GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Začneme tím, co představitelé Intelu (konkrétně Bob Baker, Senior Vice President a General Manager v Technology and Manufacturing Group) již reálně třímají v rukou. Z fabrik Intelu (přesněji nejspíše z jedné vyvolené) již sjely první wafery s čipy SRAM vyrobenými 22nm procesem. Mezi jednotlivými stupni je SRAM vždy na první řadě, jde o designově velice jednoduché malé čipy, na nichž se ladí počáteční fáze výrobních procesů, aby se později přidalo na složitosti a po několika dalších krocích se na daném výrobním procesu, samozřejmě s patřičnými modifikacemi z hlediska ztrát a dosažitelného výkonu, mohly začít vyrábět CPU a podobné šváby (nebude od věci v této souvislosti zmínit jedno aktuální sci-fi – Larrabee; k němu se ještě dostanu).
Každopádně tedy, Intel má funkční vzorky 22nm čipů SRAM, příslušné čipy obsahují 364 miliónů bitů (resp. 2,9 miliardy tranzistorů), což představuje solidní várku několikanásobně přesahující velikost současných vyrovnávacích pamětí v procesorech rodiny Nehalem. Křemíkový waffer je ve výrobě produkován ultrafialovým paprskem o vlnové délce 192 nm. Procesory vyráběné touto technologií očekávejme na třetí generaci high-k výroby až za necelé dva roky.
Intel již nějakou dobu pracuje na projektu křemíkového čipu, jehož vstupem/výstupem nebude elektrický, ale optický signál. Před čtyřmi lety měl k dispozici křemíkový zesilovač paprsku, o rok později představil hybridní křemíkový laser a dnes je čas na téměř hotový produkt. Na IDF bylo k vidění řešení, jehož přenosová rychlost začíná na 10 Gbps.
Čip „Light Peak“ obsahuje dva miniaturizované laserové vysílače zvané VCSEL (Vertical Cavity, Surface Emitting Laser) a jim odpovídající dva fotodetektory, které slouží k příjmu a zpracování signálu z VCSELů na „protější straně“. Intel hodlá toto řešení uvést na trh již příští rok, v nadcházejících desetiletí jeho rychlost podle všeho vzroste až na 100 Gbps.
Použité optické kabely jsou poměrně malého průměru, pouze 125µm. Výhodou této křemíkově-optické technologie nové generace je cena, která je ve srovnání s konvenční dostupnou optikou až 30× nižší. I to by mělo pomoci rychlému nasazení a přijetí trhem. Systém umí provozovat mnoho rozličných komunikačních protokolů současně na jediné optické lince. V mnoha oblastech má potenciál nahradit klasické metalické rozvody (pochopitelně tam, kde se prohání datový signál, silové rozvody nikoli), kde bude konkurenční výhodou nulové rušení. Na videu technologii představuje Jason Ziller (ředitel Optical Input-Output Program Office).
Krátce si ještě povězme o dalších zajímavostech na letošním IDF. Jako první to budiž nové Itanium s kódovým označením Tukwila. Toto označení je známé již dlouhá léta, ale vše už se pomalu blíží do finále. Tukwila bude další stupeň ve sbližování Itanií s klasickými procesory rodiny Xeon, v této souvislosti a Tukwilou se hovoří o rozhraní QPI, Intel Memory Hubu s podporou DDR3, I/O Hubu a RAS (Reliability, Availability and Serviceability – soubor opatření pro co nejvyšší spolehlivost zahrnující věci jako kontrolu parity, ECC, CRC, RAID, žurnálování, hotswap, clustering, záložní zdroje atd.).
K Tukwile i Nehalemu EX se sluší dodat celou roadmapu enterprise produktů zahrnující i nižší produkty jako dříve zmíněnou mikroarchitekturu Sandy Bridge.
Další, kódově označený Jasper Forrest, je embedded Xeon specifické platformy, na kterou Intel poskytne sedmiletou záruku dostupnosti a která je určena pro systémy typu VoIP, IPTV atd. Tento Xeon ponese jedno až čtyři jádra, přičemž procesory budou komunikovat mezi sebou pochopitelně po QPI, s čipsetem pak opět po DMI.
O Clarksfieldu jsme se zmínili v souvislosti s novými mobilními Core i7, toto jádro potká i serverové varianty. Ale zpět k desktopům. Sluší se zmínit očekávaný šestijádrový procesor „Gulftown“, který bude pasovat do socketů LGA1366, tedy desek vyšší řady Core i7.
Na současné Core i7 naváže 32nm procesem vyráběná řada „Clarkdale“ a její mobilní varianta „Arrandale“. Poté se začneme bavit o nástupnické architektuře Sandy Bridge, nicméně to si nechme na budoucnost. Připomenu, že vzorek Sandy Bridge předváděl Intel již na minulém IDF.
Zlatý hřeb na závěr, o kterém Intel na IDF moc nemluvil, takže si doplníme i neoficiální a nepotvrzené drby. „Černý Petr“ jménem Larrabee trápí Intel už hodně dlouhou dobu a zatím to stále vypadá nejdříve na rok 2011. Údajně kvůli Larrabee „byl z Intelu odejit“ Pat Gelsinger, který byl hlavou vývojového týmu Larrabee (ale drby jsou i jiné, Gelsinger mohl též odejít na vlastní žádost atd. – zkrátka Larrabee jako důvod berte trochu s rezervou). Jeho místo tedy přebírá Sean Maloney.
Novinkou dle PC Perspective je, že Intel již dodává vývojářské systémy pro Larrabee herním vývojářům a profesionálním uživatelům. Jeden z tichých předpokladů říká, že možná zatím nejde o hotové čipy, nýbrž emulované funkce na běžných vícejádrových procesorech ve víceprocesorových deskách. Larrabee se má nadále mimo jiné potýkat s příliš vysokou spotřebou a vrásky na čele dělá Intelu i nová architektura NVIDIE a také pokroky ATI. Přeci jen si uvědomme, že Larrabee, ve chvíli, kdy se o něm začalo pořádně mluvit, bylo projektováno již na příští rok s výkonem kolem 1TFLOPS. Příští rok tu ještě nemáme a ATI už má na trhu 2,72TFLOPS GPU s 0,544TFLOPS v double precision a také tu máme OpenCL a DirectCompute a nová generace NVIDIA je z pohledu Larrabee/2011 také doslova za dveřmi. No, nemají to v Intelu lehké, tak uvidíme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"křemík s řadičem DDR3/DDR3" - ehm :)
Jinak je to spis cely SoC nez procesor, ne? A bylo by z toho asi pekne HTPC... :)
Tyto dva kousky si budou povídat přes QPI, s čipsetem přes DMI a grafický výstup pojede před rozhraní FDI.
Všechny procesory jsou čtyřjádrové s 8 HT jádry a nedou 4×256KB L2 cache
ad Larrabee: Nekupil Intel nahodou Nvidiu? Alebo sa o tom len hovorilo a nakoniec z toho nic nebolo?