Hardwarové novinky – 27/2009

13. 7. 2009 | David Ježek | Hardware | 2351×

Druhá generace Intel Skulltrail na bázi Nehalemu. AMD Phenom II 42 Black Edition TWKR. Yale University má kvantový procesor. Scythe Big Shuriken. Auzentech s další zvukovkou X-Fi.

Obsah

• Druhá generace Intel Skulltrail na bázi Nehalemu
• AMD Phenom II 42 Black Edition TWKR
• Yale University má kvantový procesor
• Scythe Big Shuriken
• Auzentech s další zvukovkou X-Fi

Druhá generace Intel Skulltrail na bázi Nehalemu

I po příchodu Core i7 alias platformy Nehalem je původní Skulltrail platforma sestávající ze dvou S775 procesorů rodiny Core 2 Extreme stále špičkou, ale Nehalem by jí slušel více. Toto se stane brzy realitou, Skulltrail 2 přijde na svět v obdobné podobě jako první generace: Dvouprocesorová deska schopná živit nejvyšší Nehalemovské Xeony, tedy platforma poskytující dvakrát čtyři procesorová jádra, s HT tedy celkem 16 „procesorů“. Původně se sice spekulovalo o 2x×16 alias Nehalemu EX, Fudzilla však uvádí, že nakonec vše skončí u Nehalemu EP, tedy Xeonů řady 5500.

Skulltrail se objeví velice brzy, hovoří se o polovině roku, kterou máme pár dnů za sebou, původní první generace se s námi rozloučí ve třetím kvartálu.

AMD Phenom II 42 Black Edition TWKR

Společnost AMD představila jeden takový veselý marketingový kousek křemíku. Phenom II 42 Black Edition TWKR totiž nikde nekoupíte, jde o výběr absolutně nejlepších kousků z wafferů, na světě je jich pouze stovka a jsou firmou poskytovány pouze vybraným jedincům z řad známých overclockerů, případně jako výhra v soutěžích.

Účelem nového Phenomu je dát bláznům s tekutým dusíkem a heliem do ruky něco, s čím se dá dostat na vyšší frekvence. V tuto chvíli už z modelu 42 někteří vymáčkli více než 7 GHz, což se skvěle může vyjímat v reklamních materiálech, ale to je asi tak vše.

Xtreme Conditions

Yale University má kvantový procesor

Tým vedený profesorem Schoelkopfem z katedry aplikované fyziky na Yale University dokončil výrobu prvního funkčního solid-state kvantového procesoru, přesněji jednoduchého obvodu na bázi tohoto fyzikálního odvětví. Demonstrovali pracující dvoj-qubitový (qubit = kvantový bit) supravodivý čip počítající elementární algoritmy typu vyhledávání. Zkonstruované dílčí qubity jsou tvořeny miliardami atomů hliníku, jež se chovají jako jeden atom, který může zaujímat dva energetické stavy vzdáleně odpovídající „0“ a „1“ u klasických procesorů, avšak zde „trochu neurčitě“, tedy kvantově, kdy lze umístit oba bity do superpozice více stavů ve stejném časovém okamžiku, čehož důsledkem je logicky vyšší datová kapacita i rychlost výpočtů.

Na Yale dokáží kvantové stavy udržet již po několik mikrosekund, což je dostatečná doba právě pro jednoduché algoritmy, ale nic víc. Qubity spolu komunikují po kvantové sběrnici pomocí fotonů přenášejících informaci přes vodiče propojující qubity (další prvek technologie vyvinutý na Yale). Dosud probíhající neřízená komunikace mezi qubity byla na Yale usměrněna metodou schopnou zapnout a vypnout qubity přesně v požadovaný okamžik. Dalším krokem budou experimenty a metody vedoucí k prodloužení doby, po kterou bude možné qubity udržet v daném stabilním stavu, což umožní počítat další komplexnější algoritmy. Na kvantovou sběrnici bude též postupně napojováno více a více qubitů, s každým z nich pak poroste rychlost exponenciálně.

Yale tak opět dokazuje, že se na poli kvantových počítačů řadí mezi světovou špičku, jak se na Ivy League univerzitu sluší a patří. Technologií se samozřejmě již dlouhá léta zabývají i jiné instituce jako národní laboratoře v Los Alamos, Oxford University, Massachussettss Institute of Techology či California Institute of Technology, kde strávil valnou část své profesionální dráhy i prof. Richard Feynman, jeden z největších fyziků minulého století, který v roce 1965 získal Nobelovu cenu za fyziku právě za kvantovou elektrodynamiku.

Scythe Big Shuriken

Máte-li ve skříni těsno, mohli jste dosud volit mezi několika málo možnostmi chlazení procesoru, jimž dominoval chladič Scythe Shuriken. Ten nově dostává většího bratříčka Big Shurikena, který povyšuje ventilátor na 120mm verzi s kuličkovým ložiskem. Při rozměrech 125×135×58 mm váží 405 gramů, měděnou základnu chrání poniklování, teplo do žebrování rozvádějí klasicky čtyři heatpipe. Ventilátor disponuje regulací PWM od 650 do 1600 rpm, chladič lze osadit na všechny současné i minulé sockety, tedy 478, 775, 1366, 754, 939, AM2, AM2+ a AM3, v českých eshopech jej naleznete za cenu kolem 750 Kč.

Auzentech s další zvukovkou X-Fi

Většina firem vyrábějících (polo)profi zvukovky sice staví na čipu VIA Envy24HT, ale to neznamená, že je to pevné pravidlo. Auzentech jej s pravidelností sobě vlastní „porušuje“, naposledy před pár dny, kdy uvedl na trh novou zvukovou kartu využívající čip od Creative Labs. X-Fi HomeTheater HD nese Creative 20K2 PCI Express procesor s 64 MB přídavné X-RAM, řadí se tedy mezi top karet s X-Fi. Průchozí rozhraní HDMI 1.3 musí mít na starosti externí logika, v tomto případě čip od Silicon Image. Karta sama zvládá 24bit/192kHz stereo přehrávání (96 kHz pro multichannel) a až 24bit/96kHz záznam. Podporuje ASIO 2.0, EAX 5.0, DirectSound 3D i OpenAL. Nabízí dynamický rozsah na vstupech/výstupech 98/109dBA, THD+N 0,003/0,001 %, z filmových věcí stojí za zmínku Dolby Digital, DTS, Dolby Digital Plus, Dolby True HD a DTS-HD Master Audio. Mezi podporovanými OS bohužel Auzentech zmiňuje pouze Windows XP a Vista, nicméně tohle padá nadále spíše na bedra Creative.

       

Komentáře

[Jardík]

To je přece běžná věc, že v Linuxu funguje polovina zvukáren a tu ještě domrší pulseaudio s alsou, takže žádná nefunguje pořádně. Kdyby tak chtěli z jádra vyhodit alsu a vrátit tam OSS, tentokrát však plnohodnotné.

[qpal]

Chyba bude jinde. 10+ pocitacu v mem okoli nema se zvukem problem. Shodou okolnosti je to 100 pct. Jaka je vase statistika?

[ʚĭɞ 🍉]

To je prostě Jardík...

[BrainLess]

Sedi takhle Jardik a stoura se v uchu a hle mono, stoura se i v druhym a najednou mute...

[trekker.dk]

Phenom II 42 Black Edition TWKR totiž nikde nekoupíte, jde o výběr absolutně nejlepších kousků z wafferů

šatonéf du AMD, ročník 2009, výběr z bobulí

Když se vrátím mezi nás obyčejné smrtelníky, nevíte náhodou někdo, jestli obyč. Phenom II (X4) umí měnit takt nezávisle pro jednotlivá jádra? Zkoušel jsem Googlit, ale tam jsem zjistil jenom jak moc ten procesor jde taktovat. Na stránkách AMD nic není, z čehož by se dalo soudit, že procesor nic takového neumí, jenomže když to zkouším (4x openssl speed s jedním jádrem na performance a ostatními na powersave), jeden proces běží rychleji.

[snajpa]

jde to. kdyz se kouknes na youtube prezentaci platformy spider, dost se tam tim vytahuji, je to jejich uzasna overockerska utilitla umi nastavit pro kazdy jadro zvlast.

[mimi.vx]

uz puvodni Phenom to umi bez problemu , jak frekvenci tak voltaz ...

[trekker.dk]

Tak to je dobrý; až nahodím jádro 2.6.30, tak třeba budou v /sys ty různé frekvence i k vidění...

Dík za odpovědi.

[Jan Martinek]

Původní Phenom to uměl. Jenže se pak ukázalo, že scheduler ve Windowsech s tím špatně zachází. V některých situacích zapomíná zvýšit frekvenci u jádra, které je vytížené.

Tento problém byl "vyřešen" u Phenomu II tak, že frekvence už je pro všechna jádra stejná a nejde nastavovat pro každé zvlášť. Bezva, co?

[trekker.dk]

To mi přijde podivné. Intel umí nastavovat frekvenci pro každé jádro zvlášť (a dokonce vypínat nevyužitá jádra, aby mohl jedno přetaktovat) - divil bych se, kdyby AMD řeklo "my to dělat nebudeme"

[Jan Martinek]

Aha, tak jsem asi kecal. Vycházel jsem z toho, co píšou tady:

http://www.anandtech.com/cpuchipsets/showdoc.aspx?i=3492&p=6

Ale zrovna sedím u Phenomu II a klidně můžu nastavit jednomu jádru 3.1 GHz a druhé jádro ponechat na 800 MHz. Tak se omlouvám za dezinformaci, asi jsem špatně pochopil ten článek.