Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Pojďme se tedy podívat na to, jak Clementine v současné verzi 0.7.1 vypadá. Já ho používám ve Fedoře 15, na webu projektu jsou k dispozici i balíčky pro Ubuntu a Debian, instalátor pro MS Windows a Mac OS X a samozřejmě zdrojové kódy. Je pravděpodobné, že se Clementine nachází i v repozitářích vaší distribuce.
Ještě drobná vsuvka: Clementine bude na snímcích obrazovky v tomto článku místy přeložený do češtiny, místy v anglickém originále. Je to proto, že český překlad je sice prakticky kompletní, ale místy velmi zvláštní, pročež ho nepoužívám. Revidovaný překlad by se snad měl objevit v příští verzi.
Uživatelské rozhraní se stále, tak jako ve starém Amaroku, skládá ze seznamu skladeb s ovládacími prvky dole a panelu, v němž se zobrazují „zdroje“ hudby a kontextové informace. Právě panel byl ve verzi 0.6 významně přepracován. Už ho nejde přesouvat podle libosti, je pevně ukotven vlevo od seznamu skladeb. Obsahuje několik karet, konkrétně zobrazení stromu sbírky, jednoduchého správce souborů, nabídku online služeb, rozhraní pro kopírování hudby do kapesních přehrávačů a kontextové informace o přehrávané skladbě nebo umělci. Přepínání karet se může zobrazovat několika způsoby – vertikálně, či horizontálně; s popisky, nebo bez nich.
Začněme u sbírky. Technicky je realizována jako databáze SQLite, s kolekcí kolem dvou tisíc skladeb nemá výkonnostní problém, s něčím větším už by mohly být potíže. Zobrazuje se ve stromové struktuře, o až třech úrovních – můžete si zvolit, podle čeho se bude třídit, zda alb, umělců, žánru atp. Sbírku jde samozřejmě prohledávat. Mezi zajímavé funkce patří zobrazení pouze duplikátů nebo generování seznamů skladeb podle několika kritérií (nejnovější, nejoblíbenější, nejhranější, náhodné,... skladby). U alb se mohou zobrazovat obaly, které jde stahovat ručně i automaticky z Internetu nebo přiřazovat ručně ze souboru.
Na jednoduchém správci souborů, myslím, není co rozebírat. Předpokládám, že podobně vypadá i "správce" zařízení jako mobilní přehrávače, vyzkoušet jsem ho nemohl, protože Clementine z neznámých důvodů můj telefon (hlásící se jako mass storage zařízení) neviděl, iPodem ani MTP zařízením nedisponuji. Mělo by jít i při kopírování hudby do zařízení (automaticky) převést soubory do formátu podporovaného zařízením. Hudbu jde převádět na disku i v jednoduchém dialogu dostupném přes nabídku.
Clementine umí posílat informace na last.fm a nejen to, pokud patříte mezi platící uživatele, můžete přehrávat rádio last.fm. Krom toho se do Clementine obstojně integruje obchod Magnatune (valná část obsahu je k dispozici opět pouze platícím), Jamendo a připravena jsou některá internetová rádia v rámci služeb SomaFM a Icecast. Samozřejmě můžete poslouchat i jiná proudová vysílání.
Poslední věc, která se v panelu může zobrazovat, jsou informace o skladbě a interpretovi. Jde v první řadě o štítky, statistiky, podobné umělce atp. na základě údajů na last.fm. Dále se Clementine může pokusit stáhnout text písně z některého z dlouhé řady webů a informace o interpretovi z Wikipedie, last.fm... a dalších webů. Někdy se také zobrazí fotografie umělce. Někdy – to je ten problém, týká se totiž také textů písní, a to navzdory tomu, že příslušný text prokazatelně na některém z nastavených webů je a jindy se bez problému stáhne. K životopisům umělců mám jinou výtku, jsou totiž zcela bez formátování, což je u delších článků na Wikipedii docela nepříjemné. Jinak jsou ale kontextové informace velmi vkusně provedeny a třeba efekt rozmazání textu předchozí písně při načítání textu písně následující mě mile překvapil.
Co se týče seznamu skladeb, funkcionalita od minulé recenze pokročila sedmimílovými kroky. Je podporováno ukládání a načítání seznamů skladeb v několika formátech (MP3U, XSPF, PLS, ASX, ASX/INI, CUE); je možné mít otevřených vícero seznamů najednou v kartách, je možné v nich vyhledávat; samozřejmostí je možnost promíchání nebo opakování skladeb, zastavení přehrávání po dané skladbě; změny v seznamu skladeb jde vracet.
Clementine umožňuje editovat metainformace skladeb (např. ID3 štítky), a to jak přímo v seznamu skladeb, tak ve zvláštním dialogu. Možné jsou i hromadné úpravy – a jsou velice rychlé. Mělo by také být možné stahovat metadata automaticky z MusicBrainz, ovšem při tom mi vždycky Clementine zamrzl, šel pak pouze korektně vypnout. Pozoruhodná související funkce je hromadné přejmenovávání souborů se skladbami na základě metainformací.
Z dalších funkcí stojí za zmínku ekvalizér, fronta a vizualizace, čímž myslím psychedelické video, nejen animaci vedle ovládacích prvků (k té bych podotkl jen to, že spotřebovává procesorový čas a občas se zasekne, takže je lepší ji vypnout). Zatím ještě chybí minimalistické okénko přehrávače z původního Amaroku. Co naopak nechybí, to je několik hříček, totiž zobrazování koťátek místo obalů alb, volitelný (poměrně příjemný) zvuk deště a (nesnesitelný) hluk vydávaný hypnožábou z Futuramy.
K ovládání není třeba otevírat okno Clementine, můžete využít kontextové nabídky po kliknutí na ikonku v oznamovací oblasti nebo globálních klávesových zkratek, jež si jde nastavit v konfiguračním dialogu. Opět se zde musím pozastavit, nepodařilo se mi totiž zprovoznit používání některých multimediálních kláves (speciálně na XF86Tools Clementine odmítá reagovat) a zobrazování/skrývání okna přehrávače klávesovou zkratkou se chová velmi zvláštně, pokud je zaměřeno jiné okno. Jinou možností ovládání Clementine je použít D-Bus a MPRIS (z příkazového řádku). Plasma widget Nyní se hraje Clementine stále ignoruje (ostatně ani nastavení klávesových zkratek se neintegruje k nastavení ostatních aplikací KDE), ovšem vznikl jiný widget, který je pro Clementine přímo určený (ovšem mně nefunguje). Za zmínku stojí také podpora ovládání pomocí WiiMote (dálkového ovládání k herní konzoli Wii), kterou jsem ale nemohl vyzkoušet, jelikož tímto zařízením nedisponuji.
Oznámení o přehrávání mohou být nejen jednoduchá vlastní, ale i nativní nebo skrze vlastní nastavitelné OSD.
Clementine od verze 0.3 používá GStreamer namísto xine, důvodem k přechodu byla podpora některých funkcí na MS Windows. Osobně bych spíše ocenil podporu Phononu, aby bylo možné použít i xine nebo VLC, se kterými mám z hlediska stability lepší zkušenosti. GStreamer mi totiž právě při psaní tohoto článku spadl takovým způsobem, že pro běžného uživatele by nejsnazším řešením vzniklé situace byl restart systému. Jinak jsem za posledních pár měsíců nezaznamenal snad jediný pád Clementine, tedy až na výše zmíněný zásek při automatickém doplňování metainformací.
Na začátku jsem Clementine vytkl kvalitu současného českého překladu. Ale ono to ani v angličtině není ideální. Chybí akcelerátory pro ovládání nabídky klávesnicí a občas se pletou termíny. I to bude třeba doladit.
Ohledně nároků na prostředky na tom navzdory přibývajícím funkcím Clementine stále není vůbec špatně. V rámci uživatelského rozhraní jsou reakce bez prodlevy, procházení na pozadí sbírky není problém. Pokud Clementine běží skryté do ikonky v oznamovací oblasti, zabírá maximálně tři procenta procesorového času, pouze je-li hlavní okno zobrazeno, vyšplhá se zátěž na pět až deset procent podle toho, zda jsou zapnuty animace (testováno na AMD Zacate E-350). Spotřeba paměti se pohybuje kolem 100 MiB po pár hodinách přehrávání.
Co napsat závěrem? Clementine už je v podstatě hotový přehrávač, zbývá už jen doladit některé chyby. Přidáváním příliš mnoha dalších funkcí by mohl vzniknout také další Amarok 2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
No ze bych nemel ty picusky knihovny zajebany v systemu, ale v /chroot/usr/lib.. nebo nevim kde vsude by to bylo a mohl bych je popripade v klidu odmaznout, kdyz bych uz nechtel clemetine pouzivat.
Už udělal. Napsán je v perlu a jeho cílem zrovna není nárokovat si co nejvyšší systémové nároky jako třeba Amarok. Příště bude snad lepší první důkladněji hledat.
Jmenuje se gmusicbrowser. Snad vás nezklamu, když prozradím, že konfigurace rozložení různých(všech) prvků neprobíhá v xml, ale v něčem čitelnějším.
Příklad:
SimpleSearch:
autofilter: 1
casesens: 0
fields: title|artist|album
literal: 0
regexp: 0
suggest: 1
Sám používám shimmer layout - AUR:gmusicbrowser-shimmer-git
Vážený pane,
po Vaší návštěvě u mne v Praze, kdy jsem Vám nemohl vrátit manuskript Vaší hry "Čechové na Řípu", z toho prostého důvodu, že halda zamítnutých rukopisů podobných autorů jako jste Vy je obrovská, a divadelní sluha, který by jej mohl vyhledat měl pásový opar, vracím vám tento poštou a zároveň Vám sděluji, že nadobro ukončuji naši korespondenci. Nehledejte v tom nic osobního, podobně ukončuji korespondenci i s panem Adalbertem Kolínským a paní Eliškou Kutnohorskou (Cimrmanovy pseudonymy). Jen vy tři jste mne stáli 560 hodin, což je plných 70 pracovních dní, čímž jste překonali i pány Zeyera a Vrchlického.
S pozdravem, nepište mi, a pokud možno nepište vůbec, Ladislav Stroupežnický.
Počítám, že se občas mezi komentáři k článkům vyskytuje.
Nakonec se ti taky podařilo splnit slovo, ještě než jsi je dal. Od svého e-mailu, kterým jsem ti chtěl jen pro informaci doplnit některé údaje, které jsi zařadil do své nedávné přednášky, jsem nečekal nic moc víc než to informování, s výsledkem, jak jej popisuješ. Ale tady je, aby se využil:
"podíval jsem se na záznam z konference openmobility s tvojí přednáškou:
zaujalo mě, že jako příklad, kde se můžou zapojit lidé, kteří uvidí nějaký překlep, uvádíš "dostupní zařízení" s tím, že to nebylo dlouho opraveno - tak to jsem nahlásil, jak jsem se díval do e-mailu, 15. 2. 2011. Poslechl jsem si to jen jednou, takže tam třeba říkáš něco jiného.
K tomu, že by profesionálovi nebo i laickému hráči vstávaly vlasy hrůzou, kdyby v programu spatřili slovo "kůň" - to pro tebe sice děs je, ale ne tak pro lidi, co tvoří slovník Lingea. Tam je "kůň" v souvislosti s hrou šachy na prvním místě, a hned za ním pak "jezdec". Není to podle mě nic neobyčejného."
Na konci toho odkazovaného článku jsem naznačil, že ani ty drobné změny mi nevadí, nemám potřebu dělat to, co by se s tím dělat dalo, a nepotřebovalo další vysvětlování, které by si někdo mohl vykládat jako "stěžování", a napsal jsem, že nejen ty ale kdokoli může přispět určitým způsobem.
Že jsi podle tebe kvůli chladnějšímu přijetí článku o Clementine před rokem na překladu třičtvrtě roku nedělal je pochopitelné. Že jsi se pak přihnal, abys dohnal resty, taky všichni pochopí.
Nesmysl. Clementine mi padal, tak jsem ho přestal používat, to si jen vymýšlíš prapodivné teorie.
Napadá tě něco? Připadá mi, že by tě něco napadnout mohlo.
Jinak to, že kromě slovníků oba používáme hlavu, je vedeno našimi záměry.
Je mi dostatečně jasné, proč ti tak záleží na podstatných detailech.
Pokud bych měl mluvit za sebe, tak třeba často si jdu něco pustit stylem: "dneska mám chuť na nějaký doom", tak si dám kolekci roztřídit podle žánru a dál už listuji jen v doom metalu. To mi adresářová struktura neumožní.
Další vychytaná věc je, že mám rád na disku hudbu uspořádanou ve struktuře /Interpret/Album/Skladba.mp3 kdežto na mp3 přehrávači upřednostňuji /Interpret-Album/Interpret-Skladba.mp3 (kvůli tomu jak se mi pak zobrazují informace na displayi), což doufám uznáš při použití prosté adresářové struktury by dodržovat bylo krajně nepohodlné. V Clementine ve spolupráci s tou hudební sbírkou, je přenášení hudby z PC do přehrávače, tak aby byla dodržena ta moje pravidla, primitivní - vůbec se o to nemusím starat, jednou jsem si ty pravidla nastavil a od té doby to za mně řeší Clementine (a je to možné právě díky správce hudební sbírky).
Určitě by se našly i další výhody, ale zkráceně řečeno - je to prostě o komfortu.
V cem je "správce hudební sbírky" nez adresarova struktura file systemu?Metadata o hudební sbírce jsou spíše relační databází než stromovou strukturou.
spotreba resourcov je daleko inde, ako konkurencia.
Upřímně řečeno, to mě zajímá tak na chytrém telefonu (který má dnes mizerných 128 MB paměti), ne na desktopu s bídnými 4 GB RAM.
A: Co nám vlastně dali Řimané? B: Kanalizaci! A: No... to je pravda, tak co nám dali kromě kanalizace? C: Vzdělání! D: Lékařskou péči! E: Vodovod! A: No... dobře, ale co nám dali kromě kanalizace, vzdělání a lékařské péče? F: Víno! G: Silnice! H: Bezpečnost na ulicích! A: Co nám dali kromě kanalizace, vzdělání, vodovodu, silnic, lékařské péče, vína a většího bezpečí na ulicích? I: Přinesli nám mír! A: Jdi s mírem do háje!
se musela nutne integrovat do nejakeho desktopu
Co třeba globální klávesové zkratky, pokud možno nastavitelné tam, kde pro všechno ostatní (KDE System Settings), s možností importu/exportu "schémat" těch nastavení?
A stejne tak nechapu, proc by takova blbost mela zrat 100 M pameti.
Něco přes 20 MiB sdílená paměť (asi třeba Qt), u mě skoro 20 MiB grafika (hlavně obaly alb a tak) a kolem 50 MiB samotný přehrávač, včetně toho, co se přehrává... Po spuštění totiž samotný Clementine zabere asi 15 MiB.
A stejne tak nechapu, proc by takova blbost mela zrat 100 M pameti.Veď ani nežerie. Mne žerie 40.
Po 1 dni. Večer počítač vypínam.Myslel jsem si to.