Fotografujeme s Linuxem (4) – základy GIMPu

14. 1. 2011 | David Ježek | Návody | Tipy a triky | 14279×

V dnešním dílu se podíváme na některé základní úpravy fotografií realizovatelné v grafickém editoru GIMP. Nepůjde tedy o export z RAWu, ale spíše o fotografie v JPEG souborech apod.

Obsah

• Úprava úrovní
• Ořez a červené oči
• Další ukázky

Protože vás nechceme zahltit všeobjímajícím materiálem, podíváme se na pár základních úprav, které mohou některým hůře exponovaným fotografiím prospět. Samozřejmě stále platí doporučení nebrat si kanón na vrabce a pokud vám vyhovuje pár základních úprav, které zvládá třeba Shotwell (představený ve třetím dílu seriálu), pak není důvod trápit se v GIMPu. GIMP je poměrně mocný nástroj, ale pouze v rukou toho, kdo ovládá jeho schopnosti.

Úprava úrovní

Asi nejsmutnější je, když expozimetr foťáku nepochopí situaci, často se tak stává v případech, kdy je ve snímku velice ostrý zdroj světla (lustr, lampička, slunce atd), nebo je fotografovaný objekt skryt spíše v tmavějších částech fotografie. Úprava jasu a kontrastu toho typicky moc nezvládne, naštěstí GIMP umí upravovat úrovně jednotlivých kanálů i fotografie jako celku – to obvykle funguje nejlépe.

Nevýhodou postupu je, že rozhodí histogram (GIMP stále pracuje jen s 8bitovou hloubkou barev, takže „meziodstíny“ jsou posléze roztrhané a podle míry ladění úrovní mohou být vidět „schody“ – toto bude řešit budoucí verze, která snad jednoho dne přinese i vyšší přesnost výpočtů). Každopádně toto dokáže zachránit nebo alespoň vylepšit řadu špatných snímků a na běžném monitoru či na papíře to obvykle nikdo nepozná.

Vyšší úrovní je zesvětlení pouze částí, o které nám jde. To vyžaduje nějak označit danou oblast, zde na ukázce tedy osobu. Lze tu buď ručně, přes masku, nebo použít nějaký inteligentní výběr (GIMP bohužel v tomto moc vysokou inteligencí nedisponuje).

Ořez a červené oči

Často si nepovedená kompozice (vizte úvod seriálu) žádá oříznutí. Dovolme si připomenou pravidlo „Zlatého řezu“, které podrobněji rozebírá Wikipedia. V některých případech lze udělat ořez tak, že fotografie bude čistě záměrně tato „doporučená pravidla“ porušovat a objekt umístit přesně do středu snímku (tj. udělat z fotky „středovku“). Někdy to funguje, někdy ne, hodnocení záleží samozřejmě i na tom, kdo se na fotku dívá.

V GIMPu je možné nastavit i přesný poměr stran, implicitně je předvyplněn, avšak nezaškrtnut k použití, poměr stran samotné fotografie. Takto lze připravit třeba snímky určené k vyvolání v labu (nastavíte prostě poměr například 15×10, nicméně toto umí většina obslužných programů pro internetové fotolaby sama ošetřit, zde je to využitelné právě v kombinaci s trochu jiným ořezem snímku, než jak byl pořízen).

Ořez, stejně jako kompozice, je ve fotografii velice subjektivní věc. Jednomu se určitá fotka libí, jinému vůbec, takže řezejte s rozvahou.

V GIMPu lze i ruční metodou odstraňovat červené oči. Jednoduše si vyberete eliptické oblasti (při výběru oblastí držte Shift, bude se jich vybírat více, jinak si vždy měníte lokaci aktuální jediné oblasti). Po výběru očních čoček je jen na vás, jakou baru očím dané „oběti dáte“. Lze volit v podstatě cokoli. Pokud jde ale jen o odstranění červených očí, bude jistě rychlejší metodou použití programu Shotwell z předchozího dílu seriálu.

Další ukázky

Nyní si ukážeme pár z možností, které ukrývá systém Filtrů v GIMPu. Již základní nabídka filtrů je poměrně obsáhlá, bohužel drtivá většina z nich není pro úpravy fotografií nijak využitelná. Je však na vás, abyste si každý jednotlivý sami zkusili a našli kombinace oblíbených, většina úprav by se však měla točit kolem „záchrany“ jasového či kontrastního podání, případně drobné úpravy barev. Mezi filtry lze nalézt převážně záležitosti efektové.

Neostrý okraj se hodí na některé snímky, lze zvážit i jeho kombinaci s přechodem nikoli do barvy, ale do průhlednosti (pokud nevadí daleko vyšší velikost výsledné fotografie v PNG).

Poněkud předvídatelný filtr vhodný pro cokoli jiného než fotografie lidí.

Efekt plátna působí o něco lépe, ale silně doporučuji tyto „destruktivní efekty“ používat spíše ojediněle, internet je přeplněn fotkami zničenými tím, že si uživatel hrál se software a zrovna v danou chvíli mu nějaký efekt přišel „cool“, přestože byl úplně blbý a fotografii zničil.

Chybět nesmí ani stará fotografie. Na závěr si ukažme kombinaci několika postupů vedoucí k jinak vyznívající černobílé fotografii.

Dále by vás mohlo zajímat, kterak kupříkladu do fotografie doplnit černý rám a přidat jméno autora a datum. I tyto věci v GIMPu lze realizovat, a to následovně:

• Filtry - Dekorace - Přidat Okraj
• Zvolíme šířku a výšku okraje, míru barevného přechodu (pro jednolitou barvu stáhneme číslo na 1) a Barvu okraje.

Postup lze mnohokrát opakovat například pro přidání tenkého černého rámečku, tenkého bílého a širšího černého pro informace. Pokud chcete použít vícekrát po sobě nějaký filtr, netřeba se k němu proklikávat, je přístupný volbou „Filtry – Znovu zobrazit JMÉNO FILTRU“. Chcete-li zopakovat stejné nastavení, použijte volbu Zopakovat JMÉNO FILTRU. Asi by se na tomto místě slušelo připomenout, že většina úprav a filtrů má položku „Náhled“, která slouží k přepínání zobrazení mezi stavem před a po úpravě. To se netýká pouze takových filtrů, které provádějí několik průběhů skrze jednotlivé části svého Script-Fu či jiného kódu.

Pro úpravy toho typu lze však vedle GIMPu doporučit balík ImageMagick, který lze zautomatizovat i tak, že do textového popisku u rámečku automaticky z EXIFu fotografie vytáhne i expoziční parametry, případně dovolí ručně doplnit název fotografie, vše bez nutnosti spouštět „velký“ grafický editor.

Textové popisky vkládáme přes ikonu z hlavního panelu, kde se vybírá font, řez, velikost, a barva, tak jako v každém běžném editoru. Výsledek pak může vypadat třeba takto.

To je pro dnešek vše, příště se podíváme úpravy týkající se některých zlepšujících filtrů a doostřování fotografií. Pak už nám bude zbývat jen představení aplikací používaných pro export („vyvolání“) fotografií z RAW souborů. Tím se náš krátký seriál uzavře.

       

Komentáře

[tralala]

tak do mateřídoušky dobrý. a to furt v diskuzích autor tvrdí, jakou musej mít články úroveň, aby je na cdr milostivě a laskavě schválil. by mě zajímalo, jestli by si ho sám sobě vydal.

jo a do captchy zadrátujte 2010, kdo si má furt pamatovat že je novej rok :(

[Atilius]

Tak teď opravdu nevím...

Na závěr si ukažme kombinaci několika postupů vedoucí k jinak vyznívající černobílé fotografii.

Kde je ukázaná ta kombinace postupů vedoucí k ukazovaným výsledkům??

A další zajímavostí je, že po rozkliknutí čb obrázku dostanu:

HTTP ERROR: 500

/mnt/abclinuxu/data/abclinuxu_data/abclinuxu/images/clanky/jezek/999cb2.JPG (Permission denied) RequestURI=/images/clanky/jezek/999cb2.JPG

Pokud to má být návod opravdu pro začátečníky, tak mi tam minimálně chybí, kde kterou volbu najdu, co mám nastavit, co která zaškrtávátko znamená atd.

[Václav Kramář]

Kdy už konečně digitálisti pochopí, že fotografie vzniká v okamžiku smáčknutí spouště, a ne až v počítači. Ty první dvě ukázky jsou toho zářným příkladem. Snažit se zachránit nepovedenou fotku je na nic.

V prvním případě mělo být použito buďto bodové měření expozice (mohlo by stačit i centrálně vyvážené - záleží na charakteristice expozimetru daného foťáku), nebo ještě lépe fill-in flash nebo odrazná deska (bodové měření by způsobilo přepaly v pozadí).

Červené oči jsou způsobeny nedostatečnou vzdáleností blesku od objektivu. Bohužel zákazníci málo reptají a dovolují výrobcům šetřit tam, kde by neměli. Výsledkem je masový prodej foťáků bez sání pro blesk. Přitom i ten nejmenší externí blesk s výklopnou hlavou by procento fotografií s rudými kukadly významně přiblížil k nule.

[Palo]

Plny suhlas. Ziadna z tych uprav povodnej fotke nepomohla. Iba ju este viac pokazila. Ale inac toto su presne upravy ktore obcas robim svojej priatelke na fotky z toho co ja volam "midlova krabicka". Z profi fotenim a upravou to nema nic spolocne.

[zenhas]

Já takové fokty většinou i přes protest autora mažu. Učím jej tak používat základní nástroj fotografa (odpadkový koš) :)

[Heron]

Kdy už konečně digitálisti pochopí, že fotografie vzniká v okamžiku smáčknutí spouště, a ne až v počítači. Ty první dvě ukázky jsou toho zářným příkladem.

S tím lze bez výhrad souhlasit. Scéna, exposice apod je nepochybně klíčová věc. To ti vaši digitálisti moc dobře vědí.

Jenže každá mince má dvě strany. Když už jednou máte blbou fotografii události, která se nikdy nebude opakovat, tak tu fotografii lze alespoň trochu zachránit (tj na výstavu to nebude, ale je vidět, co na tom je).

A právě pro tito příležitosti se píší tyto návody. Nikdo nikde nenaznačuje, že se to může vyfotit jakkoliv a ta skutečná práce přijde až v PC. To by bylo špatně.

[Václav Kramář]

Když už jednou máte blbou fotografii události, která se nikdy nebude opakovat, tak tu fotografii lze alespoň trochu zachránit

Kdyby se ty postupy používaly jenom a pouze pro tyhle situace, tak neřeknu ani půl slova. Ale bohužel absolutní většina cvakalů uvažuje stylem "nějak to vyblejsknu, on to fotošop zachrání". Spíš by to chtělo trochu osvěty na téma skladba obrazu, kompozice, perspektiva, světlo apod. A taky připomenout, že nejmocnějšími pomocníky jsou odpadkový koš a nůžky.

[zenhas]

JJ. Třeba Ján Šmok - Skladba fotografického obrazu je taková klasika.

[Václav Kramář]

Šmoka bych klidně zavedl jako povinnou školní četbu . I když se musím přiznat, že jsem ho zatím ještě nedočetl :-$.

[Grunt]

No, není až tak úplně pravda. I spousta odborníků se shodla na tom, že digitální doména má svůj význam. Úplně nejlépe je obojí vhodně kombinovat.

Analogová doména:

• má jednoznačnou výhodu v kvantovacích úrovních. Prostě jich má k dispozici mnohem víc a proto se docela hodí pro plošné úpravy kde se nebude tak moc projevovat kvantizační efekt (typicky zesilování signálu, různé plošné filtrování jako je polarizace, atd.)
• má výhodu v energii. Ani foton nepřijde (většinou) nazmar.
• je ovšem dost nevýhodná co se týče ekonomického hlediska, modularity a manipulace. Pro lepší efekty jsou dost často potřeba zařízení za drahé peníze, které neumí ovládat kdejaké BFU a s jejich modularitou to také není nijak snadné.

Digitální doména:

• ovšem vládne v případě, že je potřeba dělat nějaké lokalizované úpravy, je potřeba dělat úpravy s větší přesností a je schopná nabídnout větší škálu naprosto přesných úrovní.
• se dá dost často provozovat na levných general-purpose (kdo to dokonale přeloží má u mě pivo) zařízeních kde modularita je jen otázka výměny softu.
• jakákoliv úprava se dá v jakémkoliv stádiu přesně uložit, vzít zpět,…

Jinak to nejsou tak úplně moje slova a je vědecky dokázáno že obě domény jsou zaměnitelné (i když každá s rancem svých problémů, které z toho vyplývají).

[stativ]

general-purpose

Univerzálních?

[Grunt]

No…nevím.

[stativ]

Já to čekal, že se budeš vykrucovat

[Grunt]

Dobře. Přiznávám ti aspoň stopečku halúzkovej. Spokojený?

[stativ]

Co to je halúzkovej nevím a uráží mě to. Chci pivo

[s0]

borovička?

[Grunt]

Těsně vedle. Google, Luk.

[Derryk]

běžných popř. běžně používaných by se nelíbilo?

[Kvakor]

V nějakém programu jsem to viděl přeložené jako "Pro všeobecné použití", ale osobně se mi ten překlad taky nelíbí. Asi si to přidám do sbírky obtížně přeložitelných výrazů

[Grunt]

No právě. Ono to není vůbec špatně, ale docela dobře to rozlišuje tu podstatu mezi general-purpose (CPU, mikrokontoler,…) a special-purpose (DSP,…) i jejich skladbu, určení, atd. Zas česky to zní divně.

[Kvakor]

Červené oči jsou způsobeny nedostatečnou vzdáleností blesku od objektivu. Bohužel zákazníci málo reptají a dovolují výrobcům šetřit tam, kde by neměli. Výsledkem je masový prodej foťáků bez sání pro blesk ...

Ono by často úplně stačilo udělat blesk alespoň výklopný, u malého objektivu často stačí i těch pár centimetrů, aby u fotografií z blízka nebyly červené oči, tedy alepoň pokud fotografovaný subjekt nemá zrovna vytřeštěný pohled se zornicemi rozššířenými jako postavička z amine ).

[Michal Kubeček]

Bohužel zákazníci málo reptají a dovolují výrobcům šetřit tam, kde by neměli. Výsledkem je masový prodej foťáků bez sání pro blesk.

Oni ti výrobci nejsou až takoví idioti, jak si lidé zaslepení svými potřebami a představami často myslí. Výrobci mají velmi dobře zmapovaný trh a uvědomují si, že drtivá většina z těch, kdo si kupují foťák v ceně do 5000 Kč, který se jim vejde do kapsy, by si k němu stejně nikdy nepořídila blesk, který je dražší a větší než ten foťák. Většina z nich si navíc na červené oči zvykla a prostě je berou jako fakt, stejně jako to, že venku občas prší. Stejně jako jim nevadí extrémní množství šumu nebo pohybově rozmázlá fotka kvůli příliš dlouhému času. Slovy klasika: může se nám to nelíbit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

[xkucf03]

Více méně souhlas, ale fotky nejsou jen umělecké, někdy jde prostě o dokumentaci jedinečného okamžiku a když se nepovede, TK je mizerná, tak se hodí vědět, jak tomu trochu pomoci v počítači – jasně, výsledek nebude nikdy nic moc, ale lepší než nic, protože už to člověk znova nafotit nemůže.

[ilicz]

Nechci bejt kverulant, ale postupy v tomhle clanku mi prijdou hodne slaby.
Jako alternativu si dovolim nabidnout clanky odjinud, nektere i nekolik let stare:
Hromadné zpracování fotografií
Maskujte profesionálně
Částečné odbarvení fotografie
Úprava stínů a saturace fotografie
ODstranění červených očí
Úprava jasu, kontrastu a barevnosti
Rozdil at posoudí případný zvědavý čtenář sám.

[zenhas]

Souhlas. Jestli autor upravuje fotky tak jak napsal do článku, pak je mi těch fotek skoro líto. :)

[zenhas]

Lze tu buď ručně, přes masku, nebo použít nějaký inteligentní výběr (GIMP bohužel v tomto moc vysokou inteligencí nedisponuje).

Inteligencí musí disponovat obsluha. Zrovna první fotka je krásný příklad, na kterém by šlo demonstrovat vytvoření masky tmavého člověka pomocí treshold nástroje.

[Grunt]

Přílohy:

• Přibližně_stejné_úrovně.png (80858 bytů)
• Maksa.xcf (837113 bytů)

Inteligencí musí disponovat obsluha.

Jsem přesně toho názoru. Já osobně GIMP spíš než nástroj na úpravy pro lamy bez znalostí (jako je třeba One-Click-Solution Perfecty Clear) považuju za vědecký nástroj (ImageMagick se této definici blíží ještě víc). Na nic nemá jedno tlačítko, ale pouze kupu základních funkcí (někdy nic moc, ale jako základ bohatě stačí), které je nutné skládat dohromady k dosažení kýženého výsledku. Tudíž asi nic pro fotografy zvyklé _vylepšovat_ výcvaky (většinou bez základní znalosti SP).

Zrovna první fotka je krásný příklad, na kterém by šlo demonstrovat vytvoření masky tmavého člověka pomocí treshold nástroje.

Právě ani moc ne, protože fotka je krásnou ukázkou optického klamu zvaného Same Color Illusion. I když se na první pohled může zdát že obličej je je jednoznačně tmavší než okolí, není tomu tak a je to čistě výtvor našeho mozku. Klidně si to pomocí toho práhování (nebo Úrovní nebo Křivek) můžete ověřit. Obojí má stejnou úroveň šedi. Je na potřeba jít trošku jinak.

Jinak práhování vůbec, protože to má jen dvě kvantovací úrovně. S pomocí zkombinování několika úrovní (a nebo nastavování křivek – záleží co je komu po chuti) lze vytvořit masku obličeje i s přechody. Malou demonstraci jsem přiložil.

[Grunt]

Přílohy:

• LAB_Lightness.png (58718 bytů)
• HSV_invertovaná_sytost.png (69997 bytů)
• YCbCr_modrost+jas.png (62055 bytů)

Jinak ani s tím vyrovnáváním to není tak žhavé. Stačí jen rozložit do LAB barevného modelu a použít Lightness složku (má trošku jinou křivku gamutu než standardní jas – a osobně bych řekl, že něco takového byl i problém při focení v přístroji). Ovšem i jiné prostory nabízejí docela zajímavé pohledy.

[PF]

Obávám se, že na výše zmiňované úpravy je zbytečné spouštět GIMP. V digikamu, picase nebo podobném programu, který je stejně dobré mít pro třídění fotokolekce, je to mnohem rychlejší a pohodlnější. A jde to i dávkově... Čtenář-amatér pravděpodobně jenom znechucen a řekne si, že to je děsivě složité...

[Vlastimil Ott]

V Liberixu jsme připravili na téma focení a zpracování fotek 70stránkovou brožuru (odkaz vede na stažení z LinuxEXPRESu). Možno šířit.

[Max]

To vypadá dobře, pěkná práce :).
Zdar Max

[frdrx]

Jsem si to stáhnul, abych se podíval, a jsem znechucen: první program zmíněný v obsahu -- proprietární Picasa. Ale fuj...

[dan]

Ale no - nebud predsa tak utlocitny

[frdrx]

Proč, když chci?

[PeterS.]

na rozdiel od pár ľudí nado mnou si nemyslím že článok je zlý. Osobne by som sa menej venoval filtrom a namiesto nich by som spomenul krivky a upravu sýtosti (saturácie)...

Osobne krivky používam často a 'upravu urovni' takmer nikdy

A samotný orez by tu mohol byť viacej vysvetlený, alebo by stačila fotka s na ktorej je aktivovaný 'rectangle select tool' s vyznačenou oblasťou na orez - pre človeka ktorý gimp nepozná by to malo väčší prínos ako teoria o zlatom reze..

[merlin111]

Křivky v Gimpu se mi osvědčily jako rychlá oprava tmavých fotek lidí zády ke slunci na sněhu. Křivkami se dají obličeje hodně prosvětli, aniž by černá nepřestala být černá a sníh byl sněhově bílí a nikoliv přepálený.

[Clarke]

Hodil by se navod jak v Gimp pridat do fotografie vodotisk...

[zenhas]

jednoduše takto:
* nová vrstva
* napíšu nějaký text
* nastavím průhlednost vrstvy na >100% (dle vkusu a chuti každého soudruha)
tadydadydadyda ... a to je vše přátelé. je na to nutné psát návod?

[zenhas]

ugh, samozřejmě na méně než 100%

[Josef Kufner]

A ještě se změní způsob mísení na nějaký příhodnější – některé vypadají mnohem lépe.

[Clarke]

spis jsem chtel neco jako toto: http://www.youtube.com/watch?v=IIgoiecntM4

[Grunt]

Přílohy:

• puvodni.png (24447 bytů)
• auto_level.png (25865 bytů)

Nevýhodou postupu je, že rozhodí histogram (GIMP stále pracuje jen s 8bitovou hloubkou barev, takže „meziodstíny“ jsou posléze roztrhané a podle míry ladění úrovní mohou být vidět „schody“ – toto bude řešit budoucí verze, která snad jednoho dne přinese i vyšší přesnost výpočtů).

Ach jo. Kdy to bude mít konce? Nevyřeší! Problém kvantování je ten, že je to prostě operace nevratná a v případě jakéhokoliv roztažení se nám histogram proděraví ať bude mít program (ale i zdroj) bitů kolik chce. Prostě se jen od sebe vzdalují hodnoty jednotlivých úrovní v pixelech a program si něco mezi tím nemůže vymyslet i kdyby chtěl. Schválně jsem si přeložil ImageMagick s floating-point reprezentací o kvantové hloubce 64bitů, provedl automatické vyrovnání úrovní a světe div se: zase díry. Jinak ale nechápu čemu to vadí. Kvantovací efekt začíná být problém až v případě projevování (teda ono je to stejné projevování jako už snad legendární JPEG artefakty – ono se to totiž nijak projevovat nezačíná, ono se to projevuje furt, ale od určité prahové úrovně si toho náš mozek začíná více všímat (kvůli obsahu hran)) se Color bandingu. Částečným řešením v časové doméně je buď Error-Correction dither a nebo pak lépe úpravy v doméně frekvenční (resp. ve frekvenčně-časové reprezentaci).

Jinak ještě k bitovým hloubkám některých programů: Ano větší hloubky než 8bitů na kanál se používají, ale rozhodně to není kvůli jednoduchým efektům, které nabízí GIMP. Používají se v případě, že jsou opravdu potřeba a asi z toho nikdo není zrovna 2× šťastný (přináší to sebou samozřejmě i problémy – nejvýraznějším je asi spotřeba paměti a času). I když nechci říkat že úpravy na 8-bitové hloubce na kanál stačí, tak určitě musím říct, že neurazí. Je také potřeba počítat s tím, že většina komerčních programů to používá spíš jako pózu (jednoznačně PS) a jako další highlight do propagačních letáků (u OSS nic takového holt potřeba není). U prezentace se pak není vůbec potřeba o ničem bavit, protože oko si vystačí s mnohem menšími hloubkami než nějakých 8bitů na kanál.

[Michal Kubeček]

Předpokládám, že předloha ve vašem případě měla 8 bitů na kanál. Pokud by jich měla 12 nebo 14 a konverze na 8 se provedla až po aplikaci křivky, "díry" by ve výsledku nebyly (při rozumné křivce). A přesně to měl IMHO autor na mysli.

[stativ]

On je to problém i se vstupem, který má jen těch 8bit. Zkuste si např linearizovat gammu a pak zase provést gamma korekci zpět. Výsledek by měl být stejný, ale pokud se celou dobu pracuje jen s 8bity na kanál tak se při prvním kroku ztratí sousta informace, kterou už nikdy nezískám.

[Grunt]

Odpověď je floating-point reprezentace místo integer reprezentace. A to je na počtu bitů vcelku nezávislé.

[stativ]

Pokud bys vyrobil float, který zabírá 8 bitů tak budeš mít stejný problém.

[Grunt]

Proč? (nepozoruji)

[stativ]

Nevěřím, že bys to zkoušel.

Řekněme, že bys ten float navrhl: 1bit znaménko, 3 bity exponent a 4 bity mantisa. To ti dává přesné hodnoty (tj. vzdálenost mezi hodnotami <= 1) maximálně do 31 (pokud počítám správně). Pak už budeš mít díry,.

[Grunt]

Přílohy:

• hisogram_8bit_int.png (1510 bytů)
• hisogram_8bit_float.png (1441 bytů)
• hisogram_16bit_float.png (1437 bytů)

Nevěřím, že bys to zkoušel.

Však do toho tě taky vůbec nenutím. Důležité je, že to vím já.

$ /opt/ImageMagick/bin/convert /media/FLASH/RAW_PENTAX_K20D.PEF -resize 640x480 -level 0%,100%,2 histogram:{hisogram_8bit_int.png,histogram_8bit_float.png}
./configure --disable-hdri --with-quantum-depth=8 --prefix=/opt/ImageMagick //pro 8-bit/kanál Int
./configure --enable-hdri --prefix=/opt/ImageMagick //pro 8-bit/kanál float kde je ještě potřeba vyměnit v ./configure if test "$enable_hdri" = 'yes'; then with_quantum_depth=16 za if test "$enable_hdri" = 'yes'; then with_quantum_depth=8

Na druhou stranu přiznávám, že jsem si prvně nevšiml, že s --enable-hdri ten konfigurák ignoruje --with-quantum-depth a bůh ví jak je to vnitřně implementované.

[Grunt]

Jinak ještě přidám nějaké povídání o Kvantovací hloubce (a HDRI je hned pod tím) a HDRI v IM. Ale přiznám, že některé věci pro mě byly překvapením. Já osobně jsem předpokládal, že v případě roztahování (a nebo přemistňování grafu) se musí hodnoty roztáhnout nezávisle na hloubce kvantování a díry tak vzniknou vždy. Nebude to čirou náhodou tak, že u 16-bit int jsou prostě ty díry na tak malém grafu hůře vidět?

[stativ]

Jinak ještě přidám nějaké povídání o Kvantovací hloubce (a HDRI je hned pod tím) a HDRI v IM.

Nic souvisejícího s oním teoretickým 8bit floatem tam nevidím. Tak jako tak se snažíš propagovat naprostou kravinu. Kvantizaci máš samozřejmě i u double, akorát tam je kvantizační krok natolik mrňavý, že ho nemáš šanci vidět. A u ono teoretického 8bit floatu budeš mít už pro hodnoty větší než 32 krok 2, tedy viditelné skoky a to bez jakéhokoli „roztahování histogramu“.

Kvantizace totiž vlastně není nic jiného, než zaokrouhlování hodnot, jedno jestli jde o úmyslné zaokrouhlení (třeba za účelem komprese) nebo zaokrouhlení dané schopnosti datového typu.

Ale přiznám, že některé věci pro mě byly překvapením. Já osobně jsem předpokládal, že v případě roztahování (a nebo přemistňování grafu) se musí hodnoty roztáhnout nezávisle na hloubce kvantování a díry tak vzniknou vždy. Nebude to čirou náhodou tak, že u 16-bit int jsou prostě ty díry na tak malém grafu hůře vidět?

Tohle úplně nechápu, ale jestli myslíš to co si myslím, tak tam ty díry vznikají, akorát jsou mnohem menší, než u 8bit. Aneb jak říkáš, na malém grafu nejsou tak vidět. Př. histogram zobrazíš tak, že bude mít vždy 256 „sloupečků.“ Když vezmeš 8bit hodnoty a roztáhneš je, na histogramu ti vzniknou viditelné díry. Když vezmeš 16bit hodnoty, tak máš jakoby „schováno“ nějakých 65 tisíc hodnot na tom samém prostoru 256 sloupečků. Když ho tedy roztáhneš, akorát uvidíš hodnoty, které jinak nebyly vidět (neměly vlastní sloupeček).

[Grunt]

Nic souvisejícího s oním teoretickým 8bit floatem tam nevidím.

Souvisejícího s vnitřní implementací kvant IM a souvisejícího s HDRI (reprezentace dat ve floatu + jiné fíčurky).

Tak jako tak se snažíš propagovat naprostou kravinu

To jsem rád.

[Grunt]

"díry" by ve výsledku

Díry jsou v histogramu, ne ve výsledku.

Předpokládám, že předloha ve vašem případě měla 8 bitů na kanál. Pokud by jich měla 12 nebo 14 a konverze na 8 se provedla až po aplikaci křivky, "díry" by ve výsledku nebyly (při rozumné křivce).

Stejně jako kdybychom měli původně 8-bitů/kanál a převedli to na 4-bity/kanál. Ovšem nechápu čemu by měli díry ve výsledném histogramu vadit.

[Michal Kubeček]

Díry jsou v histogramu, ne ve výsledku.

Je tohle vážně nutné? Samozřejmě jsem měl na mysli histogram výsledného obrázku.

Pro jistotu se pokusím ještě jednou zformulovat, co autor pravděpodobně myslel napadenou větou. Díry v histogramu vznikají proto, že aplikujeme křivku v programu, který pracuje s osmibitovou reprezentací a produkuje osmibitový výsledek (pro jistotu a pro notorické šťouraly: termínem "osmibitový" myslím osm bitů na kanál). Pokud by GIMP uměl pracovat s šestnáctibitovou (opět 16 bitů na kanál) reprezentací, dostal dvanácti- nebo čtrnáctibitovou předlohu (raw file) a kvantizaci na osmibitový výsledek provedl až na závěr (tedy po aplikaci křivky), "děravý" histogram by nevznikl (samozřejmě pokud směrnice té křivky nebude extrémní). Stejně jako nevznikne v případě, kdy křivku aplikujeme už při konverzi v ufraw pluginu.

Ovšem nechápu čemu by měli díry ve výsledném histogramu vadit.

Vadí proto, že znamenají ztrátu barevné informace. Když budou ty díry moc velké, vznikne přesně to, čemu se říká posterizace. A to není nic pěkného.

[Grunt]

Je tohle vážně nutné?

Ano, jelikož se snažím upozornit na to, že díry v histogramu nemají nejmenší souvislost s color badingem. Je to vlastnost subjektivní a týká se čistě každého daného obrázku a projevuje se v místech kde je sdruženo příliš mnoho sobě podobných hodnot. Ale klidně může existovat specifická varianta ve které jsou v histogramu díry jako vrata od stodoly ale v obrázku ani jeden jedený pásek (domněle teda samozřejmě).

Díry v histogramu vznikají proto, že aplikujeme křivku v programu, který pracuje s osmibitovou reprezentací a produkuje osmibitový výsledek

No právě jsme se shodli výše na tom, že díry vznikají asi vždy, ale když se aplikuje křivkování na větším prostoru, je to prostě míň vidět. Prostě jsem ještě neviděl histogram s více než 256 sloupcema.

Vadí proto, že znamenají ztrátu barevné informace. Když budou ty díry moc velké, vznikne přesně to, čemu se říká posterizace.

Tak ještě jednou: Díry v histogramu nijak nesouvisí s color bandingem. IMHO víc než nějaké zaslepené volání po 16-bitové interní reprezentaci dat v GIMPu by mu pomohly nějaké chytřejší metody úprav.

[Michal Kubeček]

Tak ještě jednou: Díry v histogramu nijak nesouvisí s color bandingem.

Souvisejí. To, že se dají vyrobit i "proužky bez děr" a naopak, nemění nic na skutečnosti, že "pruhy" vznikají nejčastěji na jemných přechodech právě jako důsledek nedostatečně jemné škály odstínů.

IMHO víc než nějaké zaslepené volání po 16-bitové interní reprezentaci dat v GIMPu by mu pomohly nějaké chytřejší metody úprav.

Ano, také bych mohl vyjmenovat několik věcí, které mi v GIMPu chybějí podstatně víc. Ale autor má pravdu, když tvrdí, že tento konkrétní problém by 16-bitová interní reprezentace (za nevyřčeného předpokladu, že máme k dispozici raw data s více než osmi bity na kanál) řešila.

[Grunt]

Souvisejí. To, že se dají vyrobit i "proužky bez děr" a naopak, nemění nic na skutečnosti, že "pruhy" vznikají nejčastěji na jemných přechodech právě jako důsledek nedostatečně jemné škály odstínů.

Jež ovšem většinou nedrží žádnou důležitou informaci a dá se řešit vyhlazením (třeba úpravami ve frekvenční doméně).

Ale autor má pravdu, když tvrdí, že tento konkrétní problém by 16-bitová interní reprezentace (za nevyřčeného předpokladu, že máme k dispozici raw data s více než osmi bity na kanál) řešila.

A nebo by to mohl řešit aparát, který by nerozdistribuoval data lineárně, ale zkomprimoval by je (sám má v sobě hlubší reprezentaci k dispozici) do 8-bitů a pak by ještě dodal nějaký profil pro zpětnou expanzi. Třeba. Proč za všechno zlo světa může jen GIMP?

(za nevyřčeného předpokladu, že máme k dispozici raw data s více než osmi bity na kanál)

Myslím, že právě bylo řečeno to podstatné.

[Petr_N]

A nebo by to mohl řešit aparát, který by nerozdistribuoval data lineárně, ale zkomprimoval by je (sám má v sobě hlubší reprezentaci k dispozici) do 8-bitů a pak by ještě dodal nějaký profil pro zpětnou expanzi. Třeba. Proč za všechno zlo světa může jen GIMP?

to fotoaparát běžně reší, když na kartu vypadne 8bit jpeg, ale ze snímače(resp. AD převodníku) přicházejí 14bitová data

proč něco zpětně dopočítávat, když jsem to relativně přesně zachytil a ta data mám k dispozici?

GIMP nemůže za všechno zlo světa, ale zatím je k něčemu nepoužitelný.
Možná by ale pomohla v článku zmínka o programu Cinepaint

(za nevyřčeného předpokladu, že máme k dispozici raw data s více než osmi bity na kanál)
Myslím, že právě bylo řečeno to podstatné.

to je myslím běžná situace, že dnešní fotoaparáty poskytují výstup raw dat s přesností 14 bit na barevný kanál

[Grunt]

to fotoaparát běžně reší, když na kartu vypadne 8bit jpeg, ale ze snímače(resp. AD převodníku) přicházejí 14bitová data

Já měl za to, že to DSP provádí klasickou lineární kvantizaci (okořeněnou tak max. o nějakou gamma křivku). Vím že tu kdysi Heron mluvil o ICC profilech, ale nebudu lhát – moc jsem to nepobral a nemám o tom moc představu.

proč něco zpětně dopočítávat, když jsem to relativně přesně zachytil a ta data mám k dispozici?

Jak dopočítávat? Kompanze není zas taková zrůda. Jinak kvůli úspoře místa/času nutného k zpracování (no prostě zbytečné redundance) a kvůli tomu aby ubyl 16-bitovým GIMPařům jeden argument

GIMP nemůže za všechno zlo světa, ale zatím je k něčemu nepoužitelný.

No a tahle věta mě občas dovede rozpálit doběla. Ale radši to nebude dál pitvat pro dobro všech zúčastněných.

to je myslím běžná situace, že dnešní fotoaparáty poskytují výstup raw dat s přesností 14 bit na barevný kanál

Jež jsou ovšem k běžné konzumaci nebo takovému temu domácímu žvýkání zcela zbytečné (trošinku se o to zajímám).

[Grunt]

Vadí proto, že znamenají ztrátu barevné informace

Jinak barevná ztráta informace vadí minimálně.

[Michal Kubeček]

V tomto případě je ta ztráta i v jasové složce.

[Grunt]

No, ta už vadí víc.

[Grunt]

Na druhou stranu je pravda, že jsem se mýlil v tom, že díry vznikají vždy (tedy jak jsem čekal, tak i u lineární 14-bitové celočíselné reprezentace). Z nějakého důvodu v případě, že pracovní prostor programu je 16-bitový celočíselný, tak se mi díry z (mně) nepochopitelných důvodů nepodařilo vygenerovat ať jsem se snažil sebevíc.