Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Už to bude skoro deset let, co jsem našel na internetu jednu strategickou hru. Jmenovala se Wesnoth, Battle for Wesnoth. Normálně tahovým strategiím moc neholduju, ale tahle se mi líbila. Byla totiž celkem jednoduchá na ovládání a navíc do ní byla přimíchána troška RPG, hry na hrdiny mám moc rád. Líbila se mi tak moc, že jsem si ji vypálil na cédéčko (kde jsou ty časy?) a nosil ji s sebou. Na hrách mám asi nejradši dobrý příběh a tady se mi kampaň docela zamlouvala…
Bylo nebylo, v daleké zemi Wesnoth bylo království lidí. Žili v nejistém míru s elfy a trpaslíky, museli se potýkat se skřety. Zasazením typická tolkienovská fantasy, ale zpět k příběhu. Při jedné bitvě právě se špinavými skřety provedla královna převrat jako opsaný z artušovské legendy. Princ Eldred zavraždil svého otce a Aševíra, králova choť a strašná semetrika, se chopila žezla. Pro jistotu okamžitě dala po Herodově vzoru povraždit všechna neviňátka, která by se mohla někdy dostat na trůn místo ní, resp. Eldreda. Jak už to ale bývá, jeden králův následník přežil. Zachránil ho dvorní kouzelník Delfador a uchýlil se s ním k elfům. Po letech však Aševířiny spáry dosáhly i do těchto míst a přišel čas, aby ji Konrád, přeživší dědic trůnu, už vystřídal u moci. Bude to dlouhá, spletitá cesta, na které se Konrád setká i s… a to nebudu prozrazovat. Celé tažení je sice spletenec klišé, nicméně o které motivy jde konkrétně, vám neřeknu. Občas je to aspoň trochu překvapivé.
Když jsem se po letech k Wesnothu vrátil, překvapilo mě, že hru nepotkal podobný osud jako dříve recenzovaný Tux Racer. Snad je to díky filosofii KISS a větší možnosti realizovat se. Ke hře si můžete stáhnout editor map a naskriptovat si vlastní scénář nebo rovnou celé tažení (v jazyce WML) je docela snadné. Ta nejlepší tažení udržovaná členy komunity jsou dokonce součástí oficiálního vydání. Většina z nich je — stejně jako celá hra — přeložená do češtiny, přestože překlad místy drhne a nad některými chybami jen skřípu zuby. Nemusí zůstávat pouze u nových scénářů a map. Současný Wesnoth je vlastně platforma pro různá rozšíření. Tyto modifikace se většinou označují jako éry a obsahují např. nové jednotky, úpravy pravidel a vůbec. Samozřejmě, jejich dokumentace nemusí být zdaleka tak dobrá, jako v případě čistého Wesnothu — ta je výjimečná, projděte si wiki stránky projektu.
Další věc, která se posunula vpřed, je grafika. Upřímně řečeno, detailní, nově plastické kresby krajiny mi na první pohled až překvapivě učarovaly, přitom ale nejsou přeplácané jako třeba v případě série HOMAM. Naopak mám rozporuplné dojmy ze změny portrétů jednotek, hlavně hrdinů. Původní de facto manga mi připadala originálnější než současné, byť velmi propracované kresby. Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak si vývojáři pořadí s adaptací pixelartu na nové, jemnější displeje — Wesnoth už běží nejen na klasických desktopových operačních systémech, ale i na iOS a Androidu.
Často slýchám nebo čtu chválu na hudební doprovod Wesnothu, leč s tímto názorem se nemůžu zcela ztotožnit. Jak orchestrální, tak „etno“ hudba sice nejsou špatné, ačkoliv nejsou zahrané na skutečné nástroje, ale když se během jedné bitvy každá skladba několikrát zopakuje, leze to na nervy. Pro představu: jeden scénář obvykle vychází na půl hodiny a Wesnoth ve výchozím stavu obsahuje patnáct tažení o zhruba jednom až dvou tuctech scénářů, nemluvě o samostatných mapách, příp. hře více hráčů. Některá tažení navíc vyžadují rozhodování, které ovlivní váš průběh hrou, takže si je můžete zahrát znovu. Několik tažení pak ani vyhrát nejde, protože poslední scénář se opakuje, dokud neprohrajete, nebo stojíte proti neporazitelnému nepříteli a snažíte se jen přežít co nejdéle.
Překvapení je v oficiálních taženích celá řada. Často jsou to příjemné detaily, jako když hrdina čelí na konci zimy na první pohled jen těžko zdolatelné přesile, ale posléze se ukáže, že tající led na řece se pod některými jednotkami může probořit. Celková jednoduchost pravidel dala návrhářům možnost důkladně se zaměřit na vyváženost hry — a skutečně, na problémy v tomto směru jsem téměř nenarazil. Soubojový systém je vskutku minimalistický, prostě se útočí na jednotku na sousedním poli a výsledek konfrontace závisí pouze na terénu, síle jednotek, denní době, typu útoku (různé jednotky jsou odolné vůči různým zbraním či magii), několika málo výjimkách (zpomalení, jednotky poskytují podporu) a v neposlední řadě také na náhodě (to je schválně, jestli se nějaký stratég chystá rozčilovat). V praxi nic přehnaně komplikovaného. Podobně se skoro neřeší ekonomika. Prostě dostáváte zlaťáky z obsazených vesnic, abyste je následně mohli utratit za verbování vojsk a pochopitelně i vyplácení žoldu. Ani vývoj jednotek není složitý jako u některých RPG — jedním z výstupů boje jsou zkušenosti a při dosažení určité hranice zkušeností se jednotce zvýší počet životu a některé typy jednotek jsou povýšeny. Vývojový strom má ale obvykle jen dvě nebo tři větve, např. mág se může od druhé úrovně specializovat buď na boj, nebo na léčení (okolních jednotek).
Moc ovšem nechápu, proč bych měl využívat některé větve vývojového stromu jednotek. Namátkou takový gladiátor smrti nebo právě bojové verze mága či víly mi přijdou zbytečné. Tím jsem se trošku kruhem dostal k vyváženosti hry, která možná není zcela ideální. Jenže také to může být mým defensivním stylem hry. Možná proto mi většina scénářů trvá relativně dlouho. O to déle mi pak vlastně vydrží hra jako taková!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: