Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
V novém roce přišla OpenMandriva s oficiální průběžně aktualizovanou verzí distribuce, Nobara Project povýšil na Fedora Linux 37, začal proces zmrazování Debianu „Bookworm“ a aktualizovány byly distribuce LibreELEC a Lakka, Plop Linux nebo četné deriváty Debianu: MX Linux, LegacyOS, Netrunner či SparkyLinux.
Nobara Project je poměrně nový, neoficiální derivát Fedora Linuxu, který výchozí instalaci této distribuce doplňuje o kodeky, binární ovladače GPU Nvidia, Steam, Wine,… a rozličné patche od jádra po GNOME Shell, které zlepšují výkon nebo usnadňují život především hráčům. Zajímavostí je také nahrazení SELinuxu alternativou AppArmor pro řešení oprávnění.
Obrazy systému jsou nabízeny s desktopovým prostředím KDE Plasma či GNOME, a to buď čistým, nebo s doplňky, které desktop upravují do podoby podobné právě Plasmě. Aktualizovány jsou prakticky každý měsíc. Ty nejnovější, lednové jsou založené na Fedora Linuxu 37 vydaném v listopadu.
Distribuce OpenMandriva, jeden z pokračovatelů Mandriva Linuxu, má novou průběžně aktualizovanou variantu nazvanou „ROME“ s prvním produkčním vydáním 23.01 po půl roce vydání testovacích, ačkoliv již od vydání 4.0 existovala neoficiálně. Je určená mírně odvážným uživatelům, průběžně aktualizovanou vývojovou větví je nadále „Cooker“. Zatím posledním „stabilním“ vydáním zůstává bezmála rok stará verze 4.3.
Stále jde o distribuci využívající balíčky RPM v5, sestavené pomocí LLVM, a správce balíčků DNF nebo Zypper. V tomto případě jsou ale obrazy dostupné pouze pro x86_64 s možností volby prostředí KDE Plasma či GNOME, a to ve velmi čerstvých verzích, potažmo armovské procesory Ampere Altra používané v serverech, jeden z nichž vývojáři OpenMandrivy dostali.
Minimalistický systém LibreELEC s multimediálním prostředím Kodi pro HTPC dostal nové obrazy verze 10.0.4, které přinášejí Kodi 19.5 a několik oprav včetně reakce na problém s GPU od AMD v jádře, kvůli němuž uživatelé příslušných systémů neměli aktualizovat na říjnové vydání 10.0.3.
Ačkoliv nové Kodi 20 „Nexus“ bylo vydáno ve stejný den, na LibreELEC 11 s ním si ještě počkáme několik měsíců, není dosud totiž ani ve fázi rc verzí.
Také MX Linux, jedna z desktopových variací na Debian bez systemd, občerstvuje obrazy systému. Vydání 21.3 odpovídá Debianu 11.6, ale z vlastních repozitářů poskytuje nové Xfce 4.18 nebo jádro Linux 6.0 zvláště pro novější počítače, se kterými by si jádro 5.10 neporadilo. Na výběr jsou nadále vedle Xfce také KDE Plasma (řady 5.20 z Debianu) – nově již jen s jádrem 6.0 – a minimalistické prostředí se správcem oken Fluxbox, v němž je novinkou nástroj MX Rofi Manager pro nastavení spouštěče rofi.
Plop Linux je osobní projekt Elmara Hanlhofera. Jde o nezávislou distribuci, která nepoužívá žádný správce balíčků, se sestaveními pro desktop, včetně „živého“ obrazu systému, prostředí Xfce a různých nástrojů pro správu systému a vývoj softwaru, a domácí/kancelářský server, jak x86 (resp. x86_64), tak vybrané armovské desky jako Raspberry Pi do verze 3. Nejnovější vydání je 23.1 s aktualizovanými balíčky po tři čtvrtě roce. Zajímavostí je vlastní zavaděč systému, resp. dokonce aktuálně trojice zavaděčů systému, které se liší funkcionalitou.
Jak je LibreELEC základní systém s Kodi, Lakka je analogická distribuce prostředí RetroArch s herními emulátory. Ve skutečnosti je Lakka na LibreELEC založená, ale průběžně přináší vlastní aktualizace. V současném vydání 4.3 po delší odmlce již od jara, kdy se nové verze hrnuly co několik týdnů, povyšuje na RetroArch 1.14.0 s občerstveným výběrem emulátorů herních konzolí, jádro Linux řady 5.10 či 5.11 podle zacílení na konkrétní zařízení – novinkou je podpora Orange Pi 4 LTS – nebo knihovnu Mesa 22.1.7. Podporováno je také více revizí herní konzole Nintendo Switch.
Proces zmrazení Debianu „testing“ pro vydání č. 12 „Bookworm“ byl zahájen. Zatím jde o první fázi, kdy nejsou až na výjimky aktualizovány balíčky se základními nástroji pro sestavení systému. Následující termíny jsou 12. února, kdy správci přestanou přijímat nové balíčky, a 12. března pro zmrazení verzí stěžejního softwaru. Datum úplného zmrazení a dalšího směřování k finálnímu vydání zatím nebyly stanoveny.
LegacyOS bývala desktopová distribuce pro staré počítače, založená na Puppy Linuxu. Přidaná hodnota spočívala ve více balíčcích i s proprietárním softwarem jako Adobe Flash či Opera. Po několikaletém hiatu se vrací, avšak nově odvozená od Debianu, resp. antiXu a již pouze pro 64bitové systémy. LegacyOS 2023 využívá repozitářů Debianu „Bullseye“ a antiXu, tedy bez systemd a s výchozím minimalistickým desktopovým prostředím kolem správce oken IceWM a správce plochy ROX Filer. Více než 3GB „živý“ obraz systému, tedy dvojnásobný oproti tomu největšímu z antiXu, je napěchovaný předinstalovanými kancelářskými a multimediálními aplikacemi včetně např. DTP Scribus, popř. za zmínku stojí kancelářský balík OnlyOffice místo obvyklého LibreOffice.
Distribuce Netrunner je dlouhodobým postranním projektem německé firmy Blue Systems, která financuje práci několika vývojářů zvláště KDE. Jde v zásadě o ukázku, co jde dělat s prostředím KDE Plasma, někdy navíc přináší některé patche, které se ještě nedostaly do upstreamu. V posledních letech je založená na Debianu, ostatní varianty byly odstaveny. I ta zbývající ale skomírá. Nejnovější vydání 23 „Vaporvawe“ s notným zpožděním povyšuje teprve na Debian „Bullseye“, z něhož přebírá také již postarší prostředí KDE Plasma 5.20. V současnosti tak skutečně poslouží přinejlepším jen jako případný zdroj inspirace k nastavení desktopového prostředí.
Také Sparky Linux je variace na přednastavený Debian pro desktop. Nabízí na výběr různá výchozí desktopová prostředí a repozitáře s dalšími aplikacemi, používá instalátor Calamares. Má dvě větve odpovídající „stabilní“ a „testovací“ větvi samotného Debianu. Obrazy řady 6.x „Po Tolo“ byly aktualizovány naposledy v listopadu, druhá varianta bývá vydávána co dva tři měsíce a občas také se zvláštním výběrem výchozího softwaru pro hraní her, práci s grafikou, audiem či videem, nebo pro zálohování a obnovu dat pomocí nástrojů jako např. Clonezilla. Nejnovější vydání 2023.1 je pozoruhodné tím, že přidává možnost perzistentního uložení dat v „živém“ systému typicky na USB flešce, jak je to u podobných distribucí čím dál běžnější.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: