Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Začneme tím, co představitelé Intelu (konkrétně Bob Baker, Senior Vice President a General Manager v Technology and Manufacturing Group) již reálně třímají v rukou. Z fabrik Intelu (přesněji nejspíše z jedné vyvolené) již sjely první wafery s čipy SRAM vyrobenými 22nm procesem. Mezi jednotlivými stupni je SRAM vždy na první řadě, jde o designově velice jednoduché malé čipy, na nichž se ladí počáteční fáze výrobních procesů, aby se později přidalo na složitosti a po několika dalších krocích se na daném výrobním procesu, samozřejmě s patřičnými modifikacemi z hlediska ztrát a dosažitelného výkonu, mohly začít vyrábět CPU a podobné šváby (nebude od věci v této souvislosti zmínit jedno aktuální sci-fi – Larrabee; k němu se ještě dostanu).
Každopádně tedy, Intel má funkční vzorky 22nm čipů SRAM, příslušné čipy obsahují 364 miliónů bitů (resp. 2,9 miliardy tranzistorů), což představuje solidní várku několikanásobně přesahující velikost současných vyrovnávacích pamětí v procesorech rodiny Nehalem. Křemíkový waffer je ve výrobě produkován ultrafialovým paprskem o vlnové délce 192 nm. Procesory vyráběné touto technologií očekávejme na třetí generaci high-k výroby až za necelé dva roky.
Intel již nějakou dobu pracuje na projektu křemíkového čipu, jehož vstupem/výstupem nebude elektrický, ale optický signál. Před čtyřmi lety měl k dispozici křemíkový zesilovač paprsku, o rok později představil hybridní křemíkový laser a dnes je čas na téměř hotový produkt. Na IDF bylo k vidění řešení, jehož přenosová rychlost začíná na 10 Gbps.
Čip „Light Peak“ obsahuje dva miniaturizované laserové vysílače zvané VCSEL (Vertical Cavity, Surface Emitting Laser) a jim odpovídající dva fotodetektory, které slouží k příjmu a zpracování signálu z VCSELů na „protější straně“. Intel hodlá toto řešení uvést na trh již příští rok, v nadcházejících desetiletí jeho rychlost podle všeho vzroste až na 100 Gbps.
Použité optické kabely jsou poměrně malého průměru, pouze 125µm. Výhodou této křemíkově-optické technologie nové generace je cena, která je ve srovnání s konvenční dostupnou optikou až 30× nižší. I to by mělo pomoci rychlému nasazení a přijetí trhem. Systém umí provozovat mnoho rozličných komunikačních protokolů současně na jediné optické lince. V mnoha oblastech má potenciál nahradit klasické metalické rozvody (pochopitelně tam, kde se prohání datový signál, silové rozvody nikoli), kde bude konkurenční výhodou nulové rušení. Na videu technologii představuje Jason Ziller (ředitel Optical Input-Output Program Office).
Krátce si ještě povězme o dalších zajímavostech na letošním IDF. Jako první to budiž nové Itanium s kódovým označením Tukwila. Toto označení je známé již dlouhá léta, ale vše už se pomalu blíží do finále. Tukwila bude další stupeň ve sbližování Itanií s klasickými procesory rodiny Xeon, v této souvislosti a Tukwilou se hovoří o rozhraní QPI, Intel Memory Hubu s podporou DDR3, I/O Hubu a RAS (Reliability, Availability and Serviceability – soubor opatření pro co nejvyšší spolehlivost zahrnující věci jako kontrolu parity, ECC, CRC, RAID, žurnálování, hotswap, clustering, záložní zdroje atd.).
K Tukwile i Nehalemu EX se sluší dodat celou roadmapu enterprise produktů zahrnující i nižší produkty jako dříve zmíněnou mikroarchitekturu Sandy Bridge.
Další, kódově označený Jasper Forrest, je embedded Xeon specifické platformy, na kterou Intel poskytne sedmiletou záruku dostupnosti a která je určena pro systémy typu VoIP, IPTV atd. Tento Xeon ponese jedno až čtyři jádra, přičemž procesory budou komunikovat mezi sebou pochopitelně po QPI, s čipsetem pak opět po DMI.
O Clarksfieldu jsme se zmínili v souvislosti s novými mobilními Core i7, toto jádro potká i serverové varianty. Ale zpět k desktopům. Sluší se zmínit očekávaný šestijádrový procesor „Gulftown“, který bude pasovat do socketů LGA1366, tedy desek vyšší řady Core i7.
Na současné Core i7 naváže 32nm procesem vyráběná řada „Clarkdale“ a její mobilní varianta „Arrandale“. Poté se začneme bavit o nástupnické architektuře Sandy Bridge, nicméně to si nechme na budoucnost. Připomenu, že vzorek Sandy Bridge předváděl Intel již na minulém IDF.
Zlatý hřeb na závěr, o kterém Intel na IDF moc nemluvil, takže si doplníme i neoficiální a nepotvrzené drby. „Černý Petr“ jménem Larrabee trápí Intel už hodně dlouhou dobu a zatím to stále vypadá nejdříve na rok 2011. Údajně kvůli Larrabee „byl z Intelu odejit“ Pat Gelsinger, který byl hlavou vývojového týmu Larrabee (ale drby jsou i jiné, Gelsinger mohl též odejít na vlastní žádost atd. – zkrátka Larrabee jako důvod berte trochu s rezervou). Jeho místo tedy přebírá Sean Maloney.
Novinkou dle PC Perspective je, že Intel již dodává vývojářské systémy pro Larrabee herním vývojářům a profesionálním uživatelům. Jeden z tichých předpokladů říká, že možná zatím nejde o hotové čipy, nýbrž emulované funkce na běžných vícejádrových procesorech ve víceprocesorových deskách. Larrabee se má nadále mimo jiné potýkat s příliš vysokou spotřebou a vrásky na čele dělá Intelu i nová architektura NVIDIE a také pokroky ATI. Přeci jen si uvědomme, že Larrabee, ve chvíli, kdy se o něm začalo pořádně mluvit, bylo projektováno již na příští rok s výkonem kolem 1TFLOPS. Příští rok tu ještě nemáme a ATI už má na trhu 2,72TFLOPS GPU s 0,544TFLOPS v double precision a také tu máme OpenCL a DirectCompute a nová generace NVIDIA je z pohledu Larrabee/2011 také doslova za dveřmi. No, nemají to v Intelu lehké, tak uvidíme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
"křemík s řadičem DDR3/DDR3" - ehm :)
Jinak je to spis cely SoC nez procesor, ne? A bylo by z toho asi pekne HTPC... :)
Tyto dva kousky si budou povídat přes QPI, s čipsetem přes DMI a grafický výstup pojede před rozhraní FDI.
Všechny procesory jsou čtyřjádrové s 8 HT jádry a nedou 4×256KB L2 cache
ad Larrabee: Nekupil Intel nahodou Nvidiu? Alebo sa o tom len hovorilo a nakoniec z toho nic nebolo?