Debian dnes slaví 32 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Policisté zadrželi odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který daroval ministerstvu spravedlnosti za tehdejšího ministra Pavla Blažka (ODS) bitcoiny v miliardové hodnotě, a zajistili i darovanou kryproměnu. Zadržení Jiřikovského může být podle ministerstva důležité k rozuzlení kauzy, která vypukla koncem května a vedla ke konci Blažka. Zajištění daru podle úřadu potvrzuje závěry dříve publikovaných právních
… více »Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném převzetí podílu ve výrobci čipů Intel. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Akcie Intelu v reakci na tuto zprávu výrazně posílily. Trump minulý týden označil Tana za konfliktní osobu, a to kvůli jeho vazbám na čínské společnosti, čímž vyvolal nejistotu ohledně dlouholetého úsilí Intelu o obrat v hospodaření. Po pondělní schůzce však prezident o šéfovi Intelu hovořil příznivě.
Společnost Purism stojící za linuxovými telefony a počítači Librem má nově v nabídce postkvantový šifrátor Librem PQC Encryptor.
VirtualBox, tj. multiplatformní virtualizační software, byl vydán v nové verzi 7.2. Přehled novinek v Changelogu. Vypíchnou lze vylepšené GUI.
Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. V březnu spustil předprodej hodinek Pebble Time 2 (tenkrát ještě pod názvem Core Time 2) za 225 dolarů s dodáním v prosinci. Včera představil jejich konečný vzhled (YouTube).
Byla oznámena nativní podpora protokolu ACME (Automated Certificate Management Environment) ve webovém serveru a reverzní proxy NGINX. Modul nginx-acme je zatím v preview verzi.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Ceny televizních karet (tunerů) se dostaly do velice příjemných hladin, které nepředstavují žádné finanční vysílení. Sledování televize se může stát zábavným oživením každodenní úmorné práce, pokud vám ovšem zrak nezůstane viset pouze na ní .
Začněme obligátně -- od samotné koupě. Nemusíte se obávat, že by vaše karta nebyla v Linuxu podporována, pokud jí na plošném spoji bije čip bt878 nebo bt848. Ostatní typy karet, které pohání jiný ("značkový") čip, jsou podporovány částečně, já bych investici do nich považoval za lehce rizikovou. Tento článek vznikl na základě zkušeností s kartou, která se prodává pod obchodním označením TV Vision MediaForte. Na krabici je anglicky napsáno, co všechno karta umí (neautorizovaný překlad):
Abych vás napnul (to se tak dělá ), nechám vás hádat, které vlastnosti z uvedených v Linuxu skutečně zprovozníme. Dozvíte se to na konci článku.
V balení tedy byla samotná karta, dálkový ovladač a čidlo s diodou, které se umisťuje "někam". Pomocí oboustranně lepicích pidinálepek, které jsou k tomu určeny, bych si nepřilepil ani fotku své milé na monitor. Pomůže lepicí páska. Dále je v krabici tzv. instalační příručka, která velice zevrubně popisuje, kam má uživatel kliknout, aby ve svém systému potvrdil instalaci. Ano, chápete dobře, knížečka je plná nečitelných obrázků z různých verzí Windows. Nám to ale nevadí.
Podpora televizních karet (BTW, jak přeložit v tomto smyslu "tuner"?) se vyvíjela v několika směrech: vznikl projekt BTTV, potom projekt BTTV2 a vedle toho ještě jaderná větev (rozuměj sada modulů, které se distribuují s jádrem) Video4Linux. Pokud máte pocit, že to vysvětluji nesprávně, není to jen pocit; opravdu v tom mám trošku zmatek, ale myslím, že to nijak nevadí . Pro nás je důležité, že podpora multimédií v jádře (V4L) je na takové úrovni, že projekty BTTV byly ukončeny a do těchto modulů integrovány. Jejich internetové stránky jsou ale i nadále funkční, takže pro starší jádra tam naleznete to, co hledáte. Ještě poznámka pro uživatele ATI All In Wonder: měl jsem sice jen starou AIW Pro, ale
pokud se nepletu, platí i pro nové modely AIW, že nejsou BTTV kompatibilní, protože neobsahují zmíněný čip bt8xx.
Některé distribuce (úplnou namátkou třeba Danix 0.9 RC2) poskytují klikací nástroje, které myslím poslouží velice dobře. Ve Slackware nic takového k dispozici není (naštěstí pro mě), takže se budu zabývat "surovou" instalací. Předpokládám také, že máte BTTV moduly zkompilované a přítomné v systému a víte, co vykoná modprobe
.
Po přečtení dokumentů v adresáři
/usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv
a dokumentu
BTTV mini-HOWTO jsem zjistil, že nevím, jaké je přesné typové označení karty. Tedy jsem také zjistil, že se tohle označení liší od obchodního názvu. Experimentováním jsem přišel na typ ProVideo PV951, což jsem si později ověřil i informacemi nalezenými na Internetu. (Když víte, co vlastně hledáte, jde to jako po másle.) Může vám snad pomoci i fotogalerie různých karet.
Hlavní modul, který ovládá zařízení Video4Linux, se jmenuje bttv.o
a jeho parametry jsou mimo jiné card
a tuner
. Hodnoty těchto parametrů zjistíte v souboru /usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv/CARDLIST
nebo na stránkách BTTV. Můžete si zavedení modulu vyzkoušet v shellu:
modprobe bttv card=42 radio=1 # Pro mou kartu
|
Vhodnější je modifikovat soubor /etc/modules.conf
(výřez). Vzor této sekce najdete v souboru /usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv/Modules.conf
:
# i2c alias char-major-89 i2c-dev options i2c-core i2c_debug=1 options i2c-algo-bit bit_test=1 # bttv alias char-major-81 videodev alias char-major-81-0 bttv options bttv card=42 radio=1 options tuner type=1 debug=1 |
Je také možné, že v adresáři /dev
nevzniknou při dalším startu požadovaná zařízení, pomůže nám proto skript /usr/src/linux/Documentation/video4linux/bttv/MAKEDEV
, který je vytvoří.
Při startu se karta (a také radio, které u výše zmíněné karty také funguje) "ohlásí" zhruba takto (výřez relevantních řádků; všimněte si také modulů pro dálkové ovládání, které obsahují slovo "lirc"):
Linux video capture interface: v1.00
|
Důležitý je také řádek, který udává typ tuneru; může se vám hodit pro nahrávání v různých programech:
bttv0: i2c attach [client=Philips PAL_I (FI1246 and compat,ok]
|
Ke konci výpisu jsou také řádky, které oznamují, že byla vytvořena tři zařízení: první je "hlavní" videozařízení, ze kterého jsou přebírána data a které slouží jako zdroj pro nahrávání. Druhé zařízení je určeno pro teletext, třetí pro radio.
Pokud nastanou problémy, pomoc hledejte opět na stránkách BTTV, případně, pokud budete mít štěstí, na stránkách výrobce karty.
Krátce zmíním programy, jimiž ovládám možnosti karty.
Alevt: prima teletext TV Prima
Používání dálkového ovládání, které je dodáváno spolu s kartou, není omezeno jen na kartu samotnou. Můžete je využít k ovládání jakýchkoliv programů v systému. Sada programů, které se starají o zprovoznění infračervených čidel, je distribuována v balíku LIRC (Linux Infrared Remote Control). Stáhněte si aktuální verzi, rozbalte archív do dočasného adresáře a spusťte skript setup.sh
. Spustí se instalační program, který vás provede celým procesem. Zvolte položku Driver configuration
, poté TV card
a nakonec typ své karty (Obrázek 1). Typy karet zhruba odpovídají těm, které podporuje BTTV, mají však jiné číslování, proto je dobré znát čip své karty, příp. tuner (jak už bylo řečeno výše). Nakonec vyberte položku číslo 3 a spusťte kompilaci (Obrázek 2).
Obrázek 1 -- Výběr karty při instalaci DO
Obrázek 2 -- Instalační program DO
Instalační proces dokončíme příkazy make
a make install
(jako root). Nainstaluje se několik utilit a především moduly lirc_dev
a lirc_i2c
. Nyní už stačí vložit modul do paměti a spustit démony. Opět je vhodné zařídit, aby se tak stalo při každém spuštění systému:
modprobe lirc_i2c
|
Nejpozději při dalším startu se vytvoří zařízení /dev/lirc
, /dev/lircd
a /dev/lircm
. Zároveň je při instalaci vytvořen soubor /etc/lircd.conf
, který obsahuje "ovladač" kláves dálkového ovladače (je načten démonem lircd
). Na tomto souboru záleží, zda při instalaci uspějete. Pokud si totiž IR zařízení vyrobíte (není to problém) a použijete univerzální dálkový ovladač (také není problém), budete ho muset učit "mluvit". V tomto souboru je řečeno, co znamená stisknutí toho kterého tlačítka. Drtivá většina těchto souborů k "průmyslově" vyráběným IR zařízením je v balíku přítomna a přibývají další. LIRC umí ovládat také jiná IR zařízení (sériová, síťová, PDA atd.).
Poslední fází je nastavení akcí k jednotlivým tlačítkům, což se definuje v souboru /etc/lircrc
. Zde uvedená konfigurace je vhodná pro počítač, který spravuje např. jeden člen rodiny a používají jej i další. Démony jsou spouštěné pod uživatelem root, ale lze je spouštět i pod jednotlivými uživateli. Navržené řešení má výhodu centrální správy -- akce definované v souboru /etc/lircrc
jsou pro všechny uživatele jednotné. Jako ukázku jsem použil sekvence, kterými dálkově ovládám "televizní" program xawtv:
begin
|
Program irexec
běží jako démon a spustí program po stisku tlačítka, xawtv-remote
ovládá již spuštěnou aplikaci xawtv. S tímto souborem si můžete "vyhrát" do libosti, můžete spouštět různé programy různými kombinacemi, ale stejně nejlepší je obyčejné přepínání televize .
Informace v tomto článku jsem podal sice zhuštěně, ale doufám, že srozumitelně. Není to tak těžké, jak to zpočátku vypadá, člověk musí jen vědět, kde a čím začít. Pokusil jsem se všechno podat najednou a pokud možno bez chyb. Rád (si) zodpovím všechny náměty a nedostatky, které vás při četbě napadly. V každém případě nepodceňujte četbu zmíněné dokumentace, mohl jsem něco přehlédnout, nebo mám prostě jinou konfiguraci. Už víte, které vlastnosti této karty jsme v Linuxu "rozchodili"?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: