Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
V současné době jsou z webu stažitelné zdrojové kódy, balíčky pro Ubuntu 9.10 a Fedoru 12 (v 32 i 64bitové verzi) i pro MS Windows XP a Mac OS X. Já jsem testoval na 64bitovém Kubuntu. Clementine závisí přímo na Xine, Phonon nepoužívá. Závislost na Qt4 je pochopitelná.
Vzhled je na první pohled opravdu velice podobný starému Amaroku. Hlavní část okna tvoří seznam skladeb a ve spodní části je lišta s ovládacími prvky a animací (k dispozici je několik stylů, lze ji ale i vypnout). Ovšem postranní panel se skládá ze tří karet, které lze (díky Qt4) přesouvat po okně i z okna osamostatnit. Mezi těmito kartami je prohlížeč kolekce, přehled internetových vysílání a prohlížeč souborů – kontextové informace chybí. Ikony ovládacích prvků jsou do programu zadrátovány napevno, nerespektují nastavení prostředí.
Kolekce je realizována jako databáze SQLite. S menšími sbírkami (jako je ta má dvoutisícová) si poradí bez potíží. Nicméně u desetitisícových kolosů zpomaluje, externí MySQL databáze by byla pro tyto účely vhodnější. Mass storage zařízení nejsou nikterak zvláště podporována, jde si leda tak do kolekce přidat adresář, do něhož se připojují. Jinak je pohled na kolekci docela minimalistický… a rychlý. Umělci jsou v něm seřazeni podle abecedy (nadpisová písmena jako ve slovníku nejde vypnout), třeba žánry do nejvyšší úrovně přesunout nejde. Jednoduché vyhledávání možné je.
Seznamy skladeb není možné ukládat, pouze promíchávat nebo nechat opakovat. Zobrazovat se v nich mohou všelijaké metainformace, jde podle nich položky v seznamu řadit, nikoliv však filtrovat. Přítomna je užitečná funkce „Zastavit po skladbě“. Označené skladby si můžete přes kontextové menu nechat očíslovat, jak jdou po sobě. Na pozadí plochy seznamu skladeb je jakýsi citrusový plod… není to pomeranč, je to mandarinka klementinka.
Editor metadat je jednoduchý, ale funkční. I jednorázové úpravy metainformací velkého množství skladeb jsou velice rychlé. Bohužel není přítomna funkce stahování a zobrazování textů písní. Zásuvné moduly a skripty vůbec chybí. Ani ekvalizér není přítomen. Jediné, co z této řady vybočuje, je správce obalů alb, ten je prakticky stejný jako v Amaroku.
Clementine umožňuje scrobblování na last.fm, platící mohou také poslouchat last.fm rádio. Skladby můžete označovat jako (ne)oblíbené. Podporovány jsou také internetové streamy.
Minimalistické okénko přehrávače známé z Amaroku 1.4 chybí stejně jako v Amaroku 2. Ovšem celkově je program výrazně méně náročný na plochu displeje než nový Amarok. Ovládání je možné přes ikonku v systémové části panelu, případně prý přes D-Bus, nicméně integrace do KDE4 vázne – komunikace s plasmoidem „Nyní se hraje“ žádná, globální zkratky v rámci KDE se také nekonají. Pouze informace o změně skladby či hlasitosti se mohou zobrazovat jako nativní zprávy v prostředí (nebo se mohou zobrazovat u ikonky v systémové oblasti – ta mimochodem mění svou barvu podle toho, v jaké fázi je přehrávání aktuální skladby).
Paměťová náročnost (30 MB) se mi nezdá nikterak hrozná; minimalizovaný Clementine si na mém systému vezme asi procento výkonu procesoru, ovšem když běží v okně, kvůli animaci zabere až pětinu výkonu jednoho jádra. Start programu je velice rychlý, stejně tak reakce uživatelského rozhraní. Alespoň ve srovnání se současným Amarokem. Na stabilitu si stěžovat příliš nemůžu, ačkoliv mi Clementine spadl v průměru jednou za odpoledne zcela znenadání.
Tentokrát to byl v podstatě výčet chybějících funkcí. Přesto Clementine není špatný. Jistě, zatím postrádá spoustu funkcí zpříjemňujících používání, ale je rychlý a pokud toho od přehrávače mnoho neočekáváte (Amarok 2 nevyužijete), může být zajímavou volbou – kolekce se v něm spravuje výrazně intuitivněji než třeba v obdobně cíleném přehrávači JuK.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak to já bych si teda na stabilitu stěžoval ;) Připomíná mi to, jak tady jednou někdo v diskuzi popsal absolutně bezproblémový uprade z KDE 4.3 na 4.4, akorát musel smazat adresář ~/.kde ...
29.3.2010 08:49
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
29.3.2010 08:53
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
29.3.2010 08:55
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
A je to tady zas ;)
akorát mi některá uložená nastavení zmizela.Mně ani to ne.
Každopádně abych jenom nehnojil: po někajakém odlehčeném qt4 přehrávači s podporou kolekce jsem se díval už delší dobu. Dokonce jsem vážně uvažoval, že bych se něco podobného pokusil napsat sám. Takže Clementine rozhodně vítám.
29.3.2010 10:02
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
V JuK mi chybí podpora last.fm a způsob práce s kolekcí, kdy aktuální playlist je to, co si v kolekci vyfiltruju. Sice tam je i fronta přehrávání, ale pak nemůžu zároveň prohlížet frontu i playlist a musím překlikávat.
Stromový pohled na kolekci taky nic moc, protože nabízí jenom pohled o hloubce 1 (album nebo umělec nebo žánr), ale ne třeba žánr -> umělec -> rok-album.
Nakonec za ideální kombinaci považuju mpd+qmpdclient
29.3.2010 10:01
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
29.3.2010 09:43
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
29.3.2010 10:23
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
bude fungovat někde, kde to nejelo, ale takhle je to mrhání časem i silami...Taky ze ano. Qt4 je narozdil od Qt3 multiplatformni.
29.3.2010 10:12
Milan Lajtoš | skóre: 22
| blog: /blog/babraq
29.3.2010 13:02
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
streamtuner + audacious
let the bass kick
30.3.2010 07:55
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Posloucham drummec a techno a houseA nestačilo by pustit ve smyčce tuc tuc a přihodit k tomu náhodně generované tóny? Ve finále by to bylo možná i poslouchatelnější
1.4.2010 10:39
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
2.4.2010 05:33
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
2.4.2010 07:10
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
29.3.2010 12:51
multi | skóre: 38
| blog: JaNejsemOdsut
29.3.2010 16:33
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
29.3.2010 17:08
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
29.3.2010 17:14
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
29.3.2010 17:17
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
Sám bych jej udělal, kdybych ve zdrojácích našel něco k přeložení. Jinak si myslím, že náš fanoušek velice pozdní antiky, tedy jak kde , s tím neměl velkou práci a má to úroveň.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
src/) jsou soubory cosi.ts.
Jen z výpisu souborů v ovládacím centru Mandrivy nevidím, kam .qm zkopírovat, abych to viděl v činnosti.
30.3.2010 10:54
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
To je tak kdyz nejsi v kontaktu s vyvojari.
Mne ten soubor k prekladu poslali oni.
Planuji, ze reklady prdnou na launchpad a bude to v gettextu, takze muzeme pouzit Lokalize. Zupa.
Účel stejný.
Jak dlouho sis tu práci užíval? Můj postup šel přes využití jedné .qph knihovny - jeden kus práce a slovenštiny - ale tady je spíš otázkou, jestli je lepší - rychlejší to, co zbyde pozorně sledovat a opravovat, nebo napsat rovnou, složitější věty se stejně často musí radši celé hned napsat znovu, než se s tím drbat. No a zbytek je běžná legrace - nic složitého.