Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Začneme tím, co představitelé Intelu (konkrétně Bob Baker, Senior Vice President a General Manager v Technology and Manufacturing Group) již reálně třímají v rukou. Z fabrik Intelu (přesněji nejspíše z jedné vyvolené) již sjely první wafery s čipy SRAM vyrobenými 22nm procesem. Mezi jednotlivými stupni je SRAM vždy na první řadě, jde o designově velice jednoduché malé čipy, na nichž se ladí počáteční fáze výrobních procesů, aby se později přidalo na složitosti a po několika dalších krocích se na daném výrobním procesu, samozřejmě s patřičnými modifikacemi z hlediska ztrát a dosažitelného výkonu, mohly začít vyrábět CPU a podobné šváby (nebude od věci v této souvislosti zmínit jedno aktuální sci-fi – Larrabee; k němu se ještě dostanu).
Každopádně tedy, Intel má funkční vzorky 22nm čipů SRAM, příslušné čipy obsahují 364 miliónů bitů (resp. 2,9 miliardy tranzistorů), což představuje solidní várku několikanásobně přesahující velikost současných vyrovnávacích pamětí v procesorech rodiny Nehalem. Křemíkový waffer je ve výrobě produkován ultrafialovým paprskem o vlnové délce 192 nm. Procesory vyráběné touto technologií očekávejme na třetí generaci high-k výroby až za necelé dva roky.
Intel již nějakou dobu pracuje na projektu křemíkového čipu, jehož vstupem/výstupem nebude elektrický, ale optický signál. Před čtyřmi lety měl k dispozici křemíkový zesilovač paprsku, o rok později představil hybridní křemíkový laser a dnes je čas na téměř hotový produkt. Na IDF bylo k vidění řešení, jehož přenosová rychlost začíná na 10 Gbps.
Čip „Light Peak“ obsahuje dva miniaturizované laserové vysílače zvané VCSEL (Vertical Cavity, Surface Emitting Laser) a jim odpovídající dva fotodetektory, které slouží k příjmu a zpracování signálu z VCSELů na „protější straně“. Intel hodlá toto řešení uvést na trh již příští rok, v nadcházejících desetiletí jeho rychlost podle všeho vzroste až na 100 Gbps.
Použité optické kabely jsou poměrně malého průměru, pouze 125µm. Výhodou této křemíkově-optické technologie nové generace je cena, která je ve srovnání s konvenční dostupnou optikou až 30× nižší. I to by mělo pomoci rychlému nasazení a přijetí trhem. Systém umí provozovat mnoho rozličných komunikačních protokolů současně na jediné optické lince. V mnoha oblastech má potenciál nahradit klasické metalické rozvody (pochopitelně tam, kde se prohání datový signál, silové rozvody nikoli), kde bude konkurenční výhodou nulové rušení. Na videu technologii představuje Jason Ziller (ředitel Optical Input-Output Program Office).
Krátce si ještě povězme o dalších zajímavostech na letošním IDF. Jako první to budiž nové Itanium s kódovým označením Tukwila. Toto označení je známé již dlouhá léta, ale vše už se pomalu blíží do finále. Tukwila bude další stupeň ve sbližování Itanií s klasickými procesory rodiny Xeon, v této souvislosti a Tukwilou se hovoří o rozhraní QPI, Intel Memory Hubu s podporou DDR3, I/O Hubu a RAS (Reliability, Availability and Serviceability – soubor opatření pro co nejvyšší spolehlivost zahrnující věci jako kontrolu parity, ECC, CRC, RAID, žurnálování, hotswap, clustering, záložní zdroje atd.).
K Tukwile i Nehalemu EX se sluší dodat celou roadmapu enterprise produktů zahrnující i nižší produkty jako dříve zmíněnou mikroarchitekturu Sandy Bridge.
Další, kódově označený Jasper Forrest, je embedded Xeon specifické platformy, na kterou Intel poskytne sedmiletou záruku dostupnosti a která je určena pro systémy typu VoIP, IPTV atd. Tento Xeon ponese jedno až čtyři jádra, přičemž procesory budou komunikovat mezi sebou pochopitelně po QPI, s čipsetem pak opět po DMI.
O Clarksfieldu jsme se zmínili v souvislosti s novými mobilními Core i7, toto jádro potká i serverové varianty. Ale zpět k desktopům. Sluší se zmínit očekávaný šestijádrový procesor „Gulftown“, který bude pasovat do socketů LGA1366, tedy desek vyšší řady Core i7.
Na současné Core i7 naváže 32nm procesem vyráběná řada „Clarkdale“ a její mobilní varianta „Arrandale“. Poté se začneme bavit o nástupnické architektuře Sandy Bridge, nicméně to si nechme na budoucnost. Připomenu, že vzorek Sandy Bridge předváděl Intel již na minulém IDF.
Zlatý hřeb na závěr, o kterém Intel na IDF moc nemluvil, takže si doplníme i neoficiální a nepotvrzené drby. „Černý Petr“ jménem Larrabee trápí Intel už hodně dlouhou dobu a zatím to stále vypadá nejdříve na rok 2011. Údajně kvůli Larrabee „byl z Intelu odejit“ Pat Gelsinger, který byl hlavou vývojového týmu Larrabee (ale drby jsou i jiné, Gelsinger mohl též odejít na vlastní žádost atd. – zkrátka Larrabee jako důvod berte trochu s rezervou). Jeho místo tedy přebírá Sean Maloney.
Novinkou dle PC Perspective je, že Intel již dodává vývojářské systémy pro Larrabee herním vývojářům a profesionálním uživatelům. Jeden z tichých předpokladů říká, že možná zatím nejde o hotové čipy, nýbrž emulované funkce na běžných vícejádrových procesorech ve víceprocesorových deskách. Larrabee se má nadále mimo jiné potýkat s příliš vysokou spotřebou a vrásky na čele dělá Intelu i nová architektura NVIDIE a také pokroky ATI. Přeci jen si uvědomme, že Larrabee, ve chvíli, kdy se o něm začalo pořádně mluvit, bylo projektováno již na příští rok s výkonem kolem 1TFLOPS. Příští rok tu ještě nemáme a ATI už má na trhu 2,72TFLOPS GPU s 0,544TFLOPS v double precision a také tu máme OpenCL a DirectCompute a nová generace NVIDIA je z pohledu Larrabee/2011 také doslova za dveřmi. No, nemají to v Intelu lehké, tak uvidíme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"křemík s řadičem DDR3/DDR3" - ehm :)
Jinak je to spis cely SoC nez procesor, ne? A bylo by z toho asi pekne HTPC... :)
Tyto dva kousky si budou povídat přes QPI, s čipsetem přes DMI a grafický výstup pojede před rozhraní FDI.
Všechny procesory jsou čtyřjádrové s 8 HT jádry a nedou 4×256KB L2 cache
ad Larrabee: Nekupil Intel nahodou Nvidiu? Alebo sa o tom len hovorilo a nakoniec z toho nic nebolo?