic se nesmí přehánět. Rozhodně není cesta přidávat další omezení a zákazy a zvyšovat daně. A vzhledem k tomu, jak se tenhle stát topí v čím dál větších dluzích, tak se docela obávám, že se nějaký politik pokusí skrze daň z alkoholu vytáhnout ze soukromého sektoru ještě poslední peníze – a pak to půjde úplně do prdele, protože nás čeká rozmach mafie a další průsery s jedovatým alkoholem. Lidi prostě chlastat nepřestanou, s tím se smiř.
(osobně mě to až tak netrápí, protože vzhledem k tomu, jak málo toho vypiju, jsou výdaje na alkohol v podstatě pod moji rozlišovací schopnost :-)
A nemám celkem nic proti tomu když si někdo home made při měsíčku pálí chlast z vlastních zdrojů.Třeba nějakých zanedbatelných pár stovek litrů [1],[2]
Tvrdý alkohol se při obchoďákových akcích prodává často i pod 100 kč za půl litruTo je ještě v pohodě ale pleskačky a pinpongy (štamprla s papírovým víčkem často obarvená do některé fosforeskujícího odstínu kupř. hašlerky) za pár desítek korun, to snad může být jen u nás. A docela mi to leze na nervy.
A docela mi to leze na nervy.
Proč? Mělo by ti vadit, když tě někdo obtěžuje, ale když ti nic nedělá, tak proč se s tím rozčilovat? A když tě někdo obtěžuje, tak je jedno, jestli se napil z flašky nebo z něčeho jiného, nebo třeba nepil vůbec a jen to je debil.
A jak se1 pozná, kdo vidí dál resp. má pravdu? A i když má někdo pravdu, opravňuje ho to, aby mohl ostatním rozkazovat, jak mají žít?
[1] předem, ne zpětně – po bitvě je každý generál
Samozřejmě, že jde také zacpat si uši, zakrýt oči a hulákat tralala, realita neexistuje!Takzvané pštrosování.
Proč?Protože je to tak dostupné. Ráno když si jdu pro rohlíky na svačinu, těsně po otvírače když se přiveze čerstvé pečivo je přede mnou místní parta výpitků a už tahají drobáky na pinpong. Pokud jeden rohlík k jídlu, to je ještě moc, jinak cíga, lahváče, pulčase (s půllitrem čehokoliv to nemá nic společného) a štamprle a stojí na rožku přes ulic a už to kopou do sebe. Dodám že většinou ještě než vyjde slunce a když já odjedu, nabere je dodávka a jdou makat do místního lesa. Jestli chceš můžu ti tu scenérii zítra nafotit ať se taky můžeš pokochat.
Za našich komunistů se v práci chlastalo asi víc než teď. Tohle je spíš dnešní euro-socialismus nebo socialismus amerického typu
BTW: I kdyby to dostupné nebylo, u nás ve vinařských krajích je to ještě řezáno se samodomo výrobou, takže by se akorát bohužel přešlo na jiný zdroj, nic víc. Na druhou stranu soudruh výpitek by aspoň byl nucený vložit trošku snahy do výroby a vývoje vlastního produktu.
A nakonec by výrobu zdokonalil, začal to prodávat a stal by se z něj kapitalista
Klidně nafoť
Nicméně nevím, proč by mi to mělo vadit. Chápu, že by to mohlo vadit třeba jejich zaměstnavateli (nebudou pracovat tak produktivně, zraní se, rozbijí mu vybavení atd.), ale na to si stačí ve smlouvě dohodnout, že se do práce chodí za střízliva (tzn. ani k tomu není potřeba stát a nějaký zákoník práce).
Nicméně nevím, proč by mi to mělo vadit.Máš recht, můžu zkusit jinou sámošku kde je skupinka jiných výpitků. Aspoň ať mám trošku variace
Chápu, že by to mohlo vadit třeba jejich zaměstnavateli (nebudou pracovat tak produktivně, zraní se, rozbijí mu vybavení atd.), ale na to si stačí ve smlouvě dohodnout, že se do práce chodí za střízliva (tzn. ani k tomu není potřeba stát a nějaký zákoník práce).Zaměstnavatel takové zoufalce potřebuje, protože sám je závislí na jiné „komoditě“.
říkám si, co by se asi stalo, kdyby to prdloV Praze? Zaplaveš si. Na chvíli, pak se z tebe stane statistika.
Mně přijde, že Německo plánuje, že problémy, které si tím způsobí, mu pak vyřeší okolní státy…Budoucí čas není na místě, už je za ně dávno řešíme.
V Praze? Zaplaveš si. Na chvíli, pak se z tebe stane statistika.V Praze je nejbližší přehrada 30 km proti proudu, takže pokud by náhodou zrovna fungoval systém včasného varování, tak se dá alespoň utéct. V Krně je to působivější, tam to mají přímo ve městě.
Žiadna industrializácia, ale domácnosti, oni sú konzumentom. Môžme ukazovať na zlé zlé fabriky a každý rok si kupovať nový mobil. Tie fabriky nevyrábajú samy pre seba.
Pri domácnostiach to možno začne byť sranda keď bude viacej ľudí používať elektromobily, alebo nabíjať si svoje mobilné telefóny na diaľku so stratami > 90%
Žiadna industrializácia, ale domácnosti, oni sú konzumentom. Môžme ukazovať na zlé zlé fabriky a každý rok si kupovať nový mobil. Tie fabriky nevyrábajú samy pre seba.No největším požíračem energií je tradičně těžký průmysl, chemická a petrochemická výroba. Aspoň tak jsme se to učili. Samozřejmě tam kde taková výroba jede. Je jasné že tam kde taková výroba zaniká (post-industriální země) se to přelévá do domácností a přepravy, protože se vyrábí jinde a zboží se dováží. Těžko odhadnout kolik % energií z toho celkového množství jde na výrobu spotřebního zboží. Třeba nějaká data bude míst ČSÚ.
keď bude viacej ľudí používať elektromobily, alebo nabíjať si svoje mobilné telefóny na diaľku so stratami > 90%Při neustále narůstajících cenách elektrické energie. Ano. Jediné co dovoluje používat elektromobily namísto jiných paliv je efektivita přepravy, jinak by se to dalo používat těžko. Nedovedu si přestavit třeba těžký kamion nad 12t poháněný elektromotorem. Dálkově nabíjený mobil se ztrátou > 90% pokud nebude poháněný nějakou knoflíkovou baterií taky těžko. Kdo by to platil?
Preprava je tu zase len kvôli dopytu domácností. Prepravujeme veľa blbostí ktoré nepotrebujeme a najlepšia je na tom balená voda, ktorá inak tečie za zlomok ceny z vodovodu.
Čo sa týka platenia elektrickej energie - ľudia sú ochotní platiť za to aby nemuseli pripojiť kábel. Ľudia sú ochotní nechať nabíjačku na mobil 24h denne zapnutú v sieti (bežný odber takýchto spotrebičov je okolo 0.5W, za 24 hodín je to 12Wh, už aj keby som ten mobil nabíjal každý deň a mal by som baterku s kapacitou 10Wh bude efektivita menšia než 50%). Inak stačí si prečítať nadšené reakcie ľudí na uBeam kde ani ak by som počítal so 100% účinnosťou všetkého ostatného tak útlm vzduchu zníži efektivitu pod 10%.
Prepravujeme veľa blbostí ktoré nepotrebujeme a najlepšia je na tom balená voda, ktorá inak tečie za zlomok ceny z vodovodu.No, ještě jsem neviděl kalnou balenou vodu, což u některých vodovodů není nijak výjimečný jev. Jo a posledně když jsem seděl v kanoi, tak mi tam voda z vodovodu netekla. Kde jsem asi udělal chybu...
Preprava je tu zase len kvôli dopytu domácnostíZnovu těžko odhadovat, protože přesnou statistiku neznam, ale znovu si myslím že nejvíc se po silnicích a kolejích nepřepravuje spotřební zboží a že nejvíc si na tom zase ukousne těžký průmysl (suroviny, hutnické polotovary a výrobky, stavební hmoty, strojírenské výrobky, paliva a chemické polotovary, atd.).
Čo sa týka platenia elektrickej energie - ľudia sú ochotní platiť za to aby nemuseli pripojiť kábel. Ľudia sú ochotní nechať nabíjačku na mobil 24h denne zapnutú v sieti (bežný odber takýchto spotrebičov je okolo 0.5W, za 24 hodín je to 12Wh, už aj keby som ten mobil nabíjal každý deň a mal by som baterku s kapacitou 10Wh bude efektivita menšia než 50%)V průmyslu jsou schopní nechat jet v kuse půl směny třeba celou výrobní linku s odběrem v řádech stovek až tisíců kW i když nic neprodukuje pokud to vyjde výhodnější než ji vypínat a znovu nahazovat. Mobilní zařízení která jsou schopná napájet se v nouzi i ze solárních panelů bych moc neřešil, v těch největší plýtvání energiemi určitě ležet nebude.
Celkom zaujímavé porovnanie vyšlo na dtest.cz.
Každopádně pointa zůstává: ve školních rozvařovnách se AFAIK jedná o škrob.
nemci do sodo nemaji moc co mluvit
Spíš Taliáni, jestli tomu správně rozumím.
za nas se o skrob urcite nejednalo
Už to leze. Prostě
to je esence skolni jidelny
by mělo být
to byla esence skolni jidelny pred 30 lety v Luzicis nebo kde
Ačkoliv na konstatování o hnusném „čaji“ to nic nemění.
Nechci vám do toho opětovně kecat ale není náhodou čaj jedna v prvních metod úprav vody pro zlepšení její pitelnosti? (CO2 bylo vymyšleno až někdy v 18 či 19.století)To je spíš arabská praxe, než ta čínská / japonská. Tam se to imho pilo hlavně na chuť.
Prepravujeme veľa blbostí ktoré nepotrebujeme a najlepšia je na tom balená voda, ktorá inak tečie za zlomok ceny z vodovodu.A jinak lidi co by dlouhodobě tahaly balenou vodu i když nemusejí fakt neznam. Ne protože by byla drahá, ale prostě protože je těžká. Pokud někdo dlouhodobě konzumuje balenou vodu, vždy je výhodnější pohlédnout se po nějakém filtru nebo Sodastreamu nebo něčem podobném. Nataháš se s tím mnohem míň.
Takhle ovšem nerozmazluji sebe.No jestli ti jde o kojeneckou vodu, tady nám to běžně teče zadarmo v lese z kohoutku.
Když chci opravdu kvalitní vodu, tak osmóza, ionex, dvakrát destilace a ještě na začátek cpu kvalitní balenou vodu.Nějaký větší overkill tam nemáš?
Ja poznám dosť ľudí ktorí to kupujú hoc je tu podľa rozborov nezávadná voda. Čo sa týka filtrov, nemám v tom prehľad. Používajú sa filtre na odstránenie niektorých látok, alebo je to hlavne kvôli baktériám (teda stačilo by pokojne UVC)?
kolik % energií z toho celkového množství jde na výrobu spotřebního zbožíJe to asi tretina. Je to hezky odhadnute/rozebrane v knizce Sustainable Energy – without the hot air.
V podstatě není důvod aby soukromá osoba spotřebovala víc než 10-20 kWh měsíčně.A v Bohnicich sa mate dobre?
Čekal jsem, že Pepa je volant kvůli názorům
Kombinováno s formou jejich sdílení.
Navíc to nedává smysl počítat obecně, protože jiné to bude pro člověka ve městě (kde může prát ve společné prádelněPrůmyslové nebo velkokapacitní pračky mají nějak podstatně nižší spotřebu elektřiny v přepočtu na kilo prádla?
jíst venkuJídlo jsem tam nepočítal.
Jídlo jsem tam nepočítal.
To je ale chyba.
Souvisí to taky s jídelníčkem. Když budeš jíst knedlík/nudli (etalon čínského veřejného stravování v některých oblastech) nebo (naše tradiční) kysané zelí s kobzolema, ledničku tak nějak nepotřebuješ. Při pečení, vaření, smažení, zavařování,… potřebuješ pec/troubu/sporák – průmyslově to půjde udělat úsporněji (využití plochy, běží to furt), ale zase se musí zohlednit distribuční řetězec. Nahodile jsem teď koukal, že domácí trouba si může vzít klidně kolem 1 kWh.
Průmyslové nebo velkokapacitní pračky mají nějak podstatně nižší spotřebu elektřiny v přepočtu na kilo prádla?
Co jsem se letmo díval, tak při využití kapacity asi ano. To využití kapacity mi přijde zajímavé. Taky bude rozdíl ve výrobě a likvidaci objemu praček.
Na druhou stranu to není tak dávno, co jsem si pral „ručně“ v pračce na kliku.
Další věc je, co se vlastně pere a jak často.
To je ale chyba.Není. Snažím se udělat dolní odhad potřebného množství elektřiny, takže nezapočítání některých spotřebičů způsobí jen že ten odhad bude volnější. A 10 kWh/měsíc sežere počítač + elektrické světlo.
Nahodile jsem teď koukal, že domácí trouba si může vzít klidně kolem 1 kWh.To kdybych napsal, tak mi někdo (oprávněně) řekne, že se vaří na plynu.
Když budeš jíst knedlík/nudli (etalon čínského veřejného stravování v některých oblastech) nebo (naše tradiční) kysané zelí s kobzolema, ledničku tak nějak nepotřebuješ.OK, good point.
Další věc je, co se vlastně pere a jak často.Ano, o to šlo.
Na druhou stranu to není tak dávno, co jsem si pral „ručně“ v pračce na kliku.Proto mě zajímal výpočet -- třeba bych se dozvěděl, že platí i tvrzení
V podstatě není důvod aby soukromá osoba spotřebovala víc než 0 kWh měsíčně.protože si určitě dokážeme představit, že _nějak_ jde žít i bez veškerých spotřebičů. Anyway, samotný údaj kolik elektřiny spotřebuju (v rozumným mezích) stejně nic neříká, jak už tu vypíchli jiní - bylo by potřeba započítat i energii spotřebovanou na výrobu produktů, co kupuji, navíc elektřina je z používaných zdrojů energie spíše ta čistší možnost. Člověk, který spotřebu elektřiny moc neřeší, ale jezdí na kole, nejspíš dopadne líp než člověk se superúspornou domácností dojíždějící každý den do práce autem.
Ale můžeš se zeptat Bystroušáka, jaké má vypočítané náklady na pobyt na chatě, jestli se na to nevykašlal.Nevykašlal, ale nijak detailně jsem to nepočítal, jen „baj oko“.
Pokud někdo chodí domů jenom přespatNo tak třeba já. Malý byt 2+1 pro jednu osobu, v podstatě tam chodím jen přepsat, jídlo na elektrickém sporáku vařím jen na večeři (ale nic jak 3h pečené maso) a něco na víkend. Spotřeba v podstatě přesně 2MWh ročně, tedy 166kWh měsíčně. Prosím o info, jak to snížit na 10%. Průměrně to vychází na trvalý příkon 230W (což jsou dvě a půl žárovky starého typu). Fakt by mě zajímalo, jak bys z toho udělal 23W. (A to se stále bavíme o prostoru, kde se člověk pohybuje max 10h denně, z toho 8h by měl spát.) Ano, běží mi tu něco jako NASko (protože chci), tak si klidně odečti 60W.
Spotřeba v podstatě přesně 2MWh ročněTo máš pomalu na nominaci na cenu za nejúspornějšího chlapa na planetě.
Malý byt 2+1 pro jednu osobu
Nejekologičtější je mrtvý člověk – nespotřebovává nic, neznečišťuje životní prostředí, nezabíjí ostatní živé tvory…
Nejekologičtější je mrtvý
Oxymóron.
člověk nepotřebuje k přežití ani počítač, ani elektrické světlo :)X.x. zjevně alespoň ten počítač používá (kdyby nepoužíval, nemohl by nás na AbcLinuxu oblažovat svými komentáři).
Na druhou stranu to není tak dávno, co jsem si pral „ručně“ v pračce na kliku. Další věc je, co se vlastně pere a jak často.Nedivil bych se, pokud bys pouzival blekuv spadfs. Doufam, ze alespon o blekovi neco vis, kdyz uz si privlastnujes jeho nick. Per si klidne v rece jednou za rok, ale proboha nemysli si, ze mas pravo nekomu diktovat, jak si ma prat pradlo. Nevim jak ty, ale ja smrdet nechci, a je mi jedno, zda pracka spotrebuje 1 nebo 5 kwh.
Tak jednak to může mezitím větrat (nikoliv zatuchnout), jako se to ostatně doporučuje u obuvi.Boty jsem snad nikdy nepropotil (obecně se mi vůbec nepotí nohy). Ale tričko dám durch v pohodě. A to si fakt nedokážu představit vzít znova. Možná bych ještě akceptoval přemáchání v čisté vodě bez prášku.
Ale tričko dám durch v pohodě.Na to není potřeba ani žádný žhavý hi-tec. Co prostě pod to tričko ještě nějaké staré socialistické tílko a mít nějaké čisté navíc v záloze?
stejně to budu muset vyprat.Však od toho tilka taky jsou, ne? Třeba jako spoďáry. A nemusíš furt máchat košile.
Větší průser je to JaponskoProč? Na následky havárie tam nezemřel nikdo, zatímco na následky zemětřesení a tsunami nějakých 20 tisíc lidí a poškozeno bylo cca 200tis. budov. Tolik jen pro srovnání následků. Celý svět viděl jen elektrárnu jako by zbytek země ani neexistoval.
která si nemůže dovolit odepsad nějakej krajNo však taky nemusí. Oni evakuovali lidi z míst, kde byla radiační zátěž nižší, než je běžné radiační pozadí v jiných oblastech světa, kde lidé normálně žijí. Hygienické limity jsou stanoveny tak přísně, že kdyby se měly aplikovat na celou planetu, tak míst, kde se dá "oficiálně bydlet" by mnoho nebylo. (Půlka ČR je zamořená radonem z podloží a taky to nikomu nevadí.)
Suť se odklidi, barák se postaví znovu. Mrtvoly se oplakaji a pohřbí. To není žádný velký pruser.Asi tak. I když je to kruté, jejich mentalita je tomu uzpůsobena. Tam pokud zrovna nějaké zemětřesení nebo cunami nevymaže půlku prefektury z povrchu zemského nebo zrovna nevybuchuje sopka, tak jim tam aspoň pro zpestření padají na hlavu atomové bomby nebo vybuchují jaderné elektrárny. Když cunami smaže vesnici z mapy světa, jednoduše vybudujou novou, ale zrovna půdy k něčemu je tam tak málo, že pár takových uzavřených zón a můžou se naučit plavat a zakládat nové Japonsko třeba v Koreji či Mandžusku.
ale zrovna půdy k něčemu je tam tak máloNíže jsem postnul mapku, kterou jsem si vyrobil, protože když někdo píše velikost kontaminovaného území v km^2, tak naprosto nemám představu, a musím si to vždycky nakreslit na nějaké území, které znám. A jak vidíš, i při přeložení přes ČR je ta zajímavá plocha (červená a žlutá) docela prd (srovnej třeba s plochou vojenských újezdů).
Po radiační havárii může mít strach z následků do konce života a jeho potomci také.A zabije ho právě ten strach.
Já jsem s dovolením začal kdysi na škole.Pak se samozřejmě nabízí otázka co si zrovna dělal v době když se vyučovaly účinky ionizujícího záření na biologický materiál.
It has been reported that on reaching a certain level of cell damage the production of repair enzymes is triggered which decreases the chromosome aberrations. If this happens, prolonged exposure to high levels of natural radiation in areas with elevated levels of background radiation could decrease the frequency of chromosome aberrations.To není možné, to je přece zcela nelogické!
nejak nevidim, jak by se tyto dve samozrejme skutecnosti mely navzajem vylucovatPokud nevidíš, že
Jasne, ale na ulici za bezneho pocasi chodis predpokladam bez ochrany.No, nechci do toho kecat kyknovi, protože si ani netroufnu odhadovat jak ten běžně chodí za běžného počasí na veřejnosti po ulici, ale za sebe můžu říct že aspoň já se přiměřeně chránit proti účinkům slunečního záření snažím. Třeba prostým oděvem. A když to není možné, tak aspoň vyzbrojen krémem na opalování.
The lower threshold for chronic radiation syndrome is between 0.7 and 1.5 Gy, at dose rates above 0.1 Gy/yr.Teď se podívej na libovolnou mapu kontaminace tvé oblíbené zóny a zaměř se na území, kde je těch 100 mGy/y.
Diskuzi by prospělo, kdybys předpokládal, že tyhle věci znám…Ok, tak promiň no.
Teď se podívej na libovolnou mapu kontaminace tvé oblíbené zóny a zaměř se na území, kde je těch 100 mGy/y.Hrachu, mě tak nějak přijde že hledáš nějaké číslo ale ono to není tak jednoduché díky existenci jisté relativní biologické efektivitě. Já mám takový pocit, že v případě určování efektivní dávky se počítá dokonce s různou citlivostí a náchylností různých tkání na ozáření a k vyvolání stochastických účinků je potřeba být víc vystaven nějaké kumulativní dávce (a ještě se ke všemu musí jednat o vystavení zevnitř) než nějakému spontánímu bodovému ozáření. Netuším o jaké zóně mluvíš, ale jestli o té Černobylské pak ti řeknu že je to dost marné vzhledem k tomu že jsme nějakých třicet let pozadu.
I kdyby ho zabil právě jen ten strach a stres, tak je prostě mrtvej
Ano, ale je mrtvej nikoliv v důsledku nějaké havárie, ale v důsledku toho, že někdo tu havárii o mnoho řádů zveličil a rozšířil iracionální strach i na lidi, kteří by jinak byli úplně v pohodně. Někteří lidé v rusku a ukrajině se právě pokouší objeti strachu přičítat té havárii. Což je špatně. Oběti strachu jdou na vrub jen těm, kteří šíří nesmysly a milionkrát nafouktutá čísla a ohnuté statistiky.
A strach z neviditelného zabijáka je zcela přirozená vec, to bys to těm lidem musel tajit
Právě naopak. Netajit a neříkal nesmysly o neviditelném zabijákovi.
ktere veciKonvenční znečištění (CO, NOx, PM<10…) všeho druhu z aut, elektráren, průmyslu, whatever. Občas kolem toho je nějaký happening když to už fakt překročí únosnou mez (Spořilovská), ale stejně se s tím nic nedělá.
a ne jizda autem neni srovnatelna, tam se bud vybouras nebo ne, kdyz vystoupis z auta a jsi zivy, mas klidZajímavé, já subjektivně hodnotím věc, která mě zabije hned, v podstatě stejně špatně, jako věc, která mě zabije za čas.
to nejsou kumulativni jedyA díky tomu je smrt nebo nemoc z nich nějak lepší než smrt/nemoc z kumulativních věcí?
je to mene zakerne a vice viditelneJá svými smysly nepoznám ani jedno (pokud to nedošlo do stavu, že je viditelnost 30 metrů a všude kolem žlutá mlha) a technicky mi to měření radiace přijde o trošičku jednodušší (což může být způsobeno tím, že se poslední dobou kolem giegerů a gamma spektráků pohybuju, zatímco nic na měření chemického znečištění jsem nikdy nestavěl)
to vypadá příliš choulostivě a draze, zatím.No bez investic to robustně a levně vypadat nebude nikdy.
IMHO bychom se měli soustředit na slunce a vítr a jako prioritu číslo jedna vyřešit infrastrukturu na skladování energie, která by dovolila je používat jako hlavní zdroje.No právě neskladovatelnost elektrické energie je ten hlavní problém. Jediný prakticky použitelný způsob jsou přečerpávací elektrárny. Vhodné místo by byla třeba přehrada ve Velkém Březně pro horní nádrž a ve Hřensku pro dolní. Obnášelo by to jen zatopení přilehlých vesnic Děčín a Ústí nad Labem
že panely se sami od sebe do poli nezmaterializují bez hnutí prstuZatím
Problém je, že ty stromy a rostliny nahromaděné za miliony let spálíme během jednoho století.Tak teď asi zase dělají někde chybu soudruzi ze Spojených států kapitalistických. Když si prosereme zásoby hromadící se milióny let za jedno století, vážně nechápu co plánují že budeme spotřebovávat století následující.
Tak teď asi zase dělají někde chybu soudruzi ze Spojených států kapitalistických. Když si prosereme zásoby hromadící se milióny let za jedno století, vážně nechápu co plánují že budeme spotřebovávat století následující.No, logický postup by byl spotřebovávat nejprve uran, později (po zvládnutí technologií) thorium. Když se zadaří, tak vodík. Ono z ropy, uhlí a plynu se dá dělat spousta užitečnějších věcí, než je pálit v elektrárně. Současní soudruzi nevidí dál, než na začátek příštího volebního období. Zatím jen odkládají rozhodnutí, jestli vyhovět horníkům a Horní Jiřetín zbourat, nebo podpořit starousedlíky a uhlí odepsat (=bourat až za 30 let). Pokud by stály další dva bloky JETE a JE Blahutovice byla ve výstavbě, zásoby uhlí by vydržely mnohem déle.
Jediný prakticky použitelný způsob jsou přečerpávací elektrárny.Ve velkém rozhodně. Ale třeba princip výroby kyslíku a vodíku z elektrické energie a vody je znám už spoustu let a není vůbec nijak složitý. Jen chci vidět toho magora co si postaví za barákem nádrže na čistý kyslík a vodík
Podľa štatistík česká republika spotrebuje 57,236 TWh elektrickej energie ročne čo je 156,81 GWh denne, tvárme sa, že polovica sa spotrebuje v noci (veľmi prehnaný odhad) čo je 78,4 GWh, ktorú by sme mali uskladniť.
Podľa energetickej hustoty vodíka (142Mj = 39.4kWh) môžme vypočítať, že pri vodíku stlačenom na 700 bar by sme potrebovali uskladniť 1989,9868 ton vodíka v nádrži s objemom 14 000 000 litrov ktorá by pri tvare kocky mala strau o dlžke 24.1m.
Ak som sa nepomýlil a ak čiarka v ročnej spotrebe znamená desatinnú čiarku a nie oddeľovač tisícov.
Nicméně nedokážu si dost dobře představit, jak velká nádrž by musela být pro pokrytí noční spotřeby celé ČR.Čtvrtroční, nikoli noční. Kalkulačka… Na zimu vychází produkce pětinová než na léto.
a prostě SSSR = sračkyJasně. Dovedu si představit podobnou nehodu na našem území. To by tam ta díra v reaktorové budově svítila ještě do dnešního dne kdyby se něco takového stalo tady u nás (alias najednou to není ničí jak je u nás ve zvyku).
Když si vezmeš všechny ty problémy a náklady na následnou likvidaci elektrárny (je vůbec už nějaká elektrárna, která by byla kompletně demontovaná a sanovaná?), bezpečnostní opatření a věčné hlídání všech míst, které s jaderným materiálem/odpadem nějak souvisí...Druhý pohled je, že se tohle paranoidně přeceňuje.
Hura, budeme palit uhli!To pálíme i teď a ještě hodně dlouho pálit budeme.
Ale vazne, zmenilo se dost a myslim ze jaderna energie je porad nejcistsi zdroj elektriny schopny pokryt signifikantni cast poptavky.V tom problém není. Ostatně od dob nehody reaktory RBMK prošly docela důkladným upgradem který dovolil jejich bezpečnější provoz, asi to vedlo k vývoji MKERu (BTW: Počítá se s nasazením nebo už jde o vaporware?) a to samé po Fukušimě. Nejhorší na tom je že to vždycky potřebuje nějakou katastrofu aby se začalo něco hýbat. A na tom se moc nezmění. Opravdu to trošičku připomíná ten pověstný Prométův oheň. Počkej až se podaří zažehnout jadernou fúzi a pak dojde k nějaké „nehodě“. Sem fakt zvědavý na následky.
Nejhorší na tom je že to vždycky potřebuje nějakou katastrofu aby se začalo něco hýbat.No já nevím, reaktory vyšších generací jsou ve výstavbě už pěkně dlouho před Fukushimou. Problém vidím někde jinde, zatímco se první komerční jaderka v USA stavěla 4 roky (bez superpočítačů, bez simulátorů, prakticky bez zkušeností), tak dneska se staví 30 let (a to máme v souhrnu stovky let zkušeností s provozem reaktorů různých typů a taky simulace na superpočítačích. To co oni s logaritmickým pravítkem a ručními výkresy zvládli za 4 roky, ze dneska ze všemi těmi CADy nezvládá 1/4 století.... Asi je důležitější stavět než postavit.
Počkej až se podaří zažehnout jadernou fúzi a pak dojde k nějaké „nehodě“. Sem fakt zvědavý na následky.A co by se jako mělo stát? Klasické tokamaky obsahují tak málo plasmy, že by to některé laboratoře považovali za velmi dobré vakuum. Ve chvíli, kdy by se cokoliv stalo (vypadl by magnetický obvod, ohřev plazmatu, nebo i imploze nádoby, tak plasma okamžitě zhasíná. A je po všem. U inerciální fúze je to ještě jednodušší, tam bez těch zapalovacích laserů prostě a jednoduše k žádnému slučování nedojde.
No já nevím, reaktory vyšších generací jsou ve výstavbě už pěkně dlouho před Fukushimou.O to nejde, ale zrovna třeba takový Fukušima docela podstatně zvedla standardy při stavbě nových jaderných zařízení.
A co by se jako mělo stát?Nemám ponětí.
vypadl by magnetický obvod, ohřev plazmatu, nebo i imploze nádoby, tak plasma okamžitě zhasíná. A je po všem.A co když se začne reaktivita zvedat přes nějakou únosnou mez? Ani nemusí jít o technickou závadu, ostatně Černobylská jadrná havárie také nebyla zapříčena nějakou očividnou technickou závadou. Pak se stane co? Roztaví se pouze kontejner?
A co když se začne reaktivita zvedat přes nějakou únosnou mez?Tak se to prostě vypne. To plasma musí být něčím drženo a něčím ohříváno. Když by došlo k nejhoršímu a do toho tokamaku by se nějak udělala díra, tak se tam napustí okolní atmosféra a to plasma okamžitě ochladí.
Ani nemusí jít o technickou závadu, ostatně Černobylská jadrná havárie také nebyla zapříčena nějakou očividnou technickou závadou.No to není tak úplně pravda. RBMK je noční můra. Jednak je to reaktor určený pro výrobu plutonia proto vypadá tak jak vypadá, ale taky ten návrh snad nikdo nemůže myslet vážně. Zatímco v normálních reaktorech je moderátor a chladič jedno medium (voda o nějakém složení), takže když zmizí voda tak sice zmizí chlazení, ale taky moderace neutronů, takže primární štěpná reakce se okamžitě zastavuje - sice je tam hromada stěpných produktů, které se dále rozpadají a tvoří teplo, tak největší zdroj tepla je okamžitě odstaven a od té doby produkce tepla jen klesá. (Toto pomohlo Fukušimě, reaktory byly odstaveny okamžitě během zemětřesení a potom, než přišla velká voda, tak měli čas vychladnout - veškeré rozpady mají exponenciální závislost, takže každá minuta na počátku navíc dost pomůže.) Kontejment by to měl zvládnout (RBMK neměl ani kontejment, ani sekundární stupeň, tam se pára přímo z reaktoru vedla na turbíny, takže jakákoliv kontaminace (třeba vadná peletka v palivu) se okamžitě rozleze po celém provozu - geniální). Jenže u RBMK je moderátor grafit, který tam jaksi zůstane i potom, co voda zmizí. Takže zmizelo chladivo a reakce běží dál - okamžitě se exponenciálně přehříváme. Takže on ten reaktor nějak zvládnout řídit jde, ale je potřeba se přesně držet pokynů, například toho, pokud tepelný výkon klesne pod něco, tak to okamžitě odstavit (protože jinak hrozí xenonová otrava a s tím už se to pořádně řídit nedá). Případně taky pomůže nevytahovat víc regulačních tyčí než je stanoveno. A asi nejvíc pomůže si předávat informace. Podle Drábové tam byla taková atmosféra, že nikdo nikomu nic neříkal (jako třeba takové drobnosti, že je vypnutá půlka bezpečnostních systémů), všechno se tajilo (dlouho se nevědělo, jestli ta parta měla znalosti o xenonu) apod.
Tak se to prostě vypne. To plasma musí být něčím drženo a něčím ohříváno. Když by došlo k nejhoršímu a do toho tokamaku by se nějak udělala díra, tak se tam napustí okolní atmosféra a to plasma okamžitě ochladí.Ok. Si řekneme až se to rozjede.
Takže on ten reaktor nějak zvládnout řídit jde, ale je potřeba se přesně držet pokynů, například toho, pokud tepelný výkon klesne pod něco, tak to okamžitě odstavit (protože jinak hrozí xenonová otrava a s tím už se to pořádně řídit nedá). Případně taky pomůže nevytahovat víc regulačních tyčí než je stanoveno.Já sem hlavně nikdy pořádně nepochopil proč se test na to jestli je zvládne reaktor sám sebe uchladit v případě náhlého výpadku do doby než najedou záložní generátory prováděl nějakých 9 let od postavení prvního reaktoru v Leninově závodě a bůh ví kolik let poté co se vůbec tyhle reaktory začaly stavět (Obninsk se rozjel v roce 1954).
Podle Drábové tam byla taková atmosféra, že nikdo nikomu nic neříkal (jako třeba takové drobnosti, že je vypnutá půlka bezpečnostních systémů), všechno se tajilo (dlouho se nevědělo, jestli ta parta měla znalosti o xenonu) apod.Však přesně o tom mluvím. Závada čistě technického charakteru.
Já sem hlavně nikdy pořádně nepochopil proč se test na to jestli je zvládne reaktor sám sebe uchladit v případě náhlého výpadku do doby než najedou záložní generátory prováděl nějakých 9 let od postavení prvního reaktoru v Leninově závodě a bůh ví kolik let poté co se vůbec tyhle reaktory začaly stavět (Obninsk se rozjel v roce 1954).No protože to musel mít každý blok a to ještě před uvedením do provozu (prostě povinná zkouška). To musejí mít (mimo tísíců dalších věcí) i naše bloky. Problém byl, že se blok uvedl do provozu aniž by tuto zkoušku měl. Prostě se spěchalo, za zvládnutí výstavby v předstihu byla i nějaká prémie (dva platy) a při zahajování provozu se prostě tento test vynechal - s tím, že se udělá až někdy. Jenže to až někdy nastalo (jak to tak bývá) v nevhodnou dobu, kdy jim v síti vypadl nějaký další významný zdroj a blok IV musel opět najet na plný výkon. Tím se ten test posunul až na další směnu (snad i méně zkušenou). Jinak v tomhle nelze nezmínit SÚJB. Minulý rok přišel na to, že snímky nějakých svarů nejsou dostatečně čitelné. Prostě chyba v dokumentaci. Svary jako takové byly v pořádku, bezpečnost nebyla nijak ohrožena. SÚJB řekl, tak si to hezky odstavte, dejte si tu dokumentaci do pořádku a až to budete mít, tak se někdy stavte, my to posoudíme a třeba dáme souhlas s během. Fakt tleskám. Drábovou mám rád i tak a tímto u mě poskočila o pár příček vejš. Kéž by přesně stejný přístup byl i v dalších oblastech (nesplňujete stanovená kriteria - bez pardonu vypnout a uvést do řádného stavu). Fakt bych někdy chtěl pracovat v takovém prostředí.
Ohledně rozdílu mezi jadernou a termojadernou reakci si stačí porovnat přírodní jaderný reaktor a přírodní termojaderný reaktor (nejnižšího možného výkonu*). Zatímco na spuštění a udržení jaderné reakce vám stačí na jednom místě shromáždit štěpný materiál a moderátor, na termojadernou reakci je třeba dodržet poměrně drsné Lawsonovo kritérium, ze kterého vyplývá, že potřebujete buďto zatraceně vysokou teplotu (jako v tokamaku), nebo zatraceně velkou hustotu plasmatu (jako v nitru hvězdy). Jakmile teplota nebo hustota poklesnou, reakce se sama zastaví. Mimo toho, zatímco v jaderném reaktoru je palivo na roky provozu, objem paliva v termojaderném reaktoru je spotřebován v řádu sekund až minut. *To není úplně přesné, termojaderné reakce malého rozsahu probíhají i v hnědých trpaslících, ale vzhledem k tomu, že jsou při ní využity pouze lithium a dautrium (které mají mnohem nižší "zápalnou" teplotu), jejiž přirozená koncentrace je poměrně nízká (řádově procenta), je její celkový příspěvek na zářivém výkonu (ve srovnání s energií získanou postupným gravitqčním hroucením) poměrně malý.Tak se to prostě vypne. To plasma musí být něčím drženo a něčím ohříváno. Když by došlo k nejhoršímu a do toho tokamaku by se nějak udělala díra, tak se tam napustí okolní atmosféra a to plasma okamžitě ochladí.Ok. Si řekneme až se to rozjede.
je třeba dodržet poměrně drsné Lawsonovo kritériumHmm, tak to se asi žádná termojaderná fúze u mě v garáži konat nebude. Bummer…
A co by se jako mělo stát? Klasické tokamaky obsahují tak málo plasmy, že by to některé laboratoře považovali za velmi dobré vakuum. Ve chvíli, kdy by se cokoliv stalo (vypadl by magnetický obvod, ohřev plazmatu, nebo i imploze nádoby, tak plasma okamžitě zhasíná. A je po všem.Tak pořád může někdo prodat ty okolní materiály s indukovanou radioaktivitou prostě do sběru.
...Problém vidím někde jinde, zatímco se první komerční jaderka v USA stavěla 4 roky (bez superpočítačů, bez simulátorů, prakticky bez zkušeností), tak dneska se staví 30 let (a to máme v souhrnu stovky let zkušeností s provozem reaktorů různých typů a taky simulace na superpočítačích. To co oni s logaritmickým pravítkem a ručními výkresy zvládli za 4 roky, ze dneska ze všemi těmi CADy nezvládá 1/4 století.... Asi je důležitější stavět než postavit.To je podle mne jadro pudla. Kolik set tisic uredniku a aktivistu do toho dnes muze mluvit? Diky regulacim a buzeracim uz nepostavime nikdy nic, protoze to nejaky ourada zavcas zakaze. Povolil by dnes nekdo projekt Apollo, nebo by pristani na mesici blokovali ekologove, s tim, ze to ohrozi krehky mesicni ekosystem? Zapomen na jaderku, dnes uz nepostavis ani dalnici nebo viadukt pro rychlovlak, a od 60. let se zapad odklonil od racionality a rozhodovani, zalozeneho na faktech. Ted je v mode hysterie, esoterie, paveda, dojmy a pocity dnes trumfnou fakta, ideologie jsou dulezitejsi nez realita, predbezna opatrnost zakazuje cokoli, co neni v zajmu ideologickych blbecku, takze nam zakazou tricium v hodinkach, ale miliony mrtvych diky biopalivum jsou jen nutna obet pokroku...blabolivi idioti jsou antijaderni, kvuli ulozeni odpadu, anti fosilni, protoze bojuji proti klimatu, proti hydroelektrarnam, protoze hraze nici ricni ekosystemy, a proti vetrnym elektrarnam, protoze ty zabijeji chranene ptaky. Dotovany fotovoltaicky panel z ciny, vyroba ktereho znicila buhvikolik hektaru je naplnuje vznesenym pocitem pachani dobra. Zaroven nemaji nejmensi problem tyhle postoje silou nutit ostatnim. Obecne myslim, ze ten postmoderni protivedecky slunickovy ekologizmus je spis vira nez ideologie, a proti vire se argumenty neda vyhrat, proto obdivuji tvou snahu argumentovat v tehle debate.
Jak velká plocha přírody je potřeba pokrýt solárnípa panelama, nebo větrníkama (ze kterých musí zvířata asi taky jásat) aby se pokryla produkce elektřiny z Temelína?To je poměrně klíčová otázka, viz hustota výkonu: https://www.youtube.com/watch?v=tvZ3DXp4tCk (někde kolem 4 minuty). Pro některé "bio"technologie nestačí ani celá plocha daného území, aby mohla pokrýt spotřebu toho uzemí. Největší W/plochu má jaderka, nejmenší takové ty nesmysly jako biomasa (ta by musela prostě růst úplně všude a stejně by to nestačilo).
Jak velká plocha přírody je potřeba pokrýt solárnípa panelama, nebo větrníkama (ze kterých musí zvířata asi taky jásat) aby se pokryla produkce elektřiny z Temelína?Ehm, asi bych nezapomínal na těžení uranu kyselinou.
Sanace prostoru o rozloze 27 kilometrů čtverečních, kde se do roku 1996 těžil uran, přijde podle odhadů na 40 miliard korun a v ideálním případě by mohla skončit v roce 2035....
Ve Stráži pod Ralskem se těžil uran od roku 1967. K jeho dobývání se používalo louhování 99procentní kyselinou sírovou, což mělo katastrofální dopad na životní prostředí. V podzemí jsou tam více než na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií, podzemní jezero kyseliny se tak velikostí rovná Slapské přehradě. Chemickou těžbou bylo kontaminováno asi 369 milionů metrů krychlových podzemních vod a kontaminace přímo ohrožuje rozsáhlou zásobárnu pitné vody v severních Čechách. Likvidace následků těžby byla zahájena bezprostředně po jejím ukončení v roce 1996. Miliardy korun už tedy práce stály a další miliardy si v příštích desítkách let vyžádají.Ono když si člověk spočítá, na kolik to přišlo, přijde a započítá do toho i ty náklady na stavbu a následné rozebrání temelína, tak jádro zas tak optimisticky nevyzní. Neříkám, že by se dalo nahradit, ale finančně to docela bolí, speciálně když si člověk uvědomí dlouhodobé vedlejší náklady.
To se stále vracím k té elektrárně postavené za 4 roky. Dneska se takhle rychle nepostaví ani městská teplárna.No jo, jenže se podívej na komplexnost a výkon tehdejších reaktorů a těch dnešních. V začátcích bylo nejdůležitější rozjet co nejméně komplexní věc co by byla schopna dodávat plutónium pro vojenské účely v co největším množství. Testovalo se za chodu, absolutně se sralo na nějaký kontejnment, experimentovalo se s kde čím (nejlíp transmutovat neobohacený uran rovnou na Pu-239 šup s pomocí nenákladného grafitu či lehké vody a kolik to vygeneruje energie je naprosto šumák). Dneska to opravdu není cíl, ale cílem je naopak co nejvíce prodražit stavbu kvůli z toho vycházejícím profitům. Prostě jiná doba.
takze nam zakazou tricium v hodinkachFakt? Mas nekde zdroj? Abych to stihl...
a od 60. let se zapad odklonil od racionality a rozhodovani, zalozeneho na faktech. Ted je v mode hysterie, esoterie, paveda, dojmy a pocity dnes trumfnou fakta, ideologie jsou dulezitejsi nez realita, predbezna opatrnost zakazuje cokoli, co neni v zajmu ideologickych blbeckuZcela racionální a logická reakce na industriální kapitalismus. Bez symptomů není nemoci. Co tam máš dál, soudruhu?
Sice to stoji mnozstvi penez, ale pri nulovem uroku a statnich dotacich je to jedna z mala smysluplnych forem jak realizovat duchodove pripojisteni.Jenom abyste do důchodu stačili zjistit, že se baterie musí každých 10 let vyměnit, protože ztratí kapacitu, a ty solární články taky pomalu degradují…
The incident, kept secret for decades, resulted in the deaths of an estimated 300 to 1,800 peopleJako na akutní nemoc z ozáření? To si nějak nedokážu představit. Nebo jsou to nějaké zběsilé extrapolace podle linear no threshold modelu?
Jako na akutní nemoc z ozáření? To si nějak nedokážu představit. Nebo jsou to nějaké zběsilé extrapolace podle linear no threshold modelu?To neni podstatne. Jde o tu miru diletanstvi, kdy mj. pousteli radioktivni paru primo do ovzdusi a kontaminovany prostor nechvali cistit damskymi vlozkami, protoze mely dobrou savost.
nehledě o těch leukémiích a podobných následcíchK tomu chybí ukázat souvislost mezi havárií a leukémií…
lol, mechanismus je znamZ toho, že se ví, že ionizující záření dokáže udělat rozmanité poškození DNA, a že poškozená DNA způsobuje rakovinu, ještě nevyplývá, že tam nejsou i ostatní efekty působící proti tomu.
statistika je znamaU dávek přes 50 mSv. My se bavíme o dávkách o řád menších.
co proti cemu? nerozumimEfekty, které by mohly vést třeba i k tomu, že výskyt rakoviny u ozářených jedinců bude menší, než u neozářených. Bohužel u #100 jsi prohlásil, že takové věci jsou nelogické, takže asi máme naprosto nekompatibilní implementaci logiky a nemá cenu dál diskutovat.
Z toho, že se ví, že ionizující záření dokáže udělat rozmanité poškození DNA, a že poškozená DNA způsobuje rakovinu, ještě nevyplývá, že tam nejsou i ostatní efekty působící proti tomu.Jj třeba tahle bakterie, co vydrží tak 1000x víc než člověk.
Dá se k tomu přistupovat čistě pragmaticky. Jenže místo toho se šíří občas až paranormální nesmysly.ja sice nevim jak je to v Cechach, ale u nas se k tomu pristupuje rekl bych pragmaticky. Tedy, Badensko-Wuerttembersko ma zrovna tolik obyvatel jako Ceska Republika ale ma polovicni rozlohu. Zije tu tedy 300 obyvatel na km2, coz je skoro uz jak ty 'sardinky' v Holandsku. Tady kdyz konci vesnice, tak hned zacina druha. No a ty stavajici atomove elektrarny jsou na konci zivotnosti. Co ted s tim? Postavit nejakou novou na zelene louce nejde, protoze jak prave uvedeno pro ni neni zadne misto. A na miste nejake stavajici by to sice slo bez nejakych pozemkovych tahanic, ale nejdriv by se musela ta stara elektrarna rozebrat a na jejim miste postavit ta nova. To stoji 3 x tolik nez na zelene louce. To se tezko nyni obyvatelstvu zduvodnuje, ze by melo sahnout do kapsy a z dani to financovat, zejmena kdyz se vyplo nekolik atomovych elektraren a elektrina je porad k dispozici a dokonce se i nadale vesele vyvazi. Je to jiste na ukor zivotniho prostredi, ale budme uprimni, o to obyvatelstvu ani zde v Nemecku az tak neslo. Je tu ale jeste jedna vec. Dnes jiz majitel solarnich panelu nedostane vpodstate nic za to, ze prodava solarni proud, nybrz vydelava pouze na tom, ze elektricky proud nekupuje ale sam ho spotrebovava. A ja dnes neznam zadnou mensi firmu, ktera by nemela na strese solarni panely. Firmy maji oproti privatnim domacnostem tu vyhodu, ze energii, ktera dopadne na panel 100% vyuziji, protoze jejich spotreba je pres den vzdy vetsi , nez muze plocha strechy dodat. A proto nepotrebuji tito uzivatele ani zadne baterie, protze hned vse spotrebuji. A pri soucasnych cenach panelu a ostatnich komponent je navratnost kolem 8 let - to vse vede i nadale k narustu podilu solarniho produ. To samozrejme obyvatele registruji o to vic povazuji stavbu nejake nove atomove elektrarny za nesmysl.
Původně jsem chtěl k tomu výročí napsat blog o průběhu havárie, technické podrobnosti, věci, o kterých se příliš nepíše apod.,S chutí do toho, bobku. Rád si něco nového přečtu.
Já netvrdím, že se tam nic nestalo. Jen připomínám, že havárií, které mají daleko více obětí je mnohem víc (chemický a petro průmysl) a jen tak prošumí novinama, zatímco toto je ikona už těch 30 let.No když už nic, jde o jednu z událostí která přispěla k pádu Sovětského svazu a režimu na východní polokouli obecně (nebo aspoň údajně — takhle o tom mluvil Gorbačov – co je na tom pravdy nevim), takže politický význam nehody bych rozhodně nepodceňoval.
Na druhou stranu všechno zlé je k něčemu dobré a díky té události je tam v podstatě nedotčená příroda, která se celkem rychle vrátila do svého přirozeného stavu.Přesně tak. Na to že se mluvilo o tom že v Polesí 100 let tráva neporoste to tam vypadá naopak nezvykle živě a to pouze z toho důvodu že se podařilo odstranit polutant a škodnou číslo jedna – člověka. V podstatě to co se z Polesí vykučovalo kvůli stavbě JE a Pripjati si zase příroda vzala zpět. Ještě pár desítek let a ze zóny bude jedinečný národní park který ve světě nebude mít obdobu. Navzdory předpovědím. Jsem velmi zvědav co za takových dvacet či třicet let vyroste kolem Fukušimy.
je hodně tupá bagatelizace, když si člověk neuvědomí dopady.Dopady na koho? Dopady na život v zóně nebo dopady na život člověka v zóně? Třeba u jaderné anihilace se argumentuje tím že země by se stala neobyvatelná po vyprázdnění jaderného arzenálu na bůh ví kolik stovek let a Evropa by trávu neviděla tak na 1000 let, ale nebylo by to čirou náhodou přesně naopak?
No pozor, ale tady mícháš dohromady věci. Je fakt, že tam život bují - ale právě jen proto, že tam není člověk, nejsou auta, shon, průmysl, atd.Takže člověk, auta, shon, průmysl, atd. jsou pro prostředí škodlivější než blbě zmanagovaná jaderná havárie? (moc mě to nepřekvapuje) Proč tedy tolik lidí řeší jaderné havárie (které jsou momentálně na světě dvě) a ne člověk, auta, shon, průmysl, atd., které jsou v každém městě a mají horší dopady?
což je samozřejmě absurdní, protože to můžu říct i obráceně a to pak jako znamená, že obě tragédie jsou okej? - to pro toho, co ty chemičky zmínil výšNe nejsou OK. Já jsem ty chemičky zmínil záměrně protože, že následky některých chemických havárií jsou srovnatelné, ne-li horší, s Černobylem. Ale zatímco o černobylu se žvaní pořád a z radiace se dělá pomalu černá magie, tak výbuch nějaké chemičky nebo rafinerie je prostě zprávička tak na 2 minuty ve zprávách. A co do počtu, černobyl byl jeden, zatímco těch jiných havárií jinéch oblastech průmyslu bylo trochu víc s mnohem většími kumulativními následky.
... výbuch nějaké chemičky nebo rafinerie je prostě zprávička tak na 2 minuty ve zprávách. A co do počtu, černobyl byl jeden, zatímco těch jiných havárií jinéch oblastech průmyslu bylo trochu víc ...No, od vámi vzpomínaného Bhópálu ulynulo 30 let už předloni a žádný mediální humbuk se nekonal. Loni touhle dobou bylo krásné pětileté výročí havárie ropné plošiny Deepwater Horizon. V říjnu také pět let od protržení hráze odkaliště hliníkárny v Maďarsku. A v novinách taky nic. No a v lednu uplynulo 30 let od havárie Challengeru. Letos náš ještě čeká 15 let od 11.září, možná někdo vzpomene i 20 let od letu TWA 800. Příští rok to bude 40 let od letecké katastrofy na Tenerife. Tak na ropné havárie možná přijde řada už napřesrok, uvidíme.
Protože jestli něco tato událost přinesla, tak to je zveličování škod pro politický účel.Naopak, jestli něco tato událost přinesla, je systematické zlehčování a zamlčování škod pro politický účel. U hirošimské bomby byly popsány účinky radiace v postupných vlnách různých onemocnění, podle toho, jak reagují různé lidské orgány na různé radioaktivní prvky. Ale jasně, v případě Černobylu to byla jen rakovina štínté žlázy a nic víc. Jasně, takovým sračkám máme věřit...
(resp. bylo v 1:23 ráno[černý humor] Tyjo ti si ale vybrali postupku
že když vybouchne vojenská raketa i bez jaderné hlavice, může se do ovzduší uvolnit nebezpečné množství radiace z raketového paliva a součástí rakety s jadernými prvkyNezdá se ti, že ten člověk v tom článku je zjevně mimo?
„Výsledky plošného mapování dávkového příkonu záření gama všemi použitými prostředky vykazují převážně existenci ionizujícího záření od přírodních radionuklidů s velmi nízkým, v této lokalitě běžným, příspěvkem od izotopu cesia (Cs 137), které pochází ze spadu po havárii jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Nebyly nalezeny žádné lokální ani plošné zdroje ionizujícího záření pocházející z průmyslové, vojenské či jiné člověkem realizované činnosti. Nebyla zjištěna existence zdrojů ionizujícího záření umělého původu vedoucích k negativnímu ovlivnění radiační situace ve městě Turnově a jeho okolí.“
Zadneho pametniku jsem si nevsimlpamětník == svědek
Ale uskladneni jadernych hlavic na Vesecku je udajne jen fama.To nejspíš jo, ale pořád to nevylučuje cvičení (ty rakety byly mobilní). Byly vůbec v ČSSR jaderné zbraně?
kolik toho v takové průměrné hlavici může být? Maximálně jednotky kilogramů?Jo critical mass je okolo 10 kg (U 15 kg, Pt 5 kg, ale vyžaduje to hacky). Do těch nosičů se prej daly dát hlavice o 10 kt TNT.
ale pochybuju že by se jim tak důkladně podařilo ututlat nějakou nehodu na území ČSSRJá jsem třeba do té doby než jsem si přečetl článek toho s těma šnekama ani nevěděl, že u Turnova něco bouchlo (a to jsem se tam narodil
o chvilu je tu sviatok praceKdy? A co to je? To bude mít taky nějaká událost výročí?