Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Před mnoha měsíci, ještě v úsvitu éry GPGPU, Intel prezentoval pokusný 80jádrový procesor tvořený jednoduchými procesorovými „mikrojádry“. Od té doby bylo ticho po pěšině, které rozvířilo pouze Larrabee. Až nyní se Intel vrací jakoby do starých kolejí (možná to má, možná nemá, souvislost se zprávou hned pod touto), neboť v minulých dnech představil funkční laboratorní koncept 48jádrového procesoru tvořeného konečně „pořádnými“ jádry.
Celý čip postavený na 45nm technologii high-k metal gate zabírá úctyhodných 567 mm² (Core i7 pro S1366 jen 263) a za běhu si dle vytížení vezme mezi 25 a 125 W.
Jde o konstrukčně poměrně zajímavé řešení tvoření 24 dílčími dvoujádry, kde každé má vlastní „message buffer“ a datový router, přes který probíhá komunikace s bratry v okolí. Taktování též probíhá po dvojicích, napájení se řídí po čtveřicích, celek 48 jader pak má k dispozici společný čtyřkanálový DDR3 řadič, který adresuje až 64GB velikost paměti.
Jedná se o odlišný koncept oproti Larrabee, spíše se podobá stylem komunikace původnímu 80jádru, ale to není v tuto chvíli podstatné, bavíme se o „laboratorních hrátkách“, které provádějí inženýři Intelu za firemní oponou. Intel sám tento počin prezentuje jako produkt pro „cloud computing na jednom čipu“, my ho berme jako náhled pro roky budoucí.
Tuto nemilou informaci jste se mohli dočíst již na mnoha místech českého i světového internetu, takže se na to na ábíčku podíváme trochu jiným pohledem.
Zkrátka a dobře, Intel výrazně změnil směřování projektu Larrabbe. Projekt, který byl původně určen k vytvoření konkurenceschopného produktu na poli 3D/GPU a GPGPU, postavený na mnoha (pochopitelně modifikovaných a doplněných) x86 jádrech, přestává být projektem, jehož výstup uvidíme v brzké době na pultech obchodů. AnandTechu vše potvrdil přímo globální manažer pro komunikace v Intelu Nick Kupffer, dle kterého hned tak grafické či výpočetní karty Larrabee nekoupíme.
Larrabee ale nekončí úplně, projekt se vrací do výzkumné fáze, jež bude mít interní výstup a na které budou softwaroví a hardwaroví experti poté ladit příští generaci, která teprve jako první skutečně přijde na trh, pouze partnerům bude k dispozici vývojářský kit postavený na generaci Larrabee, která měla přijít letos/příští rok na trh, na ní se vše bude zkoušet.
Důvody tohoto posunu jsou nasnadě. Obrovský výkonnostní a funkcionální skok, který za poslední dva roky předvedla AMD a který se chystá předvést Nvidia s Fermi, musel Intel zaskočit. AMD má momentálně na trhu grafický čip s obrovským výkonem a poměrně nízkou cenou, jehož vítězné tažení alexandrijských rozměrů narušuje pouze TSMC a jeho 40nm výrobní proces nevalné výtěžnosti. Nvidia již za několik týdnů (věřím drbům, držím palce) přispěchá s Fermi, které na to půjde z druhé strany, přidá výrazně na double-precision, bude se tlačit do segmentu HPC, přihodí vlastní softwarový nástroj pro vývojáře (Nexus) a pokud Nvidii její marketingová strategie klapne, udělá AMD i Intelu pár vrásek na čele navíc.
Každopádně původní odhady 1TFLOPs výkonu první generace Larrabee jsou dnes již spíše směšné. Tento výkon bez nejmenších pochyb nabídne během pár příštích týdnů uvedená mobilní generace Radeonů HD 5000 (můj odhad nejvyššího modelu je 800 SP, méně je málo, 800 měla i Mobility HD 4800, více je moc z hlediska spotřeby, ale o všem až někdy příště, dnes jen zmínka o notebooku Acer na závěr) a bez ohledu na „mírnou“ architektonickou omezenost z hlediska použití běžných aplikací nemá v tomto Larrabee šance.
Poslední odhadovaná spotřeba čipu Larrabee (připomínám, že jde o drby) hovořila o něčem kolem 300 W, což je sice adekvátní nejvýkonnějším duálním grafikám, ale však taky Radeon HD 5970 umí více než 4,5 TFLOPs (v single-precision) a těchto karet lze do průměrného PC s pořádnou deskou nasázet čtyři exempláře.
Současně, pokud bychom opět použili neoficiální zmínky, tak bychom se Larrabee reálně neměli dočkat dříve než příští rok, tedy řekněme v polovině. V té době lze ale čekat nejen mírně inovovanou generaci Radeonů HD 5800 (odstup mezi HD 4870 a HD 4890 byl též jen v řádu měsíců) a téměř jistě již bude na světě Fermi (a v národních laboratořích v OAK Ridge poputuje rovnou do jejich superpočítače), ale také větší podporu mezi programátory, ať již pod Nvidia CUDA 3.x, OpenCL 1.X, nebo DirectCompute 11.x.
Posledním aspektem je břímě zpětné kompatibility, kterou s ohledem na architekturu Larrabee musel řešit tým programátorů, ať již jde o lidi, které Intel přetáhl z 3D Labs, nebo experty formátu Michaela Abrashe. Raytracing na Larrabee je sice vždy vděčná demonstrace, ale i zde již má Nvidia na trhu vlastní řešení na bázi karet Tesla a raytracingového cloudu vytvořeného spolu s firmou mental images, kterou Nvidia před časem koupila. Světu her ale stále vládne rasterizace a her pod ní a pod DirectX napsaných jsou doslova tisíce, z toho „stovky“ těch komerčně úspěšných či mezi lidem populárním prostě běžet musí bez chyby. Na týmu Larrabee tak stále visí nutnost napsat „wrapper“ z DirectX/OpenGL/čehokoli dalšího na kód, se kterým si vícejádrový x86 procesor Larrabee poradí bez chyb.
O tomto aspektu je však celé měsíce ticho, takže těžko soudit, ale zde více než jinde platí, že ATI a Nvidia mají na rasterizaci nejlepší experty této planety (mimo jiné i bývalé inženýry z 3Dfx, z jejichž práce dlouhá léta Nvidia těžila a těží, stejně jako ATI po nákupu jiných menších firem) a hlavně více než dekádu zkušeností na špici oboru. Intel nikdy žádnou pořádnou herní grafiku neudělal, pokusy jako i740/i752 byly spíše úsměvné a po této zkušenosti se firma opět navrátila k jednoduchým integrovaným grafikám, kde často i zprovoznit shadery dle papírové specifikace byl běh na mnoho let.
Možná se pletu, ale můj osobní dojem je, že si Intel vzal s Larrabee příliš velké sousto. Ne, že by to nezvládl, ale v tomto oboru nestačí jen najmout stovky špičkových odborníků. Ti musí být schopni pracovat jako tým a právě budování týmu a jeho souznění je to nejcennější, co firmy jako 3dfx, ATI a Nvidia měly a mají. Larrabee nezemřelo, žije dále, ale časový rozvrh byl zkrátka příliš přísný a koncept příliš revoluční pro stávající výrobní procesy. Počkejme si tedy na „Larrabee 2“, ať již bude postavené na 32nm, nebo 22nm procesu. Update informací o Larrabee Intel plánuje na příští rok.
Jako již tradičně prosákly na sít sítí první zmínky o chystané pětitisícové generaci mobilních grafik ATI. Jako vůbec první odhalený stroj se můžeme těšit na Acer Aspire 8942G-728G1280TWN, který přinese Intel Core i7 720QM, 8 GB DDR3 dva 640GB disky s Blu-ray mechanikou, to vše doprovázené Mobility Radeonem HD 5850 s 1 GB GDDR5.
Znamená to dvě věci: Za prvé, je více než jisté, že k oficiálnímu odhalení 40nm DX11 grafik ATI pro notebooky nedojde nikde jinde než na CES 2009, monstrozní IT akci konané krátce po Novém roce (těžko bude AMD čekat na CeBIT, tyto věci se ohlašují vždy na CES, na stejné akci očekávejme i Nvidii s Fermi).
Za druhé je čas si zaspekulovat nad parametry. Ti z vás, kteří jsou seznámeni s hodnotami spotřeby jednotlivých modelů desktopové řady HD 500 od modelu HD 5750 po HD 5870, jistě nebudou překvapeni, když napíši, že neočekávám více než 800 stream procesorů.
Tolik sice nese i nejvyšší mobilní GPU řady HD 4800, ale to v Česku pořádně nikdo neviděl (stroje s touto hi-end rodinou se moc neobjevovaly) a navíc šlo ještě o 55nm výrobu. To 40nm srazí spotřebu do přijatelných úrovní i na vyšších taktech, ale 850 MHz z desktopového HD 5870 nečekejme, spíše bude stroj přesně mezi 700 a 800 MHz, kde sedí optimální spotřeba v burnu u Radeonu HD 5850, oproti které je HD 5870 jen „přetaktovaným modelem“ za cenu horšího poměru výkon/spotřeba – a to se v noteboocích počítá.
Osobně nečekám, že by se „Mobility HD 5800“ objevovaly v moc velkém množství, bezpochyby půjde o 17palcové a větší notebooku, do 16" a menšího šasi by se asi svou spotřebou rozumně nedostaly, tam se dočkáme nižších GPU (jako jsou dnes mobilní HD 4600 a 4500). Pokud někdo dostane do notebooku více než 800 stream procesorů, bude to 1600 kusů v CrossFire. Není však pochyb o tom, že svým partnerům bude ATI muset dodávat ty nejpovedenější čipy z waferů.
Dá se očekávat, že míra penetrace Blu-ray mechanikami příští rok opět vzroste i díky schopnosti generace HD 5000 poradit si hardwarovou akcelerací s více HD streamy při nižší spotřebě, stejně jako klesajícím cenám za optiky, samotné filmy i FullHD LCD panely.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: