Mandriva vs. Fedora

9.11.2005 11:22 | Přečteno: 1801× | poslední úprava: 9.11.2005 13:11

Už zhruba rok používám Mandrake - Mandrivu a jsem s ní (nebo s ním?) víceméně spokojený.

Nový cyklus vydávání Mandrivy se mně ale moc nezdá - bude vycházet jednou za rok. Navíc se teď poměrně o kousek minula s novou verzí Openoffice.org a nebude tam ani KDE 3.5 (oboje bude pouze pro členy klubu).

Jsem celkem ochotný si kupovat za cca 1000 jednou za rok krabicovou verzi od QCM, ale v kombinaci s členstvím v klubu už by to bylo za rok dost přes 2000 a to se mně zdá přece jenom už pálka.

Takže jsem začal přemýšlt o tom že bych přešel k Fedoře. O jiné distribuci jsem ani nepřemýšlel, dokonale mně vyhovuje RPM,

Výhody Mandrivy jak je vidím já:

• výborné (pro mně) konfigurační nástroje
• dobrá podpora multimédií už v základní distribuci
• hodně dobrá podpora na webu (mandrake@mandrake.cz)

Výhody Fedory jak je vidím já:

• verze 2x za rok, takže i s "oficiálními" zdroji bych měl poměrně aktuální sw
• konfigurační soubory a konfigurace vůbec podobná RHEL (aspoň si to myslim

Nevýhody Mandrivy jak ji vidím já:

• díky vydávácímu cyklu bych byl zhruba o jednu verzi KDE a OO pozadu (různé kompilace a instalace z neoficiálních zdrojů dělám nerad)
• spousta sw jen pro členy klubu
• lehký chaos v konfiguračních souborech

Nevýhody Fedory jak je vidím já

• pruda s patentovými omezenímy a nutná doinstalace podpory mp3 apod kdoví odkud
• horší podpora multimédií (to se všude píše, já předpokládám že se tim myslí ty patenty, nebo je to ještě
něco dalšího?
• menší komunita v češtině (nenašel jsem ekvivalent mandrake@mandrake.cz)

Byl bych rád za nějaké další argumenty pro a proti oběma distribucím (mandriva, Fedora) případně názor jestli má cenu přejít k fedoře nebo zůstat u Mandrivy. Názor bych radši nějak podpožený, ne typu "používám bflmpsvz protože je nejlepší, hchkrdtn je shit".

A ještě pro jistotu jednou - rozhoduji se jenom mezi těmito distribucemi, o jiných vážně neuvažuju

       

Komentáře

[myšák]

Používám na domácím compu Fedoru Core 4 a na nějaké "problémy" s multimédii jsem nenarazil, spíš naopak - cokoliv s ní provádím si nechá líbit naprosto bez připomínek ... prostě doinstaluješ podporu MP3 a svůj oblíbený audio a video přehrávač (používám BMP a Xine) a pohoda.

Kromě FC používám ještě Sarge na noťásku a sem tam Slax na ostatních Win-mašinách ... i ve srovnání s Debianem a Slackwarem si troufám tvrdit, že FC4 má přehledný systém konfiguráků a startovacích skriptů a občas zmiňované pomalosti jsem si taky nevšiml, takže můžu s klidným svědomím FC doporučit.

S Mandrakem/Mandrivou nemám příliš mnoho zkušeností, protože při pokusech s verzí 10.0 jsem se nějak nedokázal sžít s rozmístěním konfiguráků apod. (netvrdím, že je to špatná distribuce - prostě jsme si jen nepadli do oka)

takže asi tak ...

[Pepin]

no ja sem na male problemky precejenom narazil, na MP3ky sem tam nahral HelixPlayer a ten sem nak nerozchodil, a RealPlayer a ten zas do sebe neumel drag-n-dropnout vice souboru, tak sem si musel usmrdlat programek, kterej dragdrop zachyti, vygeneruje v tempu *.m3u a zavola ten RealPlayer s argumentem toho m3u a ted uz mi to takle chodi jinak vsecko v poho

[Daniel Kvasnička ml.]

no, no, to sou reseni. a "linuxovej iTunes na Gnome zpusob" Rhythmbox by panovi nestacil?

[D-Evil]

Nebo na způsob KDE - Amarok.

Ještě doplnim, že oboje v FC4 je a funguje.

[D-Evil]

Moje zkušenosti jsou takový, že konfiguráky v MDK 10.1 a FC4 jsou v drtivý většině na úplně stejnym místě a dokonce dost často obsahujou úplně stejný defaultní nastavení. Jestli ono to nebude tim, že Mandrake je na Redhatu postavenej :)

[eXces]

Subjektivně se mi Fedora líbila poněkud více, ta podpora multimedií se dá velmi snadno doinstalovat. Rozdíl je také v tom, že Fedora používá defaultně GNOME, což by vámnemuselo vyhovovat vzhledem k tomu, že jste asi doposud používal KDE. To jde ve Fedoře samozřejmě také používat, ale je poznat, že není defaultní.

[Abraxis]

Ja preferuji vyrazne Fedoru a to hlavne diky "yum-u". Diky nemu je doinstalovani MP3/mplayeru/nVidia/... veci par minut a update celeho systemu je otazkou spusteni "yum -y update" (a hlavne to updatne i ty "3rd party" veci a neprovede to update "zakladniho systemu" v pripade, ze by rozesral ty dalsi veci (treba k3b se neupdatne, pokud neni k dispozici i aktualni verze mp3 pluginu - coz je SUPER!).

[David Watzke]

treba k3b se neupdatne, pokud neni k dispozici i aktualni verze mp3 pluginu - coz je SUPER!.

| sed "s/SUPER!/samozřejmost/"

[xkesh]

Zkus pls zapremyslet nad ucelem tagu PRE a tagu UL napr. Tipni si, co udela tvoje momentalni formatovani pri trochu vetsim pismu se strankou ;)

[Juraj]

Máš pravdu, opravil jsem to. PRE jsem použil z čisté lenosti - je na liště

[Juraj]

A je nějaký lidský postup jak snadno nainstalovat Fedoru a nechat si současné LILO? Mám na disku i win a vždycky když něco manipuluje se zavaděčem mam takovej nepříjemnej pocit....

[David Watzke]

vždycky když něco manipuluje se zavaděčem mam takovej nepříjemnej pocit....

Proč? Zálohuj si tedy to nastavení a v nejhorším ho opravíš pomocí LiveCD.

[Pavel Stárek]

Určitě bude. Například nechat nainstalovat Grub ne do MBR ale na partition kde je / . A pak si to přidat do Lila.

[Radek Hladik]

Pripadne neinstalovat bootloader vubec a do lila fedoru pridat...

Radek

[Espinosa]

Možná bych měl jeden tip - PCLinuxOS (PCLOS). Je to derivát Mandrivy, takže budeš jako doma. Zkus LiveCd a uvidíš.

Pro:

• Apt+Synaptic based distro
• LiveCD, vyzkoušej a uvidíš! LiveCD obsahuje skoro vše co na desktopu člověk potřebuje, KDE + appl, multimedia, drivery, OOo. Nová verze vychází 2-3 do roka.
• skvěle udržované a aktualizované balíčky se zaměřením na desktopového uživatele a zejména na KDE. Jeden centrální repozitář a jeden alternativní (Thac) + jeden alternativní kernelový (Ocilent)
• výběr z několika kernelů - Vanilla, Oci, CK patchsets, multimedia, funkční swsups (hibernace)
• excepletní podpora WiFi, webkamer, USB modemů, NVidia a Radeon moduly (automat. instalace ze Synapticu, zatím stále trochu experimentální) atd.
• nové xorg z CVS, často aktualizované (unstable repo)
• konfigurační nástroje z Mandrake
• možnost zažádat si o vytvoření nového balíčku nebo update na novější verzi a přidání do repozitáře. Většině žádostí vyhověno.
• Pokud máte slabší/žádné připojení k Internetu, je to dobrá volba. Jde vydržet jen s výběrem aplikací na CD.
• Gamer edition remasterovaná verze. Chystá se i verze přívětivější k mezinárodním uživatelům (loaklizace přímo na LiveCD).

Proti:

• vývoj stojí na 1-3 lidech, značně vytížených, nestojí za nimi žádná firma. Budoucnost je nejistá.
• defaultně používají Lilo (Grub lze doinstalovat)
• stále gcc 3.x
• znaková sada ISO (UTF rulez! Po instalaci je nutné změnit ručně locales v /etc/sysconfig)
• špatná/žádná internacionalizace LiveCD (po instalaci na HDD nutné doinstalovat balíčky s fonty jako DejaVu, lokalizační balíčky, spellchecker atd.) Přednastavený font je Bitstream Vera, který nemá řadu českých znaků!
• až na několik vyjímek poskytují pouze stable verze aplikací. (Firefox 1.5rc ani KDE 3.5 beta nečekejte)

Pro Fedoru

• průkopnické počínání - UTF, Grub, security, OOo bez Javy, dobře opatchovaná, nativní Eclipse, GCC 4.0.x, UDEV, HAL, DBUS, atd. RedHat řadu těchto projektů sponzoruje.
• silná firma v pozadí (RedHat)
• velký výběr balíčků v repozitářích i z externích projektů (vč. komerčních SW)
• RawHide projekt pro ty experimentálnější
• pěkná sada GUI konfiguračních nástrojů (intenzivně spolupracují s Gnome) napsaných v Pythonu. Ale chybí jednotné ovládací centrum. Některé nástroje jsou docela dobře ukryté (FC3). Fedora začínala jako Popelka, a dotáhla to na úroveň Yastu nebo Mandrake Konfig. Centra.

Proti Fedoře

• 4 CD a stejně tam jen část toho co budete pořebovat. Doinstalace z internetu nutná! (Synaptic, multimedia, KDE znova z KDE-Redhat projektu, KPackage, )
• řada ne zcela kompatibilních repozitářů. Přečtěte si moje články na Rootu (Potrava pro Vaši Fedoru)
• není to primárně desktopová distribuce (RedHatu jdou příjmy z serverových systémů, takže tam se upínají snahy jím placených vývojářů)
• Gnome v centru pozornosti
• RedHatí kernely (nakonec jsem vždy skončil u kompilace jádra, kvůli HW, kvůli optimalizaci pro Desktop atd.)
• žádné LiveCD (to už je asi poslední distribuce která ho nemá)

[David Watzke]

... Synaptic, multimedia, KDE znova z KDE-Redhat projektu, KPackage ...

Proč zrovna KPackage? :)

[D-Evil]

• 4 CD nebo 1 DVD - 2.5GB, standardní objem. Doinstalace z internetu podle mě neni nutná, pokud nepotřebuju podporu MP3 (tahle potřeba je běžná) nebo aktuálnější KDE (tahle už moc ne, Fedora až do teď vycházela častějc, než nový KDE). Samozřejmě doporučuju hned po instalaci updatovat, ale to předevšim kvůli bugfixům a bezpečnosti, novejch major verzí se člověk dočká jen u něčeho (např. OpenOffice.Org). Synaptic mi přijde jako zbytečnost, stejně jako celý apt (nic proti němu, ale nevidim pro něj jedinej důvod, obzvlášť ne při přechodu z MDK/MDV), yum+rpm je dostatečně kvalitní kombinace nástrojů. Nový KDE z KDE-Redhat repository je věc názoru, já preferuju stabilní a za stabilní považuju to, co bylo původně v distribuci.
• Nekompatibilní repository nepoužívat (moc jich neni, já vim jen o atrpms, kterym si bratr při updatu totálně oddělal CentOS).
• Fedora je mimojiné playground (místo pro hrátky a experimenty) pro vývojáře RHEL. A jelikož RHEL má i desktopovou "větev", Fedora je desktopová distribuce. Kromě toho pokud má mít Fedora nějakou budoucnost (což je asi důvod, proč jí dvakrát do roka vydávaj, jen pro sebe si jí určitě nepiplaj), je potřeba se od začátku zaměřit buď úzce na jednu oblast, nebo naopak široce, aby jí spokojeně používalo co nejvíc uživatelů. To první se neděje a to druhý je podle mě bez možnosti nasazení na desktop utopie.
• Gnome-centrismus neni nutně nevýhoda, to je individuální. Navíc tak kritický to neni, aktuální verze KDE ve Fedoře je a bugy se řešej u obou prostředí. Jediná na první pohled viditelná propagace Gnome je v redhatích nástrojích pro správu systému a ve výchozím nastavení (GDM, výchozí session je Gnome, KDE s výchozím tématem Bluecurve vypadá skoro jako Gnome). S nástrojema toho moc neuděláme, zbytek je otázka pár minutek, který člověk stejně u každý instalace stráví nastavováním a ohejbáním k obrazu svýmu.
• S kernelem jsem neměl jedinej problém, optimalizace se mi nejeví jako nutná, samotná FC4 běhá hodně svižně. GCC 4 + prelink + KDE 3.4 = fičák Podpora HW mi přišla standardní, tj. v jádru je prakticky všechno, co tam bejt může, aby to fungovalo. Je to tak prakticky ve všech distribucích a Fedora netvoří výjimku. Občas jsou nutný zdrojáky pro instalaci nějakejch driverů, ale to taky platí všude, nejde o nic specifickýho.
• Pokud nepočítáme neoficiální LiveCD (tj. odvozený třetí stranou, třeba Knoppix), je těch distribucí víc, teď mě napadá třeba Debian. A pokud je počítat chceme a spokojíme se s derivátama Red Hat Linuxu, najdeme jich na distrowatch.org minimálně 5.

[Espinosa]

Jestli vám stačí podpora mp3, tak jste u mě skromnej. To vás samozřejmě šlechtí

Pro desktop povařuji jako nutnost podporu všech dostupnách multimédií - AVI, ASF, Win kodeky, WMV/WMA, DVD, MPG (1,2,4+), XVid, XDiv atd. Nutnost doinstalace: mplayer, xine, wincodecs, gstreamer

Preferuji programy pro KDE, takže musím doinstalovat minimálně: amarok, kaffeine, gwenview, kmplayer, kplayer, krusader, kimageview, smb4k

Dále doinstalovávám Kino (mám DV kameru), Cinelerra, Skype, OOo 2.0 (buildy od Janíka z ftp.linux.cz), Javu, Azurea ...

Podtrženo sečteno okamžitě po poslední instalaci FC3 (stále ji používám, samozřejmě plně updatovanou) jsem musel upgradovat/doinstalovat asi 2/3 systému. No jak říkám, připojení k internetu mám excelentní, v ČR i tady v UK, byla to otázka hodinky, takže mě to zase tak moc nevadí.

Na rozdíl od vás jsem prostě náročný desktopový uživatel, která chce mít vše co moderní desktopový linux může nabídnout. Je na tom něco špatného? Rád se podívám na video, poslechnu si on-line rádio, nastříhám si vlastní video, rád používám GUI kde to jde a má to smysl.. Je na tom něco nepochopitelného?

KDE z Fedory neobsahuje některé utility - KUser, KPackage. Za KUser je náhrada poměrně dostatečná, za KPackage nikoliv (leda tak 'mc'). KDE z projektu KDE-RadHat obsahuje navíc žadu patchů a oprav chyb a to téměř ihned jak se objeví. Osobně mám daleko lepší zkušenosti s KDE ze zmiňovaného projektu, spravují ho nadšenci, dobrá komunita okolo, pro RH je KDE okrajová záležitost.

ATRpms (http://atrpms.net/) podporuje CentOS? Oficiálně o tom nic nepíšou. Pokud se váš bratr pokoušel naroubovat RPM z jedné distribuce na jinou, tak se nedivím že se to rozesralo (bohužel, to je realita dnešních linuxů)

Gnome-centrismus je samozřejmě *silně* subjetivní jestli to je výhoda nebo ne. Vzhledem k mé celkové orientaci na KDE to samozřejmě je, pro mě.

Kernely opatchované CK patchy jsou subjektivně rychlejší. Zvláště pokud provozujete najednou žadu GUI aplikací (bavíme se přece o desktopu, ne?) a systém je vytížený je to znát. Kvůli wifi kartě a USB modemu jsem musel kompilovat tak jako tak. A stejně jsem skončil u vanilla kernelu + CK patche, protože s tím Fedořím si to prostě nechtělo rozumět (wifi se záhadně rozpojuje).

Co se týče repozitářů, jsou jich desítky (DAG, NyQuist, Livna, Fedora Extras, MPlayer, CCRMA, NewRPMS atd.). Přečtěte si článek na rootu, jen bych se tu opakoval http://www.root.cz/clanky/potrava-pro-vasi-fedoru-7/ . S tou nekompatabilitou to není až tak zlé ale ani ideání.

Apt preferuji, protože občas používám i Debian systémy a apt je pro všechny distribuce. Nelíbí se mi přístup RH kdy místo adopce etablovaného systému raději napíší vlastní. Tohle je "mor linuxu" - na jednu věc tři aplikace (apt, yum, smart) ani jedna dokolá. Proč se nevěnovat vývoji jedné když jde plácat prostředky na tři s úplně stejným zaměžením. Pro Yum navíc neexistoval ve FC3 žádné GUI. Je to ve FC4 lepší?

Já měl na mysli SuSE a Mandrake. Máte pravdu, Debian přímo Live distribuci nemá, proč taky když existují min. 3 známé a úspěšné odvozeniny. O známých a úspěšných Live distribucích založených na Fedoře/RedHatu nic nevím, ale rád si nechám poradit

[D-Evil]

Abych pravdu řek, videem jsem se ve Fedoře vůbec nezabejval, tady jste mě docela nachytal. Primárně používám Gentoo a FC4 jsem jen testoval, do tý doby jsem Fedoru neznal (měl jsem nějaký zkušenosti s RH 7.3, ale to už je dávno...).

Co se týká programů pro KDE, který zmiňujete, tady je možná vidět další znak Gnome-centrismu, hádám že třeba v Kubuntu ty aplikace jsou. Teď jsem cvičně kouknul na DVD a minimálně amarok a krusader tam nejsou, což je docela škoda. Takže částečně máte asi pravdu, pro uživatele KDE je doinstalace z internetu nutná.

Kino, Cinelerru ne každej potřebuje, Azureus totéž, Skype asi neprojde kvůli licenci a OpenOffice.Org 2 ve Fedoře je (zmiňovanej build neznám, je v něčem zajímavější?), stačí updatovat z bety na finální verzi.

Na inovaci a doinstalaci 2/3 systému dojít může, ale neřek bych, že to je úplně běžnej případ.

KUser, KPackage - K čemu to je? Možná se s tim potkávám naprosto běžně, ale vůbec o tom nevim :)

Co se týká KDE-Redhat, nemám s nim moc zkušeností a neřek bych, že běžnej uživatel ho nutně potřebuje. Hodit se ale rozhodně může.

ATRpms podporuje RHEL4, z kterýho je CentOS 4 postavenej (ze src rpm), jsou to binárně kompatibilní distribuce. Kromě toho má ATRpms zajímavý číslování verzí, kdy se například jadernej modul HostAP neupdatuje s novym jádrem, protože číslo verze je složený jen z verze HostAP. Možná je to specifikum jejich yum repository, ale i tak je to špatně. Never more, nehodlám si přidělávat práci.

Kernely s CK patchema možná o fous rychlejší jsou, otázka je, jestli je to nutný, já jsem během asi tří tejdnů testování neměl důvod se tim zabejvat, na dnešním běžnym počítači (2 GHz, 512 MB RAM) běhala FC4 jak z praku.

Články jsem čet, některý repository používám, problémy jsem osobně neměl, dával jsem si pozor, co mi yum vnucuje za updaty a pro jistotu jsem upřednostnil oficiální balíky před externíma. Je bohužel pravda, že bez externích repository je FC4 hlavně pro uživatele KDE dost chudá. Nicméně co by jsme chtěli ve 2,5 GB dat. Kdyby vycházela Fedora na 10 CD jako Debian, bylo by to všechno jinak. Myslim, že základ je víc, než solidní. Při aktuálnosti softwaru je navíc zázrak, že to nějak funguje.

Mě Gnome-centrismus taky úplně nevyhovuje, ale tak, jak je Fedora postavená, to ještě neni tak špatný. Díky bohu, že nemusim používat SuSE, tam se rozhodli KDE zbavit úplně (kromě OSS větve).

Štěpení je samozřejmě špatný, osobně bych byl taky radši, kdyby neexistovalo pro jeden účel 40 programů, z toho 30 nedodělanejch. Nicméně yum v systému přítomnej je, je nakonfigurovanej a funguje, běžnej uživatel nemá důvod měnit, pokud nemá jiný preference. GUI pro yum existuje několik, já jsem pracoval s Yumex, ten ale samozřejmě neni součástí oficiálních repository.

Já LiveCD neřešim, nepotřebuju je, takže v tomhle asi neporadim. Ale letmym pohledem jsem při projetí seznamu LiveCD asi do půlky narazil minimálně na pět. Takže rostou a víme kde :)

[Espinosa]

teď už jen stručně, právě mi končí pracovní doba :)

Všechny uvedené programy PCLOS obsahuje a to na jednom jediném CD!!! Chyběl tuším jen Gwenview nebo ShowImg, teď nevím který a KPlayer (stejně se jedná o mrtvý projekt, škoda) Taky plánují vypustit OOo na úkor KOffice, doufám že tohle je přejde. Vypouštějí devel balíčky, gcc kompilátor atd. prostě úzká specializace na KDE desktop a koncového uživatele neprogramátora, v tom jsou docela jedineční. Jak výběrem aplikací tak kernelu, patchsetu atd. Všechny chybějící aplikace jde samozřejmě doinstalovat.

OpenOffice buildy od pana Janíka (momentálně pracuje volně pro Novell tuším) jsou založeny na oficiálních zdrojích, používám je asi 3/4 roku, jsou poctivě aktualizované s každým milestone, integraci KDE měli defaultně zapnutou už někdy od jara. Od začátku mě překvapily svojí stabilitou, perfektní podporou ČJ, tak jsem u nich zůstal. http://blog.janik.cz/

Pokud jste experimentálnější povahy, vyzkoušejte buildy od Ximianu, ooo-build patchset. Slibují mnoho novinek: podpora MS VBA, MDB databáze, Cairo backend pro Impress, Java-free (java části přeloženy GCJ) - nevím co je nastaveno defaultně. Některé z těchto novinek obsahují i buldy od RedHatu/Fedora/Rawhide.

[xkesh]

Výhody Mandrivy jak je vidím já: * výborné (pro mně) konfigurační nástroje * dobrá podpora multimédií už v základní distribuci * hodně dobrá podpora na webu (mandrake@mandrake.cz)

Takze ti vlastne MDV maximalne vyhovuje, akorat se ti to zda drahe. Cili politika firmy, ktera za touto distribuci stoji, totiz nabidnout za slusnou cenu kvalitni produkt je pro kocku? Kvalitni a dotazeny produkt by lidi brali, ale radeji zadarmo... chapu.

Dokud budou takhle lidi premyslet, tak asi pujde mimo snaha firem, vydelavat na Linuxu supportem a nikoliv prodejem licenci. Ono kdyz uz nemuzes dospat, abys mel porad ten nejnovejsi software, tak si ho urcite muzes nainstalovat z repozitaru MDV (maximalne se spozdeninm par tydnu ci mesicu oproti clenum klubu - nevim presne, nejsem v nem :) taky - ovsem s troskou te rucni prace.

Ostatne, bezne tito "bezpodminecne up2date" lidi provozuji radeji verzi Cooker (existuje-li to jeste), kam si stahuji vsechno nejnovejsi a necekaji na krabicova vydani (u nichz taky nechapu, ze si je nekdo muze kupovat kazdy rok, pokud ma pristup k netu, ale nic proti, treba chce QCM timto zpusobem podporovat).

Cili bych ani tak na tvem miste neresil vyhody a nevyhody vychozi podoby distribuce firemni a "svobodne" jako spis to, jestli hodlas radeji misto neco penez investovat cas a energii do vlastni spravy "volne" distribuce. Protoze to je asi jediny zasadni rozdil, ktery te ceka - vsechno ostatni si pri trose snahy muzes priohnout podle potreby.

Pak bych se nezastavoval u FC, ale bral v potaz napr. i Ubuntu, Gentoo, Arch... abych vyjmenoval ty popularnejsi.

[xkesh]

Pak bych se nezastavoval u FC, ale bral v potaz napr. i Ubuntu, Gentoo, Arch... abych vyjmenoval ty popularnejsi.

zapomnel jsem dodat:

protoze format balicku je hodne podruzna vec, o kterou se stara prislusny spravce balicku a ne uzivatel distra (pokud si je zrovna jako hobby nevyrabi sam).

[Juraj]

Ta cena není hlavní důvod, dokonce ani to že nová verze vyjde jednou za rok. Jenže problém je v tom že co jsem četl na webu tak poslední verze vždycky vyšli těsně před novou verzí KDE a při ročním vývojovém cyklu tak budu mít ke konci toho cyklu téměř 2 roky staré KDE?

Několikrát se stalo (podle ohlasů na webu, nejsem a nebyl jsem čleem Mandriva klubu) že byla vydaná spešl verze pro členy klubu, ale ne balíčky pro update. akže tem kdo nechtěl instalovat znova měl smůlu.

navíc cena klubu od QCM je sice cca 1000 na rok což ej v pohodě, ale to je speciální cena a nikde není řečeno že to bude napořád, standardní cena je cca 2000. A dávat 2000 ročně jenom za OS mně přijde fakt moc.

Za ten poslední rok co používám MDK se u mně totiž dojem z mandrivasoftu změnil od nadšení až po lehké znechucení z toho že zmicrosoftovatěli (viz. např, dotazy na mandrivauser.cz proč si nemůžou členové klubu stáhnout iso obrazy když už by to mělo dávno jít, neschopnost posunout vývojový cyklus tak aby kopíroval pro většinu lidí nejdůležitějsí programy - kde a gnome)

Takže hledám něco podobného, zároveň něco co vydrží dlouho protože nechci měnit distribuci jako ponožky.

[Daniel Kvasnička ml.]

no, tak pokud je to s tema financema a (ne)stahovanim updatu tak, jak rikas, tak to uz fakt je z myho pohledu jasny jasny. MDK never more!

[ParadoX]

Tohle trochu nechápu. Zatím mo c nevím jaký je velký rozdíl mezi tím, když si stáhneš free verzi z netu a dotaháš tam zbylé věci z netu a když si zaplatíš členství a ještě novou krabicovou verzi. Mimo jiné, když chceš mít vše stále nejnovější, nastavíš zdroj aktualizací na cooker a máš to vše. Takto mám mandrivu2006 z cd iso a to ještě nabyli uvolněné. Prostě když vyšla RC2 tak jsem si jí stáhnul a pár dní po uvolnění pro členy byla jako aktualizace tak jsem zadal dva příkazy a měl jsem za hcvíli zaktualizováno na mandrivu2006oficial. A to že nemám nejnovější Kde mě ani tak moc nemrzí protože stejně si ho radši stáhnu z netu než kvuli němu reinstalovat celý systém. S mandrivou jsem spokojený i když uznávám že bych rád zkusil něco jiného ale když mi vše funguje tak nemám důvod něco měnit. Až vyjde nové Kde, prostě ho stáhnu a mám ho.

Jinak ještě malý dotaz, aspoň se to dozvím, jaké jsou výhody být členem mandriva klubu?

[XXX]

Já jsem třeba členem klubu sociopatů. Takhle jednou za měsíc si zaplatím poplatky a poté se mužu cítit jako správný sociopat! )))

[zabza]

výhody klubu

[Daniel Kvasnička ml.]

nutná doinstalace podpory mp3 apod kdoví odkud

no, me stacilo yum install kdemultimedia-extras a sel jsem na veceri ;) mozna ze by stacilo jen yum install amarok a on uz by se ti prihlasil se zavislostma... na YUM nedam dopustit!

kazdopadne doporucuju Fedora Core 4. Jedina soucasna nevyhoda, kterou na ni shledavam je to, ze KDE v ni neni zrovna 2x stabilni, ale to se zlepsuje s kazdym buildem. Taky tam neni KDE jako default, coz se ale da dobre zamaskovat, kdyz si svoji Fedorku trochu pokutite ;) Red Hat v pozadi mi dodava urcity pocit duvery.

MDK jsem zkousel nekdy pred 2 roky a des. V posledni dobe jsem videl akorat Mandrake Move 2 a to, jak prekopali KDE menu, to je strasny. Nekolikalety uzivatel Linuxu si tam pripada jak newbie. Zjistovani informaci o HW zmrazilo celej system. Nemuzu si pomoci, ale jsem presvedcen o tom, ze z te nejznamejsi trojice MDK/FC/SUSE je MDK nejhure odladenym distrem. A tu informaci mi i v posledni dobe nezavisle na sobe potvrdili dalsi dva lide, kteri s ni taky meli pekne problemy.

Jinak bych byt tebou zkusil (K)ubuntu. Kubuntu 5.04 bylo dost neodladene, ale vcera jsem si ze zvedavosti na druhy disk hodil Ubuntu 5.10 Breezy Badger a musim uznat, ze kvalitka (ten bootsplash pratele, ten je luxusni). Fakt dotazene distro. Takze i Kubuntu 5.10 bych uz asi veril.

[kotrcka]

A co Debian Woody? Na neho uz nikto nemysli? Hehe

[...---...]

Proč Woody? Proč ne Sarge?

[kotrcka]

Presne preto som napisal Woodyho. Ci sa niekto pozastavi. A nahodou, celkom dobry sys je to este aj dnes. Podla pouzitia.

[XXX]

V mládí jsem se motal kolem madrivých buchet a proto Debian byl pro mne ta správná volba... )))))))))))))))))))) ps RPM už nikdy víc! Buď debian a nebo Gentoo. Jiné distra nejsou distra ale sr.... .

[D-Evil]

Amarok si o závislosti prakticky neřekne, je zkompilovanej a zabalenej tak, aby nevyžadoval knihovny pro podporu mp3. Dá se to ale snadno vyřešit instalací gstreamer pluginů z externích zdrojů. Ty doporučuju používat tak jako tak, protože základní repository Fedory je mírně řečeno chudý jak kostelní myš. Abych pravdu řek, čekal jsem na 2,5 GB DVD trochu víc softwaru.

S Mandrakem jsem měl zkušenost naposledy ve verzi 10.1 a byl jsem relativně spokojenej. Na vážnější chyby jsem nenarazil, systém se uvnitř choval jako klasickej Redhat, ani v KDE jsem nezaznamenal nic divnýho. Je ale pravda, že se tam vyskytuje až podezřele hodně malejch bugů, což je z ohledem na dobu testování a verze softwaru podivný. Mimochodem právě verze softwaru, kdy se na nový KDE čekalo půl roku (a teď se čeká rok), vidim jako největší slabinu Mandraku, jinak je to podle mě docela solidní systém. Nepřekvapí, ale neurazí.

[Daniel Kvasnička ml.]

no, Red Hat ani Fedora nejsou moc desktop, takze tomu trochu rozumi, ze na tom DVD neni vsechno...ale ja ten internet mam, takze problem neni.

Na Slacku jsem pouzival v amaroku Xine plug-in, ale ve Fedore nevim, jak ho tam dostat (hlavne kvuli ekvalizeru, aRtsd ho nema). Nevite nekdo?

[Daniel Kvasnička ml.]

uz to maaaaaam!

yum install amarok-xine

jak je ta Fedora jednoducha

[Daniel Kvasnička ml.]

uz to maaaaaam!

yum install amarok-xine

jak je ta Fedora jednoducha

[D-Evil]

RedHat/Fedora neni desktop? Ehm? Odkud jste spadnul? Jestli RedHat/Fedora je k něčemu primárně určená, tak je to právě desktop.

[Daniel Kvasnička ml.]

opravdu by me zajimalo, jak by vam odpovedeli z RedHatu, kdybyste se zeptal. U FC by se dalo polemizovat, ale RedHat v soucasne dobe zcela jiste neni urcen pro desktop.

[D-Evil]

Z čeho tak usuzujete?

RHEL má samozřejmě reálný možnosti nasazení širší, než Fedora, je to daný delším vývojem a testováním, výslednej produkt je rozhodně stabilnější a líp odladěnej, než Fedora. Nicméně mezi možnosti nasazení RHEL desktop patří a na dokázání tohohle tvrzení mi stačí citace z homepage RHEL:

Red Hat Enterprise Linux is the leading platform for open source computing. It is sold by subscription, delivers continuous value and is certified by top enterprise hardware and software vendors. From the desktop to the datacenter, Enterprise Linux couples the innovation of open source technology and the stability of a true enterprise-class platform.

Dál tohle tvrzení můžu podpořit například osobní zkušeností s CentOS (RHEL klon, binárně kompatibilní), kde samozřejmě instalátor nabízí možnosti pro desktopový použití, distribuce je vybavená stabilních verzí KDE, Gnome, OpenOffice.Org atd.

No a z vyprávění vim o reálnym kancelářskym nasazení distribucí jako WhiteBox, CentOS, nebo přímo RHEL.

[D-Evil]

Další důkaz

[Espinosa]

Linux je takovej jakej si ho uděláte :)

Na "rozdíl" od jiných systému na něm lze udělat opravdu hodně. Na desktop lze nasadit vpodstatě jakákoliv, od Woodyho, Gentoo, Slacka, Knoppixe, dokonce i záchranné minidistribuce! Můžeme polemizovat s mírou "připravenosti out-of-the-box" na dané nasazení a tady Fedora trochu ztrácí, od desktopového OS čekám že si ihned po instalaci přehraju DVD, video, muziku, automounting USB disků, transparetní prolejzání ZIP archivů, GUI frontendy kde to jde atd. (P.S. s tém videem a hudbou - tady ztrácí i Windows

P.S. podle marketingových keců bych se moc neorientoval. Jasně že se to snaží prodat od desktopu po datacentra :) Nemám jim to za zlí, fůru peněz vráží zpátky do vývoje SW takže z toho profitujeme vlastně všichni.

[Dušan Hokův]

jedu na redhatu od verze 6.2, postupne jsem to zacal provozovat na desktopech, serverech, noteboocich... ted FC4, a jsem spokojen... kdyz clovek pozna zaklad, je fuk jaka to je distribuce, stejne si pak kazdej tu svoji nastavi k obrazu svemu. Podpora mp3, noa? do googla "dag rpm" , pro klikaci gui vyberu navic synaptic a mam zdroj softwaru... ted od fc4 uz staci yum search nazevbaliku a pak yum install ... pohoda, tabacek

[Martinus]

Tak já zase budu hlasovat pro Mandrivu.

Teď používám Mandrake 10.1, jsem naprosto spokojen až na pár drobností (spíš zaviněných mým neodborným zásahem ) mi funguje od doby co vyšel bez větších obtíží.

Teď se dost těšim na Mandrivu 2006, která by měla přinést dost vylepšení a doufám, že to bude moje konečná zastávka a že nebudu muset řešit dilema jako autor tohoto příspěvku.

Snad jedině časem bych rád vyzkoušel Debian a Gentoo, abych viděl jak to vypadá taky na druhým konci, protože tyhle desktopový a klikací distribuce jako Mandriva, Fedora, SuSE a já nevim co ještě jsou jednoduchý a fungující imho jako dobrej učební materiál, ale udělat si celej systém podle sebe jako v Gentoo musí bejt nádhera .