Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
V současné době jsou z webu stažitelné zdrojové kódy, balíčky pro Ubuntu 9.10 a Fedoru 12 (v 32 i 64bitové verzi) i pro MS Windows XP a Mac OS X. Já jsem testoval na 64bitovém Kubuntu. Clementine závisí přímo na Xine, Phonon nepoužívá. Závislost na Qt4 je pochopitelná.
Vzhled je na první pohled opravdu velice podobný starému Amaroku. Hlavní část okna tvoří seznam skladeb a ve spodní části je lišta s ovládacími prvky a animací (k dispozici je několik stylů, lze ji ale i vypnout). Ovšem postranní panel se skládá ze tří karet, které lze (díky Qt4) přesouvat po okně i z okna osamostatnit. Mezi těmito kartami je prohlížeč kolekce, přehled internetových vysílání a prohlížeč souborů – kontextové informace chybí. Ikony ovládacích prvků jsou do programu zadrátovány napevno, nerespektují nastavení prostředí.
Kolekce je realizována jako databáze SQLite. S menšími sbírkami (jako je ta má dvoutisícová) si poradí bez potíží. Nicméně u desetitisícových kolosů zpomaluje, externí MySQL databáze by byla pro tyto účely vhodnější. Mass storage zařízení nejsou nikterak zvláště podporována, jde si leda tak do kolekce přidat adresář, do něhož se připojují. Jinak je pohled na kolekci docela minimalistický… a rychlý. Umělci jsou v něm seřazeni podle abecedy (nadpisová písmena jako ve slovníku nejde vypnout), třeba žánry do nejvyšší úrovně přesunout nejde. Jednoduché vyhledávání možné je.
Seznamy skladeb není možné ukládat, pouze promíchávat nebo nechat opakovat. Zobrazovat se v nich mohou všelijaké metainformace, jde podle nich položky v seznamu řadit, nikoliv však filtrovat. Přítomna je užitečná funkce „Zastavit po skladbě“. Označené skladby si můžete přes kontextové menu nechat očíslovat, jak jdou po sobě. Na pozadí plochy seznamu skladeb je jakýsi citrusový plod… není to pomeranč, je to mandarinka klementinka.
Editor metadat je jednoduchý, ale funkční. I jednorázové úpravy metainformací velkého množství skladeb jsou velice rychlé. Bohužel není přítomna funkce stahování a zobrazování textů písní. Zásuvné moduly a skripty vůbec chybí. Ani ekvalizér není přítomen. Jediné, co z této řady vybočuje, je správce obalů alb, ten je prakticky stejný jako v Amaroku.
Clementine umožňuje scrobblování na last.fm, platící mohou také poslouchat last.fm rádio. Skladby můžete označovat jako (ne)oblíbené. Podporovány jsou také internetové streamy.
Minimalistické okénko přehrávače známé z Amaroku 1.4 chybí stejně jako v Amaroku 2. Ovšem celkově je program výrazně méně náročný na plochu displeje než nový Amarok. Ovládání je možné přes ikonku v systémové části panelu, případně prý přes D-Bus, nicméně integrace do KDE4 vázne – komunikace s plasmoidem „Nyní se hraje“ žádná, globální zkratky v rámci KDE se také nekonají. Pouze informace o změně skladby či hlasitosti se mohou zobrazovat jako nativní zprávy v prostředí (nebo se mohou zobrazovat u ikonky v systémové oblasti – ta mimochodem mění svou barvu podle toho, v jaké fázi je přehrávání aktuální skladby).


Paměťová náročnost (30 MB) se mi nezdá nikterak hrozná; minimalizovaný Clementine si na mém systému vezme asi procento výkonu procesoru, ovšem když běží v okně, kvůli animaci zabere až pětinu výkonu jednoho jádra. Start programu je velice rychlý, stejně tak reakce uživatelského rozhraní. Alespoň ve srovnání se současným Amarokem. Na stabilitu si stěžovat příliš nemůžu, ačkoliv mi Clementine spadl v průměru jednou za odpoledne zcela znenadání.
Tentokrát to byl v podstatě výčet chybějících funkcí. Přesto Clementine není špatný. Jistě, zatím postrádá spoustu funkcí zpříjemňujících používání, ale je rychlý a pokud toho od přehrávače mnoho neočekáváte (Amarok 2 nevyužijete), může být zajímavou volbou – kolekce se v něm spravuje výrazně intuitivněji než třeba v obdobně cíleném přehrávači JuK.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak to já bych si teda na stabilitu stěžoval ;) Připomíná mi to, jak tady jednou někdo v diskuzi popsal absolutně bezproblémový uprade z KDE 4.3 na 4.4, akorát musel smazat adresář ~/.kde ...
A je to tady zas ;)
akorát mi některá uložená nastavení zmizela.Mně ani to ne.
Každopádně abych jenom nehnojil: po někajakém odlehčeném qt4 přehrávači s podporou kolekce jsem se díval už delší dobu. Dokonce jsem vážně uvažoval, že bych se něco podobného pokusil napsat sám. Takže Clementine rozhodně vítám.
V JuK mi chybí podpora last.fm a způsob práce s kolekcí, kdy aktuální playlist je to, co si v kolekci vyfiltruju. Sice tam je i fronta přehrávání, ale pak nemůžu zároveň prohlížet frontu i playlist a musím překlikávat.
Stromový pohled na kolekci taky nic moc, protože nabízí jenom pohled o hloubce 1 (album nebo umělec nebo žánr), ale ne třeba žánr -> umělec -> rok-album.
Nakonec za ideální kombinaci považuju mpd+qmpdclient
bude fungovat někde, kde to nejelo, ale takhle je to mrhání časem i silami...Taky ze ano. Qt4 je narozdil od Qt3 multiplatformni.
streamtuner + audacious
let the bass kick
Posloucham drummec a techno a houseA nestačilo by pustit ve smyčce tuc tuc a přihodit k tomu náhodně generované tóny? Ve finále by to bylo možná i poslouchatelnější
Sám bych jej udělal, kdybych ve zdrojácích našel něco k přeložení. Jinak si myslím, že náš fanoušek velice pozdní antiky, tedy jak kde
, s tím neměl velkou práci a má to úroveň.
src/) jsou soubory cosi.ts.
Jen z výpisu souborů v ovládacím centru Mandrivy nevidím, kam .qm zkopírovat, abych to viděl v činnosti.
To je tak kdyz nejsi v kontaktu s vyvojari.
Mne ten soubor k prekladu poslali oni.
Planuji, ze reklady prdnou na launchpad a bude to v gettextu, takze muzeme pouzit Lokalize. Zupa.
Účel stejný.
Jak dlouho sis tu práci užíval? Můj postup šel přes využití jedné .qph knihovny - jeden kus práce a slovenštiny - ale tady je spíš otázkou, jestli je lepší - rychlejší to, co zbyde pozorně sledovat a opravovat, nebo napsat rovnou, složitější věty se stejně často musí radši celé hned napsat znovu, než se s tím drbat. No a zbytek je běžná legrace - nic složitého.