Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Pojďme se tedy podívat na to, jak Clementine v současné verzi 0.7.1 vypadá. Já ho používám ve Fedoře 15, na webu projektu jsou k dispozici i balíčky pro Ubuntu a Debian, instalátor pro MS Windows a Mac OS X a samozřejmě zdrojové kódy. Je pravděpodobné, že se Clementine nachází i v repozitářích vaší distribuce.
Ještě drobná vsuvka: Clementine bude na snímcích obrazovky v tomto článku místy přeložený do češtiny, místy v anglickém originále. Je to proto, že český překlad je sice prakticky kompletní, ale místy velmi zvláštní, pročež ho nepoužívám. Revidovaný překlad by se snad měl objevit v příští verzi.
Uživatelské rozhraní se stále, tak jako ve starém Amaroku, skládá ze seznamu skladeb s ovládacími prvky dole a panelu, v němž se zobrazují „zdroje“ hudby a kontextové informace. Právě panel byl ve verzi 0.6 významně přepracován. Už ho nejde přesouvat podle libosti, je pevně ukotven vlevo od seznamu skladeb. Obsahuje několik karet, konkrétně zobrazení stromu sbírky, jednoduchého správce souborů, nabídku online služeb, rozhraní pro kopírování hudby do kapesních přehrávačů a kontextové informace o přehrávané skladbě nebo umělci. Přepínání karet se může zobrazovat několika způsoby – vertikálně, či horizontálně; s popisky, nebo bez nich.
Začněme u sbírky. Technicky je realizována jako databáze SQLite, s kolekcí kolem dvou tisíc skladeb nemá výkonnostní problém, s něčím větším už by mohly být potíže. Zobrazuje se ve stromové struktuře, o až třech úrovních – můžete si zvolit, podle čeho se bude třídit, zda alb, umělců, žánru atp. Sbírku jde samozřejmě prohledávat. Mezi zajímavé funkce patří zobrazení pouze duplikátů nebo generování seznamů skladeb podle několika kritérií (nejnovější, nejoblíbenější, nejhranější, náhodné,... skladby). U alb se mohou zobrazovat obaly, které jde stahovat ručně i automaticky z Internetu nebo přiřazovat ručně ze souboru.
Na jednoduchém správci souborů, myslím, není co rozebírat. Předpokládám, že podobně vypadá i "správce" zařízení jako mobilní přehrávače, vyzkoušet jsem ho nemohl, protože Clementine z neznámých důvodů můj telefon (hlásící se jako mass storage zařízení) neviděl, iPodem ani MTP zařízením nedisponuji. Mělo by jít i při kopírování hudby do zařízení (automaticky) převést soubory do formátu podporovaného zařízením. Hudbu jde převádět na disku i v jednoduchém dialogu dostupném přes nabídku.
Clementine umí posílat informace na last.fm a nejen to, pokud patříte mezi platící uživatele, můžete přehrávat rádio last.fm. Krom toho se do Clementine obstojně integruje obchod Magnatune (valná část obsahu je k dispozici opět pouze platícím), Jamendo a připravena jsou některá internetová rádia v rámci služeb SomaFM a Icecast. Samozřejmě můžete poslouchat i jiná proudová vysílání.
Poslední věc, která se v panelu může zobrazovat, jsou informace o skladbě a interpretovi. Jde v první řadě o štítky, statistiky, podobné umělce atp. na základě údajů na last.fm. Dále se Clementine může pokusit stáhnout text písně z některého z dlouhé řady webů a informace o interpretovi z Wikipedie, last.fm... a dalších webů. Někdy se také zobrazí fotografie umělce. Někdy – to je ten problém, týká se totiž také textů písní, a to navzdory tomu, že příslušný text prokazatelně na některém z nastavených webů je a jindy se bez problému stáhne. K životopisům umělců mám jinou výtku, jsou totiž zcela bez formátování, což je u delších článků na Wikipedii docela nepříjemné. Jinak jsou ale kontextové informace velmi vkusně provedeny a třeba efekt rozmazání textu předchozí písně při načítání textu písně následující mě mile překvapil.
Co se týče seznamu skladeb, funkcionalita od minulé recenze pokročila sedmimílovými kroky. Je podporováno ukládání a načítání seznamů skladeb v několika formátech (MP3U, XSPF, PLS, ASX, ASX/INI, CUE); je možné mít otevřených vícero seznamů najednou v kartách, je možné v nich vyhledávat; samozřejmostí je možnost promíchání nebo opakování skladeb, zastavení přehrávání po dané skladbě; změny v seznamu skladeb jde vracet.
Clementine umožňuje editovat metainformace skladeb (např. ID3 štítky), a to jak přímo v seznamu skladeb, tak ve zvláštním dialogu. Možné jsou i hromadné úpravy – a jsou velice rychlé. Mělo by také být možné stahovat metadata automaticky z MusicBrainz, ovšem při tom mi vždycky Clementine zamrzl, šel pak pouze korektně vypnout. Pozoruhodná související funkce je hromadné přejmenovávání souborů se skladbami na základě metainformací.
Z dalších funkcí stojí za zmínku ekvalizér, fronta a vizualizace, čímž myslím psychedelické video, nejen animaci vedle ovládacích prvků (k té bych podotkl jen to, že spotřebovává procesorový čas a občas se zasekne, takže je lepší ji vypnout). Zatím ještě chybí minimalistické okénko přehrávače z původního Amaroku. Co naopak nechybí, to je několik hříček, totiž zobrazování koťátek místo obalů alb, volitelný (poměrně příjemný) zvuk deště a (nesnesitelný) hluk vydávaný hypnožábou z Futuramy.
K ovládání není třeba otevírat okno Clementine, můžete využít kontextové nabídky po kliknutí na ikonku v oznamovací oblasti nebo globálních klávesových zkratek, jež si jde nastavit v konfiguračním dialogu. Opět se zde musím pozastavit, nepodařilo se mi totiž zprovoznit používání některých multimediálních kláves (speciálně na XF86Tools Clementine odmítá reagovat) a zobrazování/skrývání okna přehrávače klávesovou zkratkou se chová velmi zvláštně, pokud je zaměřeno jiné okno. Jinou možností ovládání Clementine je použít D-Bus a MPRIS (z příkazového řádku). Plasma widget Nyní se hraje Clementine stále ignoruje (ostatně ani nastavení klávesových zkratek se neintegruje k nastavení ostatních aplikací KDE), ovšem vznikl jiný widget, který je pro Clementine přímo určený (ovšem mně nefunguje). Za zmínku stojí také podpora ovládání pomocí WiiMote (dálkového ovládání k herní konzoli Wii), kterou jsem ale nemohl vyzkoušet, jelikož tímto zařízením nedisponuji.
Oznámení o přehrávání mohou být nejen jednoduchá vlastní, ale i nativní nebo skrze vlastní nastavitelné OSD.
Clementine od verze 0.3 používá GStreamer namísto xine, důvodem k přechodu byla podpora některých funkcí na MS Windows. Osobně bych spíše ocenil podporu Phononu, aby bylo možné použít i xine nebo VLC, se kterými mám z hlediska stability lepší zkušenosti. GStreamer mi totiž právě při psaní tohoto článku spadl takovým způsobem, že pro běžného uživatele by nejsnazším řešením vzniklé situace byl restart systému. Jinak jsem za posledních pár měsíců nezaznamenal snad jediný pád Clementine, tedy až na výše zmíněný zásek při automatickém doplňování metainformací.
Na začátku jsem Clementine vytkl kvalitu současného českého překladu. Ale ono to ani v angličtině není ideální. Chybí akcelerátory pro ovládání nabídky klávesnicí a občas se pletou termíny. I to bude třeba doladit.
Ohledně nároků na prostředky na tom navzdory přibývajícím funkcím Clementine stále není vůbec špatně. V rámci uživatelského rozhraní jsou reakce bez prodlevy, procházení na pozadí sbírky není problém. Pokud Clementine běží skryté do ikonky v oznamovací oblasti, zabírá maximálně tři procenta procesorového času, pouze je-li hlavní okno zobrazeno, vyšplhá se zátěž na pět až deset procent podle toho, zda jsou zapnuty animace (testováno na AMD Zacate E-350). Spotřeba paměti se pohybuje kolem 100 MiB po pár hodinách přehrávání.
Co napsat závěrem? Clementine už je v podstatě hotový přehrávač, zbývá už jen doladit některé chyby. Přidáváním příliš mnoha dalších funkcí by mohl vzniknout také další Amarok 2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
No ze bych nemel ty picusky knihovny zajebany v systemu, ale v /chroot/usr/lib.. nebo nevim kde vsude by to bylo a mohl bych je popripade v klidu odmaznout, kdyz bych uz nechtel clemetine pouzivat.
Už udělal. Napsán je v perlu a jeho cílem zrovna není nárokovat si co nejvyšší systémové nároky jako třeba Amarok. Příště bude snad lepší první důkladněji hledat.
Jmenuje se gmusicbrowser. Snad vás nezklamu, když prozradím, že konfigurace rozložení různých(všech) prvků neprobíhá v xml, ale v něčem čitelnějším.
Příklad:SimpleSearch: autofilter: 1 casesens: 0 fields: title|artist|album literal: 0 regexp: 0 suggest: 1
Sám používám shimmer layout - AUR:gmusicbrowser-shimmer-git
Vážený pane,
po Vaší návštěvě u mne v Praze, kdy jsem Vám nemohl vrátit manuskript Vaší hry "Čechové na Řípu", z toho prostého důvodu, že halda zamítnutých rukopisů podobných autorů jako jste Vy je obrovská, a divadelní sluha, který by jej mohl vyhledat měl pásový opar, vracím vám tento poštou a zároveň Vám sděluji, že nadobro ukončuji naši korespondenci. Nehledejte v tom nic osobního, podobně ukončuji korespondenci i s panem Adalbertem Kolínským a paní Eliškou Kutnohorskou (Cimrmanovy pseudonymy). Jen vy tři jste mne stáli 560 hodin, což je plných 70 pracovních dní, čímž jste překonali i pány Zeyera a Vrchlického.
S pozdravem, nepište mi, a pokud možno nepište vůbec, Ladislav Stroupežnický.
Že jsi podle tebe kvůli chladnějšímu přijetí článku o Clementine před rokem na překladu třičtvrtě roku nedělal je pochopitelné. Že jsi se pak přihnal, abys dohnal resty, taky všichni pochopí.
Nesmysl. Clementine mi padal, tak jsem ho přestal používat, to si jen vymýšlíš prapodivné teorie.
Pokud bych měl mluvit za sebe, tak třeba často si jdu něco pustit stylem: "dneska mám chuť na nějaký doom", tak si dám kolekci roztřídit podle žánru a dál už listuji jen v doom metalu. To mi adresářová struktura neumožní.
Další vychytaná věc je, že mám rád na disku hudbu uspořádanou ve struktuře /Interpret/Album/Skladba.mp3
kdežto na mp3 přehrávači upřednostňuji /Interpret-Album/Interpret-Skladba.mp3
(kvůli tomu jak se mi pak zobrazují informace na displayi), což doufám uznáš při použití prosté adresářové struktury by dodržovat bylo krajně nepohodlné. V Clementine ve spolupráci s tou hudební sbírkou, je přenášení hudby z PC do přehrávače, tak aby byla dodržena ta moje pravidla, primitivní - vůbec se o to nemusím starat, jednou jsem si ty pravidla nastavil a od té doby to za mně řeší Clementine (a je to možné právě díky správce hudební sbírky).
Určitě by se našly i další výhody, ale zkráceně řečeno - je to prostě o komfortu.
V cem je "správce hudební sbírky" nez adresarova struktura file systemu?Metadata o hudební sbírce jsou spíše relační databází než stromovou strukturou.
priznajme si, kto z vás využíva napr. triedenie podľa žánrov, alebo rokov
Já. Nějaké další otázky?
spotreba resourcov je daleko inde, ako konkurencia.
Upřímně řečeno, to mě zajímá tak na chytrém telefonu (který má dnes mizerných 128 MB paměti), ne na desktopu s bídnými 4 GB RAM.
A: Co nám vlastně dali Řimané? B: Kanalizaci! A: No... to je pravda, tak co nám dali kromě kanalizace? C: Vzdělání! D: Lékařskou péči! E: Vodovod! A: No... dobře, ale co nám dali kromě kanalizace, vzdělání a lékařské péče? F: Víno! G: Silnice! H: Bezpečnost na ulicích! A: Co nám dali kromě kanalizace, vzdělání, vodovodu, silnic, lékařské péče, vína a většího bezpečí na ulicích? I: Přinesli nám mír! A: Jdi s mírem do háje!
se musela nutne integrovat do nejakeho desktopu
Co třeba globální klávesové zkratky, pokud možno nastavitelné tam, kde pro všechno ostatní (KDE System Settings), s možností importu/exportu "schémat" těch nastavení?
A stejne tak nechapu, proc by takova blbost mela zrat 100 M pameti.
Něco přes 20 MiB sdílená paměť (asi třeba Qt), u mě skoro 20 MiB grafika (hlavně obaly alb a tak) a kolem 50 MiB samotný přehrávač, včetně toho, co se přehrává... Po spuštění totiž samotný Clementine zabere asi 15 MiB.
A stejne tak nechapu, proc by takova blbost mela zrat 100 M pameti.Veď ani nežerie. Mne žerie 40.
Po 1 dni. Večer počítač vypínam.Myslel jsem si to.