Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Před mnoha měsíci, ještě v úsvitu éry GPGPU, Intel prezentoval pokusný 80jádrový procesor tvořený jednoduchými procesorovými „mikrojádry“. Od té doby bylo ticho po pěšině, které rozvířilo pouze Larrabee. Až nyní se Intel vrací jakoby do starých kolejí (možná to má, možná nemá, souvislost se zprávou hned pod touto), neboť v minulých dnech představil funkční laboratorní koncept 48jádrového procesoru tvořeného konečně „pořádnými“ jádry.
Celý čip postavený na 45nm technologii high-k metal gate zabírá úctyhodných 567 mm² (Core i7 pro S1366 jen 263) a za běhu si dle vytížení vezme mezi 25 a 125 W.
Jde o konstrukčně poměrně zajímavé řešení tvoření 24 dílčími dvoujádry, kde každé má vlastní „message buffer“ a datový router, přes který probíhá komunikace s bratry v okolí. Taktování též probíhá po dvojicích, napájení se řídí po čtveřicích, celek 48 jader pak má k dispozici společný čtyřkanálový DDR3 řadič, který adresuje až 64GB velikost paměti.
Jedná se o odlišný koncept oproti Larrabee, spíše se podobá stylem komunikace původnímu 80jádru, ale to není v tuto chvíli podstatné, bavíme se o „laboratorních hrátkách“, které provádějí inženýři Intelu za firemní oponou. Intel sám tento počin prezentuje jako produkt pro „cloud computing na jednom čipu“, my ho berme jako náhled pro roky budoucí.
Tuto nemilou informaci jste se mohli dočíst již na mnoha místech českého i světového internetu, takže se na to na ábíčku podíváme trochu jiným pohledem.
Zkrátka a dobře, Intel výrazně změnil směřování projektu Larrabbe. Projekt, který byl původně určen k vytvoření konkurenceschopného produktu na poli 3D/GPU a GPGPU, postavený na mnoha (pochopitelně modifikovaných a doplněných) x86 jádrech, přestává být projektem, jehož výstup uvidíme v brzké době na pultech obchodů. AnandTechu vše potvrdil přímo globální manažer pro komunikace v Intelu Nick Kupffer, dle kterého hned tak grafické či výpočetní karty Larrabee nekoupíme.
Larrabee ale nekončí úplně, projekt se vrací do výzkumné fáze, jež bude mít interní výstup a na které budou softwaroví a hardwaroví experti poté ladit příští generaci, která teprve jako první skutečně přijde na trh, pouze partnerům bude k dispozici vývojářský kit postavený na generaci Larrabee, která měla přijít letos/příští rok na trh, na ní se vše bude zkoušet.
Důvody tohoto posunu jsou nasnadě. Obrovský výkonnostní a funkcionální skok, který za poslední dva roky předvedla AMD a který se chystá předvést Nvidia s Fermi, musel Intel zaskočit. AMD má momentálně na trhu grafický čip s obrovským výkonem a poměrně nízkou cenou, jehož vítězné tažení alexandrijských rozměrů narušuje pouze TSMC a jeho 40nm výrobní proces nevalné výtěžnosti. Nvidia již za několik týdnů (věřím drbům, držím palce) přispěchá s Fermi, které na to půjde z druhé strany, přidá výrazně na double-precision, bude se tlačit do segmentu HPC, přihodí vlastní softwarový nástroj pro vývojáře (Nexus) a pokud Nvidii její marketingová strategie klapne, udělá AMD i Intelu pár vrásek na čele navíc.
Každopádně původní odhady 1TFLOPs výkonu první generace Larrabee jsou dnes již spíše směšné. Tento výkon bez nejmenších pochyb nabídne během pár příštích týdnů uvedená mobilní generace Radeonů HD 5000 (můj odhad nejvyššího modelu je 800 SP, méně je málo, 800 měla i Mobility HD 4800, více je moc z hlediska spotřeby, ale o všem až někdy příště, dnes jen zmínka o notebooku Acer na závěr) a bez ohledu na „mírnou“ architektonickou omezenost z hlediska použití běžných aplikací nemá v tomto Larrabee šance.
Poslední odhadovaná spotřeba čipu Larrabee (připomínám, že jde o drby) hovořila o něčem kolem 300 W, což je sice adekvátní nejvýkonnějším duálním grafikám, ale však taky Radeon HD 5970 umí více než 4,5 TFLOPs (v single-precision) a těchto karet lze do průměrného PC s pořádnou deskou nasázet čtyři exempláře.
Současně, pokud bychom opět použili neoficiální zmínky, tak bychom se Larrabee reálně neměli dočkat dříve než příští rok, tedy řekněme v polovině. V té době lze ale čekat nejen mírně inovovanou generaci Radeonů HD 5800 (odstup mezi HD 4870 a HD 4890 byl též jen v řádu měsíců) a téměř jistě již bude na světě Fermi (a v národních laboratořích v OAK Ridge poputuje rovnou do jejich superpočítače), ale také větší podporu mezi programátory, ať již pod Nvidia CUDA 3.x, OpenCL 1.X, nebo DirectCompute 11.x.
Posledním aspektem je břímě zpětné kompatibility, kterou s ohledem na architekturu Larrabee musel řešit tým programátorů, ať již jde o lidi, které Intel přetáhl z 3D Labs, nebo experty formátu Michaela Abrashe. Raytracing na Larrabee je sice vždy vděčná demonstrace, ale i zde již má Nvidia na trhu vlastní řešení na bázi karet Tesla a raytracingového cloudu vytvořeného spolu s firmou mental images, kterou Nvidia před časem koupila. Světu her ale stále vládne rasterizace a her pod ní a pod DirectX napsaných jsou doslova tisíce, z toho „stovky“ těch komerčně úspěšných či mezi lidem populárním prostě běžet musí bez chyby. Na týmu Larrabee tak stále visí nutnost napsat „wrapper“ z DirectX/OpenGL/čehokoli dalšího na kód, se kterým si vícejádrový x86 procesor Larrabee poradí bez chyb.
O tomto aspektu je však celé měsíce ticho, takže těžko soudit, ale zde více než jinde platí, že ATI a Nvidia mají na rasterizaci nejlepší experty této planety (mimo jiné i bývalé inženýry z 3Dfx, z jejichž práce dlouhá léta Nvidia těžila a těží, stejně jako ATI po nákupu jiných menších firem) a hlavně více než dekádu zkušeností na špici oboru. Intel nikdy žádnou pořádnou herní grafiku neudělal, pokusy jako i740/i752 byly spíše úsměvné a po této zkušenosti se firma opět navrátila k jednoduchým integrovaným grafikám, kde často i zprovoznit shadery dle papírové specifikace byl běh na mnoho let.
Možná se pletu, ale můj osobní dojem je, že si Intel vzal s Larrabee příliš velké sousto. Ne, že by to nezvládl, ale v tomto oboru nestačí jen najmout stovky špičkových odborníků. Ti musí být schopni pracovat jako tým a právě budování týmu a jeho souznění je to nejcennější, co firmy jako 3dfx, ATI a Nvidia měly a mají. Larrabee nezemřelo, žije dále, ale časový rozvrh byl zkrátka příliš přísný a koncept příliš revoluční pro stávající výrobní procesy. Počkejme si tedy na „Larrabee 2“, ať již bude postavené na 32nm, nebo 22nm procesu. Update informací o Larrabee Intel plánuje na příští rok.
Jako již tradičně prosákly na sít sítí první zmínky o chystané pětitisícové generaci mobilních grafik ATI. Jako vůbec první odhalený stroj se můžeme těšit na Acer Aspire 8942G-728G1280TWN, který přinese Intel Core i7 720QM, 8 GB DDR3 dva 640GB disky s Blu-ray mechanikou, to vše doprovázené Mobility Radeonem HD 5850 s 1 GB GDDR5.
Znamená to dvě věci: Za prvé, je více než jisté, že k oficiálnímu odhalení 40nm DX11 grafik ATI pro notebooky nedojde nikde jinde než na CES 2009, monstrozní IT akci konané krátce po Novém roce (těžko bude AMD čekat na CeBIT, tyto věci se ohlašují vždy na CES, na stejné akci očekávejme i Nvidii s Fermi).
Za druhé je čas si zaspekulovat nad parametry. Ti z vás, kteří jsou seznámeni s hodnotami spotřeby jednotlivých modelů desktopové řady HD 500 od modelu HD 5750 po HD 5870, jistě nebudou překvapeni, když napíši, že neočekávám více než 800 stream procesorů.
Tolik sice nese i nejvyšší mobilní GPU řady HD 4800, ale to v Česku pořádně nikdo neviděl (stroje s touto hi-end rodinou se moc neobjevovaly) a navíc šlo ještě o 55nm výrobu. To 40nm srazí spotřebu do přijatelných úrovní i na vyšších taktech, ale 850 MHz z desktopového HD 5870 nečekejme, spíše bude stroj přesně mezi 700 a 800 MHz, kde sedí optimální spotřeba v burnu u Radeonu HD 5850, oproti které je HD 5870 jen „přetaktovaným modelem“ za cenu horšího poměru výkon/spotřeba – a to se v noteboocích počítá.
Osobně nečekám, že by se „Mobility HD 5800“ objevovaly v moc velkém množství, bezpochyby půjde o 17palcové a větší notebooku, do 16" a menšího šasi by se asi svou spotřebou rozumně nedostaly, tam se dočkáme nižších GPU (jako jsou dnes mobilní HD 4600 a 4500). Pokud někdo dostane do notebooku více než 800 stream procesorů, bude to 1600 kusů v CrossFire. Není však pochyb o tom, že svým partnerům bude ATI muset dodávat ty nejpovedenější čipy z waferů.
Dá se očekávat, že míra penetrace Blu-ray mechanikami příští rok opět vzroste i díky schopnosti generace HD 5000 poradit si hardwarovou akcelerací s více HD streamy při nižší spotřebě, stejně jako klesajícím cenám za optiky, samotné filmy i FullHD LCD panely.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: