HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
V současné době jsou z webu stažitelné zdrojové kódy, balíčky pro Ubuntu 9.10 a Fedoru 12 (v 32 i 64bitové verzi) i pro MS Windows XP a Mac OS X. Já jsem testoval na 64bitovém Kubuntu. Clementine závisí přímo na Xine, Phonon nepoužívá. Závislost na Qt4 je pochopitelná.
Vzhled je na první pohled opravdu velice podobný starému Amaroku. Hlavní část okna tvoří seznam skladeb a ve spodní části je lišta s ovládacími prvky a animací (k dispozici je několik stylů, lze ji ale i vypnout). Ovšem postranní panel se skládá ze tří karet, které lze (díky Qt4) přesouvat po okně i z okna osamostatnit. Mezi těmito kartami je prohlížeč kolekce, přehled internetových vysílání a prohlížeč souborů – kontextové informace chybí. Ikony ovládacích prvků jsou do programu zadrátovány napevno, nerespektují nastavení prostředí.
Kolekce je realizována jako databáze SQLite. S menšími sbírkami (jako je ta má dvoutisícová) si poradí bez potíží. Nicméně u desetitisícových kolosů zpomaluje, externí MySQL databáze by byla pro tyto účely vhodnější. Mass storage zařízení nejsou nikterak zvláště podporována, jde si leda tak do kolekce přidat adresář, do něhož se připojují. Jinak je pohled na kolekci docela minimalistický… a rychlý. Umělci jsou v něm seřazeni podle abecedy (nadpisová písmena jako ve slovníku nejde vypnout), třeba žánry do nejvyšší úrovně přesunout nejde. Jednoduché vyhledávání možné je.
Seznamy skladeb není možné ukládat, pouze promíchávat nebo nechat opakovat. Zobrazovat se v nich mohou všelijaké metainformace, jde podle nich položky v seznamu řadit, nikoliv však filtrovat. Přítomna je užitečná funkce „Zastavit po skladbě“. Označené skladby si můžete přes kontextové menu nechat očíslovat, jak jdou po sobě. Na pozadí plochy seznamu skladeb je jakýsi citrusový plod… není to pomeranč, je to mandarinka klementinka.
Editor metadat je jednoduchý, ale funkční. I jednorázové úpravy metainformací velkého množství skladeb jsou velice rychlé. Bohužel není přítomna funkce stahování a zobrazování textů písní. Zásuvné moduly a skripty vůbec chybí. Ani ekvalizér není přítomen. Jediné, co z této řady vybočuje, je správce obalů alb, ten je prakticky stejný jako v Amaroku.
Clementine umožňuje scrobblování na last.fm, platící mohou také poslouchat last.fm rádio. Skladby můžete označovat jako (ne)oblíbené. Podporovány jsou také internetové streamy.
Minimalistické okénko přehrávače známé z Amaroku 1.4 chybí stejně jako v Amaroku 2. Ovšem celkově je program výrazně méně náročný na plochu displeje než nový Amarok. Ovládání je možné přes ikonku v systémové části panelu, případně prý přes D-Bus, nicméně integrace do KDE4 vázne – komunikace s plasmoidem „Nyní se hraje“ žádná, globální zkratky v rámci KDE se také nekonají. Pouze informace o změně skladby či hlasitosti se mohou zobrazovat jako nativní zprávy v prostředí (nebo se mohou zobrazovat u ikonky v systémové oblasti – ta mimochodem mění svou barvu podle toho, v jaké fázi je přehrávání aktuální skladby).


Paměťová náročnost (30 MB) se mi nezdá nikterak hrozná; minimalizovaný Clementine si na mém systému vezme asi procento výkonu procesoru, ovšem když běží v okně, kvůli animaci zabere až pětinu výkonu jednoho jádra. Start programu je velice rychlý, stejně tak reakce uživatelského rozhraní. Alespoň ve srovnání se současným Amarokem. Na stabilitu si stěžovat příliš nemůžu, ačkoliv mi Clementine spadl v průměru jednou za odpoledne zcela znenadání.
Tentokrát to byl v podstatě výčet chybějících funkcí. Přesto Clementine není špatný. Jistě, zatím postrádá spoustu funkcí zpříjemňujících používání, ale je rychlý a pokud toho od přehrávače mnoho neočekáváte (Amarok 2 nevyužijete), může být zajímavou volbou – kolekce se v něm spravuje výrazně intuitivněji než třeba v obdobně cíleném přehrávači JuK.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak to já bych si teda na stabilitu stěžoval ;) Připomíná mi to, jak tady jednou někdo v diskuzi popsal absolutně bezproblémový uprade z KDE 4.3 na 4.4, akorát musel smazat adresář ~/.kde ...
A je to tady zas ;)
akorát mi některá uložená nastavení zmizela.Mně ani to ne.
Každopádně abych jenom nehnojil: po někajakém odlehčeném qt4 přehrávači s podporou kolekce jsem se díval už delší dobu. Dokonce jsem vážně uvažoval, že bych se něco podobného pokusil napsat sám. Takže Clementine rozhodně vítám.
V JuK mi chybí podpora last.fm a způsob práce s kolekcí, kdy aktuální playlist je to, co si v kolekci vyfiltruju. Sice tam je i fronta přehrávání, ale pak nemůžu zároveň prohlížet frontu i playlist a musím překlikávat.
Stromový pohled na kolekci taky nic moc, protože nabízí jenom pohled o hloubce 1 (album nebo umělec nebo žánr), ale ne třeba žánr -> umělec -> rok-album.
Nakonec za ideální kombinaci považuju mpd+qmpdclient
bude fungovat někde, kde to nejelo, ale takhle je to mrhání časem i silami...Taky ze ano. Qt4 je narozdil od Qt3 multiplatformni.
streamtuner + audacious
let the bass kick
Posloucham drummec a techno a houseA nestačilo by pustit ve smyčce tuc tuc a přihodit k tomu náhodně generované tóny? Ve finále by to bylo možná i poslouchatelnější
Sám bych jej udělal, kdybych ve zdrojácích našel něco k přeložení. Jinak si myslím, že náš fanoušek velice pozdní antiky, tedy jak kde
, s tím neměl velkou práci a má to úroveň.
src/) jsou soubory cosi.ts.
Jen z výpisu souborů v ovládacím centru Mandrivy nevidím, kam .qm zkopírovat, abych to viděl v činnosti.
To je tak kdyz nejsi v kontaktu s vyvojari.
Mne ten soubor k prekladu poslali oni.
Planuji, ze reklady prdnou na launchpad a bude to v gettextu, takze muzeme pouzit Lokalize. Zupa.
Účel stejný.
Jak dlouho sis tu práci užíval? Můj postup šel přes využití jedné .qph knihovny - jeden kus práce a slovenštiny - ale tady je spíš otázkou, jestli je lepší - rychlejší to, co zbyde pozorně sledovat a opravovat, nebo napsat rovnou, složitější věty se stejně často musí radši celé hned napsat znovu, než se s tím drbat. No a zbytek je běžná legrace - nic složitého.