Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na trh jim to sice ještě chvíli potrvá, ale některé zahraniční redakce se již podívaly na výkon šestijádrových procesorů Intel rodiny „Gulftown“.
Polský PClab proklepl (test byl na přání Intelu stažen) 3,06GHz Xeon v několika testech, stejně tak německý PCGamesHardware. My se společně podívejme na ukázku v podobě raytraceru a komprese HD videa do x264.

Asi netřeba pochybovat o tom, že více hlav více ví. Výsledky jsou doslova parádní, stávající čtyřjádra končí daleko za GulfTownem, o konkurenčním AMD (s jeho „morálně zastaralou“ architekturou K8/K10) ani nemluvě.
Ve víru dění kolem prvních 32nm procesorů Intel, novinek kolem GlobalFoundries či problémů se 40nm výrobou u TSMC jakoby ostatní výrobci zmizeli ze zřetele. A přitom třeba japonská Toshiba se drží neustále na špici, minimálně její flash paměti patří mezi naprostou špičku (a nejen ony).
Nyní přichází se zprávou, že se jim podařilo „zkrotit“ molekulární fotoresistní technologii pro EUV litografii (extreme ultraviolet), která jejich schopnosti ve výrobě křemíkových čipů posune až do 20nm pásma, přesněji na 22nm proces. Toshiba takového úspěchu dosáhla jako vůbec první na světě a výsledky svého vývoje prezentovala na nedávné International Microprocesses and Nanotechnology Conference
Toshiba zmiňuje, že se stávajícím argonově-fluoridovým laserem a polymerovými materiály nelze dosahovat při expozici tak vysokého rozlišení, aby bylo možno do 20nm sféry rozměrů vůbec zamířit. Řešení vědci v Toshibě nalezli v EUV litografii a použití nízkomolekulárních materiálů za použití derivátů truxenu (symetrický kondenzovaný aromát), což poskytuje materiál s jemnější strukturou a vyšší odolností než dosavadní polymerové materiály k výrobě čipů používané.
Na sériovou výrobu si ale ještě nějaký ten pátek počkáme, její rozjezd Toshiba předpokládá v roce 2013.

Tchaj-wanský Asustek připravil inovovanou „3D verzi“ svého herního notebooku Asus G51J. Základem je mobilní platforma Intel PM55 s procesorem Core i7 920QM spolu s pamětmi DDR3. Tu doprovází grafická karta GeForce GTX 260M s 1 GB GDDR3, která se svými 112 stream procesory o celkovém výkonu 462 GFLOPs (pro srovnání, architektonicky odpovídající desktopová GeForce 8800 GT uměla se 112 SP celých 504 GFLOPs) stará o dostatek výkonu pro zobrazování 120 snímků za vteřinu ve hrách v rozlišení 1366×768 použitého 15,6palcového LCD panelu s LED podsvícením.
Připomenu, že princip 3D Vision je ve střídání obrazu pro levé a pravé oko za jejich současného střídavého zakrývání pomocí polarizačních bezdrátových brýlí. Notebook dále přidává zvukovou kartu EAX 4.0 Creative Audigy, reproduktorky od Altec Lansing, až 500GB 7200rpm disk, DVD±RW, nebo BD-ROM, čtečku paměťových karet, WiFi, modrý zub (volitelně), HDMI, eSATA a další typickou výbavu. Napájení zajišťuje 6, nebo 9článkový akumulátor s kapacitou 4,4, nebo 7,2 Ah. Celý stroj vyjde spolu s Windows 7 na 1700 USD. Hlavním kamenem úrazu z hlediska Linuxu zde bude pochopitelně (ne)podpora 3D Vision, resp. PhysX, které použitá grafika též podporuje.
Acer samozřejmě nenechá svoji konkurenci na trhu dlouho samotnou, takže vedle Asusu s řešením Nvidia můžete uvažovat i o notebooku Acer Aspire 5738DG-6165. Ten sice staví též na řešení Intel, konkrétně na starším, ale stále výborném PM45 s procesorem Core 2 Duo T6600 s 4 GB DDR2-1066, ale grafiku zajišťuje Mobility Radeon HD 4570 512MB DDR3, přičemž 3D zobrazení je opět svěřeno kombinaci speciálního 15,6palcového LCD s LED podsvícením o rozlišení 1366×768, zde však s brýlemi a ovladači firmy TriDef. To teoreticky funguje na libovolné DirectX 9+ hře, seznam podporovaných je však (zatím?) výrazně kratší než u Nvidia 3D Vision.
Notebook dále nabízí 320GB 5400rpm disk, WiFi 802.11b/g/n, DVD±RW, čtečku mnoha typů karet (SD(HC), MMC, MS, MS PRO, xD), HDMI, multi-gesture touchpad, klávesnici s numerickou částí a další obvyklou výbavu. Napájení má na starosti 6článkový 4400mAH akumulátor, to vše za 780 USD včetně Windows 7.

Sice bych nerad, aby se z mobilních telefonů stala pravidelná součást hardwarových novinek, ale po delší době si zase jeden takový zajímavý dovolím zmínit. HTC HD2 je nový top model známého výrobce hi-end „všeumělů“, s nimiž lze kromě jiného i telefonovat. Srdcem HD2 je 1GHz procesor Qualcomm Snapdragon, pochopitelně postavený na architektuře ARM, doprovázený ultramobilní OpenGL ES 2.0 grafikou AMD z430. Zobrazování probíhá na 4,3palcovém dotykovém displeji o rozlišení 840×480, k dispozici je 512MB interní flash paměť rozšiřitelná až o 32 GB pomocí kartičky microSDHC. Pochopitelně nechybí fotoaparát, zde 5Mpixelový s autofocusem a duálním bleskem realizovaným bílými LED. Snímání pohybu/polohy má na starosti tříosý akcelerometr, dále nechybí WiFi 802.11b/g, BlueTooth 2.1 + EDR, A-GPS, HSPA a WCDMA. Schopností spousta, živit je musí 1230mAH Li-Ion akumulátor. HD2 vás vyjde na 14 800 Kč.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: