BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
V současné době jsou z webu stažitelné zdrojové kódy, balíčky pro Ubuntu 9.10 a Fedoru 12 (v 32 i 64bitové verzi) i pro MS Windows XP a Mac OS X. Já jsem testoval na 64bitovém Kubuntu. Clementine závisí přímo na Xine, Phonon nepoužívá. Závislost na Qt4 je pochopitelná.
Vzhled je na první pohled opravdu velice podobný starému Amaroku. Hlavní část okna tvoří seznam skladeb a ve spodní části je lišta s ovládacími prvky a animací (k dispozici je několik stylů, lze ji ale i vypnout). Ovšem postranní panel se skládá ze tří karet, které lze (díky Qt4) přesouvat po okně i z okna osamostatnit. Mezi těmito kartami je prohlížeč kolekce, přehled internetových vysílání a prohlížeč souborů – kontextové informace chybí. Ikony ovládacích prvků jsou do programu zadrátovány napevno, nerespektují nastavení prostředí.
Kolekce je realizována jako databáze SQLite. S menšími sbírkami (jako je ta má dvoutisícová) si poradí bez potíží. Nicméně u desetitisícových kolosů zpomaluje, externí MySQL databáze by byla pro tyto účely vhodnější. Mass storage zařízení nejsou nikterak zvláště podporována, jde si leda tak do kolekce přidat adresář, do něhož se připojují. Jinak je pohled na kolekci docela minimalistický… a rychlý. Umělci jsou v něm seřazeni podle abecedy (nadpisová písmena jako ve slovníku nejde vypnout), třeba žánry do nejvyšší úrovně přesunout nejde. Jednoduché vyhledávání možné je.
Seznamy skladeb není možné ukládat, pouze promíchávat nebo nechat opakovat. Zobrazovat se v nich mohou všelijaké metainformace, jde podle nich položky v seznamu řadit, nikoliv však filtrovat. Přítomna je užitečná funkce „Zastavit po skladbě“. Označené skladby si můžete přes kontextové menu nechat očíslovat, jak jdou po sobě. Na pozadí plochy seznamu skladeb je jakýsi citrusový plod… není to pomeranč, je to mandarinka klementinka.
Editor metadat je jednoduchý, ale funkční. I jednorázové úpravy metainformací velkého množství skladeb jsou velice rychlé. Bohužel není přítomna funkce stahování a zobrazování textů písní. Zásuvné moduly a skripty vůbec chybí. Ani ekvalizér není přítomen. Jediné, co z této řady vybočuje, je správce obalů alb, ten je prakticky stejný jako v Amaroku.
Clementine umožňuje scrobblování na last.fm, platící mohou také poslouchat last.fm rádio. Skladby můžete označovat jako (ne)oblíbené. Podporovány jsou také internetové streamy.
Minimalistické okénko přehrávače známé z Amaroku 1.4 chybí stejně jako v Amaroku 2. Ovšem celkově je program výrazně méně náročný na plochu displeje než nový Amarok. Ovládání je možné přes ikonku v systémové části panelu, případně prý přes D-Bus, nicméně integrace do KDE4 vázne – komunikace s plasmoidem „Nyní se hraje“ žádná, globální zkratky v rámci KDE se také nekonají. Pouze informace o změně skladby či hlasitosti se mohou zobrazovat jako nativní zprávy v prostředí (nebo se mohou zobrazovat u ikonky v systémové oblasti – ta mimochodem mění svou barvu podle toho, v jaké fázi je přehrávání aktuální skladby).


Paměťová náročnost (30 MB) se mi nezdá nikterak hrozná; minimalizovaný Clementine si na mém systému vezme asi procento výkonu procesoru, ovšem když běží v okně, kvůli animaci zabere až pětinu výkonu jednoho jádra. Start programu je velice rychlý, stejně tak reakce uživatelského rozhraní. Alespoň ve srovnání se současným Amarokem. Na stabilitu si stěžovat příliš nemůžu, ačkoliv mi Clementine spadl v průměru jednou za odpoledne zcela znenadání.
Tentokrát to byl v podstatě výčet chybějících funkcí. Přesto Clementine není špatný. Jistě, zatím postrádá spoustu funkcí zpříjemňujících používání, ale je rychlý a pokud toho od přehrávače mnoho neočekáváte (Amarok 2 nevyužijete), může být zajímavou volbou – kolekce se v něm spravuje výrazně intuitivněji než třeba v obdobně cíleném přehrávači JuK.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tak to já bych si teda na stabilitu stěžoval ;) Připomíná mi to, jak tady jednou někdo v diskuzi popsal absolutně bezproblémový uprade z KDE 4.3 na 4.4, akorát musel smazat adresář ~/.kde ...
A je to tady zas ;)
akorát mi některá uložená nastavení zmizela.Mně ani to ne.
Každopádně abych jenom nehnojil: po někajakém odlehčeném qt4 přehrávači s podporou kolekce jsem se díval už delší dobu. Dokonce jsem vážně uvažoval, že bych se něco podobného pokusil napsat sám. Takže Clementine rozhodně vítám.
V JuK mi chybí podpora last.fm a způsob práce s kolekcí, kdy aktuální playlist je to, co si v kolekci vyfiltruju. Sice tam je i fronta přehrávání, ale pak nemůžu zároveň prohlížet frontu i playlist a musím překlikávat.
Stromový pohled na kolekci taky nic moc, protože nabízí jenom pohled o hloubce 1 (album nebo umělec nebo žánr), ale ne třeba žánr -> umělec -> rok-album.
Nakonec za ideální kombinaci považuju mpd+qmpdclient
bude fungovat někde, kde to nejelo, ale takhle je to mrhání časem i silami...Taky ze ano. Qt4 je narozdil od Qt3 multiplatformni.
streamtuner + audacious
let the bass kick
Posloucham drummec a techno a houseA nestačilo by pustit ve smyčce tuc tuc a přihodit k tomu náhodně generované tóny? Ve finále by to bylo možná i poslouchatelnější
Sám bych jej udělal, kdybych ve zdrojácích našel něco k přeložení. Jinak si myslím, že náš fanoušek velice pozdní antiky, tedy jak kde
, s tím neměl velkou práci a má to úroveň.
src/) jsou soubory cosi.ts.
Jen z výpisu souborů v ovládacím centru Mandrivy nevidím, kam .qm zkopírovat, abych to viděl v činnosti.
To je tak kdyz nejsi v kontaktu s vyvojari.
Mne ten soubor k prekladu poslali oni.
Planuji, ze reklady prdnou na launchpad a bude to v gettextu, takze muzeme pouzit Lokalize. Zupa.
Účel stejný.
Jak dlouho sis tu práci užíval? Můj postup šel přes využití jedné .qph knihovny - jeden kus práce a slovenštiny - ale tady je spíš otázkou, jestli je lepší - rychlejší to, co zbyde pozorně sledovat a opravovat, nebo napsat rovnou, složitější věty se stejně často musí radši celé hned napsat znovu, než se s tím drbat. No a zbytek je běžná legrace - nic složitého.