Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V současné době jsou z webu stažitelné zdrojové kódy, balíčky pro Ubuntu 9.10 a Fedoru 12 (v 32 i 64bitové verzi) i pro MS Windows XP a Mac OS X. Já jsem testoval na 64bitovém Kubuntu. Clementine závisí přímo na Xine, Phonon nepoužívá. Závislost na Qt4 je pochopitelná.
Vzhled je na první pohled opravdu velice podobný starému Amaroku. Hlavní část okna tvoří seznam skladeb a ve spodní části je lišta s ovládacími prvky a animací (k dispozici je několik stylů, lze ji ale i vypnout). Ovšem postranní panel se skládá ze tří karet, které lze (díky Qt4) přesouvat po okně i z okna osamostatnit. Mezi těmito kartami je prohlížeč kolekce, přehled internetových vysílání a prohlížeč souborů – kontextové informace chybí. Ikony ovládacích prvků jsou do programu zadrátovány napevno, nerespektují nastavení prostředí.
Kolekce je realizována jako databáze SQLite. S menšími sbírkami (jako je ta má dvoutisícová) si poradí bez potíží. Nicméně u desetitisícových kolosů zpomaluje, externí MySQL databáze by byla pro tyto účely vhodnější. Mass storage zařízení nejsou nikterak zvláště podporována, jde si leda tak do kolekce přidat adresář, do něhož se připojují. Jinak je pohled na kolekci docela minimalistický… a rychlý. Umělci jsou v něm seřazeni podle abecedy (nadpisová písmena jako ve slovníku nejde vypnout), třeba žánry do nejvyšší úrovně přesunout nejde. Jednoduché vyhledávání možné je.
Seznamy skladeb není možné ukládat, pouze promíchávat nebo nechat opakovat. Zobrazovat se v nich mohou všelijaké metainformace, jde podle nich položky v seznamu řadit, nikoliv však filtrovat. Přítomna je užitečná funkce „Zastavit po skladbě“. Označené skladby si můžete přes kontextové menu nechat očíslovat, jak jdou po sobě. Na pozadí plochy seznamu skladeb je jakýsi citrusový plod… není to pomeranč, je to mandarinka klementinka.
Editor metadat je jednoduchý, ale funkční. I jednorázové úpravy metainformací velkého množství skladeb jsou velice rychlé. Bohužel není přítomna funkce stahování a zobrazování textů písní. Zásuvné moduly a skripty vůbec chybí. Ani ekvalizér není přítomen. Jediné, co z této řady vybočuje, je správce obalů alb, ten je prakticky stejný jako v Amaroku.
Clementine umožňuje scrobblování na last.fm, platící mohou také poslouchat last.fm rádio. Skladby můžete označovat jako (ne)oblíbené. Podporovány jsou také internetové streamy.
Minimalistické okénko přehrávače známé z Amaroku 1.4 chybí stejně jako v Amaroku 2. Ovšem celkově je program výrazně méně náročný na plochu displeje než nový Amarok. Ovládání je možné přes ikonku v systémové části panelu, případně prý přes D-Bus, nicméně integrace do KDE4 vázne – komunikace s plasmoidem „Nyní se hraje“ žádná, globální zkratky v rámci KDE se také nekonají. Pouze informace o změně skladby či hlasitosti se mohou zobrazovat jako nativní zprávy v prostředí (nebo se mohou zobrazovat u ikonky v systémové oblasti – ta mimochodem mění svou barvu podle toho, v jaké fázi je přehrávání aktuální skladby).


Paměťová náročnost (30 MB) se mi nezdá nikterak hrozná; minimalizovaný Clementine si na mém systému vezme asi procento výkonu procesoru, ovšem když běží v okně, kvůli animaci zabere až pětinu výkonu jednoho jádra. Start programu je velice rychlý, stejně tak reakce uživatelského rozhraní. Alespoň ve srovnání se současným Amarokem. Na stabilitu si stěžovat příliš nemůžu, ačkoliv mi Clementine spadl v průměru jednou za odpoledne zcela znenadání.
Tentokrát to byl v podstatě výčet chybějících funkcí. Přesto Clementine není špatný. Jistě, zatím postrádá spoustu funkcí zpříjemňujících používání, ale je rychlý a pokud toho od přehrávače mnoho neočekáváte (Amarok 2 nevyužijete), může být zajímavou volbou – kolekce se v něm spravuje výrazně intuitivněji než třeba v obdobně cíleném přehrávači JuK.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak to já bych si teda na stabilitu stěžoval ;) Připomíná mi to, jak tady jednou někdo v diskuzi popsal absolutně bezproblémový uprade z KDE 4.3 na 4.4, akorát musel smazat adresář ~/.kde ...
A je to tady zas ;)
akorát mi některá uložená nastavení zmizela.Mně ani to ne.
Každopádně abych jenom nehnojil: po někajakém odlehčeném qt4 přehrávači s podporou kolekce jsem se díval už delší dobu. Dokonce jsem vážně uvažoval, že bych se něco podobného pokusil napsat sám. Takže Clementine rozhodně vítám.
V JuK mi chybí podpora last.fm a způsob práce s kolekcí, kdy aktuální playlist je to, co si v kolekci vyfiltruju. Sice tam je i fronta přehrávání, ale pak nemůžu zároveň prohlížet frontu i playlist a musím překlikávat.
Stromový pohled na kolekci taky nic moc, protože nabízí jenom pohled o hloubce 1 (album nebo umělec nebo žánr), ale ne třeba žánr -> umělec -> rok-album.
Nakonec za ideální kombinaci považuju mpd+qmpdclient
bude fungovat někde, kde to nejelo, ale takhle je to mrhání časem i silami...Taky ze ano. Qt4 je narozdil od Qt3 multiplatformni.
streamtuner + audacious
let the bass kick
Posloucham drummec a techno a houseA nestačilo by pustit ve smyčce tuc tuc a přihodit k tomu náhodně generované tóny? Ve finále by to bylo možná i poslouchatelnější
Sám bych jej udělal, kdybych ve zdrojácích našel něco k přeložení. Jinak si myslím, že náš fanoušek velice pozdní antiky, tedy jak kde
, s tím neměl velkou práci a má to úroveň.
src/) jsou soubory cosi.ts.
Jen z výpisu souborů v ovládacím centru Mandrivy nevidím, kam .qm zkopírovat, abych to viděl v činnosti.
To je tak kdyz nejsi v kontaktu s vyvojari.
Mne ten soubor k prekladu poslali oni.
Planuji, ze reklady prdnou na launchpad a bude to v gettextu, takze muzeme pouzit Lokalize. Zupa.
Účel stejný.
Jak dlouho sis tu práci užíval? Můj postup šel přes využití jedné .qph knihovny - jeden kus práce a slovenštiny - ale tady je spíš otázkou, jestli je lepší - rychlejší to, co zbyde pozorně sledovat a opravovat, nebo napsat rovnou, složitější věty se stejně často musí radši celé hned napsat znovu, než se s tím drbat. No a zbytek je běžná legrace - nic složitého.