PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mezi přehrávači pro GTK+/Gnome je spousta takových, které se od sebe liší jen drobnostmi. V KDE tomu tak není. Přehrávačů existuje poněkud menší množství a jednotlivé přehrávače si příliš nekonkurují, každý totiž nabízí o něco jiné provedení a jinou funkční výbavu.
Pro úplnost dodávám, že jsem testoval na notebooku IBM ThinkPad T40 (Pentium M 1.6 GHz a 512 MB RAM) s operačním systémem PCLinuxOS 2007.
Amarok (amaroK - přehrávač hudby nové generace) je standardním přehrávačem pro KDE. Mnoho uživatelů si jej pochvaluje pro příjemný vzhled a funkce, které obsahuje. Další jej naopak zatracují kvůli těžkopádnosti.
Co tedy Amarok umí? Především uchovávat informace o hudbě v databázi (MySQL, PostgreSQL, SQLite). Na Internetu vyhledává obaly k albům a texty k písničkám. Vytváří si žebříčky hranosti a oblíbenosti jednotlivých skladeb i alb. Kolekcí lze procházet na základě žánrů, umělců či alb, lze ji zobrazit jako seznam ve stylu iPodu, lze v ní vyhledávat.
Z dalších funkcí jmenujme kupříkladu ovládání z traye [systémová oblast panelu], ekvalizér, podporu skinů a pluginů, komunikaci s Last.fm atd. Je toho opravdu hodně, ale ne každý využije všech možností.
Amarok bývá občas kritizován kvůli rozdělení částí okna. Vlevo se nachází panel určený k procházení kolekcí a zobrazování informací o skladbě. Vpravo je playlist [seznam skladeb] a dole pak proužek s vizualizací (nejhezčí jsou poskakující sloupky ^_^) a ovládání přehrávání aktuální skladby. Spodní část se má v Amaroku 2 (součást KDE 4) přesunout nahoru.
Jedna z mála věcí, které lze Amaroku vytknout, je pomalost, s níž kráčí ruku v ruce i paměťová náročnost. Start na mém počítači trvá až k deseti sekundám a při vyšším zatížení procesoru se mi seká jednoduchá vizualizace.
Backendy: MPlayer, GStreamer, xine.
JuK je, podobně jako Amarok, správcem hudební knihovny. Oproti Amaroku je ale výrazně "lehčí".
Nejoplácanější pohled na sbírku obsahuje panel vlevo (procházení kolekcemi) a plochu vpravo. Tato plocha je rozdělena na spodní část, umožňující pohodlnou úpravu ID3 tagů bez otvírání nového dialogu, a horní část se seznamem skladeb ve frontě, resp. v kolekci.
Z ostatních funkcí stojí za zmínku především stahování obalů alb a odhadování informací o skladbě na základě známých údajů. Ovládání je možné provádět z traye, bez nutnosti vytahovat okno do popředí.
Zatímco ostatní přehrávače pro KDE jednoznačně preferují engine xine (ač umožňují i změnu), JuK se orientuje na aRts (bohužel) nebo GStreamer.
JuK po přehrání všech skladeb z fronty začne přehrávat další skladby v kolekci, což mě osobně vadilo, ale to je ryze subjektivní.
Backendy: aRts, GStreamer, akode.
Kaffeine je především přehrávač videa, ale má i hezký playlist pro přehrávání hudby a zvládá ripování (a přehrávání) audioCD.
Rozvržení obrazovky je obdobné jako u Amaroku. Dole je ovládání přehrávání, vpravo playlist, vlevo panel pro výběr souborů.
Správu kolekce nelze v tomto případě pochválit -- databáze není, ID3 tagy se upravují špatně, obrázky alb a texty písní nejsou podporovány... Na obyčejné přehrávání to ale bohatě stačí.
Dlouho jsem nevěděl, že Kaffeine má i ekvalizér. Spustíte jej klávesou 'e'.
Backendy: GStreamer, xine.
Noatun je jednoduchý přehrávač, který v sobě ukrývá funkce, jež by od něj na první pohled nikdo nečekal. Třeba ekvalizér, vizualizace nebo syntetizér. Dokonce i playlist je šikovně ukryt. Za drobnou nevýhodu považuji to, že každá komponenta se spouští v novém okně. Lze jej však ovládat z traye.
Zajímavě (ale nepříliš elegantně) je řešeno skinování. V nabídce si zvolíte vzhled a v novém okně se spustí front-end s odlišnými ikonkami.
K Noatunu bych měl jednu zásadní výhradu, která se ale týká pravděpodobně jen mě -- odmítal otevřít jakoukoliv skladbu.
Backendy: aRts
FALF Player je jednoduchý přehrávač s propacovanou podporou playlistů. Vznikl proto, že autor (mimochodem Polák) byl znechucen těžkopádností Amaroku.
Domovská stránka projektu slibuje podporu playlistů v záložkách (tabech), úpravy ID3 tagů a zobrazování textů písní. Vypadají podle toho i oficiální screenshoty. Program je lokalizován do polštiny, angličtiny, ČEŠTINY, zulukaferštiny a několika dalších jazyků.
Balíčky jsou k dispozici ke stažení pro Arch, Debian, FreeBSD a SUSE. Vzhledem k distribuci, kterou používám, jsem se rozhodl pro kompilaci. Stáhl jsem si poslední verzi a příkazem sudo sh install.sh
(občas se hodí číst README) jsem ji přeložil. FALF Player je poměrně jednoduchý přehrávač, umí to co Kaboodle (skoro nic), ale navíc zvládá úpravu ID3 tagů a playlistů. Některé funkce uvedené na webu jsem ve své verzi nenašel -- konkrétně záložky v playlistu a texty písní.
FALF Player je, stručně řečeno, nenáročný.
Backendy: xine.
Kaboodle je nejjednodušší možný přehrávač. Jeho jedinou zvláštní funkcí je opakování písně v nekonečné smyčce, popřípadě ukončení sebe sama po ukončení písně.
Myslím, že Kaboodle si své uplatnění najde -- někdy si člověk chce přehrát nějaký zvukový soubor, aniž by se obtěžoval zbytečnými funkcemi.
Backendy: aRts
Pro KDE existují dva schopné front-endy: KPlayer (nadstavba pro MPlayer) a KMPlayer (který umí používat i Xine a GStreamer). Šikovný a rychle vyvíjený SMPlayer se neváže na KDE, pouze na Qt (i když jej lze zkompilovat s podporou KDE). Tyto se orientují na video, ale hudbu v nich samozřejmě také přehrajete. Mezi jejich nejsilnější stránky patří velké množství podporovaných formátů.
KPlayer, z pohledu přehrávání hudby nejzajímavější z trojice, nabízí dokonce správu více playlistů.
KMPlayer má zase uložené odkazy na mnohá internetová rádia a televize (včetně těch českých). Vytknul bych mu, že se při přeskočení na další skladbu (mimochodem playlist v KMPlayeru není upravovatelný) zmenší, ač by měl zůstat maximalizovaný jako předtím.
Žádný z uvedených přehrávačů není špatný, ač všem by šlo něco vytknout. Navíc každému vyhovuje něco jiného. Nutno podotknout, že pro KDE není tolik alternativ jako pro GTK+/Gnome.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
po nakym xmms v qt nebo necem jinym krom gtk to primo vola!
amarok mam na vsechno co mam v kolekci a radne otagovany, bmp na vsechen ten ostatni chaos a bordel kterej v kolekci neni ...Zapamatovat si seznam neni to same, jako zapamatovat si pozici v seznamu!.Ale on to opravdu umí. A ve výchozím nastavení je to opravdu zapnuto. Donedávna jsem dokonce musel Amarok kompilovat kvůli podpoře libmtp (teď už je to součástí debianního balíčku Amarok) a i tak to fungovalo (s čistou konfigurací).
Nastavení/ Přehrávání/ Obnovit přehrávání při spuštění
"
Automaticky pokračuje přesně tam, kde posledně skončil.
apt-get upgrade
stahuje aktuálnější verze, ale to je pravděpodobně dílo údržbářů v Debianu. BMP jsem zkoušel, padal.
BTW jak zvládají popisované přehrávače s knihovnou kompilace, tj. alba sestavená z více interpretů? Rozházejí takové album do dvaceti po jednotlivých interpretech nebo se s tím umí vypořádat lépe?Takovéhle album se mi uhnízdí pod "Různí interpreti" a tam už je to podle alba. A pokud neuhnízdí, tak se tomu dá pomoci kliknutím pravým tlačítkem nad album a vybráním 'Zobrazovat pod "Různí interpreti"'.
jaksi je to vsechno z nouze cnost
Tak tohle je opravdu síla