Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Mezi přehrávači pro GTK+/Gnome je spousta takových, které se od sebe liší jen drobnostmi. V KDE tomu tak není. Přehrávačů existuje poněkud menší množství a jednotlivé přehrávače si příliš nekonkurují, každý totiž nabízí o něco jiné provedení a jinou funkční výbavu.
Pro úplnost dodávám, že jsem testoval na notebooku IBM ThinkPad T40 (Pentium M 1.6 GHz a 512 MB RAM) s operačním systémem PCLinuxOS 2007.
Amarok (amaroK - přehrávač hudby nové generace) je standardním přehrávačem pro KDE. Mnoho uživatelů si jej pochvaluje pro příjemný vzhled a funkce, které obsahuje. Další jej naopak zatracují kvůli těžkopádnosti.
Co tedy Amarok umí? Především uchovávat informace o hudbě v databázi (MySQL, PostgreSQL, SQLite). Na Internetu vyhledává obaly k albům a texty k písničkám. Vytváří si žebříčky hranosti a oblíbenosti jednotlivých skladeb i alb. Kolekcí lze procházet na základě žánrů, umělců či alb, lze ji zobrazit jako seznam ve stylu iPodu, lze v ní vyhledávat.
Z dalších funkcí jmenujme kupříkladu ovládání z traye [systémová oblast panelu], ekvalizér, podporu skinů a pluginů, komunikaci s Last.fm atd. Je toho opravdu hodně, ale ne každý využije všech možností.
Amarok bývá občas kritizován kvůli rozdělení částí okna. Vlevo se nachází panel určený k procházení kolekcí a zobrazování informací o skladbě. Vpravo je playlist [seznam skladeb] a dole pak proužek s vizualizací (nejhezčí jsou poskakující sloupky ^_^) a ovládání přehrávání aktuální skladby. Spodní část se má v Amaroku 2 (součást KDE 4) přesunout nahoru.
Jedna z mála věcí, které lze Amaroku vytknout, je pomalost, s níž kráčí ruku v ruce i paměťová náročnost. Start na mém počítači trvá až k deseti sekundám a při vyšším zatížení procesoru se mi seká jednoduchá vizualizace.
Backendy: MPlayer, GStreamer, xine.
JuK je, podobně jako Amarok, správcem hudební knihovny. Oproti Amaroku je ale výrazně "lehčí".
Nejoplácanější pohled na sbírku obsahuje panel vlevo (procházení kolekcemi) a plochu vpravo. Tato plocha je rozdělena na spodní část, umožňující pohodlnou úpravu ID3 tagů bez otvírání nového dialogu, a horní část se seznamem skladeb ve frontě, resp. v kolekci.
Z ostatních funkcí stojí za zmínku především stahování obalů alb a odhadování informací o skladbě na základě známých údajů. Ovládání je možné provádět z traye, bez nutnosti vytahovat okno do popředí.
Zatímco ostatní přehrávače pro KDE jednoznačně preferují engine xine (ač umožňují i změnu), JuK se orientuje na aRts (bohužel) nebo GStreamer.
JuK po přehrání všech skladeb z fronty začne přehrávat další skladby v kolekci, což mě osobně vadilo, ale to je ryze subjektivní.
Backendy: aRts, GStreamer, akode.
Kaffeine je především přehrávač videa, ale má i hezký playlist pro přehrávání hudby a zvládá ripování (a přehrávání) audioCD.
Rozvržení obrazovky je obdobné jako u Amaroku. Dole je ovládání přehrávání, vpravo playlist, vlevo panel pro výběr souborů.
Správu kolekce nelze v tomto případě pochválit -- databáze není, ID3 tagy se upravují špatně, obrázky alb a texty písní nejsou podporovány... Na obyčejné přehrávání to ale bohatě stačí.
Dlouho jsem nevěděl, že Kaffeine má i ekvalizér. Spustíte jej klávesou 'e'.
Backendy: GStreamer, xine.
Noatun je jednoduchý přehrávač, který v sobě ukrývá funkce, jež by od něj na první pohled nikdo nečekal. Třeba ekvalizér, vizualizace nebo syntetizér. Dokonce i playlist je šikovně ukryt. Za drobnou nevýhodu považuji to, že každá komponenta se spouští v novém okně. Lze jej však ovládat z traye.
Zajímavě (ale nepříliš elegantně) je řešeno skinování. V nabídce si zvolíte vzhled a v novém okně se spustí front-end s odlišnými ikonkami.
K Noatunu bych měl jednu zásadní výhradu, která se ale týká pravděpodobně jen mě -- odmítal otevřít jakoukoliv skladbu.
Backendy: aRts
FALF Player je jednoduchý přehrávač s propacovanou podporou playlistů. Vznikl proto, že autor (mimochodem Polák) byl znechucen těžkopádností Amaroku.
Domovská stránka projektu slibuje podporu playlistů v záložkách (tabech), úpravy ID3 tagů a zobrazování textů písní. Vypadají podle toho i oficiální screenshoty. Program je lokalizován do polštiny, angličtiny, ČEŠTINY, zulukaferštiny a několika dalších jazyků.
Balíčky jsou k dispozici ke stažení pro Arch, Debian, FreeBSD a SUSE. Vzhledem k distribuci, kterou používám, jsem se rozhodl pro kompilaci. Stáhl jsem si poslední verzi a příkazem sudo sh install.sh (občas se hodí číst README) jsem ji přeložil. FALF Player je poměrně jednoduchý přehrávač, umí to co Kaboodle (skoro nic), ale navíc zvládá úpravu ID3 tagů a playlistů. Některé funkce uvedené na webu jsem ve své verzi nenašel -- konkrétně záložky v playlistu a texty písní.
FALF Player je, stručně řečeno, nenáročný.
Backendy: xine.
Kaboodle je nejjednodušší možný přehrávač. Jeho jedinou zvláštní funkcí je opakování písně v nekonečné smyčce, popřípadě ukončení sebe sama po ukončení písně.
Myslím, že Kaboodle si své uplatnění najde -- někdy si člověk chce přehrát nějaký zvukový soubor, aniž by se obtěžoval zbytečnými funkcemi.

Backendy: aRts
Pro KDE existují dva schopné front-endy: KPlayer (nadstavba pro MPlayer) a KMPlayer (který umí používat i Xine a GStreamer). Šikovný a rychle vyvíjený SMPlayer se neváže na KDE, pouze na Qt (i když jej lze zkompilovat s podporou KDE). Tyto se orientují na video, ale hudbu v nich samozřejmě také přehrajete. Mezi jejich nejsilnější stránky patří velké množství podporovaných formátů.
KPlayer, z pohledu přehrávání hudby nejzajímavější z trojice, nabízí dokonce správu více playlistů.
KMPlayer má zase uložené odkazy na mnohá internetová rádia a televize (včetně těch českých). Vytknul bych mu, že se při přeskočení na další skladbu (mimochodem playlist v KMPlayeru není upravovatelný) zmenší, ač by měl zůstat maximalizovaný jako předtím.

Žádný z uvedených přehrávačů není špatný, ač všem by šlo něco vytknout. Navíc každému vyhovuje něco jiného. Nutno podotknout, že pro KDE není tolik alternativ jako pro GTK+/Gnome.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
po nakym xmms v qt nebo necem jinym krom gtk to primo vola!
amarok mam na vsechno co mam v kolekci a radne otagovany, bmp na vsechen ten ostatni chaos a bordel kterej v kolekci neni ...
Nepamatuju si ale že bych to zapínal, není to ve výchozím nastavení zapnutý?
Zapamatovat si seznam neni to same, jako zapamatovat si pozici v seznamu!.Ale on to opravdu umí. A ve výchozím nastavení je to opravdu zapnuto. Donedávna jsem dokonce musel Amarok kompilovat kvůli podpoře libmtp (teď už je to součástí debianního balíčku Amarok) a i tak to fungovalo (s čistou konfigurací).
Nastavení/ Přehrávání/ Obnovit přehrávání při spuštění"
Automaticky pokračuje přesně tam, kde posledně skončil.
Ale používá GTK 2 atd.)
apt-get upgrade stahuje aktuálnější verze, ale to je pravděpodobně dílo údržbářů v Debianu. BMP jsem zkoušel, padal.
Protoze ja to taky zkousel a na Atari Fajcon 030 (MC68060@66MHz) s pomoci DSP mam zatizeni pri prehravani MP3 pomoci Aniplayeru cca 5 procent ...
Tak to bude asi na vsech platformach stejny ..
BTW jak zvládají popisované přehrávače s knihovnou kompilace, tj. alba sestavená z více interpretů? Rozházejí takové album do dvaceti po jednotlivých interpretech nebo se s tím umí vypořádat lépe?Takovéhle album se mi uhnízdí pod "Různí interpreti" a tam už je to podle alba. A pokud neuhnízdí, tak se tomu dá pomoci kliknutím pravým tlačítkem nad album a vybráním 'Zobrazovat pod "Různí interpreti"'.
KDE 4 se blíží
Každopádně moc díky za ochotu doplnit do toho článku podporované backendy, myslím že je to opravdu podstatná informace...
jaksi je to vsechno z nouze cnost
Tak tohle je opravdu síla
A vlc je pro obyc usera lepsi nez mplayer.
I kdyz pro me je nejlepsim prehravacem na teto planete prave mplayer, vite jaka je nejlepsi jeho funkce ???
Ze neumi DVD menu ...
DVD menu totiz nesnasim, naprosta kryplovina.