Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Není to tak dávno, co se Amarok vrátil s verzí 2.1 – z hlediska funkcí nejnabitější hudební přehrávače vůbec – a už tu máme další verzi, která jej zase o něco přibližuje dokonalosti. Co je tedy nového ve verzi 2.2?
V Amaroku 2.0 bylo často kritizováno přidání středního panelu s applety, ve verzi 2.1.1 se „konečně“ objevila možnost tento panel zcela skrýt a nyní je tu ještě revolučnější vylepšení – rozvržení panelů si lze zcela uspořádat podle svého. Každý z trojice panelů jde nejen zmenšit, nebo zvětšit, či přesunout na jiné místo v rámci okna, ale i zcela osamostatnit – vytrhnout jej do okna samostatného.
Ani veliká základní ovládací tlačítka (pauza, přeskočení skladby atd.) nebyla dříve příliš chválena. Ve verzi 2.2 je tedy možné zvolit si alternativní vzhled této lišty. Stačí vyvolat kontextovou nabídku nad oblastí ovládacích tlačítek nebo posuvníku pro pohyb ve skladbě – výběrem hlavní lišty „NG“ ušetříte docela dost místa.
Drobné změny se dotkly panelu s kolekcí. V nejvyšší úrovni stromu se usadily docela uhlazené ikonky, přes něž se lze dostat ke kolekci, lokálním souborům, datům v multimediálních přehrávačích, internetovým službám a nově i ke zvukovým CD. V horní části panelu se zobrazuje tzv. drobečková navigace, na niž jsme zvyklí ze spousty webových stránek.
Co se týče samotné kolekce, došlo k interním úpravám. Skenování obsahu disku je nyní výrazně rychlejší, zlepšil se také import databáze z Amaroku 1.4, což ale v tomto směru není největší novinka. Již dříve byla poptávána podpora externí databáze (MySQL) a v této verzi na zájemce o tuto funkci již došlo.
Z nabídky internetových služeb z technických důvodů zmizel Shoutcast Directory. Na druhou stranu došlo k vylepšení integrace s obchodem Magnatune. V kontextovém panelu zase přibyly applety pro video (podle přehrávané skladby vyhledává videa na webech typu YouTube a umí je přehrát) a fotografie (zobrazuje fotografie z Flickru podle metadat aktuální skladby), také applet stahující informace z Wikipedie se dočkal výrazného rozšíření funkčnosti – lze si zvolit (preferovanou) jazykovou mutaci Wikipedie a prohlížet jde články jak o umělci, tak o albu nebo skladbě, podporováno je také tlačítko Zpět (a Vpřed). Nesmím ještě zapomenout na jednu kosmetickou změnu: Když se do appletu zobrazujícího právě přehrávanou skladbu nevejde název skladby, nezobrazí se celý, ovšem po najetí kurzoru myši nad něj se začne posouvat.
Očekávané změny se také dotkly seznamu skladeb. Nejvýznamnější novinkou je možnost třídění a také míchání položek podle nejrůznějších kritérií z metadat, a to i ve více úrovních, což znamená, že si skladby můžete nechat setřídit podle kritéria jednoho a pak v další úrovni (když budou položky „na stejné úrovni“ – podle kritéria nerozlišitelné) podle jiného kritéria a tak dále. Dále se objevila možnost editovat metadata skladeb tzv. „inline“, tedy podobně jako se přejmenovávají názvy souborů v některých jejich správcích – nikoliv prostřednictvím dialogu, nýbrž „na místě“. Stejně tak přibyla možnost nechat si zobrazovat přímo v seznamu skladeb u přehrávané skladby drobné ovládací prvky pro posun ve skladbě, pauzu a tak podobně.
Kompletního přepracování se dočkal správce záložek, nyní připomíná běžného správce záložek například ve webovém prohlížeči (třeba ve Firefoxu). Abych připomněl funkci záložek – tyto slouží především k uložení si přesné pozice ve skladbě, přičemž Amarok je ukládá v podstatě ve formě URL, takže je můžete poslat třeba kamarádovi. Ale pomocí záložek se lze odkazovat nejen na libovolné místo v některé ze skladeb, ale také na libovolné místo v kolekci, v adresářové struktuře apod. – pak se ovšem již nepoužívá správce záložek integrovaný v Amaroku, nýbrž správce záložek celého KDE.
Co ještě? Třeba funkce Replay Gain, udržující zhruba stejnou hladinu hlasitosti mezi skladbami, je nyní dostupná i při použití Xine jako backendu pro Phonon. A je možné, že v některé z příštích verzí se ti, kdo se dožadují ekvalizéru, konečně dočkají – ve vývojové verzi jsem si všiml v nastavovacím dialogu položky „Ekvalizér“ s poznámkou, že tato funkce dosud není podporována Phononem, ostatně i v nabídce ve stabilní verzi je obsažena položka nesoucí toto jméno. Minoritní verze budou podle plánu vycházet co šest neděl, první z nich (2.2.1) bychom se měli dočkat v dohledné době. Měla by přinést krom jiného funkci pro odstranění duplikátů v seznamu přehrávaných skladeb.
Závěrem mi nezbývá než podotknout, že Amarok 2 už skutečně dospěl do stádia, v němž opět jde o jeden z nejlepších přehrávačů vůbec, teď už jen doladit drobnosti – opravdu mě již nenapadá nic, co by šlo přidat nebo radikálně vylepšit. Snad ještě ten ekvalizér.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
WMP má přehledné nepřeplácané uživatelské rozhraní (na rozdíl od Amaroku)Tak ako prehrávač hudby je Amarok oveľa lepší než WMP. A dokonca má prehľadnejšie a menej preplácané užívateľské rozhranie než WMP, i.e. pri prehrávaní je to len ikona a ovláda sa klávesovými skratkami Meta + Z,C a B, hlasitosť kolečkom myši. Možno existuje aj niečo jednoduchšie, ale WMP to určite nie je.
Amarok2 je nepoužitelný shit (jednička však byla taky).Jardo, ty máš dnes zas blbý den? Měl by sis to po sobě přečíst až vystřízlivíš
5) Kontext skladby v jedničce byl dost užitečný - zobrazovaly se ostatní alba umělce, kompilace na kterých je nějaká jeho skladba, atd. Ten nový aplet Kontext mi přijde takový chudý, zato je obrovský co do velikosti
.
No to by snad stačilo, ale určitě mě štve víc věcí...
.
To rozvržení seznamu skladeb jsem fakt přehlídnul, dík. Ale vůbec nechápu, jak se s tím pracuje
. Když si vytvořím svoje rozvržení, tak je aktivní jen záložka Singl a stejně tam nejdou natahat žádný ty ikony, co jsou na výběr. A nejdou natahat ani na ty už existující rozvržení. Nechápu to
.
BTW, ten soukormý playlist… to je jak když pejsek s kočičkou vařili dort.
Huh?
Na druhou stranu nejsou podobná podivná spojení zas tak výjimečná…
Taky jsem jednu chvíli zaregistroval, ale úplně nepochopil, že, tedy jestli je to pravda, Amarok, na "kde", kde jsou i další .po soubory pro základní aplikace KDE, nemá jediné místo, kde se ten jeho překladový soubor dá stáhnout?!, či co.
Já jej beru odtamtud, průběžně slučuju se svou verzí, ale zatím celkem neúspěšně jsem se pokusil přes hlášení chyb vyřešit tu věc s anglicky vypadajícími řetězci - například to Current Track v "Context View". A viděl jsem i další takto postižené řetězce. Dokonce se mi zdá, že je ani není kde najít. To mi tochu kazí radost.
Tak buď ten příkaz na slučování nefunguje tak, jak bych si ideálně představoval, anebo je to ta prý "celkem běžně se vyskytující chyba", že některé řetězce nejsou v programu označeny jako překladové. Pak si dovedu představit, že při sběru těchto hlášek nějakým příkazem nedojde k jejich začlenění do překladového souboru, což bude třeba jenom taková moje zkreslená představa o tom, jak to funguje. Jenže např. to "Current Track" se vyskytuje v dalším souboru k Amaroku, ale to, že jsem jej měl přeložený už předtím, než jsem se ozval programátorům, nepomáhá. Jejich názor, patrně po pohledu na stav oficiálního českého překladu Amaroku, byl ten, že je potřeba počkat na český tým, až si s tím poradí.
Možná chyba na mé straně, nebo má něco špatně archiv Českého rozhlasu? (či konkrétní pořad
Také bych tvrdil, že nějaká prastará verze uměla moc pěkně filtrovat - stačilo psát a už zůstávaly jen dopovídající položky. Ale nevylučuji, že si to pletu s iTunes 
Díky
Podcasty - proč se nedají získat anotace pořadů -Přesně tak. Já amarok využívám hlavně na podcasty ČRo, k přehrávání rádií a k přehrávání hudby ani moc ne. Ve verzi 1.4 to fungovalo perfektně - jednoduché a přehledné přidávání a třídění podcastů bylo na jedničku, amarok doporučovali na podacasty i na webu ČRo. Teď ve verzi 2 je to jakési pokurvené...