Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Úplně na začátek vám nabídnu jednoduchou definici:
GNU/Linux je svobodný operační systém unixového typu. Jeho jádro - Linux - bylo vytvořeno Linusem Torvaldsem za pomoci vývojářů z celého světa. Linux je vyvíjen pod licencí GNU General Public License, takže jeho zdrojový kód je volně k dispozici každému.
Na tomto místě je vhodné umístit vsuvku osvětlující poněkud kontroverzní názvosloví. Již poměrně dlouho předtím (1984), než Linus Torvalds začal (1991) s vývojem linuxového kernelu (jádro operačního systému), byl Richardem M. Stallmanem započat vývoj systému GNU (rekurzivní zkratka slov GNU's Not Unix = GNU není Unix). Cílem R. Stallmana bylo (a je) vytvořit operační systém, který nebude zatížen copyrightem. Za tím účelem byla vytvořena speciální licence, která doslova obrací copyright (také proto bylo pro vyjádření jejího principu zvoleno pojmenování Dona Hopkinse: copyleft). Nejstriktnější formou copyleftové licence, která je použita pro všechny zásadní programové části GNU, je GNU GPL (General Public License = Všeobecná veřejná licence). Velice stručně lze GNU GPL shrnout asi takto: předmět licence může být používán, kopírován, pozměňován a distribuován - naopak žádná jeho část nesmí být zatížena licencí nekompatibilní s GPL. O něco později byl GNU Project zastřešen FSF (Free Software Foundation = Nadace svobodného software).
V rámci aktivit GNU bylo vyvinuto mnoho programů, které postupně zcela plnohodnotně nahradily vitální komponenty dosavadních proprietárních unixových systémů. Jedinou věcí, která bolestně scházela, bylo jádro neboli kernel. Přestože vývoj originálního GNU kernelu stále pokračuje (možná jste zaslechli jméno HURD), zatím (a hlavně před dvanácti lety) není tak docela způsobilý k ostrému nasazení. Tato mezera byla zaplněna jádrem, které začal programovat L. Torvalds - Linuxem. Kombinací softwaru vzniklého pod hlavičkou GNU a kernelu Linux se zrodil kompletní operační systém schopný samostatného provozu bez jakékoliv součásti, jež by nevyhovovala GPL.
Z předchozího je tedy doufám zřetelně jasné, že Linux bez GNU a naopak je prakticky nepoužitelný. Korektní název stávajícího operačního systému by tedy měl znít GNU/Linux. GNU komunita v čele s R. Stallmanem je dost jednoznačná ve svém názoru a nazývání celého systému pouze zkráceným názvem Linux považuje za hrubou nepřesnost. Proti jejich argumentaci nelze samozřejmě mnoho namítat, avšak skutečnost je taková, že v praxi naprostá většina uživatelů používá jednodušší název Linux, ale myslí tím GNU/Linux, nikoliv pouze kernel.
V roce 1991 začal finský student Linus Torvalds pracovat na projektu nového operačního systému pro počítače s procesor Intel 386. Začal jej vytvářet jako semestrální práci založenou na operačním systému Minix profesora Andy Tanenbauma, což byl v té době de facto standardní unixový operační systém pro osobní použití. Linus se však prozíravě rozhodl podělit se o plody své práce i s ostatními a zveřejnil zdrojové kódy svého projektu na internetu pod licencí GNU GPL. Nový operační systém byl nazván po něm - Linux.
Zvolená licence měla jednu obrovskou výhodu - zajišťovala každému uživateli zdarma přístup ke zdrojovým kódům. V té době byli uživatelé především programátoři, takže tato výhoda byla pro ně veskrze praktická. Zároveň licence zajišťovala, že se již nikdy nezmění, takže se nemuseli obávat, že by jejich práci mohl někdo zneužít a vytvořit uzavřenou verzi Linuxu šířenou pod jinou licencí.
Linux tedy získal velkou pozornost mezi programátory, kteří dlouho očekávali takovýto projekt. Přidali se a začali zasílat opravy a vylepšení. Linux tak rychle zažil prudký vývoj a během několika málo let byl dokončen do podoby, kdy měl všechny základní služby. Od té doby prošel mnoha změnami a dospěl. Již od verze 2.0 může směle konkurovat operačním systémům nižší třídy (typu Windows 95/98, NT, 2000, různé varianty BSD), od verze 2.4 většině komerčních Unixů a připravovaná verze 2.6 jej posune na dosah špičkových operačních systémů.
Linux ideově vychází z kořenu Unixu, jehož počátky sahají do sedmdesátých let. Přestože s původním Unixem nesdílí ani řádku zdrojového kódu, má stejné aplikační rozhraní i filozofii. Díky tomu je kompatibilní s ostatními Unixy na úrovní zdrojových kódů. Proto má i stejné aplikace a nástroje.
Linux podporuje souběžnou práci více uživatelů, z nichž každý může spouštět libovolný počet programů. Linux byl upraven (portován) na spoustu jiných platforem, než je obvyklé PC. Najdete jej od kapesních počítačů s procesory Arm, přes Macintoshe, pracovní stanice od Sunu až po mainframy od IBM.
Mezi nejčastější mýty patří, že Linux se ovládá příkazovou řádkou a nemá grafické rozhraní. Opak je pravdou. O grafické rozhraní se stará standardní knihovna X Window System, v našem případě jeho implementace XFree86/X.org. K dispozici je spousta grafických prostředí, hlavními asi jsou KDE a Gnome, jejichž uživatelská přívětivost i grafická propracovanost patří ke špičce.
Počet aplikací pro Linux se počítá na desetitisíce. K dispozici je mimo jiné kvalitní prohlížeč Mozilla, komplexní kancelářský balík OpenOffice.org, na grafiku je výborný Gimp, multimédia si přehrajete v MPlayeru a tak bych mohl pokračovat. Viz náš přehled aplikací.
Začátečníci se asi nejvíce bojí, že se nebudou mít z čeho Linux naučit, že jim nikdo nepomůže překonat nástrahy jeho odlišné filozofie, že jej nebudou umět ovládat. Zbytečně. Distribuce jakou Mandrake/Mandriva (Mandriva Linux 2006 CZ) či SUSE (OpenSUSE 10.0) smazaly bariéru, takže přechod z Windows není tak obtížný. Nováčci si mohou v knihkupectvích vybírat mezi různými knížkami, které je naučí chápat i ovládat Linux. Na internetu je také spousta informací, například doporučuji přečíst si články, které jsme publikovali. Cenným zdrojem informací je i archiv diskusí a naše fulltextové vyhledávání. Nicméně nejdříve byste se asi měli naučit, jak a kde hledat linuxové informace.
Tím však nejsou všechny možnosti vyčerpány. Množství firem u nás nabízí školení i placenou technickou podporu.
Sympaticky buclatý a dobrácký tučňák je nezaměnitelné logo Linuxu. Nebyl tu však odjakživa. Vlastně je s linuxovým jádrem spojován až od verze 2.0. Grafické zpracování má na svědomí Larry Ewing a původní idea pochází z "dílny" Linux Kernel Mailing Listu.
O tučňákovi řekl Linus Torvalds mimo jiné toto (u příležitosti oznámení verze 2.0 kernelu na Usenetu):
Some people have told me they don't think a fat penguin really embodies the grace of Linux, which just tells me they have never seen a angry penguin charging at them in excess of 100mph. They'd be a lot more careful about what they say if they had.
Někteří lidé mi říkali, že tlustý tučňák podle nich moc spanilost Linuxu nevystihuje, a to je pro mne pouze důkazem, že nikdy neviděli rozzlobeného tučňáka, který se na ně řítí rychlostí přes 100 mil za hodinu. Kdyby viděli, dávali by si o hodně větší pozor, co povídají.
Tento článek zdaleka není hotov. Podle vašich námětů jej budu průběžně doplňovat a opravovat. A ještě jedna věc: Unix je něčí registrovaná ochranná známka. Tuším, že tento týden je to zrovna SCO.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Taktéž budete-li mít nějaký problém, mé zkušenosti jsou takové, že v Linuxové komunitě je mnoho lidí, kteří rychle, ochotně a většinou také správně poradí na otázky, jak řešit problémy (např. ty zmíněné výše). Člověk se již prakticky nesetká s bručouny stylu "když tomu nerozumíš, tak se v tom nehrab, není to pro tebe", ale opravdu s velmi vstřícným postojem ostatních. To také potěší.
umyselne ci neumyselne zhadzovat a kto tomu nerozumie, pokasle vsetko. Dets ol. Najvacsi problem byva medzi stolickou a klavesnicou.
(Velmi pikantní pak je nechat se poučovat sotva dvacetiletými "profíky" o tom, jak ten Linux prostě nelepí na profi soft z windows, což oni zaručeně ví, protože mají doma Photoshop, InDesign, AutoCAD i 3D Studio v posledních verzích. Jistě jim tyto programy nadělil bohatý Ježíšek, hodní (a prachatí) rodiče nebo strýček, vlastnící v jižní Africe diamantové doly. Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)
Linux není všespásný systém, ale přestává být pouhou alternativou. Vývoj jde velmi rychle a řada kritik je už dávno překonána a vyřešena. Osobně pamatuji doby, kdy se Linuxu vyčítalo, že neumí pořádně česky, že nevyhlazuje písma, že nemá pořádný office balík programů atd. Jenže neuběhlo ani pár let a Linux tohle vše má (i spoustu dalších věcí). Navíc s otevřenými zdrojovými kódy, což dává člověku jedinečnou jistotu v tom, že svá data bude moci přečíst (a zpracovat) i za dvacet let. Kdyby se však například (a stát se to může) ze dne na den položila jistá firma, mohou si uživatelé jejího systému...
25.4.2005 17:16
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)Jen dodávám, a platí to i pro win, že když zkompilujete prázdný okno v některym z těhle "dokonalejch" programu, tak vysledny program dosahne i 1MB (tyhle praktiky ma myslim hlavne MS Visual C++), kdezto kdyz jste dobry programatori a date si tu praci napsat to pomoci API tak vysledny program ma klidne pod 5KB
, ale ten zbytek jsou reálné postřehy, které začátečníka mohou hodně rychle odradit. Ono totiž pod Linuxem se dá rozběhat skoro všechno a kolikrát lépe než pod Win, ale někdo musí vědět jak a co. Samo to nejde (narozdíl od Win, které - neznají-li grafiku - použijí ovladač 640x480x16 a i ten největší ňouma pak do PC strčí CD, spustí se autorun, od klikne 3x na Další, jednou na "Finish", rebootuje a má to funkční).
Ad Knoppix - to je bomba, kterou když vidí nějaký Windowsák, tak nevěří vlastním očím. To je totiž to, co si myslím, že na lidi platí - když vidí hotový, použitelný systém. A to Knoppix bezesporu je. Tam totiž ty desítky dodělávek Dr. Knooper udělal a vše běhá, jak má.
Doufám, že se o něm v pokračování autor zmíní, už jen proto, že Windowsák vypálí image, nabootuje, nelíbí se mu to, tak vyndá CD a systém je ve stejném stavu jako před bootem. Doporučuji ale začátečníky upozornit na správné parametry kernelu jako wheelmouse a lang=CS_cz nebo jak to je.
, teda kromě Win2K, na ty nemůžu říct křivé slovo, konečně stabilní systém), ale Redhat mě trocha zklamal. Potom jsem si někde přečetl článek o Mandrake 9.1, tak jsem pocítil zvědavost a objednal si to. A ejhle, do ruky jsem dostal systém, který se mi zdá hodně uživatelsky přívětivý. KDE 3.1 se sice podobá v hodně věcech WinXP, což se mi právě dvakrát moc nelíbí, ale jinak se mi to líbí. A dokonce si troufám tvrdit, že jsem se za ten měsíc něco naučil (rozchodil jsem zvukovku ) . Podle mě je Mandrake 9 dobrou volbou pro všechny, kdo se chtějí relativně nenáročnou formou naučit pracovat s Linuxem. Akorát to chce trochu přemýšlet (a to občas bolí, jak jsem zjistil ) ) a občas překousnout drobné nedodělávky. Takže přátelé, hrajte si. Mimochodem, přes WINE jsem rozjel dokonce pár windowsích her (třebas DeltaForce) a běhalo to líp než na woknech
Linux na něm běhá v pohodě, pro WinXP dodávají nějaké speciální CD, které tam jde na několikátý pokus nainstalovat, ale že by to bylo všechno funkční a bez problémů, o tom si nech teda znát. A v obchodě řekli - smůla, je to moc nový HW, počkejte na novou verzi Win, ta už to bude podporovat. A přitom pod Linuxem běhá všechno v pohodě. Taky mě to překvapilo. No každý vychází z toho, co zažil.
Ja mam Duron 750 a jeden cas jsem provozoval dual WinXp prof. a Slack 8.1. Ten rozdil je hrozny. Win mely po ciste instalaci 2GB (bez jakychkoliv programu) a Slack (maximalni mozna instalace) taky 2GB Ted prave koketuji s *BSD, tak jsem zvedavy, co z toho bude.
)
.
19.5.2003 17:56
Pavel Čejka | skóre: 28
| blog: tosinezaslouzijmeno
Mě zase v článku chybí zdůvodnění, proč se vlastně lidi začali zabývat něčím sice možná perspektivním, ale z počátku neohrabaným, nehotovým a těžko použitelným, když už existovaly ty Windows ...
Je to v licencích, ve svobodě tvůrců, kteří mohou kdykoliv vzít kterýkoliv kus kódu a upravit si ho dle svého. Jediné co musí je zmínit autora původního kódu, tj. nesmí si kód zcela přivlastnit, jako by na něm nikdy nikdo jiný nepracoval a zároveň a to především musí nový kód šířit (pokud se rozhodnou ho šířit) pod stejnou licencí, aby to samé co udělali mohl případně udělat kdokoliv další.
Je to v tom, že na kterémkoliv (téměř) projektu se může podílet kdokoliv, kdo k němu má co říct. Což znamená, že pokud mám dobrý nápad a prosadím, že má smysl ho implementovat, tak se implementuje a prospěch mají úplně všichni. Když dokážu změnu implementovat sám, ještě lépe. Nesouhlasí se mnou autoři původního projektu? No a co? Můžu vzít jejich kód a odvodit projekt vlastní, budu-li dost schopný, může být i úspěšnější než projekt původní. No není to nádhera?
Ještě krásnější na celé situaci je, že se díky tomu na výsledném softwaru odrážejí mnohem víc skutečné potřeby uživatelů včetně minoritních skupin, namísto nějakého pofiderního marketingového záměru firmy, která jednak minority zcela ignoruje a jednak je silně ovlivněna ziskem. A ziskem je ovlivněna do té míry, že provádí i úmyslná omezení funkčnosti softwaru na úkor uživatelů. Takže komerční software? Ne, opravdu nechci.
Ono to v textu vlastně je, ale je to takové hodně skryté mezi řádky. A vzhledem k tomu, že to je asi nejdůležitější důvod, proč se svobodný software stal tím čím je a proč se neustále zlepšuje, tak to určitě zasluhuje víc pozornosti.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz